Chov I. Cvičení 4. Krmné dávky, krmné směsi a jejich sestavování.

Prezentace na téma: "Chov I. Cvičení 4. Krmné dávky, krmné směsi a jejich sestavování."— Transkript prezentace:

1 Chov I. Cvičení 4. Krmné dávky, krmné směsi a jejich sestavování

2 Pro naplnění tohoto úkolu je třeba : 1. dokonalá znalost potřeb zvířat pro maximální užitkovost vycházíme ze znalostí příjmu krmiv, trávení živin, resorpce živin, přeměny živin a energie, využívání živin pro záchovu a produkci, znalostí faktorů ovlivňujících produkci ve směru kladném i záporném musíme umět využívat databází potřeb konkrétních druhů a kategorií zvířat 2. dokonalá znalost krmiv pro sestavení krmné dávky nebo krmné směsi, vycházíme ze znalostí krmiv jejich vhodnosti a použitelnosti pro konkrétní druhy a kategorie zvířat musíme umět připravovat je a upravovat je, hodnotit je nutričně i dieteticky musíme umět sestavovat databáze krmiv a využívat je

3 Pro naplnění tohoto úkolu je třeba : 1. dokonalá znalost potřeb zvířat pro maximální užitkovost Vycházíme ze znalostí příjmu krmiv, trávení živin, resorpce živin, přeměny živin a energie, využívání živin pro záchovu a produkci, znalostí faktorů ovlivňujících produkci ve směru kladném i záporném musíme umět využívat databází potřeb konkrétních druhů a kategorií zvířat 2. dokonalá znalost krmiv pro sestavení krmné dávky nebo krmné směsi Vycházíme ze znalostí krmiv jejich vhodnosti a použitelnosti pro konkrétní druhy a kategorie zvířat musíme umět připravovat je a upravovat je, hodnotit je nutričně i dieteticky musíme umět sestavovat databáze krmiv a využívat je

4 Nutriční potřeba zvířete Výživná hodnota, dietetické a specifické vlastnosti krmiva Způsob a množství podávaných krmiv Je nutné brát v úvahu všechny faktory najednou

5 Nutriční potřeba zvířete k pokrytí: Záchovy Produkce Dokončení růstu zvýšených potřeb během březosti udržení (korekce) živé hmotnosti

6 Výživná hodnota a specifické vlastnosti krmiva dá se zjistit z tabulek, databází a chemických rozborů krmiva Minimum potřebných parametrů: sušina (charakterizuje plnivost) NL (aminokyseliny, PDI, SNL) energie (ME, NEL, NEV, VSŽ) vláknina ( peristaltika střev, zdroj energie) minerální látky vitamíny aminokyseliny

7 Technika krmení je nutné respektovat: možnosti příjmu krmiva (anatomie) fyziologické nasycení (množství živin) mechanické nasycení (objem krmiva) technologii chovu kategorii atd.

8 Obecné schéma sestavování krmných dávek a krmných směsí určit pro které konkrétní zvíře dávku počítat uvědomit si fyziologické zvláštnosti tohoto zvířete stanovit odpovídající potřebu vybraného zvířete vybrat odpovídající komponenty pro KD či KS stanovit dietetické stropy použitých komponent, tj. vymezení minima a maxima použití komponentu

9 Sestavování krmných dávek krmné dávky s většinou sestavují pro býložravce (polygastry a koně) jsou charakteristické vysokým obsahem objemných krmiv použitá objemná krmiva si zemědělec vyrábí sám druh použitého objemného krmiva záleží na pěstební oblasti

10 Zásady sestavování KD zajištění fyziologického a mechanického nasycení zajištění pestrosti, dobré stravitelnosti i dobrých dietetických vlastností sestavená KD musí být chutná a hygienicky nezávadná zvíře musí mít k dispozici dostatek pitné vody při přechodu na novou KD je nutné dodržovat navykací období

11 Postup při sestavování KD zjištění výpočetních parametrů a poté krmné normy výběr vhodných krmiv s dostatečných obsahem živin stanovení dávkování krmiv (nasycení, fyziologické a dietetické účinky) výpočet obsahu živin ve vybrané KD porovnání obsahu živin v KD s krmnou normou úprava KD doplnění minerálních látek a vitaminů celkové posouzení KD (koncentrace energie a živin)

12 Základní ukazatelé při výpočtu KD: příjem sušiny, NEL nebo NEV, PDI, Ca, P Orientační ukazatelé: dusíkaté látky (NL), vláknina Dále je nutné u zvířete brát v úvahu: věk, plemeno, kategorii, hmotnost, užitkovost, produkci mléka, přírůstek, systém ustájení, březost, růst, výrobní oblast, atd.

13 Před vlastním výpočtem je nutné ještě zjistit: Metabolickou velikost (H 0,75 ) = živá hmotnost zvířete 0,75 U dojnic množství produkovaného mléka o standardním množství tuku 4% FCM = (H. t) / 40 H – množství mléka (kg) t – množství tuku v 1 kg mléka (g) Pokud je denní produkce mléka vyšší než 8 – 10 kg, přidává se na každý další kg mléka 0,4 – 0,5 kg jádra Přídavek na dokončení růstu se dává dojnicím v 1. a ve 2. laktaci

14 Zadání krmné dávky pro zvíře - jeho charakteristika pro výpočet normy potřeby živin a energie Dojnice - 620 kg ž. hmotnost, 34 kg mléka, tučnost 4,05 %, 4. měsíc laktace, 3. laktace, vazné ustájení, mléčné plemeno

15 Norma potřeby : pro konkrétní dojnici vypočítat podle obecných údajů potřeb na záchovu : ZPE = 0,293 * H0,75 /MJ NEL/ (základní potřeba energie) PDI = 3,25 * H0,75 /g/ NL = 450 + 81 * FCM /g/ - orientačně SPS = 0,086 * H0,75 + 0,262 * FCM /kg/ standardní potřeba sušiny - při kontrole dávky, zda je zvíře ochotno a schopno přijmout v KD navrhované množství sušiny

16 Na produkci 1 kg FCM při obsahu bílkovin 3,4 % obsah tuku %NELPDI 3,62,97 47,0 3,83,05 48,5 4,03,13 50,0 4,23,21 51,5 4,43,30 53,0

17 Přídavky na březost : dny březosti NEL PDI týdny p. otelením 195 10 5,80 59,5 220 8 8,20 92,0 235 6 10,80 121,0 250 4 13,50 157,0 265 2 17,60 203,0

18 Přídavek na dokončení růstu : laktaceplemenopřírůstekNEL PDI 1. kombinované 0,25 5,70 60,0 1. masné 0,20 4,40 48,0 2. kombinované 0,16 3,50 30,0 2. masné 0,13 2,90 25,0

19 Změna hmotnosti : NEL PDI přírůstek ž.h. o 1 kg 25,0 230,0 úbytek o 1 kg - 21,4 -172,0

20 U prasat se norma vyjadřuje jinak než u skotu – prasata se krmí krmnými směsmi krmí se ad libitní případně semi ad libitní dávkou krmí se i dávkovaně, ale vždy připravenou krmnou směsí Proto se normuje obsah živin a energie na 1 kg krmné směsi, při konstantní sušině 88 %

21 Krmné směsi Rozdělení krmných směsí: kompletní – obsahují živiny v potřebném množství a poměru doplňkové – přidávají se k objemným krmivům fortifikované – medikované, tukované, melasované medikované – kompletní směsi s přídavkem léčiv (pouze na veterinární předpis)

22 Formy krmných směsí sypké – po zamíchání neprobíhá další úprava (levnější, horší příjem) granulované – po zamíchání výroba granulí pomocí pojiv (dražší, lepší příjem)

23 Způsoby krmení suché krmení – nepřidává se voda, zvířata přijímají vodu pouze z napáječek (levnější, jednodušší na obsluhu, horší příjem, vysoká prašnost mokré krmení – pouze sypké, před krmením se přidává voda až do vzniku kaše (lepší příjem, možnost ovl. spotřeby vody, dražší vybavení, nebezpečí kysání zbytků krmiva vlhčené – přidává se voda pouze pro zabránění prašnosti

24 Receptury krmných směsí pevné – komponenty a jejich procentické zastoupení jsou pevně stanoveny (levnější, nebere se ohled na konkrétní genotyp) volné – receptura je stanovena pro konkrétní genotyp a kategorii

25 Potřeba živin a energie v 1 kg KS pro selata a prasata ve výkrmu Ostatní živiny 6053484338Vláknina g 140160180210245NL (max.) g 0,530,640,760,921,05Lyzín/MEp g/MJ 12,8 12,91313,5MEp MJ Výkrm II 90 65 – 120 0,77 2,95 Výkrm I 50 35 – 65 0,73 2,05 Předvýkrm 25 15 – 35 0,54 1,15 Selata 11 7 – 15 0,34 0,68 Selata 6 4 – 7 0,23 0,35 Kategorie Prům. hmotnost Hmotnost D. Přírůstek D. příjem směsi

26 Rozdělení směsí v chovu prasat podle kategorií zvířat selata (5 - 15 kg) – ČOS-S, ČOS běhouni (15 – 35kg) – A1 výkrm (35 – 105 kg) – A2, A3 prasničky chovné PCH kanečci chovní OKA-Š prasnice březí – KPB prasnice kojící – KPK plemenní kanci - KA

27 KKS používané v chovech prasat (pevné receptury)

28 Děkuji za pozornost