Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dohled státu nad riziky jaderné energetiky Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů (Publius Cornelius.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dohled státu nad riziky jaderné energetiky Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů (Publius Cornelius."— Transkript prezentace:

1 Dohled státu nad riziky jaderné energetiky Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů (Publius Cornelius Tacitus )

2 Jadernou energii vědomě využíváme již více než sto let Ionizující záření a jeho účinky na organismus jsou známy přibližně sto let a možnost využívat jadernou energii byla objevena ještě o několik desítek let později. Z hlediska stavu poznání problematiky a vývoje jejích vazeb hospodářských i společenských jde o velmi krátkou dobu. Jadernou energii člověk využívá v mnoha oborech své činnosti, především v energetice, ve zdravotnictví, v průmyslu, v zemědělství, ve výzkumu. Činnosti spojené s využíváním ionizujícího záření přinášejí velký společenský přínos, jsou však stejně jako kterákoliv jiná lidská aktivita spojeny s riziky.

3

4

5

6 Rizika a přínosy Ionizující záření a jaderná energie přináší rizika pro zdraví a bezpečnost osob a životního prostředí, tato rizika je třeba pečlivě řídit. Na druhou stranu jsou tu přísliby významných přínosů v řadě oborů od medicíny po energetiku. Činnost s nulovým přínosem přinášející pouze rizika je nutno zakázat, nikoli regulovat. Máme tu tedy základní rys atomového práva, duální zaměření na rizika a přínosy.

7 Úrovně rizika zanedbatelné riziko nepřípustné riziko kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit přípustné riziko je podstupováno pouze existuje-li čistý přínos přípustné pouze pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení přípustné jestliže náklady na snížení převyšují dosažené zlepšení široce akceptovatelné, nemělo by být předmětem detailní regulace, pouze kontroly, zda zůstává na dané úrovni

8 Úrovně rizika Zanedbatelné, přehlížené riziko Nepřípustné riziko kromě mimořádných situací nelze zdůvodnit Široce akceptované riziko pouze existuje-li čistý přínos Připouštěné riziko pokud nelze snížit nebo náklady jsou neúměrné dosaženému zlepšení 1 ze z z ze z z Rakovina Srdeční choroby Bezpečné pracoviště Motorismus Utopení Civilní letectví Úder blesku Kategorie rizikaRoční pravděpodobnost úmrtí Příklad

9 Riziko jaderných elektráren spočívá v: –možnosti ztráty kontroly nad řízením štěpné řetězové reakce a –v množství radioaktivních látek v aktivní zóně reaktoru během jeho provozu, zejména v souvislosti s jejich možným únikem do životního prostředí.

10 EXKURS : Země vs JE Celková radioaktivita Zemské kůry U (Ra-226)… Bq Th (Ra-228)… Bq Celková radioaktivita v JE cca Bq

11 Předpoklady pro zajištění bezpečnosti Za jakýchkoli podmínek: –Odstavit reaktor - zastavit štěpnou reakci –Odvést teplo z aktivní zóny a vyhořelého paliva –Ochránit okolí od radioaktivních látek Systém fyzických bariér: –Palivo, matrice a jeho pokrytí –Primární okruh –Hermetická obálka Princip ochrany do hloubky –Předcházení poruchám –Zvládání poruch –Zvládání projektových havárií –Zvládání havárií neuvažovaných v projektu –Zmírňování následků úniku radiace

12 Ztráta chlazení: Odstavení nejaderných elektráren neohrožuje okolí. Ale ztráta chlazení po odstavení jaderné elektrárny může vést k tavení aktivní zóny s úniky radionuklidů.

13 13

14 Začneme otázkami Co potřebujeme? Mít adekvátní právní základ pro využívání přínosů (ekonomických a sociálních) z využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího záření. Co je atomové právo? Jak se liší od jiných aspektů národního a mezinárodního práva? Jaký má být vztah atomového práva a dalších prvků národního právního rámce? Hledání odpovědi na tyto otázky nás přivede k zevrubnému historickému a analytickému zkoumání úsilí řady lidí za více než šedesát let. Toto úsilí bylo věnováno vývoji právních norem, které by byly sto zajistit dobrou správu velmi složitých technologií.

15 Regulace v jaderné oblasti Základním cílem právní úpravy je vytvořit rámec pro ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a lidské populace jako celku, ochranu majetku a životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího záření nyní i v budoucnu, bez přemrštěných omezení přínosů z činností, při kterých se ionizující záření využívá Právní úprava musí stimulovat obezřetnost a prozíravost v předcházení škod Důsledná aplikace principu předběžné opatrnosti (předcházení předvídatelné újmě) Regulační rámec musí stanovit požadavky souměřitelné s velikostí regulovaného rizika Je třeba, aby plnění těchto cílů vycházelo z jednotné koncepce

16 Regulace v jaderné oblasti všechny zdroje záření zařízení a činnosti s nimi ve všech etapách jejich života: –záměr –umístění –projekt –výroba –výstavba –spouštění –provoz –vyřazování z provozu přepravy, nakládání s radioaktivním odpadem

17 Definice atomového práva Soustava speciálních právních norem vytvořených pro regulaci chování právnických a fyzických osob zabývajících se činnostmi spojenými se štěpnými materiály, ionizujícím zářením a ozářením z přírodních zdrojů.

18 Čtyři klíčové prvky Jako soustava speciálních norem je atomové právo součástí obecné legislativy, zároveň obsahuje odlišná pravidla vyžadovaná specifickým charakterem technologie. Zvažování přínosu a rizika Speciální normy se vztahují k chování právnických osob (obchodní, akademické, vědecké, státní instituce) i osob fyzických Radioaktivita: určující, zdůvodňující speciální právní úpravu.

19 Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti (= nízkého rizika) je třeba: mít pod kontrolou ozáření lidí a výpusti radioaktivních látek do životního prostředí omezovat pravděpodobnost událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad zdrojem záření, jaderným reaktorem, štěpnou reakcí... zmírňovat následky takových událostí, pokud by nastaly

20 Základní principy Bezpečnost, prevence a ochrana Zabezpečení zdrojů záření (security) Odpovědnost Povolovaní činností Státní dozor Trvalá kontrola Kompenzace za škody Udržitelný rozvoj Transparentnost Mezinárodní spolupráce

21 Úloha státu Stát musí vytvořit, realizovat a udržovat právní a regulační infrastrukturu, která zahrnuje i nezávislý státní dozor nezávislé monitorování radiační situace, výpustí radionuklidů do ŽP, konečné uložení radioaktivních odpadů programy ke snižování radiačních rizik, včetně havarijní připravenosti péče o „osiřelé“ zdroje záření a „staré zátěže“

22 Zákon by měl zřídit nezávislou instituci vykonávající státní dozor a dát jí zodpovědnost za tvorbu standardů a dohled nad všemi zdroji ionizujícího záření a s nimi spojenými činnostmi Tento zákon musí být v souladu se zavedenými právními principy a postupy, tak je zajištěno, že dozor může vykonávat účinnou regulaci prostřednictvím inspekce a vymáhání shody V ideálním případě by národní legislativa měla být komplexní a pokrývat všechny aspekty bezpečného využívání zdrojů ionizujícího záření (ochrana zdrojů před zneužitím, proliferace, odpovědnost za jaderné škody atd.) Národní legislativa

23 Legislativní pyramida zákony, mezinárodní úmluvy vyhlášky, nařízení vlády průmyslové normy, návody, doporučení ústava

24 Klíčové oblasti vydávání povolení k jednotlivým činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření stanovení povinností, které je nutno při těchto činnostech dodržovat výkon státní správy a dozoru nápravná opatření odpovědnost za jaderné škody ochrana proti přírodnímu ozáření uvádění radionuklidů do životního prostředí

25 Tři pilíře bezpečného využívání jaderné energie a ionizujícího záření v ČR Dobře definovaný legislativní rámec, nezávislý dozor Rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení Nezávislá hodnocení klíčových složek infrastruktury prováděná třetí stranou

26 Státní úřad pro jadernou bezpečnost Zřízen jako nezávislý ústřední orgán státní správy v roce 1993 Integrace jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1995 Nové právní předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v roce 1997, harmonizace s EU v roce 2002 Státní správa a dozor nad jadernou bezpečností, radiační ochranou, fyzickou ochranou, havarijní připraveností jadernými položkami na jaderných zařízeních, na pracovištích se zdroji ionizujícího záření a při činnostech vedoucích k ozáření

27 Státní úřad pro jadernou bezpečnost SÚJB má v současnosti 194 zaměstnanců, z nichž 118 je inspektorů jaderné a radiační bezpečnosti dále175 zaměstnanců resortu SÚJB pracuje ve: –Státním ústavu radiační ochrany v Praze, –Státním ústavu jaderné, chemické a biologické ochrany v Příbrami rozpočet SÚJB v letošním roce je 370 mil KČ (každý občan přispívá cca 35 KČ)

28

29 Co kontrolujeme (1) Dukovany - 6 jaderných zařízení –4 výrobní bloky VVER 440/213 –MSVP, SVP –URAO

30 Co kontrolujeme (2) Temelín - 4 jaderná zařízení –2 výrobní bloky VVER 1000/320, –sklad čerstvého jaderného paliva –SVP

31 Co kontrolujeme (3) ÚJV Řež - 3 jaderná zařízení: –výzkumný reaktor LR-0 –výzkumný reaktor LVR MWt –sklad VAO suché a mokré skladování VJP EK-10 a IRT-M a vysoceaktivních odpadů z výzkumu

32 Co kontrolujeme (4) Další jaderná zařízení: –školní reaktor VR-1 - FJFI Praha –úložiště RaO Richard u Litoměřic –úložiště RaO Bratrství –ÚJP Zbraslav - sklad JM Z hlediska FO –sklad uranového koncentrátu Dolní Rožínka –sklad uranového koncentrátu Stráž pod Ralskem Z hlediska nakládání s JM –drobní nakladatelé s JM –další subjekty spadající pod režim vybraných položek, položek dvojího použití a dodatkového protokolu

33 Co kontrolujeme (5) Všechny podle AZ povolované zdroje IZ používané ve zdravotnictví, průmyslu, výzkumu, školách, apod. jsou registrovány ve státním registru zdrojů: –298 pracovišť s otevřenými radionuklidovými zdroji, včetně 49 oddělení nukleární medicíny –4750 zařízení s uzavřenými radionuklidovými zdroji, včetně 50 radioterapeutických oddělení, gama nože (256 zářičů) a 2 průmyslových ozařovačů –7824 X-ray generátorů, včetně 6136 zdrojů v lékařství

34 Jak to děláme (1) Povolujeme: umístění výstavbu etapy uvádění do provozu provoz restart po výměně paliva provedení změn nebo rekonstrukce vyřazování uvádění radionuklidů do životního prostředí nakládání se zdroji ionizujícího záření nakládání s radioaktivními odpady dovoz a vývoz jaderných položek průvoz JM a vybraných položek nakládání s JM přeprava JM a zdrojů ionizujícího záření příprava vybraných pracovníků zpětný dovoz RaO mezinárodní přeprava RaO provádění osobní dozimetrie, služeb RO přidávání RL do výrobků

35 Jak to děláme (2) Schvalujeme: programy QA seznamy vybraných zařízení návrh způsobu a způsob zajištění FO programy etap spouštění programy pro nakládání s JM a využívání JE programy provozních kontrol zařazení JZ a JM do kategorií obalové soubory pro přepravy, skladování nebo ukládaní JM a RL Limity a podmínky vnitřní havarijní plány havarijní řády pro přepravy programy monitorování vymezení kontrolovaného pásma seznamy činností důležitých z hlediska JB a RO návrh na vyřazování z provozu změny výše uvedeného

36 Dozor v průběhu života jaderné elektrárny (Projektování) Umísťování (Výroba komponent) Výstavba (Spouštění) Provoz (Vyřazování z provozu)

37 Právní rámec Základní zákony pro povolovací proces –zákon 183/2006 Sb. (Stavební zákon) –zákon 18/1997 Sb. (Atomový zákon) Další důležité zákony –zákon 500/2004 Sb. (Správní řád) –zákon 552/1991 Sb. (o státní kontrole) –zákon 17/1992 Sb. (o životním prostředí) –zákon 244/1992 Sb. a 100/2001 Sb. (o hodnocení vlivu na životní prostředí) –zákon 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny) –zákon 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím) –zákon 123/1998 Sb. (o právu na informace o životním prostředí) Mezinárodní úmluvy –Aarhus, Espoo

38 Licenční proces

39 Hodnocení vlivu na životní prostředí Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění jeho pozdějších změn a doplňků, a zejména pak zákon č. 244/1992 Sb. později novelizovaný zákonem 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ukládají posuzovat stavby z hlediska jejich vlivu na životní prostředí (tzv. “evnironmental impact assessment“) ve zvláštním řízení, kterého se může zúčastnit i veřejnost. Veřejnost může být zastoupena dotčenou obcí, která je ze zákona účastníkem řízení, nebo formou zaregistrovaných občanských iniciativ. Orgánem státní správy odpovědným za vydání rozhodnutí z hlediska vlivu stavby jaderné elektrárny na životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí.

40 Základní požadavky na bezpečnost

41 Požadavky na jadernou bezpečnost Co ovlivňuje jejich tvorbu ? Co je hnací silou jejich zdokonalování ? Vliv standardizace a harmonizace na legislativu ČR

42 Účastníci procesu tvorby požadavků

43 Veřejnost Zájmy : –vyšší bezpečnost –životní prostředí ( nižší produkce CO2 ) –minimalizace Ra odpadů –udržitelnost –kvalita –spolehlivost

44 Investor/Provozovatel Zájmy : –cena –bezpečnost –kvalita –spolehlivost

45 Výrobce Zájmy: –realizovatelnost –cena –bezpečnost –licencovatelnost –standardizace –harmonizace

46 Dozor Zájmy: –bezpečnost harmonizace standardizace

47 Naši zákazníci uživatelé zdrojů záření a jaderné energie veřejná správa uživatelé monitorovacích a expertních služeb obchodní a průmyslové podniky sdělovací prostředky veřejnost

48 Naši partneři státní správa vysoké školy tuzemské i zahraniční výzkumné instituce zahraniční dozory mezinárodní organizace

49 Na co se musíme připravit? Nárůst aktivit v jaderném sektoru: –Rekonstrukce a modernizace provozovaných jaderných elektráren –Další rozvoj jaderného programu Výroba, výstavba, provoz, nakládání s odpady, regulace –Vstup zemí s nedostatečnou infrastrukturou –Vyřazování z provozu Jaderně palivový cyklus Problémy s dostupností kvalifikovaných lidí Nutnost udržet pravděpodobnost vážné havárie na velmi nízké úrovni (LER ~10-8 – 10-7/r) Lepší definice odpovědnosti projektanta a výrobce Rostoucí význam mezinárodní výměny zkušeností


Stáhnout ppt "Dohled státu nad riziky jaderné energetiky Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů (Publius Cornelius."

Podobné prezentace


Reklamy Google