Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a jeho vliv na železniční dopravu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a jeho vliv na železniční dopravu."— Transkript prezentace:

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a jeho vliv na železniční dopravu

2 Obecně  EU téměř po 40 letech přijala novou právní úpravu pro oblast veřejných služeb v železniční a silniční dopravě.  V oblasti veřejné dopravy, zejména v oblasti železnic, jsou veřejné služby poskytovány za situace, kdy tarifní politika těchto služeb je přísně regulována.  Hlavním cílem předchozí, ale i nové právní úpravy je určit, zda pomoc, zejména finanční, poskytovaná příslušnými orgány představuje spravedlivou náhradu dopravcům za poskytování veřejných služeb a zda tyto náhrady nepředstavují státní podporu.  Předchozí právní úprava se nezabývala postupy při uzavírání smluv o veřejných službách ve Společenství.

3  Cílem nového nařízení ES č. 1370/2007 (dále jen „nařízení“) je proto stanovit právní rámec pro poskytování kompenzací jednotlivým dopravcům a stanovit postupy při uzavírání smluv o veřejných službách. Cílem není otevírání trhu železniční dopravy, jak výslovně deklaruje nařízení.  Nařízení je účinné od a přímo aplikovatelné. Svým obsahem nařízení představuje významný počin „evropské“ normotvorby a přináší řadu revolučních změn zejména v oblasti výběru dopravce a způsobu kompenzace. Stanovuje, že kompenzace vyplacené v souladu s tímto nařízením, jsou slučitelné se společným trhem.

4 Působnost nařízení  Nařízení se vztahuje na vnitrostátní a mezinárodní provozování veřejných služeb v přepravě cestujících  po železnici či jiným druhem drážní dopravy a  po silnici, s výjimkou služeb, které jsou provozovány např. z historického nebo turistického důvodu.  Členské státy mohou nařízení použít i pro veřejné služby v přepravě cestujících po vnitrozemských vodních cestách.

5 Co přináší nové nařízení  Oproti předchozí právní úpravě spočívá přínos nařízení především ve stanovení postupu při uzavírání smluv o veřejných službách. Nařízení nově upravuje:  postupy výběru dopravce pro uzavření smlouvy o veřejných službách  regulovanou hospodářskou soutěž dopravců  nová pravidla pro kompenzaci

6 Postupy výběru dopravce pro uzavření smlouvy o veřejných službách  Smlouvy o veřejných službách musí být uzavírány s dopravcem, který byl vybrán způsobem (postupem) stanoveným v nařízení (čl. 5 nařízení). Nařízení zná tyto možné postupy pro výběr dopravce:  nabídkové řízení podle nařízení (tj. regulovaná soutěž dopravců), nebo  přímé uzavření smlouvy v taxativně stanovených případech, nebo  veřejná zakázka v autobusové nebo tramvajové dopravě podle směrnice ES č. 17/2004 nebo č. 18/2004

7 Hlavní zásady pro výběr dopravce  zásada transparentnosti – nařízení ukládá povinnost příslušným orgánům nejpozději jeden rok před zahájením nabídkového řízení nebo jeden rok před přímým uzavřením smlouvy zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie základní informace  zásada spravedlnosti – postup pro nabídkové řízení musí být otevřen pro všechny dopravce  zásada hospodárnosti – zákaz nadměrného poskytnutí kompenzace, tzv. „překompenzace“  zásada rovného postavení – zákaz diskriminace při postupu nabídkového řízení  zásada ochrany práv – každý dopravce, který má nebo měl zájem o uzavření smlouvy, má možnost podat žádost na přezkum postupu při výběru dopravce nezávislému orgánu

8 Doba trvání smluv  smlouvy musí být uzavírány na dobu určitou s možností prodloužení o polovinu této doby  smlouvy jsou uzavírány v silniční dopravě na dobu až 10 let, v železniční dopravě na dobu až 15 let a na dobu až 15 let na několik druhů dopravy, pokud železniční doprava představuje více než 50 % z poskytovaných služeb  dobu trvání smluv lze prodloužit z 10 let až na 15 let v silniční dopravě a z 15 let až na 22,5 let v železniční dopravě pokud je to s ohledem na amortizaci majetku nezbytné; přitom se jedná o majetek dopravce, který je významný vzhledem k celkovému majetku nezbytnému k poskytování služeb  smlouvy lze prodloužit i o delší dobu, je-li to odůvodněno amortizací kapitálu ve vztahu k výjimečným investicím do infrastruktury nebo vozidel; v tomto případě je stanovená povinnost informovat Komisi o době trvání smlouvy a důvodech pro tuto dobu trvání smlouvy do jednoho roku od uzavření smlouvy

9 Obsah smluv  Nařízení stanovuje povinný obsah smlouvy (čl. 4 nařízení). Obsahem smluv podle nařízení musí být :  vymezení závazku veřejné služby  vymezení území, kde budou služby poskytovány  stanovení ukazatelů pro výpočet platby kompenzace  rozsah udělených výlučných práv  vymezení způsobu rozdělování nákladů spojených s poskytováním služeb (náklady na personál,energii, poplatky za užití infrastruktury, náklady na údržbu a opravu vozidel a zařízení pro provozování služeb, fixní náklady a přiměřený výnos z kapitálu)

10 Nabídkové řízení  podle nařízení musí být dopravce, se kterým se uzavře smlouva o veřejných službách, vybrán v nabídkovém řízení; nabídkové řízení je pro výběr dopravce povinné  nařízení stanovuje z povinnosti nabídkového řízení výjimky, kdy lze uzavřít smlouvu přímo s dopravcem  nabídkové řízení je řízení odlišné od veřejných zakázek  nařízení neupravuje postup pro nabídkové řízení; stanovuje že postup musí být otevřený, spravedlivý transparentní a nediskriminační

11 Přímé uzavření smlouvy o veřejných službách Přímé uzavření smlouvy je nařízením umožněno ve čtyřech případech:  Jedná-li se o smlouvu s vnitřním provozovatelem (čl. 5 odst. 2 nařízení). Vnitřním provozovatelem nařízení rozumí provozovatele, nad kterým vykonává příslušný orgán kontrolu podobnou té, kterou má nad svými vlastními útvary (jde o míru zastoupení ve správních, řídících nebo dozorčích orgánech, dále vlastnictví a kontrola nad strategickými rozhodnutími) a který  vykonává svou činnost ve veřejné dopravě cestujících na území v působnosti příslušného místního orgánu,  se neúčastní nabídkových řízení, na jejichž základě má být uzavřena smlouva o veřejné službě na provoz mimo území příslušného místního orgánu,  poskytuje převážnou část veřejných služeb v přepravě cestujících sám – tj. nesmí využívat v podstatné míře subdodávek.

12 2. Jedná-li se o smlouvu na „malou dopravu“ (čl. 5 odst. 4 nařízení). „Malou dopravou“ se rozumí smlouva na veřejné služby, jejichž průměrná roční hodnota se odhaduje na méně než 1 mil. EUR nebo pokud jsou služby poskytované na méně než 300 tis. km ročně. Tyto prahy lze zvýšit na max. 2 mil. EUR, popř. na 600 tis. km pro dopravce, který provozuje maximálně 23 vozidel. 3. Jedná-li se o smlouvu, nebo rozšíření smlouvy v případě přerušení služeb anebo v případě bezprostředního vzniku rizika takové situace (čl. 5 odst. 5 nařízení). Délka trvání smlouvy nesmí překročit 2 roky. 4. Jedná-li se o smlouvu uzavíranou s železničním dopravcem (čl. 5 odst. 6 nařízení) a nezakazuje-li to vnitrostátní právo.

13 Veřejná zakázka  Veřejná zakázka je aplikovatelná v autobusové a tramvajové dopravě; nelze ji aplikovat v železniční dopravě.  V autobusové nebo tramvajové dopravě se pro uzavření smlouvy o veřejných službách použije veřejná zakázka vždy, když smlouva o veřejné službě nemá charakter koncese na služby podle směrnice 18/2004/ES nebo podle směrnice 17/2004/ES.  Pokud má smlouva o veřejné službě charakter koncese na služby, pak se pro uzavření smlouvy použije nabídkové řízení.  Citované směrnice se na koncese na služby nevztahují. Podle citovaných směrnic se koncesí na služby rozumí smlouva stejného druhu jako veřejná zakázka na služby s tou výjimkou, že protiplnění za poskytnutí služeb spočívá buď výhradně v právu využívat služby, nebo v tomto právu společně s platbou.

14 Subdodávky  dopravce je povinen převážnou část veřejných služeb poskytovat sám  smlouva stanoví podmínky pro použití subdodávek

15 Kompenzace  kompenzace lze poskytovat z veřejných rozpočtů pouze pro služby ve veřejném zájmu  kompenzace nesmí překročit výši, která je nezbytná k pokrytí nákladů s přihlédnutím k dosaženým příjmům dopravce z této činnosti a přiměřenému zisku  přiměřeným ziskem se rozumí míra návratnosti kapitálu, která je běžná v odvětví v daném členském státě a která musí zohledňovat riziko nebo neexistenci rizika pro provozovatele veřejných služeb z důvodu zásahu orgánu veřejné správy  kompenzace lze poskytovat pouze na základě smlouvy o veřejných službách  pokud je kompenzace poskytována na základě smlouvy uzavřené přímo (s dopravcem v postavení vnitřního provozovatele, nebo se železničním dopravcem, nebo s dopravcem, který poskytuje služby v ročních hodnotových nebo kilometrických limitech, které stanovuje nařízení, nebo s dopravcem, který poskytuje služby na základě mimořádného opatření při přerušení služby), musí být kompenzace v souladu s přílohou nařízení („Pravidla pro kompenzaci…“)

16 Výlučná práva  udělení výlučného práva dopravci je neslučitelné s poskytnutím kompenzace  výlučné právo opravňuje dopravce k poskytování přepravních služeb na určité trase, síti nebo oblasti s vyloučením dalších dopravců  výlučné právo lze udělit pouze na základě smlouvy o veřejných službách

17 Přechodné období  pro uzavírání smluv stanovuje nařízení desetileté přechodné období; na konci tohoto období musí být uzavírání smluv (tj. proces jejich uzavírání,) v plném souladu s čl. 5 nařízení  uzavírání smluv o veřejných službách (cestou nabídkového řízení nebo přímým zadáním) musí být dáno do souladu s čl. 5 nařízení do 3. prosince 2019  přechodné období neplatí pro ostatní části nařízení. Od 3. prosince 2009 musejí mít smlouvy o veřejných službách všechny náležitosti, jež nařízení stanoví  v průběhu přechodného období mohou příslušné orgány zavádět způsob uzavírání smluv podle nařízení v různou dobu  členské státy musí přijmout opatření k postupnému dosažení souladu se způsobem uzavírání smluv v přechodném období tak, aby nový způsob uzavírání smluv nezpůsobil strukturální problémy  do musí členský stát podat Komisi zprávu o pokroku v postupném uzavírání smluv o veřejných službách podle čl. 5 nařízení

18 Smlouvy uzavřené před 3. prosincem 2009  Po 3. prosinci 2009, kdy nové nařízení vstoupilo v platnost, je nutno stávající smlouvy posuzovat podle článku 8 odstavce 3 nařízení, kde je upraven režim platnosti smluv uzavřených před 3. prosincem  Pro aplikaci konkrétního režimu platnosti smluv uzavřených před je podle článku 8 odstavce 3 rozhodující:  kdy byla smlouva uzavřena – zda před datem , nebo po tomto datu (datum předložení návrhu nařízení)  zda smlouva byla uzavřena na základě „spravedlivého nabídkového řízení“ nebo ne, a  na jakou dobu je uzavřena.  Smlouvy uzavřené před rozhodným datem i po rozhodném datu na základě spravedlivého řízení zůstávají v platnosti.  Smlouvy uzavřené před rozhodným datem, ale bez spravedlivého řízení zůstávají v platnosti nejdéle 30 let.  Smlouvy uzavřené po rozhodném datu bez spravedlivého řízení zůstávají v platnosti pouze na dobu srovnatelnou s dobou trvání smluv podle nařízení, tj. 10 nebo 15 let s možným prodloužením v případě investic a jejich návratnosti.

19 Platnost a účinnost nařízení  nařízení vstupuje v účinnost 3. prosince Účinností nařízení pozbývá účinnosti dosavadní komunitární úprava (nařízení č. 1191/69/EHS; toto nařízení se však dále po dobu tří let bude aplikovat pro veřejné služby v nákladní dopravě)

20 Ochrana práv zaměstnanců  dojde-li v souvislosti s uzavřením smlouvy o veřejných službách ke změně dopravce, mohou orgány požadovat od nového dopravce uplatnění směrnice Rady č. 2001/23/ES, tj. zachování práv zaměstnanců jako v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků  členské státy mají možnost zajistit u nového dopravce zachování i dalších práv zaměstnanců než jen práv chráněných uvedenou směrnicí, např. práva vyplývající z kolektivních smluv

21 Co přináší nařízení pro železniční dopravu  Trh osobní železniční dopravy v rámci EU není plně liberalizován na rozdíl od nákladní železniční dopravy, která je plně liberalizována.  EU liberalizovala od 1. ledna 2010 pouze trh mezinárodní osobní železniční dopravy přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/58/ES, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury.  Nařízení proto ve svém bodu (24) úvodních ustanovení deklaruje, že cílem přijetí nařízení není další otevírání trhu železničních služeb.  Služby v přepravě cestujících po železnici jsou podle nařízení ve zvláštním postavení oproti službám v přepravě po silnici.

22 Zvláštní postavení železniční dopravy je v těchto oblastech.  smlouvu o veřejných službách v přepravě po železnici lze s dopravcem uzavřít přímým zadáním; není potřeba vybírat dopravce v nabídkovém řízení  smlouva se uzavírá až na 15 let s možností jejího prodloužení o polovinu doby trvání smlouvy a v případě investic i na delší období

23 Promítnutí nařízení v české právní úpravě Obecně  V právu ČR není problematika veřejných služeb v dopravě upravená v jednom právním předpisu.  Úprava veřejných služeb je součástí odvětvových zákonů jako je zákon o dráhách, zákon o silniční dopravě a zákon o vnitrozemské plavbě.  Proto,i když je nařízení přímo aplikovatelné v České republice, jeho přijetí odstartovalo přípravu zákona o veřejných službách v přepravě cestujících, jehož cílem byla komplexní úprava veřejné dopravy v jednom právním předpisu.

24 Cíl zákona Cílem zákona je  adaptace nařízení  komplexní úprava veřejné dopravy  nastavení podmínek pro liberalizaci trhu veřejné dopravy

25 Co přináší zákon V rámci adaptace nařízení zákon upravuje  vymezení postavení jednotlivých orgánů při zajišťování nařízení (stát, kraje a obce)  proces nabídkového řízení pro výběr dopravce  určení orgánu dohledu nad dodržováním postupu při uzavření smlouvy o veřejných službách a stanovení jeho pravomocí

26 V rámci úpravy veřejné dopravy zákon stanovuje  vymezení dopravní obslužnosti státu, krajů a obcí a způsob jejího zajištění  postup státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti veřejnými službami v přepravě cestujících  systém financování veřejné dopravy z veřejných rozpočtů  železniční dopravu za páteřní dopravu

27 V rámci úpravy podmínek pro liberalizaci trhu veřejné dopravy zákon stanovuje  úpravu dopravního plánování a integrovaných veřejných služeb  podmínky přístupu na trh veřejné osobní dopravy financované z veřejných rozpočtů  způsob vymezení služeb, které budou předmětem nabídkových řízení  podmínky ochrany investic dopravců

28 Rozsah úpravy zákona Návrh zákona o veřejných službách v přepravě cestujících se vztahuje na přepravu cestujících  drážní dopravou  silniční dopravu a  přiměřeně vnitrozemskou plavbou

29 Právní rozbor zákona

30 Zákon jako adaptační norma Odpovědnost za veřejné služby Za veřejné služby v přepravě cestujících podle zákona odpovídá  Ministerstvo dopravy, jedná-li se o veřejné služby v přepravě cestujících na území ČR,  kraj, jedná-li se o veřejné služby v územním obvodu kraje; zajišťování veřejných služeb v územním obvodu kraje je výkonem samostatné působnosti kraje,  obec, jedná-li se o veřejné služby v územním obvodu obce; zajišťování veřejných služeb v územním obvodu obce je výkonem samostatné působnosti obce.

31 Proces nabídkového řízení  Zákon stanovuje proces nabídkového řízení. Proces nabídkového řízení je převzatý z jednotlivých ustanovení zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších zákonů. Tím se nabídkové řízení připodobňuje obsahově koncesnímu řízení.  Nabídkové řízení pro výběr dopravce je povinné. Zákon nevyloučil přímé zadání v případech, kdy to nařízení umožňuje.  Přímým zadáním lze uzavřít smlouvu  s dopravcem ve veřejné drážní osobní dopravě na dráze celostátní a regionální,  v mimořádných situacích (přerušení služeb, hrozba tohoto přerušení), maximálně na 2 roky,  na malé služby  s vnitřním provozovatelem,  na dodatečné služby podle § 16 zákona (jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídatelných okolností, nelze je ekonomicky nebo technicky oddělit bez ekonomické újmy objednateli a celková kompenzace nepřekročí 20% z celkové výše kompenzace podle zadávacích podmínek)  Zákon nestanovil minimální dobu trvání smluv o veřejných službách.

32 Postup podle zákona o veřejných zakázkách  V zákonu je pro veřejné služby poskytované autobusovou nebo tramvajovou dopravou vymezena právní hranice, kdy objednatel služeb zvolí pro výběr dopravce postup nabídkového řízení a kdy postup podle zákona o veřejných zakázkách.  Zákon stanovuje pro výběr dopravce pro zajištění smluv o veřejných službách veřejnou linkovou a tramvajovou dopravou postup podle zákona o veřejných zakázkách v případě, že se nejedná se o koncesní vztah.

33 Orgán dohledu  Dohled při uzavírání smluv o veřejných službách vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.  Zákon stanovuje skutkové podstaty správních deliktů za porušení postupu při uzavírání smluv. Současně stanovuje sankce za toto porušení – pokuta ve výši až 5% předpokládané výše kompenzace a pokuta do ,- Kč.  Zákon neřeší dohled nad zajišťováním a financováním dopravní obslužnosti.

34 Úprava veřejné dopravy v zákonu Dopravní obslužnost  Zákon definuje dopravní obslužnost státu, kraje a obce jako „zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol, a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu“.  Odpovědnost za zajištěni dopravní obslužnosti nese Ministerstvo dopravy, kraje a obce, které vystupují v roli objednatele veřejných služeb v přepravě cestujících, kterými je dopravní obslužnost zajišťována.  Definice dopravní obslužnosti v zákonu zajišťuje udržení systému veřejné dopravy, který přispívá k sociálnímu rozvoji regionu a k soudržnosti území republiky a regionů.  Spoje veřejné drážní osobní dopravy jsou páteřními spoji při zajišťování dopravní obslužnosti.

35 Dopravní obslužnost státu  Dopravní obslužnost státu zajišťuje MD.  MD zajišťuje dopravní obslužnost veřejnou drážní osobní dopravou, tj. dopravní obslužnost státu není ze zákona zajišťována linkovou silniční dopravou. Dopravní obslužnost státu je zajišťována vlaky celostátní dopravy, které mají nadregionální nebo mezinárodní charakter.  Rozsah dopravní obslužnosti státu, který je MD objednáván u dopravců, je limitován maximální výši možné kompenzace ze státního rozpočtu na dobu účinnosti smluv.  Výši kompenzace a způsob jejího určení stanovuje MD po dohodě s MF.  Nedojde-li k dohodě, rozhodne o výši kompenzace vláda. Do doby rozhodnutí vlády určí rozsah dopravní obslužnosti MD podle rozsahu, který byl financován ze státního rozpočtu v předchozím rozpočtovém roce.  Způsob zajištění financování dopravní obslužnosti státu je zákonem nastaven poprvé a umožňuje sladit objednávku veřejných služeb s finančním prostředky státního rozpočtu. Toto ekonomické pravidlo stanovené zákonem rovněž poprvé umožňuje uzavírání smluv s dopravci na delší časové období, než je období jednoho rozpočtového roku.

36 Dopravní obslužnost kraje a obce  Rozsah objednávané dopravní obslužnosti kraje a obce stanovuje kraj nebo obec.  Rozsah objednávané dopravní obslužnosti je limitován dostupnými finančními prostředky v rozpočtu kraje a obce.

37 Kompenzace  Zákon stanovuje zákaz „překompenzace“.  V případě uzavření smlouvy o veřejných službách přímým zadáním musí dopravce předložit objednateli tzv. “finanční model“ nákladů, výnosů a čistého příjmu.  Objednatel má zákonem uloženou povinnost prověřit finanční model z pohledu zda nedochází k nadměrné kompenzaci. Pokud z finančního modelu plyne možnost nadměrné kompenzace, nesmí objednatel uzavřít smlouvu o veřejných službách.  MD vydává stanovisko na žádost kraje nebo obce k přípustnosti obsahu finančního modelu v případě přímého zadání; Zákon neřeší v jakém procesu MD stanovisko vydává (postup podle správního řádu) a jaká je závaznost stanoviska pro kraj nebo obec.  V případě uzavření smlouvy o veřejných službách na základě nabídkového řízení má dopravce a objednatel stejnou povinnost, tj. povinnost dopravce předložit finanční model a povinnost objednatele jej prověřit z hlediska možné překompenzace. Objednatel si však v dokumentaci nabídkového řízení může stanovit jiný postup.

38  Pokud by objednatel uzavřel smlouvu, která obsahuje nadměrnou kompenzaci, je smlouva ze zákona neplatná.  Z hlediska dopadů překompenzace na platnost smlouvy je rozhodující, kdy musí objednatel rozhodnout o finančním modelu zda dochází k překompennzaci a jakou musí mít rozhodnutí objednatele formu a zda lze toto rozhodnutí v čase měnit.  Zákon neřeší situaci, když objednatel nezjistí překompenzaci při posuzování finančního modelu a uzavře smlouvu. Překompenzace je ale objektivně daná a zjistí se až následně. Ze zákona nelze jednoznačně určit, jaký to bude mít vliv na platnost smlouvy  Rovněž zákon neřeší, jak bude postupováno z hlediska platnosti smlouvy v případě stanovení jiného postupu pro prověření možné překompenzace při nabídkovém řízení podle dokumentace. Jaký dopad by objektivně zjištěná překompenzace měla na platnost smlouvy.

39 Pravidlo pro dofinancování dopravní obslužnosti  Zákon stanovuje pravidlo pro „dofinancování“ dopravní obslužnosti státu, krajů a obcí.  MD má ze zákona povinnost každý rok při přípravě státního rozpočtu na následující rozpočtový rok posoudit ekonomické zajištění dopravní obslužnosti v rozsahu podle uzavřených smluv na tento rok.  Zjistí-li MD, že na straně dopravců, kteří podle smluv zajišťují dopravní obslužnost dojde k takovému nárůstu nákladů, které by znamenalo při zachování výše kompenzace snížení rozsahu dopravní obslužnosti daného územního obvodu o více než 10%, rozhodne MF, o poskytnutí dotace podle zákona o rozpočtových pravidlech nebo provede rozpočtové opatření.  Nárůst nákladů na straně dopravců musí být zapříčiněn nepředvídatelnými mimořádnými okolnostmi nebo změnou právních předpisů.  MF rozhoduje na základě žádosti objednatele.

40 Úprava podmínek pro liberalizaci trhu veřejné dopravy v zákonu Dopravní plánování  Zákon zavádí dopravní plánování, jako nástroj pro hospodárné zajišťování dopravní obslužnosti.  Plán dopravní obslužnosti je ze zákona povinen pořídit kraj a MD a zajistit jeho zveřejnění. Plán se sestavuje na období nejméně 5 let. První plán dopravní obslužnosti musí být pořízen jednotlivými kraji a MD do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona.  Kraj pořizuje plán v samostatné působnosti kraje.  Zakotvení institutu plánování zvýrazňuje význam dopravní obslužnosti a jejího zajišťování. Současně je signálem pro dopravce, jak bude kraj nebo stát postupovat při zajišťování dopravní obslužnosti a zejména kdy bude vyhlašovat nabídkové řízení pro výběr dopravce na uzavření smluv o veřejných službách a na jaké časové období budou tyto smlouvy uzavírány.

41  Zákon stanoví minimální obsah plánu dopravní obslužnosti. Podle zákona plán musí minimálně obsahovat :  popis zajišťovaných veřejných služeb,  rozsah kompenzace,  časový harmonogram uzavírání smluv a  postup při uzavírání smluv.  Pokud se stát nebo kraj budou podílet na integrovaných veřejných službách musí plán obsahovat i harmonogram a způsob integrace.

42  Úprava dopravního plánování je obecná a není provázána s jinými ustanoveními zákona. Vzhledem k obecnosti a neprovázanosti tohoto nového institutu není jasné,  na jaké úrovni obecnosti či konkrétnosti mají být plány sestavovány,  zda lze plány na pětileté období měnit, v případě že ano, v jakých situacích a jakým postupem,  jaká je míra závaznosti plánu,  jak je plán provázán s obsahem dokumentace nabídkového řízení,  jak bude zajištěna vymahatelnost plánu a jeho obsahu.  Jedná-li se o plán, který pořizuje MD, nelze určit, jak musí být obsah plánu navázán na státní rozpočet a jakou roli při sestavováni plánu bude hrát MF, které se podle § 4 zákona spolupodílí na stanovení výše kompenzace a tím i na vymezení objednávaného rozsahu dopravní obslužnosti zajišťované smlouvami o veřejných službách.

43 Integrované veřejné služby  Integrované veřejné služby definuje nařízení jako vzájemně propojené služby ve vymezené územní oblasti, které naplňují tyto znaky:  jednotnou informační službu  jednotný systém jízdného a  jednotný jízdní řád.  Aby se jednalo o integrované služby, musí být všechny znaky naplněny kumulativně. Zákon stanovuje, že znak jednotné informační služby je naplněn pokud je zajištěno poskytování informací o jednotném jízdním řádu a tarifu na jednom místě.  Zřídit a organizovat integrované služby může právnická osoba, kterou pro tento účel založí kraj nebo obec. Tato právnická osoba (organizátor) nesmí sama provozovat veřejnou dopravu. Pouze kraj nebo obec mohou mít majetkovou účast v této právnické osobě.  Kraj nebo obec může pověřit právnickou osobu, aby jejich jménem uzavírala smlouvy o veřejných službách.

44 Podmínky přístupu na trh veřejných služeb  Stát, kraj nebo obec mohou poskytovat služby a zajišťovat dopravní obslužnost samy (postavení vnitřního provozovatele) nebo zajišťovat dopravní obslužnost smlouvami uzavíranými s dopravci.  Smlouvy o veřejných službách nejsou veřejnoprávními smlouvami podle správního řádu. Smlouvy se řídí obchodním zákoníkem.  Smlouvy o veřejných službách lze uzavřít pouze s dopravcem, který je provozovatelem dopravy podle zvláštních zákonů (zákon o dráhách a zákon o silniční dopravě).  Ke dni účinnosti smlouvy, musí dopravce naplnit podmínky stanovené zákonem. Tyto podmínky jsou odlišné pro dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě, pro dopravce ve veřejné linkové dopravě a pro dopravce v městské autobusové dopravě.

45 Dopravce ve veřejné drážní dopravě musí naplnit nejpozději ke dni účinnosti smlouvy tyto podmínky:  přidělenou kapacitu železniční dopravní cesty,  platné osvědčení dopravce,  uzavřenou smlouvu o provozování drážní dopravy s provozovatelem dráhy,  zajištěna vozidla, personál a technické zázemí odpovídající přidělené kapacitě dopravní cesty,  být způsobilý zajistit poskytování činností uložených zákonem o dráhách a  splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

46 Dopravce ve veřejné linkové dopravě musí naplnit nejpozději ke dni účinnosti smlouvy tyto podmínky:  licence  schválený jízdní řád  zajištěna vozidla, personál a technické zázemí odpovídající schválenému jízdnímu řádu,  být způsobilý zajistit poskytování činností uložených zákonem o silniční dopravě a  splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

47 Dopravce v městské autobusové dopravě musí naplnit nejpozději ke dni účinnosti smlouvy tyto podmínky:  licence  schválený jízdní řád  osvědčení o oprávnění podnikání v městské autobusové dopravě,  zajištěna vozidla, personál a technické zázemí odpovídající schválenému jízdnímu řádu,  být způsobilý zajistit poskytování činností uložených zákonem o silniční dopravě a  splňovat standardy kvality a bezpečnosti dopravy, včetně standardů pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

48 Způsob vymezení služeb, které budou předmětem nabídkového řízení  Obsah dokumentace pro nabídkové řízení se řídí zákonem o veřejných zakázkách (§44 a následující).  Podle zákona o veřejných službách musí dokumentace nabídkového řízení navíc obsahovat vymezení veřejných služeb tak, aby tvořily  ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy, a  aby byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících.

49  Takto vymezený obsah dokumentace pro nabídkové řízení je snahou o regulaci otevírání trhu veřejné dopravy. Zákon tímto ustanovením nařizuje objednatelům veřejné dopravy, aby předmětem nabídkového řízení, ve kterém se vybírá dopravce pro veřejné služby, byl vždy „ucelený technický a provozní soubor“.  Cílem, který se sleduje je zabránění „vyzobávání rozinek“ při zahajovaných nabídkových řízeních.  Vzhledem k tomu, že dodržení obsahu nabídkové dokumentace není sankcionováno, je tato povinnost právem nevymahatelná.

50 Ochrana investic  Veřejná doprava představuje specifickou oblast podnikání. Dopravní prostředky, kterými je veřejná doprava zajišťována vyžadují mimořádné vynaložení finančních prostředků jak pro jejich pořízení, tak pro jejich modernizaci. Návratnost investic vyžaduje delší časové období. Proto smlouvy o veřejných službách musí být podle nařízení uzavírány v silniční dopravě na dobu až 10 let a v železniční dopravě na dobu až 15 let. Doba trvání smlouvy může být při splnění podmínek nařízení prodloužená.  Délka smluv však nesmí vést podle nařízení k uzavření trhu veřejné dopravy.  Novým ustanovením § 20 zákona se zajišťuje  otevírání trhu a současně  ochrana investic, které byly pořízeny dopravcem se souhlasem objednatele (stát, kraj, obec) ve druhé polovině účinnosti smlouvy.  Ustanovení § 20 harmonicky vyvažuje na jedné straně veřejný zájem na otevření trhu, kterým se vyvine tlak na kvalitu poskytovaných služeb a na druhé straně zájem na investování do kvality služeb tím, že se tyto investice vložené dopravcem se souhlasem objednatele služeb ochrání.

51  Ustanovení prakticky znamená ochranu investic dopravce jinou cestou než je cesta prodlužování smlouvy až za hranici 20 let, která při investičním deficitu ve veřejné dopravě v České republice může vést k uzavření trhu veřejné dopravy.  Ustanovení představuje nediskriminační právní úpravu, neboť jsou chráněni jak dopravci v silniční dopravě, tak dopravci v dopravě železniční. Ochrana investic tak dopadá na všechny dopravce, jež uskutečňují dopravu na základě smlouvy o veřejných službách. Z obecného hlediska na ochraně investic bude mít největší užitek zákazník – cestující, neboť dopravce bude schopen dosáhnout úvěrového apod. krytí pro financování pořízení nových vozidel. Nová vozidla tak budou dostupnější;

52 Přechodná ustanovení zákona  Smlouvy uzavřené před dnem zůstávají účinné a řídí se dosavadními předpisy.  Prodloužit dobu účinnosti smluv uzavřených před lze pouze na dobu, která je předpokládaná pro dobu účinností v nařízení, tj. zjednodušeně v zásadě pro silniční dopravu na celkovou dobu účinnosti 10let a pro železniční dopravu na celkovou dobu účinnosti 15 let.  U smluv uzavřených před účinností nařízení na dobu určitou a pokud tyto smlouvy obsahují ustanovení zakládající objednateli jednostranné právo zpřístupnit některé dopravní výkony tvořící předmět smlouvy prostřednictvím nabídkového řízení jiným dopravcům, platí specifický režim ochrany investic.  Ochrana investic spočívá v tom, že objednatel musí umožnit provoz nově pořízených vozidel po celou dobu účinností smlouvy nebo zahrnout do dokumentace nabídkového řízení nebo do smluv uzavíraných přímým zadáním povinnost nového dopravce odkoupit nově pořízená vozidla a uhradit veškeré finanční náklady s tím spojené.

53  Přechodné ustanovení tak chrání investice při současném otevření trhu. Současně přispívá k podnikatelské stabilitě na trhu poskytovatelů veřejných služeb v dopravě, neboť pomáhá čelit vážným strukturálním problémům, k nimž by v předmětném odvětví mohlo dojít.  Takto uzavřené smlouvy mají v současnosti zejména ČD, a.s. se státem a s jednotlivými kraji a to na základě usnesení vlády ze dne 31. srpna 2009 č a schváleného Memoranda o zajištění stabilního financování dopravní obslužnosti veřejnou regionální dopravou.  Citovaným usnesením vlády se stanovil model dlouhodobého financování veřejné železniční dopravy ze státního rozpočtu, který umožnil uzavření dlouhodobých desetiletých smluv. Desetileté smlouvy současně umožňují výrazně investovat do nákupu nových kolejových vozidel.  Podmínkou zajištění dlouhodobého financování veřejných služeb v železniční dopravě podle citovaného usnesení vlády bylo otevření trhu veřejných služeb v železniční dopravě (v dálkové dopravě až na 75 % stávajícího trhu).  První plán dopravní obslužnosti musí MD a kraje připravit do 18 měsíců od účinnosti zákona  Elektronické systémy plateb odbavení cestujících, které budou nově provozovány po uplynutí jednoho roku po účinnosti zákona, musí splňovat technické podmínky propojitelnosti.

54 Účinnost zákona  Zákon má být účinný od s výjimkou sankčních ustanovení, která jsou spojená s porušením notifikačních povinností nebo zveřejňováním na úřední desce, která jsou účinná až  Podle těchto ustanovení je zákonem stanovená povinnost  notifikovat záměr zahájení nabídkového řízení nebo uzavření smlouvy přímým zadáním nejpozději rok před zahájením nabídkového řízení nebo uzavření smlouvy přímým zadáním v Úředním věstníku evropské unie  zveřejnit na úřední desce objednatele doplnění smlouvy o dodatečné služby do měsíce od jejich doplnění  zveřejnit na úřední desce objednatele údaje o dopravci a rozsahu služeb a jejich hodnotě dva měsíce před uzavřením smlouvy s dopravcem přímým zadáním a  povinnost do měsíce od uzavření smlouvy s dopravcem přímým zadáním zveřejnit skutečnost, že smlouva byla uzavřena včetně údajů o této smlouvě.  Splnění těchto povinností je zákonem sankcionováno pokutou do výše 5% předpokládané výše kompenzace.


Stáhnout ppt "Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a jeho vliv na železniční dopravu."

Podobné prezentace


Reklamy Google