Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební, VŠB - Technická univerzita Ostrava Pružnost a plasticita II., 3.ročník bakalářského studia, přednášky Janas.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební, VŠB - Technická univerzita Ostrava Pružnost a plasticita II., 3.ročník bakalářského studia, přednášky Janas."— Transkript prezentace:

1 1 Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební, VŠB - Technická univerzita Ostrava Pružnost a plasticita II., 3.ročník bakalářského studia, přednášky Janas 2010, 2011 Téma 8, Nelineární chování materiálů, podmínky plasticity. Úvod Pružně-plastický materiál Podmínky plasticity Mezní únosnost konstrukce Jednoduché pružně-plastické úlohy

2 2 Úvod, základní pojmy Teorie plasticity se zabývá studiem stavu napjatosti a deformace těles, které se zcela nebo z části nacházejí v plastickém stavu. Plastický stav je charakterizován vznikem nepružných (nevratných deformací). Některé látky se chovají pružně téměř až do porušení, nevznikají v nich při zatěžování trvalé deformace a porušují se při zatěžování náhle, bez předchozího vzniku trvalých deformací (např. železniční kolejnice). Tato vlastnost je velmi studována. Je např. u oceli velmi závislá na chemickém složení, ale také na stavových podmínkách (teplota). Velká část látek se ale plasticky přetváří. Platí to o kovech, zeminách i jiných materiálech.

3 3 Úvod, základní pojmy Pružností tělesa rozumíme vlastnost spojitého tělesa deformovat se působením vnějšího zatížení (síly, změna teploty atd.) a po odeznění těchto zatížení nabýt opět původní tvar – obr. a), b). Vztah mezi napětím a deformací může být přitom lineární – obr. a), nebo nelineární – obr. b). Plasticitou tělesa rozumíme vlastnost spojitého tělesa deformovat se působením vnějšího zatížení (síly, změna teploty atd.) a po odeznění těchto zatížení nenabýt původní tvar – obr. c).

4 4 Úvod, základní pojmy Plastické chování tělesa je podstatně složitější, než chování pružné. Jedné hodnotě napětí  A odpovídají na obr. dvě různé hodnoty deformace  A a  A´. Jedné hodnotě deformace  C pak dvě hodnoty napětí, a to  C a 0. Pro je Pro pružnou deformaci je Pro plastickou deformaci je E o je počáteční modul pružnosti Při odlehčení je deformace Při odlehčení je napětí

5 5 Ideální pružně-plastický materiál Ve výchozím stavu se předpokládá, že materiál je bez napětí Při zatěžování se chová dle Hookova zákona (je v pružném stavu) až do dosažení mezní hodnoty napětí  o Pro  <  o platí  =  /E Po dosažení napětí |  |=  o je materiál v plastickém stavu. Mohou vznikat libovolné přírůstky plastických deformací, musí mít ovšem stejný smysl jako působící napětí Odlehčení probíhá pružně, při  <  o je d  el =d  /E V obecném případě (bod C) je protažení tvořeno pružnou a plastickou částí Velikost plastické deformace není jednoznačně daná. Je výsledkem historie zatěžování

6 6 Ideální pružnoplastický materiál, střídavé zplastizování v tlaku a v tahu Při střídavém zplastizování v tahu a v tlaku dochází k disipaci energie (přeměně vykonané práce v teplo) – cyklus EBCD Důsledkem může být zlom materiálu vlivem tzv. málocyklové únavy Tam, kde je toto nebezpečí, je nutno vyloučit využití plasticity

7 7 Tuho-plastický materiál Tuho-plastický materiál je limitním případem ideálně pružně-plastického materiálu U tohoto materiálu je pružná část deformace tělesa nulová nebo nevýznamná – pružné deformace se zanedbávají Modelově se volí E  ∞

8 8 Podmínky plasticity Podmínky plasticity definují přechod z pružného do plastického stavu Huber-Mises-Henckyho podmínka plasticity: Při obecném stavu napjatosti dochází k plastickému přetvoření v okolí bodu tělesa v případě, když měrná hodnota potenciální energie odpovídající změně tvaru dosáhne stálé hodnoty, která se rovná hodnotě měrné potenciální energie při prostém tahu na mezi kluzu Tato podmínka zapsaná pro obecnou napjatost v hlavních napětích má tvar Pro jednoosou napjatost:

9 9 Podmínky plasticity Huber-Mises-Henckyho podmínka plasticity: Pro rovinnou napjatost: Pro čistý smyk

10 10 Podmínky plasticity Treskca- de Saint Venantova podmínka plasticity: Při obecném stavu napjatosti dojde v okolí bodu tělesa k plastickému přetvoření, když maximální smykové napětí dosáhne smykového napětí při prostém tahu na mezi kluzu Při prostorovém stavu napjatosti dojde k plastické deformaci při splnění některého ze vztahů: Při rovinném stavu napjatosti (např.  3 =0) se vztahy zjednoduší: Případně ve složkách tenzoru napětí Pro čistý smyk

11 11 Podmínky plasticity, grafické znázornění pro rovinnou napjatost Význam funkce f: Pro f<0 je látka v pružném stavu Pro f=0 je látka v plastickém stavu Pro f>0 je stav fyzikálně nemožný Kromě uvedených podmínek plasticity existuje celá řada dalších

12 12 Plasticita, vztah mezi přírůstky napětí a deformací Tento vztah lze vyjádřit rovnicí v přírůstkovém tvaru je pružně-plastická matice tuhosti nahrazuje pružnou matici Výsledný stav nelze získat přímo, je dán celou historií zatěžování Úloha je velmi složitá,vztahy mezi napětími a deformacemi jsou nelineární, nelze využít principu superpozice

13 13 Mezní únosnost konstrukce Při zvyšování zatížení konstrukce může nastat stav, kdy se konstrukce, nebo její část, deformuje bez růstu zatížení Konstrukce (její část) se stává tvarově neurčitou, až dojde k kolapsu konstrukce Stav konstrukce (vnitřní síly, napětí, deformace) odpovídající meznímu zatížení nazýváme mezní stav konstrukce

14 14 Mezní únosnost konstrukce Analýza mezního stavu únosnosti konstrukce představuje: výpočet mezního zatížení výpočet odpovídajících vnitřních sil stanovení mezního mechanizmu konstrukce Mezní stav únosnosti konstrukce lze určit: pružně-plastickou analýzou konstrukce analýzou vzniku mechanizmu konstrukce

15 15 Jednoduché úlohy pružně-plastické rovnováhy, pružně-plastický tah Prutová soustava je 1x staticky neurčitá Pruty mají stejnou tuhost EA Mezní napětí každého prutu je  o Určete mezní únosnost konstrukce Podmínka rovnováhy v uzle O: Deformační podmínka:

16 16 Jednoduché úlohy pružně-plastické rovnováhy, pružně-plastický tah, pokračování Největší normálová síla vznikne v prutu 3 Při dosažení napětí  o se prut 3 zplastizuje při zatížení P T V prutech 1 a 2 budou přitom osové síly Při dalším zatěžování už osová síla v prutu 3 neporoste, pruty 1 a 2 však mají ještě 75% rezervu únosnosti pro dosažení plastického stavu celé konstrukce. Mezní únosnost konstrukce je:

17 17 Jednoduché úlohy pružně-plastické rovnováhy, pružně-plastický ohyb Uvažujme pružně-plastický ohyb nosníku se dvěma osami symetrie zatížený rovnoměrným postupně rostoucím zatížením Pro vnitřní síly platí známé vztahy: Nejexponovanější průřez prochází při zatěžování postupně stavem: pružným pružněplastickým plastickým ( po vytvoření plastického kloubu)

18 18 Jednoduché úlohy pružně-plastické rovnováhy, pružně-plastický ohyb Stav pružný: Stav pružně-plastický: S I statický moment části I k ose y I II moment setrvačnosti části II k ose y

19 19 Jednoduché úlohy pružně-plastické rovnováhy, pružně-plastický ohyb Stav plastický: Pro obdélníkový průřez o výšce 2h a šířce 2b je:

20 20 Nosník namáhaný ohybem a osovou silou Podmínka rovnováhy sil a momentů: Pro vnitřní normálové síly platí N h a N d a pro ramena r h a r d platí:

21 21 Nosník namáhaný ohybem a osovou silou Pro kladnou osovou sílu o ohybový moment platí: Pro zápornou osovou sílu o ohybový momenty platí: Úpravou výše uvedených vztahů lze odvodit:

22 22 Nosník namáhaný ohybem a osovou silou Geometrická interpretace vztahu:

23 23 Mezní únosnost nosníků

24 24 Mezní únosnost rámových konstrukcí Statické řešení Při statické řešení hledáme největší hodnotu P s ≤P m (P m je mezní zatížení), které vyvolává statický možný průběh momentů a splňuje podmínky vnitřní a vnější rovnováhy konstrukce, a při němž se v žádném průřezu nepřestupuje velikost mezního momentu Při statickém řešení se přibližujeme statické hodnotě mezního zatížení „zdola“a určujeme dolní mez únosnosti konstrukce

25 25 Mezní únosnost rámových konstrukcí Kinematické řešení Při kinematickém provádíme rozbor kinematicky přípustných mechanizmů a hledáme nejnižší hodnotu zatížení P k ≥P m (P m je mezní zatížení), při němž se v žádném průřezu nepřestupuje velikost mezního momentu. Kinematicky přípustný mechanizmus vyvolaný zatížením P k musí obsahovat takový počet plastických kloubů, aby byl umožněn virtuální pohyb celé konstrukce nebo její části. Virtuální práce vnějších sil musí být kladná Při kinematickém řešení se přibližujeme skutečné hodnotě mezního zatížení „shora“a určujeme horní mez únosnosti konstrukce

26 26 Použitá literatura [1] Dický, J., Mistríková, Z., Sumec, J., Pružnosť a plasticita v stavebníctve 2, Slovenská technická univerzita v Bratislavě, [2]Teplý, B., Šmiřák, S., Pružnost a plasticita II. Nakladatelství VUT Brno, 1993.


Stáhnout ppt "1 Katedra stavební mechaniky Fakulta stavební, VŠB - Technická univerzita Ostrava Pružnost a plasticita II., 3.ročník bakalářského studia, přednášky Janas."

Podobné prezentace


Reklamy Google