Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chemické základy života 2008. Hierarchie úrovní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chemické základy života 2008. Hierarchie úrovní."— Transkript prezentace:

1 Chemické základy života 2008

2 Hierarchie úrovní

3

4 Prvky a sloučeniny nejmenší částicí prvku, která ještě uchovává jeho typické vlastnosti je atom

5 Prvky a sloučeniny hmota je složena z chemických prvků a z jejich kombinací, kterým říkáme sloučeniny Prvek = látka tvořená atomy výhradně se stejným protonovým číslem Sloučenina = látka sestávající ze dvou nebo více prvků složených v daném poměru sloučenina má odlišné vlastnosti než prvky ze kterých je složena: např sodík (kov) a chlór (jedovatý plyn) tvoří jedlou stolní sůl

6 Makrobiogenní prvky ze 112 známých prvků se jich v přírodě se nachází celkem 94 Z nich 25 je obsaženo v tělech organismů 96% hmoty organismů je tvořeno z uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku C, O, H, N se někdy nazývají organogenní prvky Většinu ze zbývajících 4% tvoří vápník, fosfor, draslík, síra, sodík, chlór a hořčík

7 Mikrobiogenní prvky (stopové) (=oligobiogenní) méně než 0,01% Bor (B), Chrom (Cr), Kobalt (Co), Měď (Cu), Fluor (F), Jod (I), Železo (Fe), Mangan (Mn), Molybden (Mo), Selen (Se), Křemík(Si), Cín (Sn), Vanad (V) a Zinek (Zn)

8 Stopové prvky (méně než 0,01%): Bor (B), Chrom (Cr), Kobalt (Co), Měď (Cu), Fluor (F), Jod (I), Železo (Fe), Mangan (Mn), Molybden (Mo), Selen (Se), Křemík (Si). Cín (Sn),Vanad (V) a Zinek (Zn)

9 Zastoupení prvků v biosféře a v zemské kůře

10 Atomy ačkoli atom je nejmenší částečka hmoty, která ještě vykazuje vlastnosti daného prvku, atomy je možno rozložit na ještě menší částice: protony, neutrony a elektrony protony a neutrony se nachází v jádře, elektrony víří rychlostí světla kolem jádra díky dualistické povaze hmoty můžeme chápat elektron buď jako částici nebo jako vlnu díky Heisenbergově principu neurčitosti nemůžeme přesně určit čas a místo daného elektronu

11 Atomy na obrázku je atom hélia Velikost atomového jádra je ovšem značně přehnaná. Kdybychom zvětšili jádro na velikost golfového balónku, celý atom by měl v průměru přibližně 1 km. Většina hmoty je tedy prázdný prostor.

12 Atomy atom daného prvku je definován počtem protonů Protony (p) neutrony (a) elektrony (e) Elektromagnetický náboj p +1 n neutrální e -1

13 Hmotnost elementárních částic 1 dalton = 1,67 x g p = cca 1 dalton n = cca 1 dalton e = 1/2000 daltonů

14 Hmotnost elementárních částic jeden proton váží přibližně 1/(6x10 23 ) gramu jeden gram vodíku obsahuje tedy 6x10 23 atomů toto obrovské číslo, 6x10 23, nese název Avogadrova konstanta má-li látka molekulovou hmotnost M, pak bude mít 6x10 23 molekul této látky hmotnost M gramů toto množství se nazývá jeden mol, nebo jedna grammolekula látky

15 Moly a molární roztoky 1 mol uhlíku má hmotnost 12 gramů 1 mol glukosy má hmotnost 180 gramů 1 mol chloridu sodného má hmotnost 58 gramů molární roztoky mají koncentraci 1 mol látky v 1 litru roztoku molární roztok (1M) glukosy má koncentraci 180g/l, zatímco milimolární roztok (1mM) má koncentraci 180mg/l

16 Protonové a nukleonové číslo Protonové číslo = atomové číslo = počet protonů (značíme dolním indexem) 8 O Nukleonové číslo = počet protonů + počet neutronů (značíme horním indexem) 16 O

17 Izotop Izotopy = Atomy téhož prvku, které se od sebe liší pouze neutronovým číslem Tři izotopy uhlíku 12 C = 6p + 6n (v přírodě kolem 99%, stabilní) 13 C = 6p + 7n (v přírodě kolem 1%, stabilní) 14 C = 6p + 8n (v přírodě velmi vzácně, nestabilní) všechny tyto isotopy mají stejný počet protonů – jinak by to nebyl uhlík

18 Metoda C 14 Kosmické záření dopadající na naší Zemi může změnit atom dusíku (7 protonů 7 neutronů) do C 14 uhlíku (6 protonů 8 neutronů a atomu vodíku (1 proton 0 neutronů). C 14 uhlík je radioaktivní, s poločasem rozpadu let

19 Metoda C 14

20 tento C 14 uhlík reaguje v atmosféře s kyslíkem za vzniku CO 2, který rostliny přirozeně vážou do svých pletiv v rámci fotosyntézy. Zvířata a lidé konzumují rostliny a s nimi rovněž C 14. Poměr normálního uhlíku C 12 a radioaktivního C 14 v atmosféře a v tělech všech živých organismů je v daném čase konstantní: přibližně každý trilióntý atom uhlíku je C 14. Uhlík C 14 se v tělese neustále rozpadá, avšak je neustále nahrazován novým C 14 přijímaným v potravě v konstantním poměru. V této chvíli je v našich tělech stejně jako ve všech žijících organismech na Zemi stejná poměr C 12 k C 14

21 Metoda C 14 ve chvíli kdy organismus umírá, přestává přijímat s potravou nový uhlík. V okamžiku smrti je poměr C 12 ku C 14 stejný jako u všech živých bytost, avšak C 14 který se neustále rozpadá nyní není nahrazován. Množství C 12 zůstává konstantní, C 14 se rozpadá. Srovnáním poměru C 12 ku C 14 v daném vzorku můžeme určit před kolika lety organismus zemřel

22 Metoda C 14 ve chvíli kdy organismus umírá, přestává přijímat s potravou nový uhlík. V okamžiku smrti je poměr C 12 ku C 14 stejný jako u všech živých bytost, avšak C 14 který se neustále rozpadá nyní není nahrazován. Množství C 12 zůstává konstantní, C 14 se rozpadá. Srovnáním poměru C 12 ku C 14 v daném vzorku můžeme určit před kolika lety organismus zemřel

23 Metoda C 14 v 1g uhlíku izolovaném z živého organismu, proběhne 16 rozpadů za minutu. Naměříme-li tedy např. v 1g vzorku (kostry) 4 rozpady za minutu, organismus zemřel přibližně před lety tato metoda funguje do rozsahu přibližně let další prvky draslík 40 (poločas 1,3 miliardy let) uran 235 (poločas 704 miliónů let) uran 238 (poločas 4,5 miliard let) Tato metoda funguje u organismů zemřelých do roku Od té doby nukleární bomby, nukleární reaktory a nukleární testy změnily poměry v atmosféře.

24 Energetické hladiny potenciální energie elektronů se ale nemůže kontinuálně měnit, tak jako např. voda v řečišti plynoucí stále dolů energii elektronů lze spíše přirovnat k míči na schodišti. Podobně jako takovýto míč může elektron zaujímat pouze určité, diskrétní hladiny potenciální energie, jednotlivé schody těmto energetickým hladinám se někdy říká slupky, shells.

25 Energetické hladiny

26 elektrony v první slupce jsou nejblíže jádru a mají proto nejnižší energii energii ve druhé slupce mají energii vyšší a elektrony ve třetí slupce nejvyšší elektron může přeskočit ze slupky do slupky, ale pouze tehdy, když získá nebo ztratí přesně to stejné množství energie, které tvoří rozdíl mezi oběma slupkami

27 Energetické hladiny například dopad fotonu světla určité vlnové délky může excitovat elektron do vyšší energetické hladiny (touto reakcí například začíná celý proces fotosyntézy) aby se elektron z této nestabilní pozice vrátil zpět do slupky blíže jádru, musí získané množství energie vyzářit, obvykle ve formě tepla tím je způsobeno například to, že jsou střechy aut v letním dni horké

28 Energetické hladiny prvních 18-ti prvků

29 Tento obrázek je ovšem značně schematizovaný. Vychází totiž z představy, že elektrony krouží kolem jádra, podobně jako planety kolem Slunce. Ve skutečnosti se elektron pohybuje v určitém prostoru po dráze, kterou nikdy nebudeme schopni zcela přesně stanovit. Místo toho definujeme tzv. orbital jako trojrozměrný prostor, kde se elektron nachází z 90 – 99% pravděpodobností.

30 Orbitaly Každá elektronvá slupka se sestává z různých orbitalů různých tvarů. Obr. znázorňuje neón. Horní polovina obrázku lépe odpovídá skutečnosti.

31 Orbitaly V každém orbitalu mohou být max. 2 elektrony. Orbital 1s má tvar koule, podobně jako 2s. Orbitaly 2p jsou celkem tři, v osách na sebe kolmých. Každý z orbitalů svým tvarem poněkud připomíná činku, nebo spíše dvojkapku.

32 Výstavbový princip podobně jako cizinec v poloprázdném autobusu s dvojsedadly, elektron nejprve zaujme prázdný orbital, a teprve když jsou všechny orbitaly zaplněné jedním elektronem, začíná obsazování druhých míst. na obrázku jsou jednotlivé orbitaly schematizovány dvojicemi teček.

33 Energetické hladiny orbitaly = část prostoru v okolí jádra atomu, ve kterém se elektron nachází s 95% pravděpodobností Vrstvy (shells) = energetické hladiny v orbitalu. Jejich energie s rostoucí vzdáleností od jádra roste. Čím je tedy elektron dále od jádra, tím větší má potenciální energii

34 Elektronové hladiny Vnější vrstva určuje chování atomu valenční elektrony = elektrony ve vrstvě nejvíce vzdálené od jádra Oktetové pravidlo = valenční vrstva obsahuje v plném stavu 8 elektronů (s výjimkou H, He)

35 Energetické hladiny první slupka, zvaná K, pojme max. 2 elektrony druhá slupka,zvaná L, pojme max. 8 elektronů (s se dvěmi a p se šesti elektrony) třetí slupka, zvaná M, pojme max. 18 elektronů (s se dvěmi, p se šesti a d s deseti elektrony) čtvrtá a pátá slupka, zvané N a O, mohou každá pojmout 32 elektronů (s,p,d a f s max.14 elektrony)

36 Zaplněné a nezaplněné slupky v atomech některých běžných prvků

37 Energetické hladiny chemické vlastnosti celého atomu závisí ponejvíce na množství elektronů ve vnější slupce (=té, která je nejvíce vzdálená od jádra) tato slupka se nazývá valenční slupka a její elektrony se nazývají valenční elektrony atomy se stejným počtem valenčních elektronů mají podobné vlastnosti, např. fluor i chlór mají 7 valenčních elektronů je-li valenční slupka zcela zaplněná, atom je nereaktivní. Např. neón má zaplněny obě slupky (2 + 8)

38 Relativní energie orbitalů v neutrálním atomu s mnoha elektrony Stoupající energie orbitalů: 1s, 2s, 2p, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f = 5d, 6p, 7s, 5f = 6d

39

40 Chemické vazby atomy s nekompletně obsazenou valenční slupkou se mohou kombinovat s jinými atomy tak, aby každý z partnerů zaplnil svou valenční slupku to se děje buď sdílením (kovalentní vazba) nebo přenosem (iontová vazba) valenčních elektronů

41 Chemické vazby chemických vazeb se účastní pouze elektrony Kovalentní iontová vodíková van der Waalsova

42 Kovalentní vazba = sdílení elektronového páru jednoduchá, dvojná, trojná Kovalentní vazba nepolárně kovalentní polárně kovalentní

43 Příklady kovalentní vazby a.oba atomy vodíku zaplnily svou valenční slupku a sdílejí dva elektrony. b.atom kyslíku má šest valenčních elektronů, potřebuje tedy ještě dva navíc. Dva atomy kyslíku sdílejí celkem čtyři elektrony, jejich vazba je proto dvojná.

44 Nepolárně kovalentní vazba Nastává pouze v případě že se jedná o vazbu mezi atomy téhož prvku …ovšem např. v případě vazby C-H se jedná rovněž o nepolární vazbu, protože uhlík a vodík se liší v elektronegativitě jen nepatrně.

45 Polárně kovalentní vazba Elektronegativita = schopnost vázaného atomu přitahovat elektrony chemické vazby

46 Vodíková vazba v přírodě jsou velmi důležité i vazby mezi molekulami navzájem, které jsou dočasné a snadno vznikají i rozpadají se. např. v signalizaci mezi buňkami v mozku probíhá signál díky molekule, která se dočasně naváže na molekulu receptoru, vyvolá okamžitou odpověď a pak se vazba přeruší. Kdyby se jednalo o kovalentní vazbu, mozek by nemohl fungovat (pak by např. zvuk zvonku zněl v naší hlavě stále)

47 Vodíková vazba Tento typ interakce je podmíněn existencí volných elektronových párů na některém z atomů vázaných v molekule přítomností atomu vodíku vázaného s atomem, který má vysokou elektronegativitu energie vazby zprostředkované vodíkovým můstkem je podstatně menší než energie běžné kovalentní vazby

48 Vodíková vazba

49

50

51 Iontová vazba někdy je nerovnost v elektronegativitě tak velká, že atom s větší elektronegativitou přetáhne elektron kompletně k sobě takto vznikne velmi pevná iontová vazba (odpovědná např. za tvrdost mramoru)

52 Iontová vazba = valenční elektron jednoho atomu je vtažen do valenční vrstvy druhého atomu

53 Ionty = atomy které získaly nebo ztratily elektrony Ztráta elektronu = kation Na = 11p + 11n + 11e Na + = 11p + 10e + 11n

54 Ionty = atomy které získaly nebo ztratily elektrony Zisk elektronu = anion Cl = 17p + 17e + 17n Cl - = 17p + 18e + 17n

55 Iontová vazba

56 Kuchyňská sůl, NaCl Pokud termín „molekula“ znamená kovalentí vazbu (sdílení elektronů) mezi dvěma prvky, pak NaCl není molekula. Krystaly soli v přírodě jsou velmi tvrdé, ale jak uvidíme na dalších obrázcích, snadno se rozpouští ve vodě

57 Iontová vazba

58 Srovnání iontové a kovalentní vazby

59 Van der Waalsovy síly i v nepolárních atomech se elektrony neustále pohybují a tak vznikají na kratičké okamžiky oblasti nabité kladně či záporně výsledkem je množství neustále se měnících náhodně vzniklých „hot spots“, kterými mohou být k sobě dvě molekuly přitahovány = síly coulombické, indukční a disperzní mnohem slabší než energie vazeb kovalentních, objevují se jen tehdy, když jsou molekuly či atomy těsně u sebe

60 Kovalentní a nekovalentní vazby Síla vazby se měří jako energie potřebná k přerušení této vazby Vodíková vazba je např. asi 20x slabší (5%) než kovalentní vazba

61 Biologická funkce molekuly je ovlivněna jejím tvarem molekuly vzniklé ze dvou stejných atomů jsou vždy lineární, např. H 2 nebo 0 2 kovalentní vazba mezi odlišnými atomy obvykle mění tvar orbitalů např. při vzniku molekuly vody orbitaly s a p hybridizují a vytváří strukturu podobnou kapkám vycházejících z jádra atomu kyslíku. Kdybychom spojili jejich konce, vznikl by tzv. tetrahedron. Výsledná molekula má pak tvar písmene „V“

62 Biologická funkce molekuly je ovlivněna jejím tvarem

63 správný tvar molekuly je nezbytný např. v signalizaci mezi dvěma buňkami mozku. Molekula zapadá do svého receptoru (=nějaká membránová bílkovina) podobně jako zámek do klíče. Navázání neurotransmitteru k receptoru je možné díky slabým interakcím. Signální molekula stimuluje aktivitu receptorové buňky

64 Mimetické molekuly molekuly, které jsou svým tvarem podobné neurotransmitterům, mohou v mozku ovlivnit náladu či vnímání bolesti morfin a heroin např. napodobují tzv. endorfiny, které se přirozeně v mozku vyskytují morfin a heroin navozují euforii a odstraňují bolest tím, že se navazují na endorfinové receptory

65 Mimetické molekuly

66 Dimitrij Ivanovič Mendělejev (1834 – 1907). Je objevitelem periodického zákona prvků z roku 1869.

67


Stáhnout ppt "Chemické základy života 2008. Hierarchie úrovní."

Podobné prezentace


Reklamy Google