Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově."— Transkript prezentace:

1 Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově mechanického výkladu chemické vazby dochází při těsném přiblížení slučujících se atomů ke změnám rozložení elektronové hustoty, jejichž výsledkem je stálejší uspořádání atomových jader a elektronů (s nižší energií). Jednoduše vzniká tehdy, má-li nové seskupení atomů menší energii než jednotlivé atomy.

2 Podmínky a podstata vzniku vazby
Atomy se k sobě musí přiblížit, aby se překryly jejich valenční orbitaly (řádově pikometry) Atomy musí mít elektrony uspořádány v orbitalech tak, aby mohlo dojít k formálnímu spárování – vytvoření vazebných párů Při přiblížení dochází ke zvýšení elektronové hustoty mezi oběma jádry, jádra jsou tedy vzájemně přitahována Dochází k překryvu valenčních orbitalů, elektrony se následně rozmístí do nových prostorů. Vznikají tzv. molekulové orbitaly. Do nich se potom umisťují elektrony podle stejných pravidel jako do atomových orbitalů.

3 Veličiny Vazebná energie - energie, která se uvolní při vzniku dané chemické vazby Disociační energie - energie, kterou je potřeba dodat k rozštěpení dané chemické vazby Elektronegativita (X)– schopnost atomů přitahovat vazebné elektrony(sdílené s jinými atomy). Podle její hodnoty se chemické vazby třídí do skupin.

4 Typy chemických vazeb - Kovalentní - Iontové - Kovové
Základní typy chemických vazeb - Kovalentní - Iontové - Kovové - Dvojné a trojné Dále existují ještě slabé vazebné interakce(mezimolekulové síly), mezi něž patří - van der Waalsovy síly - Vodíkové můstky

5 Kovalentní chemická vazba
Kovalentní chemická vazba vzniká, když se k sobě dva atomy přiblíží na malou vzdálenost(100 pm) a na valenční elektrony každého z atomů začne působit přitažlivá síla druhého jádra. Přitom některé z valenčních elektronů začnou oba atomy sdílet. Přitažlivé síly vůči sdíleným elektronům se projeví jako přitahování obou atomů. Je tvořena mezi atomy s nízkým rozdílem elektronegativit (0-1,7) a dostatečným počtem valenčních elektronů pro tvorbu "dvouelektronových" vazeb. Je relativně velmi silná.

6 Koordinačně kovalentní vazba
Koordinačně-kovalentní vazba (donor-akceptorová vazba) je speciální typ kovalentní vazby, která vzniká překryvem orbitalů dvou atomů, ale jen v případě, kdy má jeden atom úplně zaplněný orbital poslední vrstvy a naopak druhý ho má úplně prázdný (vakanční). Jeden atom poskytne celý elektronový pár a sdílí ho s druhým. Dárce elektronového páru (donor) bývá nejčastěji amoniak nebo voda. Příjemci (akceptory) bývají hlavně přechodné prvky (většinou kovy, které na n-1 dráze nezaplňují orbital d, např. Železo, Kobalt, Platina)

7 Polarita kovalentní vazby
Polarita kovalentní vazby(X) je veličina, která je mírou schopnosti atomu přitahovat elektrony sdílené s jiným atomem. Ve dvouatomových molekulách složených z různých atomů je v důsledku jejich nestejného protonového čísla hustota v okolí jednoho jádra větší než v okolí druhého jádra a sdílené elektrony nejsou přitahovány k oběma atomům stejnou silou. Podle polarity rozlišujeme 2 typy chemických vazeb: Nepolární (rozdíl elektronegativit 0,0 – 0,4) Polární (rozdíl elektronegativit 0,4 - 1,7)

8 Polární vazba Jakmile se atomy spojené polární vazbou liší elektronegativitou, jsou sdílené atomy přitahovány blíže k elektronegativnějšímu atomu. Na atomech se vytváří částečný(parciální) náboj (delta+/-). Tato vazba se nazývá polární. Rozdíl elektronegativit se pohybuje v rozmezí 0,4 až 1,7

9 Iontová vazba Pokud je rozdíl elektronegativit atomů velký (větší než 1,7), může dojít k přesunu celého vazebného páru na elektronegativnější atom a tedy ke vzniku iontů – samostatných nabitých částic. Z atomu s malou elektronegativitou se odštěpením elektronů stává kation a z atomu s velkou elektronegativitou se přijetím elektronu stává anion. Atomy na sebe působí elektrostatickými silami. Iontovou vazbu mají pevné látky a jejich taveniny. Vzniká například mezi atomy alkalických kovů a halogeny.

10 Kovová vazba Kovová vazba vzniká mezi velkými soubory atomů, jejichž elektronegativity jsou poměrně nízké a vzájemně se neliší. Kovy patří k látkám pravidelně uspořádaným-krystalickým. Kovová mřížka je část struktury kovu(nejčastěji krychle), která celý soubor částic reprezentuje.

11 Dvojná a trojná vazba Jednoduchá vazba je podmíněna pouze jednou vazbou (Sigma) – elektronovou hustotou na spojnici atomových jader vázaných atomů. Orbitaly se překrývají jen v jednom místě. Dvojná vazba je tvořena jednou vazbou (Sigma) a jednou vazbou (Pí). Orbitaly se překrývají ve dvou místech(orbitaly p-p, p-d, d-d) Trojná vazba je tvořena jednou vazbou (Sigma) a dvěma vazbami (Pí). Vazby (Pí) se vyznačují velkou elektronovou hustotou nad rovinou a pod rovinou, v níž leží spojnice jader vázaných atomů.

12 Slabé vazebné interakce
Van der Waalsovy síly vznikají na základě vzájemného působení molekulových dipolů a projevují se přitahováním opačných pólů molekul nebo nábojů iontů. Vodíkové vazba (vodíkový můstek) – se vyskytuje u sloučeniny vodíku s prvkem o vysoké elektronegativitě a nevazebných el. párem (F, O, N), kde atom vodíku jedné molekuly vytváří slabou vazbu s volným elektronovým párem elektronegativnějšího prvku druhé molekuly. Vodíková vazba má silnější spojení než Van der Waalsovy síly, ale slabší než kovalentní vazba.

13 THE END


Stáhnout ppt "Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově."

Podobné prezentace


Reklamy Google