Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

A problematiky základních lidských práv a svobod Michal Hájek © 2012 1 Úvod do pojmu práva.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "A problematiky základních lidských práv a svobod Michal Hájek © 2012 1 Úvod do pojmu práva."— Transkript prezentace:

1 a problematiky základních lidských práv a svobod Michal Hájek © Úvod do pojmu práva

2 Organizační připomínky 2 Jedná se po ř ád o seminá ř (ne p ř ednášku), takže se ptejte na všechno, co vás v probírané problematice zajímá nebo co vám není jasné (pokusím se odpov ě d ě t :-). Právo je svého druhu prost ř edek komunikace, takže se nebojte ř íct sv ů j názor na v ě c. Jen relativn ě málo v ě cí v právu má pouze jedno správné ř ešení. V seminá ř i se dozvíte v ě ci, které se vám budou hodit (nejen) k maturit ě, nicmén ě není možné v tak krátkém č ase probrat všechno. Proto si již p ř ivykejte hlavní vysokoškolské metod ě u č ení – tj. samostudiu. Tato prezentace vám bude poskytnuta ke stažení na internetových stránkách pana profesora (adresu nepochybn ě znáte), abyste ušet ř ili nápln ě svých propisek. Pište si jen své post ř ehy.

3 Otázka úvodem 3 Co je právo?

4 1) Pojem práva 4 „Zapomeňte na to, že právo je ´souborem platných právních norem´. Skutečné právo je jiný svět: je to intelektuální výzva, kontext, zábava, umění, poslání, život...“ Jiné Právo (jinepravo.blogspot.cz)

5 A. Právo jako polysém 5 Rovina: Normativní Ur č uje meze chování jednotlivce Sociální Jedná se o sí ť právn ě regulovaných spole č enských vztah ů Axiologická (hodnotová) Právo je nositelem ur č itých hodnot Mocenská Prost ř edek realizace ve ř ejné moci (ve ř ejná moc nerovná se jen moc státní, nebo ť zahrnuje i moc ve ř ejnoprávních korporací – typicky subjekty územní a místní samosprávy) Informa č ní Má informa č ní hodnotu pro adresáty právních norem Gerloch, A. Teorie práva. 4. vyd. Plze ň : Aleš Č en ě k, 2007, s. 19.

6 Jak si to představit? 6 info Právní vztah Meze chování Hodnoty práva Státněmocenské donucení Soudy Ozbrojené složky Příklady A jiné prostředky právní ochrany: např. správní orgány, soudní exekutoři, notáři NEBO

7 Otázky k zamyšlení 7 V č em spat ř ujete základní hodnotu (pop ř. hodnoty) práva? Jaký typ vztah ů právo obvykle reguluje? O č em vás právo m ů že informovat? Je to k n ěč emu dobré? Pro č je zapot ř ebí státn ě mocenské donucení? Nejsou dostate č né spole č enské sankce? Co podle vás znamená stará ř ímská zásada „vrchol práva, vrchol bezpráví“ (Summum ius, summa iniuria)? Existuje v ů bec oblast lidského života, která není upravena právními p ř edpisy?

8 Jiné normativní systémy 8 Náboženství Instancí je B ů h Spole č enské normy Instancí je spole č nost Morálka Instancí je sv ě domí jednotlivce A další (nap ř. normy sportovní). Pal č ivý právn ě -filosofický problém je v tomto kontextu i pojem viny jednotlivce, kterou velmi zajímav ě popsal Karl Jaspers ve své povále č né publikaci zvané Otázka viny (p ř ísp ě vek k n ě mecké otázce). P NS M

9 Příklad k předchozímu tématu 9 V č em spat ř ujete rozdíl, když zalžete kamarádovi? zalžete s úmyslem rozší ř it o n ě kom nepravdivé (pro doty č ného škodlivé) informace? zalžete p ř i sv ě decké výpov ě di? zalžete v pozici ú č astníka ř ízení (tj. nap ř. v civilním ř ízení zejm. žalobce a žalovaného)? zalžete p ř i sportovním utkání (nap ř. p ř i strhující šachové partii, kdy využijete soupe ř ovy nepozornosti), p ř i č emž svou lží docílíte pro vás p ř ízniv ě jšího výsledku? M ě ní se situace, jste-li rozhod č í? A co když byste za takovou lež dostali zaplaceno? Jaký je rozdíl, jde-li o p ř átelské utkání nebo ligovou sout ě ž?

10 Právo pozitivní a přirozené 10 Pozitivní právo (ius positivum) Vzniká z v ů le zákonodárce Zákonná forma Legitimita (platnost) P ř i porušení následuje sankce P ř irozené právo (ius naturale) Danost Práva a svobody vystupují jako principy a ideje jednání Jsou moráln ě zd ů vodnitelné K jejich vynucování slouží kritika ze strany spole č nosti Viz k tomu nap ř.: Holländer, P. Filosofie práva. Plze ň : Aleš Č en ě k, 2006, s

11 Některé otázky k rozdílům mezi pozitivním a přirozeným právem 11 Které z t ě chto práv podle vás vzniklo d ř íve? Pro č podle vás vzniklo pozitivní právo? Jaké jsou tedy výhody obou p ř ístup ů ? Je v ů bec t ř eba m ě nit n ě co, co vzniklo „p ř irozen ě “? Související problém: Jaká je v tomto p ř ípad ě role státu? Pop ř. jaký je tedy vztah státu a práva?

12 Právo veřejné a soukromé 12 Obtížn ě definovatelné, proto se uchylujeme k jistým pomocným metodám. Zp ů soby odlišení: 1) Zájmová (Ulpiánova) teorie Kritériem je zájem jednotlivce nebo ve ř ejné moci v právním vztahu 2) Organická teorie Kritériem je povaha subjekt ů právního vztahu 3) Mocenská teorie Kritériem je, zda n ě který ze subjekt ů vystupuje v právním vztahu z pozice ve ř ejné moci 4) Metoda právní regulace Kritériem je, do jaké míry se subjekty podílejí na vzniku, zm ě n ě nebo zániku právního vztahu Crowd

13 Některé důvody rozlišování mezi veřejným a soukromým právem 13 Postavení subjekt ů P ř. Jaký je rozdíl mezi pokutou uloženou policistou a pokutou uloženou revizorem v MHD? Jaký je rozdíl mezi oprávn ě ními policisty a revizora? M ů že vás revizor perlustrovat nebo zadržet? Charakter ř ízení p ř ed soudy P ř. Jaký je základní rozdíl mezi civilním a trestním (pop ř. správním ř ízením)? Co je zásada projednací a zásada vyšet ř ovací? Jaká je v hrubých rysech pozice ú č astník ů ř ízení?

14 Právní odvětví 14 Ve ř ejnoprávní: Ústavní právo Správní právo Trestní právo hmotné Trestní právo procesní Ob č anské právo procesní (?) Finan č ní právo Právo životního prost ř edí Pozemkové právo Církevní právo Mezinárodní právo ve ř ejné Soukromoprávní: Ob č anské právo hmotné Obchodní právo Pracovní právo (?) Rodinné právo (?) Družstevní právo Mezinárodní právo soukromé Kam ale zařadit např. medicínské právo?

15 B. Prameny práva 15 Formální Normativní právní akty Ústava a ústavní zákony Zákony a zákonná opat ř ení Podzákonné p ř edpisy Precedent  č innost nejvyšších soud ů a Ústavního soudu Quasi-preceden č ní povaha Právní oby č ej (není pramenem práva Č R) Mezinárodní smlouva ( č l. 10 až 10b + č l. 49 Ústavy; aplika č ní p ř ednost) Normativní smlouva (zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání) Materiální vše, co ovliv ň uje obsah práva

16 Systém práva 16 Právní ř ád – zast ř ešující pojem Právní p ř edpis – konkrétní normativní právní akt Právní institut – ur č itá otázka upravená vícero právními normami Právní norma – konkrétní pravidlo chování obsažené v právním p ř edpisu Kogentní v. dispozitivní

17 Příklady tohoto schématu (srovnejte) 17 1) Právní ř ád Č eské republiky Zákon č. 40/1964 Sb., ob č anský zákoník Institut vlastnictví (ustanovení § b) „Vlastník je v mezích zákona oprávn ě n p ř edm ě t svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.“ (ustanovení § 123) 2) Právní ř ád Č eské republiky Sd ě lení federálního ministerstva zahrani č ních v ě cí č. 209/1992 Sb., o Úmluv ě o ochran ě lidských práv a základních svobod (nastudujte obsah č l. 10 Ústavy) Institut ochrany vlastnictví (ustanovení č l. 1 P_1) „Každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojn ě užívat sv ů j majetek. Nikdo nem ů že být zbaven svého majetku s výjimkou ve ř ejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.“ (ustanovení č l. 1 P_1)

18 Kogentní a dispozitivní normy 18 Kogentní normy Závazn ě stanovují pravidla chování Nep ř ipouští odchylku P ř evažují ve ve ř ejném právu Dispozitivní normy Stanovují závazné pravidlo pro p ř ípad, že se strany nedohodnou jinak P ř evažují v soukromém právu

19 Příklad kogentní a dispozitivní normy 19 § 596 ob č anského zákoníku „Má-li v ě c vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího p ř i sjednávání kupní smlouvy na n ě upozornit.“ § 590 ob č anského zákoníku „Není-li dohodnuto jinak, ani není-li to obvyklé, jsou ú č astníci povinni plnit bez zbyte č ného odkladu. Prodávající je oprávn ě n odevzdání p ř edm ě tu koup ě odep ř ít, nezaplatí-li kupující cenu v č as. Odesílá-li se p ř edm ě t koup ě na místo pln ě ní nebo ur č ení, není kupující povinen zaplatit cenu, dokud nemá možnost si p ř edm ě t koup ě prohlédnout.“

20 Descendenční teorie právního řádu 20 Ústava, ústavní zákony a mezinárodní smlouvy ( č l b Úst.) Zákony ( č l. 15 Úst.) a zákonná opat ř ení ( č l. 33 Úst.) Na ř ízení vlády ( č l. 78 Úst.) Vyhlášky ministerstev ( č l. 79 odst. 3 Úst.) Na ř ízení správních ú ř ad ů - delegovaná p ů sobnost ( č l. 79 odst. 3 Úst.) Vyhlášky zastupitelstev - samostatná p ů sobnost ( č l. 104 odst. 3 Úst.)

21 Schéma právního řádu 21 Ú Z, ZO Nařízení vlády Vyhlášky ministerstev Nařízení správních úřadů Vyhlášky zastupitelstev Mezinárodní smlouvy

22 C. Právní vztah (struktura) 22 Prizma vztahu Prvky vztahu Abstraktní modelový vztah Objektivní právo Konkrétní společenský vztah Subjektivní právo SubjektAdresát právní normy (Obecná kategorie) Konkrétní osoba (Individuálně určená) Objekt (předmět)Chování osobHodnoty (zejm. majetkové) ObsahSubjektivní práva a povinnosti Chování osob

23 Subjekty (právní subjektivita) 23 Zp ů sobilost k práv ů m a povinnostem Zp ů sobilost k právním úkon ů m Deliktní zp ů sobilost Každý je nositelem práv a povinností. Způsobilost k nim vzniká narozením a zaniká smrtí (výjimečně i nasciturus v dědickém řízení, narodí-li se živý, a zemřelý v případě některých osobnostních práv).

24 Způsobilost k (proti)právním úkonům 24 Zp ů sobilost k právním úkon ů m Vyvíjí se postupn ě V plném rozsahu vzniká zletilostí nebo uzav ř ením manželství po dosažení 16- ti let M ů že být omezena soudem (viz § 10 ob č anského zákoníku) Deliktní zp ů sobilost – hranice je stanovena r ů zn ě dle právního odv ě tví (nap ř. ob č. pr – 18 let, prac. pr. – 15 let) Právnické osoby získávají právní subjektivitu svým vznikem – tj. zápisem do rejst ř íku – a naopak ji ztrácí zánikem – tj. výmazem z n ě j.

25 Právní skutečnosti 25 Takové spole č enské nebo p ř írodní okolnosti, se kterými právo spojuje vznik, zm ě nu nebo zánik právního vztahu. Objektivní V souladu s právem - Narození, smrt, p ř írodní katastrofa, b ě h č asu Protiprávní - Protiprávní stavy Subjektivní V souladu s právem - Právní jednání (p ř. smlouvy), rozhodnutí soud ů Protiprávní - Protiprávní jednání (delikty)

26 D. Realizace práva 26 Uskute čň ování právních norem právními subjekty. Zp ů soby: 1) Bezprost ř ední výkon subjektivních práv a dodržování právních povinností vyplývajících z právních p ř edpis ů 2) Výkon práv a dodržování povinností, které vyplývají z právních vztah ů 3) Aplikace práva orgány ve ř ejné moci (p ř. rozhodnutí soud ů a správních org.)

27 Závěrem kapitoly 27 Co podle vás znamenají slova jako: Přezkum Duševní vlastnictví Slehnutí Zveřejnění a uveřejnění

28 2) Úvod do lidských práv 28 „Human A member of the homo sapiens species; a man, woman or child; a person. Right Things to which you are entitled or allowed; freedoms that are guaranteed. Human Rights The rights you have simply because you are human.“ United for Human Rights (www.humanrighst.com)

29 Otázky k zamyšlení 29 Jaký je sémantický (pop ř. právní) rozdíl mezi pojmy právo a svoboda? M ě l lidskoprávní vývoj n ě jakou souvislost s vývojem historickým? Pokud ano, jakou?

30 Přehled lidskoprávního vývoje I. 30 Magna Charta Libertatum (1215) Petition of Rights (1628) Kauza John Hampden ( ) Habeas Corpus Act (1679) Bill of Rights (1689) Act of Settlement (1701) Virginia Declaration of Rights ( ) Deklarace nezávislosti USA ( ) + U. S. Constitution + Bill of Rights ( ) Deklarace práv č lov ě ka a ob č ana (1789)

31 Přehled lidskoprávního vývoje II. 31 Všeobecná deklarace lidských práv (1948) Úmluva o ochran ě základních lidských práv a svobod (1950) Mezinárodní pakt o ob č anských a politických právech (1966) Mezinárodní pakt o hospodá ř ských, sociálních a kulturních právech (1966) Listina (charta) základních práv EU

32 Původ a povaha lidských práv 32 U jejich zrodu stálo zejména vlastnické právo (viz p ř ehled lidskoprávních dokument ů ). Další práva byla uznávána postupn ě (p ř. osobní svoboda). P ů vodním ú č elem byla ochrana jednotlivce (zejm. šlechty) proti státu. Charakter subjektivních ve ř ejných práv.

33 Ochrana lidský práv 33 „Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.“ ( č l. 4 Ústavy) To znamená celé soustavy obecných soud ů a soudu ústavního. Ústavní soudnictví v Č R tvo ř í model specializovaný a koncentrovaný  opakem je model difuzní, všeobecný.

34 Subsidiarita ústavní stížnosti 34 Evropský soud pro lidská práva Ústavní soud Nejvyšší soud / Nejvyšší správní soud Vrchní soud (byl-li soudem I. Instance KS) Krajský soud Okresní soud (pop ř. správní orgán) Referen č ním hlediskem je pro ESLP pouze Evropská úmluva (+ n ě které další dokumenty Rady Evropy) ÚS zkoumá pouze ústavnost – nikoli zákonnost! Pro podání ústavní stížnosti je pot ř eba vy č erpat všechny vnitrostátní prost ř edky ochrany (podobn ě u stížnosti k ESLP)!

35 Dělení lidských práv 35 dle obsahu: (1.) základní, (2.) politická, (3.) práva národnostních menšin, (4.) hospodá ř ská, sociální, kulturní (5.) soudní a jiná právní ochrana dle generací dle status ů (G. Jellinek): (1.) status negativus, (2.) status activus, (3.) status positivus, (4.) status pasivus – základní povinnosti dle nositel ů práv (právnické osoby vs. fyzické osoby; zvláštní postavení ve ř ejnoprávních korporací v č etn ě státu; ob č ané vs. cizinci) dle možností omezení: jen formou zákona a v taxativn ě uvedených p ř ípadech. Limitem je zejména č l. 4 odst. 4 LZPS. limitují se i vzájemn ě (princip vyváženosti ZP) dle zp ů sobu domáhání – p ř ímo č i prost ř ednictvím zákon ů

36 Článek 4 Listiny 36 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základ ě zákona a v jeho mezích a jen p ř i zachování základních práv a svobod. (2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina") upraveny pouze zákonem. (3) Zákonná omezení základních práv a svobod musí platit stejn ě pro všechny p ř ípady, které spl ň ují stanovené podmínky. (4) P ř i používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šet ř eno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesm ě jí být zneužívána k jiným ú č el ů m, než pro které byla stanovena.

37 I. Právo na život 37 Listina základních práv a svobod: Č l.6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již p ř ed narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. (3) Trest smrti se nep ř ipouští. (4) Porušením práv podle tohoto č lánku není, jestliže byl n ě kdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné. Srov. s ustanovením č l. 2 odst. 2 Evropské úmluvy: Zbavení života se nebude považovat za zp ů sobené v rozporu s tímto č lánkem, jestliže bude vyplývat z použití síly, které není víc než zcela nezbytné, p ř i: a) obran ě každé osoby proti nezákonnému násilí; b) provád ě ní zákonného zat č ení nebo zabrán ě ní út ě ku osoby zákonn ě zadržené; c) zákonn ě uskute č n ě né akci za ú č elem potla č ení nepokoj ů nebo vzpoury.

38 Několik otázek k právu na život 38 ESLP ř adí právo na život jak pod status negativus, tak pozitivus – co to znamená v praxi? Jaký je váš názor na problematiku potrat ů ? Problém asistované reprodukce: Jaký je váš názor ohledn ě nakládání se zárodky? Euthanázie – máme právo na smrt? Není rozpor v tom, že každý má právo na život, ale na bezplatnou zdravotní pé č i mají nárok jen ob č ané?

39 II. Zákaz mučení 39 Listina základních práv a svobod: Č lánek 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaru č ena. Omezena m ů že být jen v p ř ípadech stanovených zákonem. (2) Nikdo nesmí být mu č en ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Č l. 1 Úmluvy proti mu č ení: „Pro ú č ely této Úmluvy výraz "mu č ení" znamená jakékoli jednání, jímž je č lov ě ku úmysln ě p ů sobena silná bolest nebo t ě lesné č i duševní utrpení s cílem získat od n ě ho nebo od t ř etí osoby informace nebo p ř iznání, potrestat jej za jednání, jehož se dopustil on nebo t ř etí osoba nebo z n ě hož jsou podez ř elí nebo s cílem zastrašit nebo p ř inutit jej nebo t ř etí osobu nebo z jakéhokoli jiného d ů vodu založeného na diskriminaci jakéhokoli druhu, když taková bolest nebo utrpení jsou p ů sobeny ve ř ejným č initelem nebo jinou osobou jednající z ú ř edního pov ěř ení nebo z jejich podn ě tu č i s jejich výslovným nebo tichým souhlasem...“. Mu č ení je obtížné definovat.

40 Několik otázek k zákazu mučení 40 Evropský výbor pro zabrán ě ní mu č ení opakovan ě kritizuje Č R kv ů li chirurgickým kastracím sexuálních násilník ů. Co si o tom myslíte? Je podle vás možné porušit zákaz mu č ení, pokud tím m ů žete zachránit životy (tzv. model „tikající bomby“)? Je podle vás mu č ením, když odsouzený k trestu smrti vy č kává na výkon trestu nap ř. 10 a více let?

41 III. Osobnostní práva 41 Listina základních práv a svobod: Č lánek 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská d ů stojnost, osobní č est, dobrá pov ě st a chrán ě no jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu p ř ed neoprávn ě ným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu p ř ed neoprávn ě ným shromaž ď ováním, zve ř ej ň ováním nebo jiným zneužíváním údaj ů o své osob ě. Osobnostní práva v č l. 10 zahrnují celou ř adu díl č ích oprávn ě ní. Jiné dokumenty č asto tato práva upravují samostatn ě a leckdy podrobn ě ji.

42 Několik otázek k osobnostním právům 42 Je podle vás ochrana soukromí absolutní? M ů že být v rozporu s jinými právy zaru č enými Listinou? Je zásahem do rodinného života nedobrovolná sterilizace? Viz k tomu p ř ípady romských žen. Jak si myslíte, že je obecn ě chrán ě na lidská d ů stojnost a ochrana osobních údaj ů v rámci č eského zdravotnictví?

43 IV. Právo vlastnit majetek 43 Listina základních práv a svobod: Č lánek 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastník ů má stejný zákonný obsah a ochranu. D ě d ě ní se zaru č uje. (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpe č ování pot ř eb celé spole č nosti, rozvoje národního hospodá ř ství a ve ř ejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo ur č ených právnických osob; zákon m ů že také stanovit, že ur č ité v ě ci mohou být pouze ve vlastnictví ob č an ů nebo právnických osob se sídlem v Č eské a Slovenské Federativní Republice. (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chrán ě nými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, p ř írodu a životní prost ř edí nad míru stanovenou zákonem. (4) Vyvlastn ě ní nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve ve ř ejném zájmu, a to na základ ě zákona a za náhradu. (5) Dan ě a poplatky lze ukládat jen na základ ě zákona. Podobn ě jako u jiných práv je i zde nejožehav ě jší otázkou možnost jeho omezení.

44 Několik otázek k právu vlastnit majetek 44 Co si p ř edstavíte pod tím, že právo pokojného užívání vlastnictví p ů sobí horizontáln ě i vertikáln ě ? Co podle vás znamená zásada iura scriptum sunt vigilantibus („práva náleží bd ě lým“)? Co znamená zásada „nikdo nem ů že na druhého p ř evést více práv, než má sám“ (Nemo plus iuris transfere potest quam ipse habet).

45 V. Svoboda projevu 45 Listina základních práv a svobod: Č lánek 17 (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaru č eny. (2) Každý má právo vyjad ř ovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným zp ů sobem, jakož i svobodn ě vyhledávat, p ř ijímat a rozši ř ovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nep ř ípustná. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a ší ř it informace lze omezit zákonem, jde-li o opat ř ení v demokratické spole č nosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpe č nost státu, ve ř ejnou bezpe č nost, ochranu ve ř ejného zdraví a mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny p ř im ěř eným zp ů sobem poskytovat informace o své č innosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Bez svobody projevu není v zásad ě možné fungování demokracie.

46 Několik otázek ke svobodě projevu 46 Jaké druhy projevu jsou podle vás chrán ě ny? Je rozdíl v jejich ochran ě podle toho, co obsahují? Pro č podle vás Listina výslovn ě zakazuje cenzuru, když v odstavci prvním svobodu projevu zaru č uje?

47 VI. Náboženská svoboda 47 Č lánek Svoboda myšlení, sv ě domí a náboženského vyznání je zaru č ena. Každý má právo zm ě nit své náboženství nebo víru anebo být bez náboženského vyznání. 2. Svoboda v ě deckého bádání a um ě lecké tvorby je zaru č ena. 3. Nikdo nem ů že být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho sv ě domím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon. Č lánek Každý má právo svobodn ě projevovat své náboženství nebo víru bu ď sám nebo spole č n ě s jinými, soukrom ě nebo ve ř ejn ě, bohoslužbou, vyu č ováním, náboženskými úkony nebo zachováváním ob ř adu. 2. Církve a náboženské spole č nosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a z ř izují ř eholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech. 3. Zákon stanoví podmínky vyu č ování náboženství na státních školách. 4. Výkon t ě chto práv m ů že být omezen zákonem, jde-li o opat ř ení v demokratické spole č nosti nezbytná pro ochranu ve ř ejné bezpe č nosti a po ř ádku, zdraví a mravnosti nebo práv a svobod druhých. Náboženská svoboda má přinejmenším dva základní aspekty: individuální a institucionální.

48 Několik otázek k náboženské svobodě 48 Je náboženská svoboda právem omezitelným? Pokud ano, kde jsou jeho meze? M ů že vstoupit náboženská svoboda v konflikt s jinými právy č i svobodami? P ř ípadn ě jakými? Pro č je vlastn ě náboženská svoboda tak d ů ležitá? Je v ů bec pot ř eba? Jak si vysv ě tlit ustanovení č l. 15 odst. 3? Pro č Francie zakazuje nošení náboženských symbol ů na ve ř ejnosti? Je p ř ijatelné vyv ě šovat krucifixy ve školách?

49 VII. Právo na spravedlivý proces 49 V LZPS upraveno v č l Obsahuje celou ř adu díl č ích oprávn ě ní. Právo na spravedlivý proces není samo o sobě k ničemu. Jedná se však o podstatný prvek ochrany ostatních práv a svobod.

50 D ě kuji za pozornost 50 To je vše.


Stáhnout ppt "A problematiky základních lidských práv a svobod Michal Hájek © 2012 1 Úvod do pojmu práva."

Podobné prezentace


Reklamy Google