Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Sociální vztahy a pospolitosti 1. Sociální interakce 2. Sociální distance 3. Společenská vazba 4. Sociální pospolitosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Sociální vztahy a pospolitosti 1. Sociální interakce 2. Sociální distance 3. Společenská vazba 4. Sociální pospolitosti."— Transkript prezentace:

1 Sociální vztahy a pospolitosti 1. Sociální interakce 2. Sociální distance 3. Společenská vazba 4. Sociální pospolitosti

2 Sociální interakce Základem všeho společenského je vzájemný styk lidí. Pro tuto oblast života používá sociologie pojem sociální interakce. V širším smyslu je to jakýkoliv styk mezi lidmi, v užším pojetí jde o situaci, kdy jednání jednoho subjektu vyvolává vědomé jednání subjektu jiného.

3 Sociální interakce je nedílnou součástí života lidí. Obsah a intenzita interakce jsou různé. Interakce s většinou lidí jsou jen náhodné, krátko- dobé s jinými opakované, pravidelné a dlouhodobé. Součástí sociální interakce je komunikace- výměna sdělování informací. Může být verbální nebo symbolická. Interakce vždy obsahuje emocionální a racionální aspekt.

4 Hlavními formami sociální interakce jsou: kooperace, výměna činností, soupeření a konflikt. Součástí stýkání se lidí je sociální percepce.Je to proces při němž se lidé vzájemně vnímají.pozorují, hodnotí a poznávají. Schopnost percepce je vlastností všech lidí, je ovlivněna kulturně i sociálně.

5 Z individuálního pohledu je styk s lidmi předpokladem normálního života Nedostatek trvalých kontaktů s lidmi je příčinou pocitu izolace, osamělosti a mívá negativní psychické dopady. Sociální interakce probíhá na základě aplikace osvojených hodnot, norem, postojů a rolí.

6 Hodnoty, normy, role mají často povahu symbolů, které jsou součástí každodenního života lidí. Součástí civilizace jednotlivce je i naučení se významu těchto symbolů, které v kultuře společnosti tvoří celé systémy kulturních vzorců. Problematikou symbolů a symbolického jednání se zabývá symbolický interakcionismus.

7 Symbolický interakcionismus předpokládá, že vědomí člověka není čistě jeho individuální záležitostí, jako biologické entity ale vzniká a je konstruováno právě v průběhu socializace. Součástí osobnosti je jednak složka čistě individuální označovaná jako I (já) a složka Me (vnější já) zahrnující osvojené vzory sociálního jednání a zkušenosti.

8 Podle povahy interakcí můžeme rozlišit lidi od velmi blízkých až k cizím. To lze vyjádřit pojmem sociální distance. „Blízkost“ či „vzdálenost“ je dvojího druhu: fyzická a mentál- ní. Hledání rozdílů mezi „námi“ a „jimi“ je procesem individuální nebo skupinové sebeidentifikace.

9 Svojí identifikaci získáváme v složitých procesech sociální interakce Nejčastěji zakládáme vlastní identitu již v procesu socializace. Nejdříve na získávání vědomí sounáležitosti s rodinou.Dalším identifikačním faktorem je vymezení vůči jinému národu. Pocit sounáležitosti nebo cizosti nezáleží tedy vždy na faktické fyzické blízkosti.

10 Významný vliv na vytvoření pocitu pocitu sounáležitosti má schopnost „empatie“, tj. schopnost vcítit se do pozice jiného, pochopit jeho situaci, příčiny jeho jednání a dívat se na věci z jeho pohledu. Pohybujeme se v rámci různých skupin „našich“, cizích a přechodných.

11 Společenské vztahy Opakovaná interakce mezi lidmi se podle povahy mění ve více či méně hluboký a pevný sociální vztah. A naopak vztah předpokládá sociální interakci. Za sociální vztahy lze také považovat instiruce jako systémy výkonu určitých činností podle stanovených pravidel. Společenské vztahy jsou součástí organizačních procesů a organizací.

12 J. Szcepanski uvádí 2 základní významy pojmu spol. vztah a) Vztah vzájemné závislosti mezi dvěma subjekty, který vznikl bez vědomých snah a subjektivních záměrů. Tyto vztahy jsou neosobní objektivní např. výrobní vztahy. b) vztah, který znamená vědomé subjektivně definované působení dvou subjektů. Jde např. o přátelský vztah založený na příme interakci.

13 Společenský vztah je systém vzájemného působení mezi dvěma partnery (subjekty) prostřednictvím určitých obsahů (činností, předmětů, ideí, postojů, zájmů) v duchu stanovených a společeně platných norem. Vztah znamená vždy ovšem také určitý vzájemný závazek.

14 Pojem společenský vztah má více významu Můžeme mluvit o ekonomických, politických, mezinárodních, skupinových, přátelských, pracov- ních vztazích. Společenské vztahy existují mezi složitými sociálními celky, jakými jsou různě veliké a různým způsobem integrované skupiny.

15 V určitém sociálním celku fungují současně jak vztahy s jinými celky Tak vztahy mezi jeho jednotlivými vnitřními částmi. Vztahy v této podobě jsou sítí vytvářející předivo vazeb mezi lidmi a dalšími prvky sociálních systémů. V rámci sociálních celků mají většinou i určité hierarchické uspořádání z hlediska důležitosti.

16 Společenské vztahy jsou z hlediska obsahu, významu a kvality předmětem hodnocení. Vztahy v souladu s povahou a obsahem interakce je možné rozlišit na kooperativní, soupeřivé, konfliktní či istrumentální. Sociální vztahy se rovněž liší podle toho nakolik jsou symetrické.

17 Největší nerovnost vztahů existuje uvnitř formálních organizací, v relaci nadřízený- podřízený, zejména pak v tzv. totalitních organizacích jako je vězení, policie, armáda. Rovnější jsou pak vztahy v malých skupinách, přátelských pospolitostech. Výrazně asymetrické vztahy mají podobu závislosti.

18 Asymetrie společenských vztahů obsahuje problémy sociálních rozdílů a sociální spravedlnosti, jakož i snahu o jejich řešení. V politické rovině se o symetrii nebo alespoň o zmírnění rozdílů mezi skupinami a třídami snaží různá poliická reformní hnutí, demokratické koncepty vlády.

19 Závislost je případ asymetrického vztahu, v němž je existence jednoho člena vztahu možná jen za přítomnosti nebo aktivity člena druhého. Závislost je různě silná, může se týkat např. ekonomické oblasti, nebo jen uspokojování nějakých zájmů ve volném čase, nebo jde o závislost psychologickou.

20 Asymetrie závislého vztahu obsahuje většinou prvek ovládnutí, donucování apod. tedy moc a možnost použití sankcí ze strany silnějšího. Způsob řešení a uplatňování moci ve společnosti je záležitostí politiky.

21 Rolišujeme závislost : - „strukturálně funkční“, která znamená, že 2 osoby, které jsou ve vzájemném vztahu patří do jednoho sociálního systému a jejich aktivity podmiňují existenci tohoto celku a tím i existenci každého z nich - závislost „intencionální“, co znamená, že jeden subjekt vztahu počítá s tím, že mu druhý subjekt poskytne to, co je předmětem závislosti. Např. dítě je závislé na rodičích, rodiče mu opatří to, co potřebuje.

22 Trvalé vztahy tvoří sociální vazbu. Společenská vazba je jedním z hlavních předpokla- dů a také výsledků existence sociálních skupin. Existuje -li nějaký útvar, kterému říkáme sociální skupina, pak mezi členy této skupiny existuje společenská vazba.

23 Společenská vazba je základem relativně trvalých sociálních seskupení. Společenská vazba obsahuje vždy určitý moment závislosti, bývá asymetrická.Spojuje jednotlivce do různých forem těchto celků. Vztahy mezi těmito celky jsou většinou nerovnoměrné a obsahují přímo či skrytě určitý aspekt podřízenosti či nadřízenosti.

24 Přehled znaků vztahujících se k pojmu pospolitost a soubor Sociální celek může představovat a) pospolitosti - zaměření společné činnosti, rozvinuté sociální vztahy,struktura, převažuje sociální vazba, celistvost, systémovost b) soubory- definice základní jednotky, vlastnosti, znaky

25 Pospolitosti Pro označení pospolitostí se používá řada termínů: lidstvo, civilizace, kultura, společnost, spelečenství, sociální celek, sociální systém, občanská společnost, ale i sociální organizace, sociální skupiny, třída. Tyto pojmy jsou založeny na předpokladu existence společenské vazby, která vytváří určitou vnitřní organizaci a strukturu jejich prvků.

26 Soubory Pro soubor je příznačné, že je dán součtem lidí s určitou vlastností, bez vnitřních organizačních vazeb. Např soubor nezaměstnaných, diváků televize atd. Patří sem také neurčitě vymezené celky dav, veřejnost, populace, obyvatelstvo. Soubory jsou tvořeny na základě určitého kvanti- tativního znaku, který určuje objekty,jež budou do souboru zařazeny. Mezi jednotkami souboru existu- jí určité souvislosti.

27 Sociální pospolitosti Jsou to relativně trvalá seskupení existující jako víceméně samostatné části sociální struktury vytvářených na základě vazeb mezi jednotlivci. Pospolitosti se vyznačují určitým stupněm organizace vztahů a přítomností kulturních norem a vzorců chování.

28 Systém je obecně vymezován jako celek vyznačující se vnitřní strukturou. Jednotlivé prvky struktury jsou ve vzájemné interakci a závislosti.Každá část struktury ve vztahu k celku vystupuje jako subsystém. Společnost jako celek je neobyčejně složitě strukturovaný otevřený systém.

29 Podle mnoha autorů jsou důležité následující charakteristiky pospolitostí a) obsah, zaměření b) velikost pospolitosti c) vznik a způsob fungování pospolitosti d) typ vazby mezi prvky struktury e) typ členství-jeho vznik, význam, prestiž f) stálost, doba trvání pospolitosti g) význam pospolitosti jako subsystému h) místo, území

30 Obsah, zaměření pospolitosti Odpovídá tomu., co je konstitutivním smyslem její existence.Je to odpověď na otázku, proč existuje tato pospolitost. Můžeme rozlišit pospolitosti na : pracovní, politické, přátelské, rodinné, národní, zájmové. Podle toho konkretněji můřeme určit např. podnik,stát, rodina, nebo délna, studijní skupina, záhradkáři.

31 Velikost – velké, malé Za malé považujeme ty, kde se jednotliví členové dobře znají, setkávají se osobně, existuje mezi nimi přímá interakce, osobní pojítko. Horní hranice je kolem 20 lidí. Velké sociální skupiny- převažuje formální vazby, vzájemná interakce je zprostředkovaná, zpravidla malými skupinami. Např. podnik, banka, politická strana.

32 Způsoby vzniku – primární, sekundární Primární- existují silné citové vztahy, primární interakce a důvěrné vazby, např. v rodině, skupině vrstevníků. Intenzivní styk a vyzba vytváří skupinový konsenzus. Vznikají zpravidla spontanně. Sekundární skupina se vyznačuje spíše formálními vztahy, na základě společné činnosti.Jsou zakládány za účelem plnění nějakých činností, realizace zájmů.

33 Podle povahy vazby- formální a neformální pospolitosti Ve formální skupině je povaha vztahů dána předepsanými normami, předpisy a zákony, která jsou podporována sankcemi.Formální organizace jsou z tohoto pohledu např. nemocnice, firmy, školy, banky.Převažují neosobní vztahy. V neformální skupině převažují bezprostřední příme,otevřené vztahy, spojené se společnými zájmy.

34 Podle typu členství – dobrovolné, vrozené, vnucené Některé pospolitosti mají osudovou povahu, člověk se narodí do určité rodiny, kterou si nevybírá. Pravděpodobně se stane i příslušníkem určitého národa, státu a možná i církvi. Z některých pospolitostí je možné vystoupitz některých jen obtížně. Rozchod může být dramatický. Za vynucené považujeme např. vězení. Dobrovolné -většina organizací, do nichž vstupuje- me- zaměstnání, zájmové organizace.

35 Stupeň stálosti vazby Krátkodobou skupinou jsou pacienti v nemocnici, rekreanti na dovolené. Střednědobé skupiny- členové politické strany, žáci základní školy. Dlouhodobé trvání mají většinou primární skupiny- rodina, národ. Doba trvání je závislá na ochotě členů setrvat a pokračovat dál jako celek.

36 Význam pospolitosti ve společnosti Pospolitosti jsou většinou hierarchicky uspořádány z různých pohledů. Postavení skupiny korespůonduje se zájmem o členství a se společenskou prestiží. Některé skupiny vůči nám vystupují jako referenční skupiny, o členství v nich máme zájem a něco nám v tom brání. Jiné jsou pro nás nepřijatelné.

37 Podle místa lze pospolitosti rozlišit na kontinentální, národní, regionální, místní společen- ství. Společné těnmto sociálním celkům je, že vedle regionální kulturní specifiky existuje i určitý vztah k tomuto území, společný způsob života, akce, svátky, chování atd.

38 Z množství sociálních pospolitostí můžeme rozlišit 1) asociace, ad hoc skupiny, společenský okruh 2) sociální skupiny 3) společenství -pospolitosti 4) organizace

39 Za asociace považujeme dočasná seskupení lidí jen se základní sociální vazbou a organizací s nezávazným členstvím.Může jít o ochotnické divadlo, klub fanoušků. Asociace se vyznačují podobostí zájmů, nesoustavnou interakcí, Podobnou povahu mají přechodná a neustálená seskupení lidí. Lidé patřící do společenského okruhu se spolu stýkají, ale bez jednotícího cíle. Podobně je tomu u publika, davu.

40 Nejčastějším typem pospolitosti je sociální skupina. Je to určitý počet lidí, kteříjsou propojení sítí vzájemných vztahů a vazeb.Tyto vztahy jsou regulovány organizačními pravidly a hodnotami. Fungují jako zprostředkující článek mezi jednotlivcem a společností.

41 Vymezení sociální skupiny Převládá názor, že skupinu tvoří nejméně tři lidi. Vzniká cosi jako kolektivní vědomí a psychická vazba. Přesněji je možné slupinu vymezit podle následujících charakteristik: - existujer společná činnost směřující k cíli - vztahy se vyznačují soudržností a pocitem sounáležitosti - existuje systém hodnot a skupinové vědomí - existuje vnitřní sociální kontrola - existuje struktura skupiny

42 Za nejdůležitější považujeme primární skupiny které se vyznačují osobním pojítkem. Síla vzájem- ných vazeb a identifikace s cíli a hodnotami skupiny je však různá. Pojem společnosti používáme k označení velkých pospolitostí. Většinou jde o sociální celky s neosobní sociální vazbou. Podle stability a míry organizace rozlišujeme a) národy, etnické skupiny a rasy

43 b) Sociální třídy a vrstvy. Jde o společnosti s neosobním pojítkem Členství je dáno. Míra organizovanosti je slabá, děje se prostřednictvím určitých vzorců chování. c) Politické strany jsouspolečenství vyznačující se rovněž neosobním pojítkem, ale poměrně silnou organizací svého jádra. Soudobé politické strany jsou tzv. volebního typu

44 Organizace jsou zvláštním případem sociální pospolitosti. Vyznačují se vysokou mírou vnitřního uspořádání vztahů a vysokou mírou integrity. Jde o společnosti založené na formální organizaci, na přijatých či osvojených organizačních pravidlech a jejich fungování jako regulativů chování.

45 Vložit soubor Sociální celek


Stáhnout ppt "Sociální vztahy a pospolitosti 1. Sociální interakce 2. Sociální distance 3. Společenská vazba 4. Sociální pospolitosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google