Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova IV.

Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova IV.
Co znamená regionální rozvoj/rozvoj venkova (aktivity a jejich subjekty /aktéři a jejich cíle/) Příloha 25, Příloha 26, Příloha 27

Některé pojmy Shareholders: ti co rozhodují (vlastní aktéři)
Stakeholders: ti o kterých je rozhodováno (jsou aktéry, ale je na ně působeno jako na objekty) Individuální osoba: člověk jako jedinec Kolektivní osoba: sociální organizace (např. skupiny jedinců), které také něco činí (např. „obec vykonala“)

Aktéři (subjekty) regionálního rozvoje
Je možný rozvoj bez aktérů?

Subjekty (aktéři) regionálního rozvoje (obecně)
SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Hlavní nadnárodní aktéři (kolektivní osoby,sociální útvary): EU a její instituce spojené s regionálním/rurálním rozvojem: Evropský parlament (volený obyvateli členských států EU), Rada EU (zastupuje vlády členských zemí), Evropská komise (výkonný orgán EU), odpovídá za řízení společných politik EU (tj. i regionální politiky a společné zemědělské politiky - 2 pilíře: zemědělství a rozvoj venkova). Má 36 generálních ředitelství, včetně GŘ Regionální politika (regionální rozvoj) a GŘ Zemědělství (rozvoj venkova). Další instituce EU přímo nespojené s regionálním rozvojem: Soudní dvůr a Účetní dvůr (kontrola rozpočtu EU)

SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Hlavní nadnárodní aktéři: EU a její orgány (začlenění stakehoders -- ti, kteří jsou ve hře, ti jsou ale i objekty) spojené s regionálním rozvojem: Výbor regionů (vyjadřuje názory regionálních a místních orgánů); Evropský hospodářský a sociální výbor (vyjadřuje názory organizované občanské společnosti na hospodářské a sociální záležitosti), Evropská investiční banka (pomáhá dosahovat cílů EU financováním investičních projektů). Dále mezi orgány EU, které ale nejsou přímo spojené s regionálním rozvojem patří Evropská centrální banka (EURO), Evropský ombudsman

SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Hlavní nadnárodní aktéři: Celosvětově působící (s primárním zaměřením na země Třetího světa a země mimo EU): Světová banka (zaměření především na rozvoj venkova tzv. Třetích zemí), FAO OSN (rozvoj venkova Třetích zemí (Sustainable Development Department)

SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Hlavní národní aktéři: Parlament ČR (Poslanecká sněmovna ČR a její Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a podvýbor pro regionální rozvoj) Vláda ČR (ministerstva a především Ministerstvo pro místní rozvoj (z pohledu regionálního rozvoje činný ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu, územního plánování, stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu) Ostatní ministerstva: zaměření na aktivity v jejich kompetenci propojené s regiony (např. regionální podpora podnikání - MPO, rozvoj venkova: MZe

SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Hlavní regionální aktéři: Krajské úřady (Výkonné orgány: Odbory nebo Oddělení regionálního rozvoje /náplň práce odboru viz příklad Jihomoravského kraje - Příloha č.10/; Volené orgány krajských úřadů: komise Rady kraje /zřízené usnesením rady kraje: např. komise pro rozvoj venkova a zemědělství, komise pro regionální rozvoj/ či výbory zastupitelstva - např. výbor pro ekonomický rozvoj)

SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Hlavní regionální aktéři: Regionální rada (dle jednotlivých regionů NUTS, na které Řídicí orgán SROP deleguje výkon některých řídicích funkcí) Sekretariát regionální rady (součást krajských úřadů sdružených v Regionální radě a podléhá příslušné Regionální radě v příslušnému kraji. Jeho činností je příjem žádostí a projektů v příslušném regionu, administrativní kontroly a konzultace připravovaných projektů s potencionálními žadateli)

SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Hlavní regionální aktéři: Výbor regionálního rozvoje Výbory regionálního rozvoje - v rámci příslušného regionu soudržnosti - sledují realizaci SROP a předkládají monitorovacímu výboru, resp. i příslušné Regionální radě návrhy a doporučení pro úpravu programového dokumentu a doplňku na jejich úrovni.

SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) - NOVÉ Hlavní regionální aktéři: Regionální rada regionů soudržnosti: právnická osoba: (nově od července 2006). Jejím prostřednictvím budou čerpány finanční prostředky poskytované orgány Evropských společenství na regionální rozvoj cestou státního rozpočtu. 2 orgány: výbor -- kolektivní rozhodovací orgán Regionální rady, členové jsou voleni z řad zastupitelů krajů, rozhoduje v klíčových záležitostech spojených s řízením operačních programů a v problematice vlastní činnosti právnické osoby (ekonomické, majetkové, finanční a účetní záležitosti); v čele rady stojí předseda úřad -- výkonná složka Regionální rady, starající se o každodenní zajišťování úkolů spojených s realizací regionálního operačního programu či jiných programových úkolů. Současně se stará o celkový chod organizace jako takové (zajišťování činnosti organizace); v čele úřadu stojí ředitel (dříve sekretariát RR).

Subjekty (aktéři) regionálního/místního rozvoje (obecně)
SHAREHOLDERS (ti, co rozhodují) Místní aktéři Městské a obecní úřady (příp sdružení měst a obcí za účelem rozvoje mikro-regionů); výkonné orgány: Odbory rozvoje, plánování atd., volené orgány: výbory a komise (pozn. zde se již zpravidla nevyskytuje pojem regionální rozvoj, ale jde o konkrétní aktivity spojené s danou obcí - komise výstavby, dopravy, životního prostředí atd) Úkol: Zjistěte jaké výbory a komise existují ve Vaší obci

Subjekty regionálního/místního rozvoje
Ostatní aktéři (zpravidla působí na lokální i národní úrovni, v závislosti na své roli mohou být i objekty rozvoje, podobně jako kraje či obce - tj. i STAKEHOLDERS) Podniky a podnikatelé: drobní podnikatelé (mikropodnikatelé): fyzické či právnické osoby zaměstnávající do 10 zaměstnanců; malí podnikatelé: FO a PO s zaměstnanci a aktivy v rozvaze nepřesahujícími 5 milionů EUR nebo s čitým obratem nepřesahujícím 7 milionů EUR a jsou nezávislí a střední podnikatelé ( zaměstnanců s aktivy v rozvaze do 27 mil EUR a čistým obratem do 40 mil EUR a je nezávislý) i podniky nad nad 250 zaměstnanců)

Subjekty regionálního/místního rozvoje
Ostatní aktéři (mohou být i objekty) organizace zřízené státem (např. CzechTourism), kraji (např. krajská správa silnic) nebo obcemi nevládní neziskové organizace (pro SROP především NNO s místní nebo regionální působností) občanská sdružení (zák. č. 83/1990 Sb.) obecně prospěšné společnosti (zák č. 248/1995 Sb.) církevní právnické osoby (zák. č. 3/2002 Sb., pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí) nadace a nadační fondy (podle zákona č. 227/1997; v rámci SROP musí tyto organizace vystupovat v roli konečných uživatelů dotace

Cíle aktérů (subjektů) regionálního rozvoje

Cíle subjektů (aktérů) regionálního rozvoje
Poznámka: o řadě různě strukturovaných cílů jsme již mluvili dříve: viz předchozí přednášky Cíle subjektů obecně: Snižovat (změny rozsahu) velikosti regionálních rozdílů, aby negenerovaly problémové situace z hlediska životů lidí a fungování regionů i celých států. Konkrétně to znamená dosáhnout hospodářského růstu, zvyšování kvality života a rozvoje sociální soudržnosti.

Cíle subjektů regionálního rozvoje
Nadnárodní úroveň EU Články 158 až 162 Smlouvy o Evropské unii. (kapitola XVII: Ekonomická a sociální koheze): pro dosažení celkového harmonického rozvoje členských zemí EU bude EU rozvíjet a orientovat své aktivity tak, aby posilovaly ekonomickou a sociální soudržnost (hlavní cíl). Znamená to (specifické cíle): snižovat disparity v úrovni rozvinutosti různých regionů omezovat zaostalost nejméně příznivých oblastí, včetně oblastí venkovských. NÁSLEDNĚ ROZVINUTO V PRIORITNÍCH CÍLECH EU (Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce pro či Cíle 1, 2, 3 pro 200é-2006)

Národní úroveň ČR Obecně: · cíl prorůstový: aktivizace nedostatečně využívaného potenciálu a podpoře hospodářského rozvoje regionů; · cíl vyrovnávací: snižování meziregionálních rozdílů a pomoc ekonomicky slabším oblastem, jež by nebyly schopny zvládnout změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami. K JEJICH NAPLNĚNÍ BYLO NUTNO TYTO REGIONY VYMEZIT (VIZ PŘEDCHOZÍ PŘEDNÁŠKY)

Národní úroveň ČR Propojení cílů a prioritní os: Globální cíle → specifické/strategické cíle → prioritní osy → priority → programy → opatření → projekty

Národní úroveň ČR Zákon 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje (ze dne ): Cíl regionálního rozvoje (§1): dosažení vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje. Strategie regionálního rozvoje ČR vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Tento globální cíl se skládá ze tří strategických cílů: rozvojově zaměřený cíl zvýšení ekonomického a enviromentálního potenciálu, konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony Evropy, disparitně zaměřený cíl zastavení růstu a postupné snižování nepřiměřených regionálních disparit a využívání specifik území, instrumentální cíl institucionálního a finančního zabezpečení strategie. Nutno číst příloha 25

Národní úroveň ČR Národní rozvojový plán (viz globální cíl a specifické cíle ve spojení s regionálním rozvojem)

Národní úroveň ČR Národní rozvojový plán (viz globální cíl) Strategické cíle: Konkurenceschopná česká ekonomika Otevřená, flexibilní a soudržná společnost Atraktivní prostředí (životní prostředí a dostupnost) Vyvážený rozvoj území

Národní úroveň ČR Národní rozvojový plán (viz globální cíl) Strategické cíle:

Národní úroveň ČR Národní rozvojový plán Specifický cíl: Vyvážený rozvoj území: konkrétní cíle: strategické plánování a koordinace; posilování místního rozvojového potenciálu s cílem systematického zvyšování konkurenceschopnosti regionu, revitalizace urbanizovaných území urychlení socioekonomické přeměny a tvorby pracovních míst ve strukturálně postižených a ekonomicky slabých regionech a ve venkovských oblastech ( jednotky NUTS III a nižší) rozvoj měst – posilování úlohy měst a urbánních systémů jako „motorů“ socioekonomického rozvoje, komplexní přístup k revitalizaci vybraných čtvrtí rozvoj venkovských oblastí – diferenciace rozvoje venkovských oblastí, podpora místního potenciálu, dostupnost a kvalita veřejných služeb pro všechny skupiny obyvatel – garance dostupnosti statků a služeb poskytovaných ve veřejném zájmu, územní spolupráce – rozvoj přeshraniční a meziregionální spolupráce.

Národní úroveň ČR Společný regionální operační program Globální cíl Dosáhnout trvalý a vyvážený rozvoj regionů ČR i růst kvality života všech skupin obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.

Národní úroveň ČR Společný regionální operační program 1. Zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel a vytvářením nových pracovních příležitostí. 2. Všestranně zkvalitnit regionální dopravní a informační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí. 3. Zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a k pracovnímu uplatnění.¨ 4. Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.

Regionální úroveň ČR v propojení s úrovní národní Regionální operační programy Propojení globálních cílů 7 ROP (nutno číst příloha 26): Globální cíle: Učinit regiony konkurenceschopné a přitažlivé pro investice, podnikání a pro život. Tak usilovat o udržitelné zvyšování kvality života, prostřednictvím přeměny přírodních a sociálních struktur regionů (včetně malých sídel) ve spojení s řešením dopravních problémů, tak aby se regiony staly srovnatelnými s vyspělými regiony EU. K tomu směřují různé specifické cíle, které jsou u ROP jednotlivých regionů soudržnosti variabilní

Regionální úroveň ČR v propojení s úrovní národní Operační programy pro prahu (nutno číst příloha 26): OP Konkurenceschopnost Globální cíl: zvýšit konkurenceschopnost Prahy jako dynamické metropole členské země EU prostřednictvím odstranění rozvojových bariér a slabin regionu, zkvalitněním městského prostředí, zlepšením dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a rozvinutím inovačního potenciálu města. Specifické cíle Zlepšení dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb a zkvalitnění životního prostředí Zvýšení konkurenceschopnosti Prahy rozvojem a efektivním využitím jejího inovačního potenciálu

Regionální úroveň ČR v propojení s úrovní národní Operační programy pro prahu (nutno číst příloha 26): OP Adaptabilita a Globální cíl zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny. Naplnění globálního cíle v časovém horizontu programu (do roku 2013) přispěje k posílení udržitelného socioekonomického rozvoje regionu a ke zvýšení významu Prahy ve středoevropském prostotu v porovnání s ostatními metropolemi členských států. Specifické cíle Zvýšení profesní mobility a adaptability pracovníků a zaměstnavatelů směřující ke zvýšení kvality a produktivity práce. Zlepšení dostupnosti zaměstnání pro znevýhodněné osoby a zvýšení jejich účasti na trhu práce. Zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy lidí, které odpovídají požadavkům trhu práce.

Regionální a místní úroveň Cíle jsou konkrétnější s ohledem na podmínky regiony/obce, avšak kopírují hlavní zaměření NRP a SROP . Viz Programy rozvoje krajů, Plány rozvoje obcí atd. Odpovídají již konkrétním problémům v regionech/obcích; strukturou kopírují národní cíle. Úkol: Seznamte se s projektem rozvoje kraje, v němž žijete a s plánem (programem) rozvoje obce, v níž žijete SEZNAMTE SE S REGIONÁLNÍMI OPERAČNÍMI PROGRAMY (A PŘEDEVŠÍM VAŠEHO NUTS II) NA OBDOBÍ (viz příloha 26) na COMMONU

Regionální a místní úroveň Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): Ekonomický rozvoj (globální cíl): Podpora rozvoje dynamické podnikatelské základny průmyslových, zemědělských obchodních podniků, podniků služeb a aktivit cestovního ruchu při řešení problémů na trhu a vytváření příhodných podmínek trvale udržitelného konkurenceschopného prostředí.

Regionální a místní úroveň Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): Technická vybavenost, dopravní přísutpnost a obsluha území (globální cíl): Rozvoj technické a dopravní infrastruktury za účelem zlepšení podmínek ekonomického rozvoje kraje a za účelem celkového zkvalitnění života obyvatel kraje Lidské zdroje (globální cíl) Celkový cíl okruhu rozvoje lidských zdrojů je vyjádřen tezemi specifických cílů.

Regionální a místní úroveň Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): Životní prostředí (Globální cíl) Posílit prostředí pro trvale udržitelný rozvoj životních podmínek obyvatel a konkurenceschopných hospodářských činností.

Regionální a místní úroveň Příklad: Olomoucký kraj (Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje): Venkov a zemědělství (globální cíl) Posílit ekonomickou a sociální stabilitu venkovského prostoru. Posílení této stability lze považovat ve dvou specifických cílových oblastech kterými jsou: (1) zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu, (2) zachování, obnova a rozvoj venkova včetně krajinného rázu s cílem zvýšit příjmy venkovského obyvatelstva.

Regionální a místní úroveň Praha: (Jednotný programový dokument Cíl 2 regionu NUTS II hl.m. Praha ; pro Cíl 3 existuje pro Prahu jiný JPD): Zvýšení konkurenceschopnosti hlavního města Prahy lepším využitím městského území a posílením inovačních funkcí podnikatelského prostředí a lidských zdrojů. PRO ROKY SE SEZNAMTE S PŘÍLOHOU 26:

Ostatní aktéři Jejich cíle jsou strukturovány (musí být v souladu) s obecnými národními cíli a sami do nich dávají vlastní specifiku, problémy lokality a oborů, v nichž působí V závislosti na úhlu pohledu se jedná o subjekty i o objekty regionálního rozvoje Jedná se o vlastní účely projektu (viz LOGFRAME)

Cíle, znalosti a vědění Cíle můžeme formulovat (a tudíž i jednat) protože máme určitou zásobu znalostí a vědění (máme určitý kapitál /BOHATSTVÍ/ v naší hlavě) Díky tomuto kapitálu také můžeme utvářet inovace Znalosti a vědění (např. trhů, výrobních procesů, využívání zdrojů, řízení, různých politik, spotřebitelských trendů) jsou v projektech často vnímány jako klíčový zdroj rozvoje

Cíle, znalosti a vědění ZNALOSTNÍ SPOLEČNOST - knowledge society a její podpora v ČR, EU /rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání /celoživotní vzdělávání/ vědy a výzkumu). ZNALOSTNÍ EKONOMIKA – založená na znalostech v propojení s ICT Znalosti a vědění se stávají hlavní hybnou silou inovací a tudíž lidé se stávají hlavní silou regionálního/rurálního rozvoje

Znalosti Znalosti expertní (postavené na vědeckých metodách, poskytované speciálně připravenými jedinci /používajícími speciální jazyk/ vládnoucími oněmi speciálními metodami a speciálními nástroji působení na objekty v oblasti jejich zájmu; praktické užití těchto znalostí, podobně jako výsledky bádání může být aplikovatelné nejen okamžitě, ale i v daleké budoucnosti)

Vznik expertních znalostí v současném chápání
Moderní společnost výrazně oddělila stakeholders (laiky) a shareholders (experty) a tím oddělila i jejich funkce ve společnosti. Funkce spojené s dělbou práce se úzce specializovaly. Homofonické vnímání a zpodobňování světa: novověk vzniká na základech ideálu absolutního, neomylného, vědecky kritického rozumu nazírajícího svět jakoby ze systému mimo tento konkrétní svět. Tímto rozumem jsou nadání experti, kteří jsou odděleni od laiků.

Znalosti Znalosti laické (postavené na každodenních metodách života - /tzv. etnometody/, může je přinášet každý z nás bez znalosti speciálního jazyka a ovládaní speciálních nástrojů osvojení skutečnosti, praktické využití znalostí a získaných poznatků bývá zpravidla okamžité

Vědění Oproti znalostem (soukromý statek vedoucí ke kvalifikaci a uplatnění na trhu) představují veřejný statek spojený se socializací. Porozumění symbolům a umění „hrát hry“ (jak něco dělat) v určitém kontextu

Současný vztah laických a expertních znalostí a vědění
V pozdně moderní (post-moderní) společnosti již začíná být rozpojení shareholders (expertů) a stakeholders (laiků) neudržitelné. Funkce se stávají vzájemně prostupnými a dělba práce vyžaduje komplementární komplexitu funkcí. Polyfonické vnímání a zpodobňování světa: lidský rozum je ponořen do konkrétního světa konkrétních lidí; objevuje se ideál paralelní rovné existence řady „rozumů“. Dochází k vzájemnému ovlivňování expertních a laických znalostí a vědění

Znalosti, vědění a formy kapitálu aktérů
lidský kapitál (jmění spočívající v produktivním potenciálu jednotlivých lidí založeném na jejich zdraví, motivaci, talentu a získaných dovednostech /znalosti získané kvalifikací/;produkt jejich svobodné vůle či vlastního zájmu), ZNALOSTI, individuální osoby kulturní kapitál (jmění spočívající v symbolech a významech kultury, které prostřednictvím vzdělávání reprodukují strukturu společnosti a vedou její sociální praxi – vědění získané socializací) VĚDĚNÍ, individuální osoby Intelektuální kapitál: vědění a znalosti kolektivních osob

Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova IV.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova IV."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova IV.

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Jak chápat regionální rozvoj a rozvoj venkova IV."— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář