Oficiální počátek samostatné vědy Smithův systém a navazující autoři –vědci –popularizátoři –lidé usilující o praktické prosazení ekonomických poznatků.

Prezentace na téma: "Oficiální počátek samostatné vědy Smithův systém a navazující autoři –vědci –popularizátoři –lidé usilující o praktické prosazení ekonomických poznatků."— Transkript prezentace:

1 oficiální počátek samostatné vědy Smithův systém a navazující autoři –vědci –popularizátoři –lidé usilující o praktické prosazení ekonomických poznatků Adam Smith a klasická politická ekonomie

2 The Theory of Moral Sentiments (1759) –morální filozofie –fikce „nestranného pozorovatele“ Adam Smith (1723-1790)

3 5 knih: I.O příčinách zvyšování produktivní síly práce a o řádu, podle něhož se její produkt přirozeně rozděluje mezi různé vrstvy lidí II.O podstatě, akumulaci a používání kapitálu III.O nestejném růstu blahobytu v různých zemích IV.O soustavách politické ekonomie V.O důchodu panovníka nebo republiky Bohatství národů (1776)

4 Hlavní myšlenky (1): bohatství = spotřeba původ bohatství –dělba práce, specializace šikovnost, nepřecházení z jedné do druhé činnosti, vymýšlení nástrojů obyčejní lidé postupně bohatší než králové před několika staletími rozdíly mezi lidmi důsledkem výchovy (X Platon) rozsah dělby práce omezen velikostí trhu –kapitál –ziskový motiv („neviditelná ruka“) Bohatství národů (1776) Největší zvýšení produktivní síly práce a větší díl dovednosti, zručnosti a důvtipu, s nimiž je všude práce řízena a vykonávána, jsou zřejmě důsledky dělby práce. Že se můžeme naobědvat, to není z dobré vůle řezníka, sládka, či pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž o výhodách, které z toho budou mít. … jako v mnoha jiných případech je zde podnikatel veden jakousi neviditelnou rukou k tomu, aby napomáhal dosažení cíle, o který mu vůbec nejde … Tím, že jde za svým vlastním zájmem, prospěje mnohdy zájmu společnosti účinněji, než když mu chce opravdu prospět. Nikdy ještě, pokud vím, neudělali mnoho dobrého lidé, kteří předstírali, že provozují nějakou činnost pro dobro člověka.

5 Hlavní myšlenky (2): teorie ceny –přirozená náklady –tržní S a D 2 typy práce –produktivní –neproduktivní Bohatství národů (1776) Když cena některého zboží není ani vyšší, ani nižší, než kolik podle přirozených měřítek stačí k zaplacení pozemkové renty, mzdy za práci a zisku z kapitálu vynaložených na pěstování, zpracování a dopravení zboží na trh, to, zač se zboží prodává, lze nazvat jeho přirozenou cenou. … Zboží se pak prodává přesně za tolik, kolik činí jeho skutečná hodnota, tj. kolik skutečně stojí člověka, který s ním přijde na trh. Skutečná cena, za kterou se zboží zpravidla prodává, se nazývá jeho cenou tržní. Ta může být buď vyšší, nebo nižší, nebo přesně stejná jako jeho cena přirozená. Tržní cena každého určitého zboží je určována poměrem mezi množstvím, které se na trh skutečně dodá, a poptávkou těch, kdo jsou ochotni zaplatit přirozenou cenu zboží neboli celou hodnotu renty, práce a zisku, jež musí být uhrazeny, aby se zboží dostalo až na trh.

6 Hlavní myšlenky (3): kritika existujících systémů –merkantilismus a fyziokratismus –laissez faire politika Bohatství národů (1776) Státník, který by se pokusil nařizovat soukromým osobám, jak by měly použít svého kapitálu, nejenže by bral na sebe naprosto zbytečnou starost, ale osoboval by si pravomoc, jakou nelze bez nebezpečí svěřit nejen žádnému jednotlivci, ale ani celé nějaké radě, a která by nebyla nikde tak nebezpečná jako v rukou člověka, který by byl tak pošetilý a troufalý, že by se cítil povolán ji vykonávat. Každá soustava, která se snaží ať již zvláštními podporami přivést do toho nebo onoho odvětví podnikání větší část kapitálu společnosti, než jaká by tam přišla sama od sebe, nebo zvláštními omezeními odvést od toho nebo onoho odvětví podnikání nějakou část kapitálu, která by tam jinak byla zaměstnána, působí ve skutečnosti přímo proti tomu hlavnímu, čeho chce dosáhnout. Rozvoj společnosti ke skutečnému blahobytu a moci, místo aby jej urychlovala, zpomaluje, a skutečnou hodnotu ročního produktu půdy a práce, místo aby ji zvyšovala, zmenšuje.

7 Hlavní myšlenky (4): funkce státu –základní –výjimky daňové kánony –rovnost –přesnost –pohodlnost platby –nízké náklady na výběr Bohatství národů (1776) Podle soustavy přirozené svobody má panovník vykonávat jen tři povinnosti, tři povinnosti sice velmi důležité, ale prosté a pochopitelné obyčejnému rozumu: předně povinnost chránit společnost před násilnými vpády jiných samostatných společností; za druhé povinnost pokud možno zabezpečit každého příslušníka společnosti před nespravedlivostí nebo křivdou, které by se dopustil kterýkoli jiný příslušník této společnosti, neboli povinnost zavést přesné vykonávání spravedlnosti; a za třetí povinnost budovat a udržovat některé veřejné stavby a některá veřejná zařízení, na jejichž vybudování a udržování nemůže mít nikdy zájem některý jednotlivec nebo malý počet jednotlivců, neboť zisk z nich by nemohl nikdy vrátit tomuto jednotlivci nebo malému počtu jednotlivců to, co by na ně vynaložili, i když velké společnosti vynášejí daleko více než prostě to, co na ně bylo vynaloženo.

8 O učitelích na univerzitách… Bohatství národů (1776) Je-li učitel rozumný člověk, je mu jistě nepříjemné vědomí, že ve svých přednáškách říká nebo čte posluchačům hlouposti nebo něco jen o poznání lepšího. Právě tak nepříjemné je pro něho zajisté, jestliže pozoruje, že mu většina studentů z přednášek odchází nebo že při nich třeba zřejmě projevuje nepozornost a pohrdání a tropí si z nich úsměšky. Musí-li si již odpřednášet tolik a tolik hodin, pak již proto, když pro nic jiného, mohl by si snad dát záležet na tom, aby přednášel aspoň jakž takž slušně. Zase se však již najdou všelijaké cestičky, jak tyto bodce pobádající k horlivosti dokonale otupit. Místo aby vědu, které učitel má posluchače naučit, vykládal sám, může jim o ní číst nějakou knihu; a je-li tato kniha psána jazykem cizím a mrtvým, může jim ji překládat do jejich jazyka nebo, což by mu dalo ještě méně práce, může ji dát tlumočit jim samým a jen sem tam přičiní nějakou poznámku, a přitom se může holedbat, že přednáší. To svede i s pranepatrnými znalostmi a s pranepatrnou námahou a nevystavuje se přitom nebezpečí pohrdání nebo posměchu, které by ho stihly, kdyby snad řekl něco opravdu hloupého, nemožného nebo směšného.

9 klasická: první vědecká etapa politická: hospodářsko-politické otázky (role panovníků) britská záležitost reakce na Smitha („100 let“) příslušnost: –užší pojetí: návaznost na Smithovu tradici London Political Economy Club (1921) –širší pojetí: kdokoliv v daném období včetně Marxe Klasická politická ekonomie

10 Jean Baptiste Say (1767-1832) šiřitel AS, čelní představitel francouzského liberalismu (idéologues) Traité d'économie politique (1803) –liberální proti daním a regulacím  zakázáno Napolenem –role podnikatele (nesení rizika) – 4. výrobní faktor –„Sayův zákon“ otázka možnosti všeobecné nadvýroby (general glut controversy)  rozdělení ekonomů –pro: Ricardo, Millové –proti: Malthus, Sismondi –subjektivní teorie hodnoty: role užitečnosti Political Economy (1815) –propagátor AS Nouveaux principes d'économie politique (1819) –proti průmyslové společnosti –proto-keynesovství Jean-Charles-Leonard-Simond de Sismondi (1773-1842)

11 Introduction to the Principles of Morals (1780) –utilitarismus („greatest happiness for the greatest number“) Defence of Usury (1787) –reakce na AS, proti regulaci úroku praktické návrhy –vězeňství (Panopticon), daně (progresivní), měna (papír), populace (rostoucí), sociální dávky –sociální inženýrství prostřednictvím vlády Jeremy Bentham (1748-1832) obdivovatel a přítel Benthama i Ricarda Commerce Defended (1808) –Sayův zákon Elements of Political Economy (1821) –učebnice ricardovské ekonomie –poprvé srozumitelně teorie komparativních výhod James Mill (1773-1836)

12 An Essay on the External Corn Trade (1815) –zárodky principu komparativních výhod –teorie diferenční renty Robert Torrens (1780-1864) An Enquiry into the Nature and Effects of the Paper Credit of Great Britain (1802) –nejlepší monetární pojednání 19. století –transmisní mechanismy (Cantillon) Henry Thornton (1760-1815)

13 Thomas Malthus (1766-1834) An Essay on the Principle of Population (1798) –princip populace: populace roste rychleji než produkce potravin idea klesajících výnosů z rozsahu  pochmurná vize budoucnosti (Thomas Carlyle) –řešení: omezení růstu populace chudoba (zrušení Poor Laws) hřích (oddalování sňatků, válka) morální faktory (oddalování sňatků)

14 změna orientace ekonomie: teorie rozdělování Essay on Profits (1815) –vliv cen obilí na zisk –teorie renty (prakticky identické jako Malthus, Torrens a další) Principles of Political Economy and Taxation (1817) –determinace mezd, renty z půdy a zisku –teorie hodnoty „93 % PTH“ –mezinárodní obchod teorie komparativních výhod –zdanění vědecká metoda, „ricardovská neřest“ David Ricardo (1772-1823)

15 Odbočka: teorie komparativních výhod …předpokládejme, že by byla v Anglii nevyužívaná pole, na nichž by bylo možné pěstovat obilí se stejně nízkými náklady na práci a kapitál jako na úrodných polích Polska. Za takových okolností … by si osoba, která by na takových polích v Anglii hospodařila, mohla dovolit prodávat obilí za stejně nízkou cenu jako zemědělci v Polsku, a zdá se přirozené dojít k závěru, že kdyby se měli podnikatelé rozhodnout, jak svůj kapitál co nejziskověji investovat, byl by kapitál v Anglii investován do produkce obilí, spíše než aby se obilí dováželo z Polska, kde stojí sice stejně, ale jeho cena je pro Anglii zvýšena o náklady dopravy. Takový závěr, jakkoliv zjevný a přirozený se může na první pohled zdát, je možné při bližším zkoumání zcela považovat za zcela mylný. Dosáhne-li totiž Anglie takový stupeň zručnosti v průmyslové výrobě, že s jistým daným množství svého kapitálu vyrobí takové množství látky, za néž by polský zemědělec dal větší množství obilí, než by byla Anglie schopna se stejným množstvím kapitálu vypěstovat na své vlastní půdě, potom by zůstala část zemědělské půdy v Anglii neobdělávána, přestože by byla stejně úrodná, nebo dokonce úrodnější, než půda v Polsku, a část obilí, které Anglie spotřebovává, by z této země dovážela. 1815

16 Odbočka: teorie komparativních výhod Podmínky mohou být v Anglii takové, že vyrobit určité množství látky bude vyžadovat práci 100 lidí po dobu jednoho roku, a kdyby chtěla vyrobit určité množství vína, bylo by k tomu zapotřebí stejně dlouho trvající práci 120 lidí. Anglie by proto shledala ve svém zájmu dovážet víno a platit za něj vývozem látky. Vyrobit víno v Portugalsku může vyžadovat práci 80 lidí po dobu jednoho roku a vyrobit dané množství látky může v téže zemi vyžadovat práci 90 lidí po stejnou dobu. Bylo by proto pro Portugalsko výhodné vyvážet víno a výměnou za něj získávat látku. K této směně může dojít navzdory tomu, že komodita dovážená do Portugalska tam může být vyrobena s menším množstvím práce než v Anglii. Ačkoliv by Portugalsko mohlo vyrobit látku pomocí práce 90 lidí, doveze ji ze země, kde její výroba vyžaduje práci 100 lidí, neboť je pro Portugalsko výhodné spíše využívat svůj kapitál ve výrobě vína, za něž by získalo od Anglie více látky, než by bylo schopno samo vyprodukovat vyjmutím části svého kapitálu z produkce vína a jeho použitím při výrobě látky. A tak by se Anglie vzdala produktu práce 100 lidí výměnou za produkt práce pouhých 80. K takové směně by nedošlo mezi jednotlivci z téže země. Produkt práce 100 Angličanů nelze směnit za produkt práce 80 Angličanů, avšak produkt práce 100 Angličanů lze směnit za produkt práce 80 Portugalců, 60 Rusů či 120 Indů. Rozdíl v tomto ohledu mezi jednou a mnoha zeměmi lze jednoduše vysvětlit, zvážíme-li potíže, s jakými se kapitál pohybuje z jedné země do druhé... 1817

17 Odbočka: teorie komparativních výhod Aby došlo ke směně, musí existovat dvě země a dvě komodity. Jsou-li obě země schopny vyrobit obě komodity, není to absolutní, nýbrž relativní schopnost, která způsobuje, že se jedna ze zemí omezí na výrobu jedné z komodit a na dovoz druhé. Může-li země určitou komoditu vyrábět doma nebo ji dovážet, srovná náklady její výroby s náklady jejího získání ze zahraničí – jsou-li tyto náklady menší než ty prve zmiňované, bude komoditu dovážet. Náklady země spojené se získáním komodity prostřednictvím jejího dovozu z jiné země nespočívají v nákladech cizí země na výrobu této komodity, nýbrž v nákladech dané země spojených s výrobou té komodity, jejíž prostřednictvím za dováženou komoditu platí. Tyto náklady potom tato země srovnává s náklady výroby zmíněné komodity v případě, že by ji nedovážela. Je-li kvart obilí vyráběn v Anglii pomocí 50 dní práce, může být v zájmu Anglie obilí dovážet z Polska bez ohledu na to, zda k výrobě tohoto množství obilí je v Polsku třeba 50, 60, 40 či jakýkoliv jiný počet dní. Jedinou starostí Anglie je, zda výroba komodity, kterou bude Polsku za dovoz kvartu obilí zaplaceno, bude vyžadovat méně než 50 dní práce. A tak pokud jednotka práce v Polsku je schopna vyprodukovat obilí a látku v poměru 8 yardů k jednomu kvartu, kdežto v Anglii bude tento poměr činit 10 yardů k jednomu kvartu, ke směně dojde. 1818

18 The Principles of Political Economy (1848) –upevnění ricardovské ekonomie „konec ekonomie“: vše je již známo učebnice až do Marshallových Principles –zákony výroby (neměnné) vs. zákony rozdělování (pozměnitelné) reformní –ceny v mezinárodním obchodě (reciproční poptávky) John Stuart Mill (1806-1873)

19 Lectures on Political Economy (1834) odklon od Ricarda: subjektivní hodnota –S a D proto-marginalista (klesající mezní produktivita) Samuel Mountiford Longfield (1802-1884) Proti-ricardovská tradice An Outline of the Science of Political Economy (1836) –teorie abstinence: úrok William Nassau Senior (1790-1864) The Character and Logical Method of Political Economy (1857) –logicko-deduktivní metoda ekonomie John Elliot Cairnes (1823-1875)

20 Richard Cobden (1804-1865) a John Bright (1811-1899)  Anti-Corn Law League (1836) založení The Economist (1843) postupné zrušení cel na odvoz obilí (1846)  Manchesterští liberálové Popularizace a aplikace klasické ekonomie Jane Marcet (1769-1858) a Harriet Martineau (1802-1876) –klasická ekonomie pro laiky

21 Frédéric Bastiat (1801-1850) francouzská liberální škola praktické záležitosti, populární mýty (mezinárodní obchod) Ekonomická sofismata (1845) –satira Ekonomické harmonie (1850) –populární učebnice politické ekonomie Zákon (1850) –otázka spravedlivého uspořádání společnosti

22 Francouzská liberální škola návaznost na J.-B. Saye a Destutta de Tracyho akcent na právo a spravedlnost Gustave de Molinari (1819-1912) –De la production de la securité (1849) základ anarchokapitalismu