Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ovlivnění jakosti vod (povrchových a podpovrchových) mechanismy RaA 10.lekce TEZE: Ovlivnění jakosti vod uplatněním RaA (negativní a pozitivní hlediska;

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ovlivnění jakosti vod (povrchových a podpovrchových) mechanismy RaA 10.lekce TEZE: Ovlivnění jakosti vod uplatněním RaA (negativní a pozitivní hlediska;"— Transkript prezentace:

1 Ovlivnění jakosti vod (povrchových a podpovrchových) mechanismy RaA 10.lekce TEZE: Ovlivnění jakosti vod uplatněním RaA (negativní a pozitivní hlediska; povrchové a podzemní vody) Využití samočistící schopnosti půdního profilu ve VH nakládání s odpadními vodami (zasakování, hnojivé závlahy)

2 Obsah 10.lekce -Nakládání s vodami v povrchových a podpovrchových zdržích z hlediska změn jakosti vody -Jakost vod a existující vztahy v rámci VH -Využití samočistící schopnosti půd při nakládání s odpadními vodami (zasakování, hnojivé závlahy)

3

4  rozpuštěné a nerozpuštěné látky  dusičnany (vyplavování, ředění)  fosforečnany (fixace na půdní částice)  cesty transportu látek (povrch, půdní profil)  funkce ochranných bufferů (vegetační pásy)

5

6 Zdroj: J.Moravcová (2010) Povodí Jenínského potoka (J2) ze dne –

7 Akumulace:  nutrientů (živin: N, P, K, C) -> eutrofizace  sedimentů (pevných částic) -> zazemňování  těžkých kovů a ostatních cizorodých látek (pesticidy, herbicidy atd.) -> toxikace Další změny:  ovlivnění teploty vody (vliv na vodárenství,...)  snížení obsahu kyslíku (vliv na chov ryb,...)  riziko negativního ovlivnění biotopu příbřežní zóny (nádrží, vod.toků) ukládáním vytěženého sedimentu

8  zvýšení biodiverzity vodního toku, nádrže (litorál) a příbřežní zóny (fauna i flóra)  vyrovnání/regulace teplotního režimu toku  zlepšení splaveninového režimu toku

9 TypVýhodaNevýhoda MVN (rybník, retenční n.)snižují NRL, zvyšují jakostnutná kvalifikovaná obsluha mokřady přírodnísamočistící procesynáročnost na zábor plochy biologické nádržedominantně čistící funkcenutná kvalifikovaná obsluha půdní filtryčištění a dočištění vodnízká kapacita, rizika kolmatace infiltrační nádržesamočistící procesynízká kapacita, zábor plochy revitalizace kanálůpoutání NO 3 břehovou veg.investičně nákladné

10 Využití a "odstranění" zátěže (RL a NRL) vod o:  nutrienty  sedimenty  cizorodé látky vázané na pevnou fázi (sorpce)  vliv vlhkosti a rozdělení velikosti půdních pórů (K-SK-G) Uplatňují se mechanismy:  akumulace na povrchu (převod složky povrchového odtoku na podpovrchový -> posílení infiltrace)  zadržení (filtrace) látek ve svrchních půdních vrstvách  samočistící (biologické a chemické) procesy probíhající ve vodě a v půdě  podmínky (rychlost) mineralizace organických látek  lokální kumulace nežádoucích látek pro efektivní sanaci

11 Amonný dusík v nehnojené půdě je převážně produktem mineralizačního procesu, zatímco dusičnanový dusík vzniká přeměnou dusíku amonného v procesu nitrifikace. Amonné kationty se dobře váží na půdní sorbční komplex a jsou tudíž ve vodě méně rozpustné a pohyblivé. Dusičnanové anionty se na sorbční komplex neváží prakticky vůbec a snadno se pohybují spolu s půdní vodou, ve které se rozpouštějí. -> regulace odtoku půdní vody snižuje koncentrace dusičnanů ve vodách

12  vymezení citlivých a zranitelných oblastí v povodí (diferencovaná ochrana vodních zdrojů)  přizpůsobení výběru lokalit pro RaA  diference podle využití území a kultur  ochranná funkce plošného odvodnění  splachy z polních hnojišť, silážišť  bodové a plošné zdroje znečištění (obce, živočišná výroba, průmysl, doprava, skládky a zpracování odpadů apod.)

13 Zemědělství je největší znečišťovatel vod dusičnany.  Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice)  Vymezení zranitelných oblastí na KÚ  Zranitelné oblasti podléhají přezkoumání a úpravám každé čtyři roky

14

15  biologické a chemické procesy změna podmínek aerobní -> anaerobní intenzivní nitrifikace na zeměděl. půdách se mění pod HPV na proces denitrifikace. Přebytek amonných iontů v půdě uniká v podobě čpavku (NH 3 ) do ovzduší = volatizace zamokřené půdy vykazují zvýšenou setrvačnost procesů ovlivněných teplotou (zima -> jaro; podzim -> zima) Realizace opatření na podporu  zdržení vod pro zvýšení účinnosti samočištění  procesů oxidace (provzdušňování) nebo naopak  redukčních procesů (stagnací zvýšené HPV)

16 Typický průběh koncentrací nitrátů ve vodním toku zemědělsky využívaného povodí

17 Drenáž se jako hydrologicky účinný prvek uplatňuje také při transportu chemických látek z pozemku (živiny, znečištění atd.) Biologický denitrifikační filtr

18  Snižuje koncentraci celkového dusíku  Snižuje zejména koncentraci dusičnanů  Poněkud zvyšuje koncentraci organického dusíku  Dočasně snižuje pH a zvyšuje aciditu (později návrat na původní hodnoty - za 8-20 týdnů)  Zvyšuje chemickou spotřebu kyslíku  Dočasně zvyšuje koncentraci celkového fosforu i fosforečnanů (cca po dobu 5-ti měsíců)  Hydraulická vodivost sláma je poměrně nízká (řádu 10 m.d -1 )  Potřebná průtočná plocha by byla řádu 10 m 2 (do odtoku se proto často zapojuje "obtok" - při vyšších Q)

19 Podle J.Šálka (2004)

20 Infiltrace odpadních vod  půdní (zemní) filtr  vsakovací příkop či nádrž  hnojivé závlahy Kořenová čistírna s horizontálním prouděním 1- přívod odpadní vody;2 – vyrovnávací jímka; 3 – těsnění PE, PVC;4 – filtr; 5,11 – šachtice; 6 – rozdělovací potrubí a sběrný drén; 7 – štěrkový pás;8 – jímka; 9 – filtrační prostředí;10 – makrofyta; 12 – odpadní potrubí;13 – regulační šachtice; 14 – uzávěr;15 - odpad

21 Samočistící schopnost půdy v závislosti na jejím zrnitostním složení Legenda: 1 - váhová procenta ( % ) 2 - velikost zrn v logaritmické stupnici ( mm ) půda velmi vhodná pro filtrační pole 4 - půda středně vhodná pro závlahu odpadními vodami 5,6 - půda vhodná pro závlahu odpadními vodami 7 - půda podmíněně vhodná pro závlahu odpadními vodami 8 - půda nevhodná pro závlahu odpadními vodami

22  minimalizuje nároky na potřebu čisté vody  plní úlohu: doplňkové závlahy i dodávku živin  jedná se o komplexní VH stavbu (nároky na stavební a technologickou část i na provoz)  je třeba stanovit obsah živin v závlahovém médiu a závlahovou dávku korigovat podle všech hlavních živin  správně navržená a provozovaná hnojivá závlaha nezatěžuje životní prostředí ani okolí a zvyšuje efektivitu zemědělství (soulad živočišné a rostlinné produkce)


Stáhnout ppt "Ovlivnění jakosti vod (povrchových a podpovrchových) mechanismy RaA 10.lekce TEZE: Ovlivnění jakosti vod uplatněním RaA (negativní a pozitivní hlediska;"

Podobné prezentace


Reklamy Google