Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZÁKLADY KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU Martin Veselý

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZÁKLADY KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU Martin Veselý"— Transkript prezentace:

1 ZÁKLADY KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU Martin Veselý

2 Jaký je cíl dnešního semináře? seznámení se základními principy a metodami kvalitativního společenskovědního výzkumu společné a možnostmi, jak využít kvalitativních výzkumných metod v architektonické a urbanistické tvorbě neodradit účastníky od používání kvalitativních metod

3 Co byste si z něj měli odnést? znalost výhod a nevýhod kvalitativního výzkumu ve srovnání s výzkumem kvantitativním povědomí o rizicích spojených s kvalitativním výzkumem orientaci v základních technikách sběru a interpretace kvalitativních dat schopnost tyto techniky prakticky používat

4 O čem dnes bude řeč? 1.Proč dělat kvalitativní výzkum? 2.Místo, předmět a charakter kvalitativního výzkumu 3.Zúčastněné pozorování 4.Kvalitativní rozhovor 5.Interpretace kvalitativních dat

5 1. Proč kvalitativní výzkum? porovnání paradigmat: pozitivismus a naturalismus limity kvantitativního a kvalitativního přístupu anekdotismus kvalitativních dat kritika realismu

6 Pozitivismus X naturalismus POSITIVISMUSNATURALISMUS přírodovědný vzorfyzika 1. pol. 20. stol.biologie 19. stol. sociální svět je…jediný, reálně jsoucí, rozdělitelnýmnohavrstvý, konstruovaný, holistický přístupkvantitativníkvalitativní způsob uvažovánídeduktivníinduktivní metody výzkumuexperimentální, statistickérozumějící (tzv. Verstehen přístup) prostředí výzkumu„umělé“, „laboratorní“ – co nejvíce eliminující vliv výzkumníka na výsledky výzkumu a zaručující jeho opakovatelnost „přirozené“ prostředí aktérů, k nimž by měl výzkumník přistupovat s respektem a porozuměním úkol výzkumníkaverifikace/ falsifikace předem známé teorie „přeložené“ do výzkumných hypotéz – neboli porovnání toho, co se podle teorie stát mělo a co se opravdu stalo na základě dlouhodobého zúčastněného pozorování jednání aktérů a jejich interpretací tohoto jednání formulovat nové hypotézy, případně nové teorie povaha datempirická data, jevy přímo pozorovatelné = nezávislé proměnné → možnost jejich standardizace, eliminace vlivu konkrétního výzkumníka na výsledky výzkumu → opakovatelnost nejde o „tvrdá“ standardizovatelná empirická data. Podle naturalistů nelze nalézt obecné zákonitosti lidského jednání, protože není založeno na fyzikálním principu podnět- reakce, ale na neustálé (re)konstrukci sociálních významů → má kontextuální povahu cíl výzkumunalezení univerzálně platných, zobecnitelných zákonitostí snaha o nalezení obecně platných zákonitostí je upozaděna ve prospěch interpretace způsobů života v konkrétní společnosti s důrazem na tlumočení perspektivy aktérů – informátorů.

7 Výzkum kvantitativní X kvalitativní KVANTITATIVNÍKVALITATIVNÍ relativně velký počet zkoumaných jedinců relativně malé množství zkoumaných jedinců silně redukované množství proměnných a vztahů mezi těmito proměnnými → umožňuje silnou standardizaci dat snaha porozumět perspektivě aktéra → od omezeného vzorku informátorů je třeba získat co nejkomplexnější informace → relativně snadná generalizace závěrů na „celkovou populaci“ → obtížná generalizace závěrů a opakovatelnost silná standardizace dat → vysoká reliabilita, avšak na úkor omezené validity (prostor respondenta k vyjádření názoru je značně redukován; obvykle jen na určité číslo na stupnici) minimální standardizace dat → umožňuje (nikoliv zaručuje) dosažení vyšší validity, ale za cenu neopakovatelnosti výzkumu → nízká reliabilita

8 Další výhody kvantitativního výzkumu ve srovnání s kvalitativními metodami časově mnohem méně náročné způsoby sběru dat poměrně rychlé softwarové zpracování dat poskytuje exaktní, numerické (→ snáze ověřitelné a srovnatelné) závěry aplikovatelnost na početné cílové populace (v demografii, makroekonomii apod.) výrazně větší nezávislost výsledků výzkumu na konkrétním výzkumníkovi

9 A nevýhody… obtížná zohlednitelnost lokálních a individuálních specifik menší flexibilita výzkumu vede pouze k ověřování platnosti teorií, nikoliv vytváření nových

10 Co je anekdotismus? „V rámci kvalitativního výzkumu existuje tendence k anekdotickému přístupu při práci s daty ve vztahu k závěrům či vysvětlením. Krátkých rozprav, útržků z nestrukturovaných rozhovorů nebo příkladů partikulárního jednání je užíváno jako důkazů určitých tvrzení. Důvody k nespokojenosti spočívají v tom, že reprezentativnost či obecná platnost těchto fragmentů je zřídkakdy stanovena. Terénní poznámky anebo rozšířené přepisy rozhovorů navíc bývají jen vzácně k dispozici.“ (Bryman 1988: 77).

11 Jaké jsou jeho nejčastější příčiny? nadměrné „ponoření se do prostředí“ účelové používání pouze těch příkladů, které se hodí k potvrzení autorovy hypotézy ve snaze dostát požadavku vydavatelů na „přiměřený rozsah“ příspěvků se autor snaží vybrat pouze několik „nejpůsobivějších příkladů“

12 A v čem mohou být naopak „slepí“ kvantitativní výzkumníci? omezenost zorného úhlu (kvantitativní vědec upřen výlučně na ověřování platnosti svých hypotéz nemusí „vidět“ širší souvislosti) hrozba odtržení se od reality (statistické korelace mohou být [vy]nalézány na základě zcela arbitrárního vztahu mezi několika „proměnnými“) někteří výzkumníci (dokonce i kvalitativní!) mají navíc sklon ke generování hypotéz ze získaných dat

13 Co je ontologický realismus realistické paradigma vychází z klasické metafyziky. Již Parmenides formuloval základní tezi realismu, tj. že mezi bytím světa (tj. „sociální realitou“) a způsoby jeho pravdivého poznání existuje shoda (tzn., že sociální realita je nám přímo přístupná). v etnografii se jedná o žánr, ve kterém autor interpretuje sociální skutečnost, jakoby se mu nabízela „nezprostředkovaně“ a nikoliv jako sekundární či terciární interpretace

14 Paradigmata poznání Dle M. Havelka 2004:

15 Sociální realita jako pavučina významů Pojetí kultury, které já zastávám a jehož užitečnost se snažím ukázat v následujících esejích, je v podstatě sémiotického charakteru. Domnívaje se, společně s Maxem Weberem, že člověk je zvíře zavěšené do pavučiny významů, kterou si samo upředlo, považuji kulturu za tyto pavučiny a její analýzu tudíž nikoliv za experimentální vědu pátrající po zákonu, nýbrž za vědu interpretativní, pátrající po významu. To, co hledám, je vysvětlení, interpretuji sociální projevy, jež jsou na povrchu záhadné. Ale toto prohlášení, teorie vyjádřená jednou větou, samo vyžaduje určité vysvětlení. (Geertz 2000: kap. 1)

16 2. Místo, předmět a charakter kvalitativního výzkumu výzkumník jako kulturní překladatel: „blízká“ a „vzdálená“ zkušenost místo výzkumu a předmět výzkumu práce v „blízkém“ a „vzdáleném“ terénu

17 Kvalitativní výzkumník jako překladatel Interpretace sociální reality = kulturní překlad Dvě formy kulturního překladu: „doslovný“ (experience near) „odborný, vysvětlující“ (experience distant) Výhody a nevýhody obou forem kulturního překladu A co to znamená v praxi?

18 Místo výzkumu a předmět výzkumu Místo výzkumu = tam, kde zkoumáme X předmět výzkumu = to, co zkoumáme Zní to triviálně, ale často dochází ke splynutí místa a předmětu výzkumu (!). Místo výzkumu je kontext, v němž se odehrává zkoumaná sociální realita.

19 Typologie míst výzkumu Místo přístupné X nepřístupné Místo (kulturně) vzdálené X blízké Výzkum přesídlením X výzkum odstupem

20 3. Zúčastněné pozorování co je zúčastněné pozorování, co umožňuje, jaká jsou jeho rizika (paadox pozorování) typologie zúčastněného pozorování povaha kvalitativních dat od proč k jak

21 Základní charakteristika Zúčastněné X nezúčastněné pozorování Pozorování skrze účast Paradox pozorování Iluze objektivity Techniky zúčastněného pozorování

22 Typologie zúčastněného pozorování Strukturované X nestrukturované Otevřené X skryté Pozorování malých skupin X velkých skupin Životní narativy (life histories)

23 Povaha kvalitativních dat „tvrdá“ a „měkká“ data zápis X přepis X popis vždy jde o interpretaci primární a sekundární analýza zdánlivé banality od proč k jak aneb co je a co není „banální“

24 4. Kvalitativní rozhovor typologie rozhovorů jak (ne)dělat kvalitativní rozhovor příprava rozhovoru, výběr vzorku kvalitativní rozhovory a zúčastněné pozorování: srovnání

25 Typologie rozhovorů ? Jaké jsou výhody a nevýhody strukturovaného, polostrukturovaného a nestrukturovaného rozhovoru?

26 Strukturovaný rozhovor Jedná se o plně standardizované interview, kdy výzkumník pokaždé předkládá dotazovanému tytéž předem pečlivě připravené otázky ve shodném pořadí. Výhody: menší časová náročnost získávání i zpracování dat možnost aplikovat na početný vzorek respondentů snazší komparovatelnost minimalizace vlivu tazatele Nevýhody: omezený prostor pro vyjádření vlastních názorů dotazovaného riziko zkreslení odpovědí vlivem špatného porozumění otázkám nemožnost jít do hloubky a některé odpovědi upřesňovat v průběhu rozhovoru vyšší pravděpodobnost, že výzkumník neodhalí nic, co již předem nepředpokládal

27 Nestrukturovaný rozhovor bývá nedílnou součástí zúčastněného pozorování. Vzhledem k jeho volnému, neformálnímu charakteru si informátor ani nemusí uvědomit, že jde o výzkumný rozhovor, takže odpovídá spontánněji a uvolněněji. Výhody: umožňuje bezprostředně reagovat na konkrétní situace v terénu umožňuje ptát se jak na zdánlivé banality, tak klást „otázky na tělo“ Nevýhody: velká časová náročnost zpracování dat velká závislost na výzkumníkově schopnosti improvizace v průběhu rozhovoru nemusí být možné nahrávání či zapisování

28 Polostrukturovaný rozhovor výzkumník si předem připraví pouze základní osnovu rozhovoru (tj. tematické okruhy, případně několik klíčových dotazů). Pořadí otázek není neměnné, což zajišťuje výzkumníkovi větší flexibilitu. Výhody: větší prostor pro vyjádření subjektivních názorů dotazovaného umožňuje vyjasnit si možná nedorozumění v průběhu interview umožňuje jít více do hloubky, odkrývat nová, nepředpokládaná témata

29 Příprava rozhovoru, výběr vzorku Jak moc strukturovat rozhovor? Výzkumné otázky X otázky rozhovoru Příprava návodu Vedení rozhovoru (základní kuchařka) Jak velký vzorek je dost velký?

30 Jak dobře vést rozhovor? 1.Poděkování, představení sebe a projektu 2.Seznámení s rozhovorem, dotaz na nahrávání, otázka ochrany soukromí a anonymizace dat 3.Zahájení vlastního rozhovoru 4.Několik zásad dobré praxe 5.Uzavření rozhovoru 6.Získání formálního souhlasu se zpracováním dat

31 Interpretace kvalitativních dat Techniky transkripce Organizace a kódování dat

32 Jaké způsoby transkripce rozlišujeme? doslovnou: doslovně zaznamenáváme mluvený projev informátora, včetně výrazů nespisovných, slangových, gramaticky chybných, přeřeknutí apod. komentovanou: na rozdíl od přepisu doslovného zaznamenáváme i nonverbální projevy dotazovaného (odmlky, intonaci, úsměv, zarmoucenost apod.). K zaznamenávání neverbálního chování dotazovaného může sloužit zvláštní paralelní sloupec vedle hlavního sloupce s doslovným přepisem mluveného slova.

33 redigovanou: výpovědi upravíme do srozumitelnější a čtivější podoby. Přeložíme tedy některé slangové či nářeční výrazy, nepřepisujeme přeřeknutí apod. Text můžeme stylisticky upravit. Zaznamenáváme jen zásadní nonverbální projevy (výbuch smích, pláč apod.). shrnující protokol: doslovně zachovány necháme jen klíčové pasáže, ostatní části rozhovoru zestručníme. Vždy ale tak, aby zůstal zachován původní smysl sdělení. selektivní protokol: přepisujeme pouze pasáže relevantní z hlediska zaměření výzkumu. Zbylou část interview vůbec nepřepisujeme.

34 Organizace a kódování dat Segmentace – kódování – poznámkování Od dekontextualizace k rekontextualizaci Kódy uzavřené (deduktivní) X otevřené (induktivní) Kódy popisné, interpretativní, strukturální Konkretizace X zobecnění


Stáhnout ppt "ZÁKLADY KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU Martin Veselý"

Podobné prezentace


Reklamy Google