Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historie účetnictví. Účetnictví bez čísel – „na vrub“ Dějiny účetnictví začínají v pravěku, kdy se ještě před vznikem písma například pomocí zářezů do.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historie účetnictví. Účetnictví bez čísel – „na vrub“ Dějiny účetnictví začínají v pravěku, kdy se ještě před vznikem písma například pomocí zářezů do."— Transkript prezentace:

1 Historie účetnictví

2 Účetnictví bez čísel – „na vrub“ Dějiny účetnictví začínají v pravěku, kdy se ještě před vznikem písma například pomocí zářezů do kostí či dřeva zaznamenávaly počty kusů dobytka a jiného majetku. Nejznámější formou je tzv. vrubovka – dřevěná tyč, kost, kámen, na které se zářezem poznamenala pohledávka, seříznutím příslušného počtu zářezů se zaznamenala úhrada pohledávky. Odtud výraz do dnešních dob – „na vrub účtu“ nebo „má u mě vroubek“. Důvodem rozšíření vrubovky byla zřejmě jeho jednoduchost a obecná srozumitelnost, nevyžadoval gramotnost lidí, kteří jej používali. Již v této době se rozlišovalo „jednoduché“ a „podvojné“ účetnictví. V rámci podvojného účetnictví se evidovala situace pro dlužníka i věřitele. Jednotlivá vrubovka se rozdělila na dvě poloviny, na které se paralelně zaznamenával stav obchodu.

3 Technika uzlů – Afrika, Jižní Amerika Propracovaným způsobem evidence obchodních a účetních záznamů způsob pomocí vázání uzlů na šňůry. Pro rozlišení různých komodit byly využívány různé barvy šňůr či provazů. Bílé se používaly pro stříbro, žluté pro zlato, zelené pro kukuřici. Nejednalo se však o pouhé zavázání uzlů, tato technika se vyučovala ve státních školách, kde byli vyškolováni speciální úředníci se znalostmi vázání a čtení uzlovém. Tvar uzlů byl různý, uzly se vázaly jednoduché i složité. Vzájemnost se vyjadřovala spojením dvou nebo více provazů. Počet jednotek se vyznačoval složitostí uzlů, jednoduchý znamenal 10, dvojitý 100, trojitý 1000, blízkost uzlů pak dvojnásobky.

4 Účetnictví bez čísel – „na sekyru“ Ve starých dřevěných krčmách se sekerou vťal vrub do trámu. Z toho je odvozeno rčení: udělat v hospodě pěknou „sekyru“ – na dluh. Podobně se používaly i provazy, a to prostřednictvím uzlů nebo navlékáním drobných předmětů. Vznik dokonalejších účetních záznamů umožnil až vynález písma.

5 Babylonie, Egypt (1) Nejpropracovanější systém hospodaření, právního zřízení, ale i hospodářské evidence zanechali Sumerové, Babyloňané, Egypťané a Řekové. Příkladem těchto účetních záznamů jsou hliněné tabulky z Babylonie nebo zápisy na papyrus v Egyptě. Od Babyloňanů a Egypťanů převzali účetnictví Řekové, kteří transakce zapisovali na papyrus, později na dřevěné desky.

6 Babylonie, Egypt (2) Účetními bývali většinou kněží, kteří pak dále vyučovali královské úředníky. Kněží zastávali většinou i funkci velkoobchodníků a bankéřů. Výsadní úloha kněží vyplývá z postavení chrámů, které se stávaly obchodními „středisky“ především díky svému bohatství ve formě statků, dobytka, polností i zásob a obstarávaly většinu obchodních aktivit. Chrámy často poskytovaly půjčky, přijímaly vklady, inkasovaly místní poplatky, stanovovaly i míry, ve kterých se obvykle prodávalo obchodované zboží i výši obvyklých úroků.

7 Babylon - Chammurapiho zákoník Důležitým podkladem, který nám podává informace o právním uspořádání starověkého státu, o jeho systému hospodaření a evidenci hospodářské činnosti je nejstarší dochovaný zákoník světa – Chammurapiho zákoník, jako shrnutí pravidel, zvyklostí a obyčejů, kterými se museli členové společnosti řídit. Obsahuje mnohá ustanovení, která dokazují dokonalost a propracovanost tehdejšího babylonského účetnictví. Byly v něm například již v této době upraveny oblasti kupních smluv, stvrzenek apod.

8 Zatímco jednotlivcům postačovala jednoduchá destička deklarující zaplacení či nějaký nárok, na straně státu, panovníků a chrámů narůstala potřeba vedení přehledného a důkladného účetnictví evidujícího jednotlivé příjmy, výdaje, ať už peněžní či v naturáliích, jednotlivé pronájmy, příjmy z nich. Tato evidence byla samozřejmě náročná i z pohledu administrativy, množství písařů, úředníků a dalších pracovníků, evidence s nárokem na mzdy. Začaly se tedy vést souhrnné obchodní knihy. Nejstarší nálezy takto vedených obchodních knih spadají kolem roku let před Kristem právě v oblasti staré Babylónie. Významným historickým milníkem v oblasti historie účetnictví bylo bezesporu používání papyru ve starém Egyptě, což byl výrobek z dřeně rostliny podobné našemu rákosu, který umožňoval vést záznamy, a později především výroba papíru, která je v Evropě datovaná do roku 1320 v Německu.

9 Starý Řím Od Řeků v 2. století př. n. l. převzali účetní dovednosti Římané, u nichž se objevuje první systém účetních knih: adversaria - knihy pro denní záznamy, ze kterých se zpravidla měsíčně přepisovaly záznamy do knih codex accepti et expensi (kniha příjmů a vydání) a codex rationum (kniha účtů). Dnes hovoříme o účetním deníku, hlavní účetní knize… Samostatný vývoj probíhal v Číně. Už od nejstarších dob byl užíván desítkový systém, rozvoj účetních metod odpovídal postupnému růstu státních i komerčních aktivit.

10 Kořeny podvojného účetnictví Pochází od italských obchodníků. Nejstaršími doklady používání podvojného účetnictví jsou účetní knihy obsahující účty o dvou stranách např. fragment účtu z roku 1134 zachovaný v Egyptě nebo část florentinské účetní knihy bankovní společnosti z roku Nejstarší celistvě zachovaný systém podvojného účetnictví zaznamenávající každou transakci dvakrát pochází z roku 1340, a to v účetních knihách městských finančních úředníků v Janově.

11 Středověk Účetní dovednosti se vyučovaly zejména v Benátkách, odkud se prostřednictvím zde vyučených obchodníků šířily do Evropy, do Německa a severních zemích. Do Čech Karel IV. povolal v roce 1369 italského počtáře Ceroni. Jako tvůrce teorie podvojného účetnictví proslul Lucaq Pacioli. Traktát Particularis de computis et scripturis, vydaný v roce 1494, [ se stal základem dnešního účetnictví.

12 Základem Pacioliho systému jsou tři účetní knihy – memoriál (memoriále - deník pro nepeněžní transakce), deník (giornale – pro peněžní transakce) a hlavní kniha (quaderno). Hlavní kniha měla podobu dvoustranných účtů, na nichž se každý účetní případ zaznamenával podvojně. Novinkou je také doporučení provádět účetní závěrku každoročně, neboť do té doby se účetní knihy uzavíraly jen při jejich popsání.

13 Dva systémy účetnictví Rozvoj průmyslu v 18. a 19. století přinesl nové požadavky i na účetnictví. [ Postupně docházelo k oddělení vlastnictví podniku a jeho řízení. Následkem toho se další vývoj účetních systému rozdělil do dvou větví, a to na účetnictví pro externí uživatele (vlastníci, akcionáři, stát) a účetnictví pro interní uživatele (manažeři). Majitelům stačily informace o stavu majetku a nárůstu kapitálu. Manažeři potřebovali kromě těchto informací vědět, co má vliv na výsledek hospodaření. Do popředí se tak dostává zájem podrobněji sledovat náklady podniku.

14 Nákladové účetnictví Za průkopníka nákladového účetnictví je označován Josih Wedgwood, který se snažil ve svých keramických závodech analyzovat náklady na materiál a práci pro každý krok ve výrobě. Rozpočítával náklady na jednotlivé produkty (dnes: přímé náklady na kalkulační jednici nebo také variabilní náklady), dále náklady které nelze přímo přiřadit jednotlivým výrobkům (dnes: režijní náklady nebo fixní náklady) a na základě těchto rozborů stanovovat prodejní ceny i cílové skupiny svých zákazníků. Objevil také úspory z rozsahu.

15 19. století Zatímco vývoj nákladového účetnictví probíhal v souladu s požadavky a potřebami manažerů, finanční účetnictví bylo zdokonalováno tak, aby bylo možné srovnávat stav majetku a výsledky hospodaření v jednotlivých podnicích, zejména při obchodování s jejich akciemi na burzách. Proto byla již během 19. století vytvářena a sepisována všeobecně uznávaná pravidla účtování. Současně byla požadována kontrola – ověření účtování společnosti nezávislou osobou – auditorem. Významným externím uživatelem se stává i stát, který ovlivňuje pravidla účetnictví z důvodu, že se na základě výsledku hospodaření stanovuje daňová povinnost podniku.

16 20. století Průkopníkem novinek v účetnictví byl koncern Du Pont. Byly zavedeny rozpočty, jejichž používání vyžadovalo porovnávání skutečných nákladů s plánovanými. Budete se učit Du Pontova analýza (DuPont analysis), označuje rozklad ukazatele ROA nebo ROE. Du Pont diagram patří mezi pyramidové struktury poměrových ukazatelů. Výrazným způsobem se do dějin účetnictví zapsalo také provozní účetnictví používané v Baťových závodech ve Zlíně. Podstatou provozního účetnictví byly podrobně sestavené kalkulace jednotlivých výrobků. Jejím cílem bylo nejen stanovit normy spotřeby materiálu a práce na jednotku výroby, ale také stanovit vnitřní zúčtovací ceny pro převod zásob mezi jednotlivými středisky. Každé z těchto středisek bylo samostatnou jednotkou, jejímž úkolem bylo vytvořit zisk. Dal základ tzv. vnitropodnikovému účetnictví.

17 Účetní standardy V 70. letech se do popředí zájmu dostává snaha o mezinárodní sjednocení pravidel účetnictví. Za tímto účelem jsou Výborem pro tvorbu mezinárodních účetních standardů (IASC), založeném v roce 1973, vydávány mezinárodní účetní standardy (IAS), od roku 2001 označované jako mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS - International Financial Reporting Standards ), v roce 2009 doplněné i o standardy pro malé a střední podniky (IFRS for SMEs). V současnosti probíhá snaha o sjednocení s ostatními všeobecně uznávanými účetními principy, zejména s US GAAP, které jsou rovněž světově významným souhrnem účetních pravidel.


Stáhnout ppt "Historie účetnictví. Účetnictví bez čísel – „na vrub“ Dějiny účetnictví začínají v pravěku, kdy se ještě před vznikem písma například pomocí zářezů do."

Podobné prezentace


Reklamy Google