Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hodnocení živin Ve světě se používá několik systémů hodnocení živin: –Německý systém –Holandský systém –Francouzský systém –Anglický systém V ČR se od.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hodnocení živin Ve světě se používá několik systémů hodnocení živin: –Německý systém –Holandský systém –Francouzský systém –Anglický systém V ČR se od."— Transkript prezentace:

1 Hodnocení živin Ve světě se používá několik systémů hodnocení živin: –Německý systém –Holandský systém –Francouzský systém –Anglický systém V ČR se od r.1991 používá mezinárodní systém hodnocení ME a Francouzský systém PDI hodnocení NL

2 Hodnocení energie V ČR se používá systém využívající jednotek NEL a NEVV ČR se používá systém využívající jednotek NEL a NEV Výpočet energetické hodnoty podle laboratorního stanovení jednotlivých živinVýpočet energetické hodnoty podle laboratorního stanovení jednotlivých živin Nový progresivní systém hodnocení vlákniny používaný v USANový progresivní systém hodnocení vlákniny používaný v USA

3 Energetické hodnocení krmiv používané v ČR Tento systém využívající jednotek NEL(netto energie laktace) a NEV(netto energie výkrmu) vychází z fyziologického třídění energie v těle zvířete, respektuje rozdílné využití metabolizovatelné energie pro různé druhy produkce a zohledňuje koncentraci energie v krmné dávce. Přijatá energie se v těle zvířat přeměňuje na energii chemickou, tepelnou a mechanickou. Brutto energie (BE) krmiva je množství chemické energie krmiva změřené spálením v kalorimetru. Po odečtení energie obsažené ve výkalech se získá stravitelná energie (SE). Odečtením energie moče a plynů od stravitelné energie získáme metabolizovatelnou energii (ME). Netto energie je část ME uložená v záchově a produkci (přírůstek, laktace). Jednotky energetického hodnocení krmiv pro dojnice - NEL – vycházejí z netto energie mléka. Protože kouficient utilizace energie pro produkci mléka a záchovu je podobný, jsou požadavky pro záchovu dojnic vyjadřovány také v jednotkách NEL. Energetická hodnota krmiva v jednotkách NEL se vypočte z hodnoty BE a ME podle rovnice: Výpočet obsahu jednotek NEL v krmivu předpokládá znalost hodnot BE a ME. Tyto hodnoty můžeme stanovit v bilančním pokuse na zvířatech s využitím kalorimetru.

4 Americké hodnocení krmiv s NDF a ADF Významnou roli hraje vyvážené krmení dojnic, především zásobení předžaludků. Pouze odpovídající doplnění uhlovodíků (cukr, škrob, pektin, hemicelulózy, celulóza atd.) a proteinu umožňuje optimální růst bachorových mikrobů. Sestavení uhlovodíkové frakce ovlivňuje tvorbu kyselin a růst bakterií, reguluje pH-hodnotu bachoru, přežvykování zvířete a příjem krmiva. Velký význam pro nasměrování pochodů v bachoru má zásobení strukturálními uhlovodíky jako jsou hemicelulózy a celulóza. Hodnocení krmiva týkající se uhlovodíkové frakce, se stále posuzuje podle amerického měřítka NDF (neutrální detergenční vlákna) a ADF (kyselá detergenční vlákna). Od nich se očekává diferencovanější, a tím lepší hodnocení krmné dávky v souvislosti se zásobením vlákninou. Schéma 1 staví proti sobě Weendskou analýzu (základ pro německý systém hodnocení) a rozšířenou analýzu podle Soesta s NDF a ADF. Ve Weendské analýze se uhlovodíky rozdělují na BNLV (bezdusíkaté látky výtažkové – organické kyseliny, cukr, škrob, pektin a částečně součásti buněčných stěn) a vlákninu (celulóza, části hemicelulóz a ligninu). Část pentózanů a ligninu se zahrnuje do BNLV, proto je jejich stravitelnost v mnohých případech dokonce nižší než stravitelnost vlákniny. Podle metody van Soesta se chápou uhlovodíky diferencovaněji. Obsahují na jedné straně NDF-frakci, části buněčných stěn stejně jako poškozené součásti proteinů. Jako druhé měřítko hodnocení se zprostředkovává ADF-frakce. ADF-frakce zahrnuje těžce stravitelné součásti buněčných stěn a nerozpustný popel a je přibližně srovnatelná s vlákninou. Schéma 1

5 Schéma 1:Srovnání Weendské analýzy a rozšířené analýzy s rozlišením vlákniny podle van Soesta

6 Výsledky rozborů z LUFA Speyer (tab.1) ukazují analyticky podmíněné rozdíly mezi vlákninou a ADF-frakcí. Podobné rozdíly od 40 do 60g na kg sušiny byly zaznamenány při rozborech luční trávy a travních siláží v Mecklenburg- Vorpommern (Mahlkow-Nerge, 1999).(tab.1) N- látky g energie MJ NEL neod- boura- telnost % vNs g bNb g travní siláž1586, kukuřičná siláž856, ječmen1248, pšenice1388, kukuřice (zrno)1068, řepkový šrot3997, sójový šrot5108, Tab. 1

7 Zásobení vlákninou Podíly vlákniny, NDF a ADF jsou koneckonců definovány čistě analyticky a zprostředkovány podle určitých předpisů analýzy. U analytiky se nezjišťuje velikost částic, která je důležitá pro strukturální účinnost. Dokonce se nezprostředkovává ani jak velký je podíl vlákniny, který je odbourán v bachoru a jak rychle k tomuto dochází. Tak např. klesá se zvyšujícím se stářím rostliny stravitelnost NDF nebo vlákniny a odbouratelnost v bachoru se snižuje. Pokusy s luční travou a travní siláží v Mecklenburg-Vorpommern ovšem ukázaly, že mezi stravitelností vlákniny a stravitelností NDF a ADF existuje úzký vztah. To znamená, že v krmných dávkách s převahou objemných krmiv se při zahrnutí NDF a ADF neočekává žádná větší přesnost odhadu. Trochu jinak vypadá situace v krmných dávkách pro vysokoužitkové dojnice. Zde se zařazují větší množství jadrných krmiv a nakoupené suroviny. V takových případech se velmi rychle naráží na hranice optimálního zásobení přežvýkavců vlákninou. Zde nabývají na významu rozdíly v posouzení určitých krmiv. Tak např. u siláže z mláta a cukrovkových řízků je rozdíl mezi ADF a vlákninou větší než u travní siláže (tab. 1). Stejně tak je obsah NDF vyšší než u travní siláže. To znamená, že se těmto krmivům v americkém systému hodnocení přisuzuje větší strukturální účinek při stanoveném podílu vlákniny podle německého systému. Toto odlišné ohodnocení souhlasí se sledováními z praxe, že mohou být bez problémů zkrmeny dojnicím větší dávky siláže z mláta a cukrovkových řízků. Na základě právě platného systému hodnocení krmiv byla stanovena směrná čísla pro zásobení vlákninou. U obou systémů vychází předlohy pro zásobení (tab.2) z údajů získaných zkušenostmi, a jsou odvozeny z krmiv typických pro danou zemi. V USA se např. velmi často používá vojtěška, v Německu se ve výživě dojnic objevuje zřídka. Mimo jiné se nesmí zapomínat, že u amerických dojnic jsou běžné obsahy tuku v mléce 3,5 – 3,7%. Podobně to vypadá v Izraeli.(tab.2) Uvedené mezní hodnoty nejsou ovšem neměnné, nýbrž kolísají opět podle určitých podmínek. Tak např. u velmi malých částic krmiva se doporučené množství NDF o 4 % zvyšuje, u dlouhých částic lze tuto hodnotu o 2 % snížit. Důležitý je v této souvislosti podíl tzv. NFC (nestrukturní uhlovodíky). Mezní hodnota cca 40 % by neměla být v krmné dávce překročena, jinak vzniká nebezpečí překyselení bachoru.

8 N-látky g energie MJ NEL neod- boura- telnost % vNs g bNb g travní siláž1586, kukuřičná siláž856, ječmen1248, pšenice1388, kukuřice (zrno)1068, řepkový šrot3997, sójový šrot5108, Tab. 2

9 Hodnocení dusíkatých látek Hodnocení NL v ČR pomocí systému PDI Hodnocení dusíkatých látek v Německu (převzato od firmy Schaumann)Hodnocení dusíkatých látek v Německu (převzato od firmy Schaumann)

10 Hodnocení NL v ČR pomocí systému PDI Systém hodnocení dusíkatých látek byl převzat z francouzského systému PDI (Protéines digestibles dans ľ intestin). Posuzuje požadavky organismu na množství proteinu skutečně stravitelného v tenkém střevě. Zohledňuje mikrobiální fermentaci v bachoru, degradaci NL krmiva i rozdílné využití NL vstupujících do tenkého střeva. Větší část tvoří mikrobiální protein, menší část nedegradovaný protein krmiva, zbytek proteinu je endogenního původu. Vzájemný poměr proteinu z obou exogenních zdrojů je ovlivněn NL degradovatelností krmiva. Degradované NL jsou zdrojem dusíku pro bachorovou mikroflóru. Nedegradované NL, které nejsou odbourávány mikrobiální činností v bachoru a přechází dále do slezu, resp. tenkého střeva jsou přímím zdrojem aminokyselin pro zvíře. Nedegradované NL různých krmiv jsou tráveny rozdílně a tak se střevní stravitelnost nedegradovaných NL krmiva pohybuje podle druhu krmiva v rozsahu od 55 do 95 %. Hodnota degradovatelnosti NL je měřena metodou in situ ( in sacco). Tato metoda je založena na inkubaci polyesterových nebo polyamidových sáčků se vzorky krmiv v určitých časových intervalech v bachoru přežvýkavců s velkou bachorovou kanylou. Další metoda nevyžadující kanylovaná zvířata a umožnující provádět stanovení v laboratoři je enzymatické stanovení bromelainem s využitím regresních rovnic.

11 Definice PDI obsah PDI v krmivu se skládá z: PDIA-nedegradovaný protein krmiva v bachoru skutečně stravitelný v tenkém střevě PDIM-mikrobiální protein skutečně stravitelný v tenkém střevě Protože každé krmivo zajišťuje bachorovým mikroorganismům degradovatelný protein a zdroj energie, má PDIM dvě složky. PDIMN – množství mikrobiálního proteinu syntetizovatelného z degradovaného proteinu, pokud není obsah využitelné energie a dalších živin limitující. PDIME – množství mikrobiálního proteinu krmiva syntetizovatelného z využité energie, pokud není obsah degradovatelného proteinu a dalších živin limitující Každé krmivo má proto dvě hodnoty PDI a to PDIN a PDIE: PDIN = PDIA + PDIMN PDIE = PDIA + PDIME Při výpočtu krmné dávky se hodnoty PDIN a PDIE počítají zvlášť, nižší hodnota potom vyjadřuje skutečnou výživnou hodnotu krmiva PDI. Z porovnání hodnot získáme vyváženost krmné dávky. Vyšší hodnota PDIN vyžaduje snížit příjem snadno degradovatelných krmiv v krmné dávce. Je-li naopak vyšší hodnota PDIE, je nutné zařadit do krmné dávky lehce degradovatelné krmivo.

12 K výpočtu hodnoty PDI je u krmiva třeba znát:  obsah NL  degradovatelnost NL  obsah fermentovatelné organické hmoty  střevní stravitelnost proteinu nedegradovaného v bachoru Z počtu charakteristik, které zahrnuje hodnocení NL podle systému PDI je zřejmé, že nároky na rozsah vstupních dat jsou podstatně větší, než tomu bylo dříve u používaného systému SNL. Při výpočtu PDI proto postupujeme tak, že chybějící hodnoty převezmeme z tabulek od podobného typu krmiva. Obsáhlý přehled hodnot PDI spolu s hodnotami degradovatelnosti a intestinální stravitelnosti stanovených v experimentech na zvířatech poskytuje publikace „Hodnocení dusíkatých látek krmiv pro přežvýkavce podle systému PDI“ (HOMOLKA a kol., 1996).

13

14 Hodnocení podle firmy Schaumann Tab. 1: Doporučení pro výživu suchostojných a čerstvě otelených krav


Stáhnout ppt "Hodnocení živin Ve světě se používá několik systémů hodnocení živin: –Německý systém –Holandský systém –Francouzský systém –Anglický systém V ČR se od."

Podobné prezentace


Reklamy Google