Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zpracováno podle ZOK (zákon o obchodních korporacích) 90/2012 Sb. a podle

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zpracováno podle ZOK (zákon o obchodních korporacích) 90/2012 Sb. a podle"— Transkript prezentace:

1 Zpracováno podle ZOK (zákon o obchodních korporacích) 90/2012 Sb. a podle

2 Převaha právní formy s.r.o.  Obchodní společnosti celkem (100%)  veřejné obchodní společnosti (2 %)  společnosti s ručením omezeným (91 %)  akciové společnosti (7 %)  komanditní společnosti745 (0,2%) Podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona Dle jiného než živnost. zákona Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ Dalšími obchodními společnostmi jsou evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. 2

3 Obchodní zákoník ke konci 2013 zrušen. Podnikání upravuje obecně nový Občanský zákoník a jako speciální norma Zákon o korporacích a Živnostenský zákon.  Nový Občanský zákoník (NOZ) obsahuje základní ujednání o podnikání a podnikatelích (FO a právnických osobách: korporacích, spolcích, fundacích….)  ZOK pak je speciální zákon upravující korporace  Zachová co nejvyšší míru smluvní svobody  ZOK je oproti starému obchodnímu zákoníku podstatně liberálnější. Zároveň však posiluje ty instituty, které jsou nezbytné pro řádné fungování obchodních korporací – např. odpovědnost za jejich správu.  Nejvyšší počet změn prodělala právní úprava společnosti s ručením omezeným. 3

4 Zákon o korporacích (ZOK)  Klade důraz na ochranu zájmů věřitelů, minoritních společníků, spotřebitelů apod.  Cílem zákona totiž není bezbřehá volnost, ale systém, který na jedné straně příliš neomezuje podnikání a na druhé straně chrání ty, kteří nemají dostatečný vliv nebo dostatečné informace. 4

5 Zmizel pojem PODNIK (označoval soubor věcí, práva a jiné hodnoty sloužící k provozování podnikání). Nyní podle NOZ označení OBCHODNÍ ZÁVOD  Obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.  Pobočka je taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod;  Obchodní tajemství - tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem a jejichž vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení. 5

6 Obchodní rejstřík (jeden z veřejných rejstříků) – zapisují se:  Korporace a jiné PO,  Zahraniční osoby,  Podnikatel fyzická osoba povinně (při překročení obratu 120 mil. Kč za dvě účetní období), nebo dobrovolně.  Zápis do OR se oznamuje FÚ, ŽÚ, SÚ  Je to veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se určité skupiny podnikatelů  Sbírka listin 6

7 Osobní x kapitálové společnosti  Osobní spol.: Nevytváří základní kapitál, předpokládá se osobní účast na vedení společnosti, společníci ručí celým svým osobním majetkem: v.o.s. /k.s.  Kapitálové spol.: Vytváří základní kapitál, společnost řídí profesionální management, společníci neručí za dluhy společnosti: s.r.o., a.s. 7

8 Kapitálové společnosti  Kapitálovou společnost může založit jediný zakladatel.  Jednočlenná společnost - Kapitálová společnost může mít jediného společníka také v důsledku soustředění všech podílů v jeho rukou (i a.s.). Vklad  Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace.  Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích „peněžitý vklad“ nebo vnesením jiné, penězi ocenitelné věci „nepeněžitý vklad“ (např. i provedením práce nebo poskytnutím služby).  Správce vkladů - Před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce vkladů. 8

9 Správce vkladu  Peněžitý vklad může přijmout na zvláštní účet banka. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne.  Správce vkladů vydá tomu, kdo je oprávněn podat návrh na zápis do OR, písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli. Prohlášení se přikládá k návrhu na zápis do OR.  Po vzniku obchodní korporace jí správce vkladů předá předměty vkladů i s plody a užitky. 9

10 Podíl (zmizel pojem obchodní podíl) Podíl představuje účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí.  Podíl na zisku se stanoví na základě účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí o jeho rozdělení. 10

11 Omezení výplaty zisku tzv. Test insolvence  OK nesmí vyplatit zisk, pokud by si tím přivodila úpadek z důvodu insolvence (platební neschopnosti). Z účetní závěrky musí vyplynout, že OK má dostatek prostředků na rozdělení zisku.  Věřitelům se tak dostává bezpečnější ochrany, při které není spoléháno na fiktivní částku základního kapitálu v účetnictví, ale stojí na reálném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů. 11

12 Orgány OK  Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada.  Kontrolním orgánem OK se rozumí dozorčí rada.  Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník.  Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán.  Statut. orgán a.s. – viz snímky o a.s. 12

13 Členové statutárních orgánů OK, (ale i orgánů neziskových společností) musí jednat s péčí řádného hospodáře.  Povinnost péče řádného hospodáře je definována jako výkon funkce s potřebnou loajalitou, znalostmi a pečlivostí.  Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá OK prospěch kterým se obohatila nebo nahradí škodu v penězích. (Důkazní břemeno je na osobě).  Vznikla-li tímto jednáním obchodní korporaci újma, může ji OK domáhat náhrady újmy  Na druhé straně platí tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které je v zahraničí známé pod pojmem „business judgement rule“: ten, kdo s přihlédnutím k okolnostem jedná v dobré víře a přitom s péči řádného hospodáře, nebude vystaven postihu ani tehdy, pokud jeho jednání nevede k prospěchu korporace. Nejedná se tedy o odpovědnost za výsledek. 13

14 Přímá odpovědnost orgánů společností ve vztahu k třetím osobám.  Orgány společnosti ručí také za závazky korporace (při porušení péče řádného hospodáře).  Pokud se věřitel (třetí osoba) nedomůže plnění závazku na korporaci, v takovém případě člen voleného orgánu (např. jednatel korporace) bude věřitelům společnosti ručit celým svým majetkem za splnění jejích závazků. 14

15 Členové statutárního orgánu uzavírají se společností Smlouvu o výkonu funkce  Smlouva o výkonu funkce obsahuje také údaje o odměňování: výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu.  Plnění (odměna) se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku.  Člen orgánu OK může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. 15

16 Nejzávažnější postihy pak hrozí v případě, kdy statutární organ přivede korporaci k úpadku.  Pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je OK v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné, ručí za dluhy korporace vlastním majektkem a vydá prospěchu za období až dvou let zpětně  V insolvenčním řízení soud řešící úpadek OK může rozhodnout o nuceném vyloučení z výkonu funkce ve všech obchodních korporacích, a to na dobu až deseti let. 16

17 Zmírnění odpovědnosti statutárních orgánů  Vyžádání pokynů od společníků  Pojištění  Platí pravidlo podnikatelského úsudku (business judgement rule)  Vyvinění – prokázání, že škodu nezpůsobil  Kolektivní statutární orgány (dělí se o náhradu společně)  Absolutorium – valná hromada rozhodne, že škodu nebude vymáhat. 17

18 Veřejná obchodní společnost  Označená „v. o. s.“ nebo veř. obch. Spol.“ nebo např. „Novák a spol.“  Nemá orgány společnosti: Statutární orgán tvoří všichni společníci.  Nutná osobní účast na činnosti spol.  Min. dva společníci, každý společník má jeden hlas. Není vytvořen základní kapitál, ale může  Převod podílu společníka ve VOS se zakazuje  Zisk rozdělen bezezbytku společníkům a u nich zdaněn daní z příjmu FO.  Společníci ručí za dluhy společnosti veškerým svým osobním majetkem společně a nerozdílně.  Porušuje-li některý ze společníků podstatným způsobem společenskou smlouvu, může soud na návrh jiného společníka společnost zrušit.  Pro všechny společníky platí zákaz konkurence. Společnost se zrušuje např. z důvodu:  a) výpovědí společníka,  c) smrtí společníka, ledaže společenská smlouva připouští dědění podílu, 18

19 Komanditní spol. – hybrid mezi osobní a kapitálovou spol.  Komplementář (ručí za dluhy společnosti neomezeně - celým svým majetkem) a komanditista (ručí za dluhy omezeně – svým nesplaceným vkladem).  Statutární zástupce je komplementář, má zákaz konkurence.  Komanditisté vkládají vklad, výše není určena.  Dělení zisku – část zisku před zdaněním je vyplacena komplementáři, zbytek zisku zůstává ve společnosti, která může po zdanění vyplatit podíly na zisku komanditistům. 19

20 Společnost s ručením omezeným Odpadá zákaz řetězení – jedna osoba bude moci být jediným společníkem v neomezeném množství SRO (netýká se jednatelů!)  Založena jednou osobou FO nebo PO  Statutární orgán – jednatelé  Základní kapitál 1 Kč - upuštění od spoléhání se na ZK. Dosud právo předpokládalo ZK ve výši Kč. Vytvořil se tak dojem, že je tím garantována ochrana věřitelů. Ve skutečnosti však s.r.o. takovou hotovost nemusela udržovat. ZK se tak změnil v pouhou účetní položku, která neměla pro ochranu věřitelů žádný význam.  Min. vklad společníka 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší. Nepeněžitý vklad ocení znalec.  Společník ručí za dluhy společnosti do výše nesplacených vkladů (zápisem splacení všech vkladů ručení zaniká).  Rezervní fond, jak ho známe dosud, není povinný – pouze ve specifických případech (poskytnutí finanční asistence – půjčka). 20

21 Podíly společníků mohou být různorodé  Dosud existoval pouze jeden druh obchodních podílů, tj. že všichni společníci měli stejná práva a povinnosti.  Ve společnosti bude možné mít více podílů různého druhu.  S každým druhem podílu budou moci být spojena odlišná práva a povinnosti – např. podíly, se kterými bude spojeno přednostní právo na podíl na zisku, případně právo na pevný podíl na zisku, podíly bez příplatkové povinnosti, podíly s vyšší mírou vlivu na jednání společnosti, podíly s právem veta pro určitá rozhodnutí valné hromady apod.  Zavádí se možnost, aby společník ze společnosti jednostranně vystoupil – např. nebude-li souhlasit s rozhodnutím valné hromady o změně povahy podnikání či příplatkové povinnosti. 21

22 Kmenový list – zjednodušuje převod podílu Snadnější převod podílu na další osoby umožní Kmenový list do něhož je určitý podíl vtělen. KL je cenný papír na řad = na jméno. K převodu podílu tak bude moci dojít pouze na základě ústní smlouvy předáním kmenového listu s příslušným rubopisem. (Nevyžaduje se zápis do OR.) Kmenový list lze vydat pouze k podílu, který je převoditelný, nelze ho vydat jako zaknihovaný cenný papír – viz formy akcií dále. Kmenový list nemůže být veřejně nabízen nebo přijat k obchodování na veřejném trhu. Náležitosti KL jsou upraveny v ZOK. 22

23 Společenská smlouva upravena v ZOK  Obsahuje např.  a) firmu společnosti (jméno OK),  b) předmět podnikání (podložené živnostenským oprávněním),  c) určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,  d) určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,  e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly,  f) výši základního kapitálu,  g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.  c) určení správce vkladů,  d) u nepeněžitého vkladu jeho popis, částku, kterou se započítává, určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu. 23

24 Rozhodování per rollam - novinka  Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu, zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí společníkům, kteří se k němu vyjádří do určité lhůty – možnost přijmout rozhodnutí „na dálku“. Finanční asistence (půjčka)  Společnost může poskytnout finanční asistenci, za podmínky, že tato asistence je poskytnuta za spravedlivých podmínek, zejména pokud jde o úročení – řešení půjček mezi osobami blízkými a zneužití úroků. Na tuto půjčku musí vytvořit rezervní fond. 24

25 Statutární zástupce s.r.o.: Jednatel, více jednatelů tvoří kolektivní orgán  Zajišťují obchodní vedení společnosti.  Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak.  Má-li společnost více jednatelů, kteří netvoří kolektivní orgán, vyžaduje se k rozhodnutí o obchodním vedení společnosti souhlas většiny z nich. 25

26 Zákaz konkurence Týká se statutárních orgánů všech společností: společníků v.o.s., komplementáře k.s., jednatelů popř. dozorčí rady (podle vůle i společníků) u s.r.o., u a.s. se týká představenstva/správní rady v čele se statuárním ředitelem a dozorčí rady. Zákazem konkurence se rozumí způsob, kterým se omezuje možnost uvedených osob vykonávat takovou podnikatelskou činnost, kterou se mohou dostat do rozporu se zájmy „své“ společnosti. V případě s.r.o. je zabránit zejména jednateli společnosti v tom, aby zneužil svého postavení ve společnosti v její neprospěch. 26

27 Zákaz konkurence konkrétně:  Podnikat jako FO v oboru stejném nebo obdobném.  Účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením se stejným nebo podobným předmětem podnikání.  Nesmí být statutární zástupce u jiné PO s obdobným předmětem činnosti.  Ten kdo porušil zákaz konkurenčního jednání musí vydat společnosti prospěch, který v důsledku toho získal. 27

28 Dozočí rada SRO může zřídit dozorčí radu. Dozorčí rada  a) dohlíží na činnost jednatelů,  b) nahlíží do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních záznamů,  c) podává žalobu (např. na statut. zást.),  d) podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel 28

29 Zvýšení základního kapitálu Základní kapitál (ZK) lze zvýšit  povinností společníků ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu,  vstoupení nového společníka,  z vlastních zdrojů (převodem zisku do ZK),  v důsledku zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů se mění výše vkladů společníků v poměru dosavadních vkladů. 29

30 Akciová společnost (a.s.)  Zákl. kap. 2 mil. nebo EUR  Je typickým představitelem kapitálové společnosti. Akcionáři se na ní podílejí poskytnutým kapitálem, přičemž samotný chod řídí profesionální management.  Dalšími atributy je i nemožnost ručení akcionářů za dluhy (dříve závazky) společnosti či téměř neomezená převoditelnost podílů (resp. akcií).  Dnes již neplatí, že AS je vhodná především pro správu a provoz větších společností, u kterých je potřeba velké kumulace kapitálu. ZOK zjednodušuje řízení společnosti na 1 osobu. 30

31 Akcie  Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se na řízení, zisku a na likvidačním zůstatku.  Obdobně jako u s.r.o. se zavádí možnost, aby akcionář vlastnil akcie různého druhu – tedy je zcela na společnosti, aby si ve svých stanovách určila, jaké druhy akcií vydá.  Kromě kmenových (tedy běžných) akcií tak může vydat i akcie se zvláštními právy, které spočívají například v rozdílném podílu na zisku či váze hlasů.  Zákon výslovně zakazuje, aby s akciemi bylo spojeno právo na dividendu bez ohledu na hospodářské výsledky společnosti.  Novinkou jsou i tzv. kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu. Ta se odvíjí od toho, kolik jich bylo reálně vydaných (Pokud společnost vydala např. 10 kusových akcií, představuje jedna akcie 10% podíl. Pokud jich následně vydá dalších 10, jedna akcie bude představovat podíl 5 %.) 31

32 Forma akcie  Forma cenného papíru určuje, jakým způsobem lze cenný papír převádět  Akcie může mít formu cenného papíru na doručitele nebo na řad;  Akcie na doručitele je označována jako akcie na majitele (hovorově anonymní akcie). Společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír (tím, že akcie na majitele budou zaknihovány nebo imobilizovány, bude jejich vlastník vždy identifikovatelný); Zaknihování je např. uložení v tzv. centrálním depozitáři.  Akcie na majitele jsou převoditelné prostým předáním (možno též zasláním poštou apod.). 32

33  Akcie ve formě cenného papíru na řad se označuje jako akcie na jméno. Akcie na jméno se zapisuje do seznamu akcionářů, který vede společnost. Akcie na jméno musejí být navíc opatřeny tzv. rubopisem. To je záznam na rubu akcie podepsaný dosavadním vlastníkem, v němž uvádí, kdy a na koho byla akcie převedena.  Všechny tyto akcie nemusí mít listinnou podobu, ale pouze elektronickou – tzv. Zaknihované akcie - jsou evidované jako záznam v počítačové databázi Střediska cenných papírů (SCP) tj. cenný papír je nahrazen zápisem do evidence (není v listinné podobě). O vlastnictví akcií dostává akcionář výpis z účtu v SCP (modré barvy). Zaknihované akcie lze převést na jinou osobu prostřednictvím některé z přepážek SCP. 33

34 Orgány společnosti (vedle valné hromady)  Dualistická struktura řídících orgánů – představenstvo a dozorčí rada (obojí má 3 členy, stanovy mohou určit i jednočlenné).  Monistická struktura - správní rada doplněná o statutárního ředitele.  ZOK umožňuje, aby uvedené orgány byly jednočlenné. Ve svém důsledku tak v čele společnosti může stát pouze jeden člen správní rady zastávající zároveň funkci statutárního ředitele.  Taková struktura může vyhovovat především začínajícím podnikatelům, kteří ocení nižší náklady na správu své společnosti (do r počet členů volených orgánů a.s. minimálně šest – tři v dozorčí radě a tři v představenstvu). 34

35 K založení společnosti se vyžaduje přijetí stanov. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel.  Stanovy obsahují také  a) firmu a předmět podnikání nebo činnosti (odpovídající registrovaným ŽL či jiným oprávněním k výkonu činnosti),  b) výši základního kapitálu,  c) počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,  d) mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,  e) počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti, 35

36 Vklady společníků/akcionářů  Zakladatel a.s. může vytvořit základní kapitál svými vklady, tj. bez veřejné nabídky (upisování) akcií.  Nebo zajistí vytvoření základního kapitálů veřejnou nabídkou akcií adresovanou předem neurčitému okruhu zájemců.  Vklady akcionářů představují nominální hodnotu upsaných akcií tvoří základní kapitál.  Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 30 % peněžitého vkladu.  Nepeněžité vklady musí být splaceny ve výši 100% před podáním návrhu na zápis společnosti.  Je-li společnost založena jedním zakladatelem, může být zapsána do OR, jen když je v plné výši splacen její základní kapitál.  Pokud společníci vkládají nepeněžité vklady, musí být ve společenské smlouvě uveden předmět vkladu, jeho hodnota a částka, kterou se vklad započítává. 36

37 Založení a.s. bez veřejného upisování akcií  Zakladatelé (nebo 1 zakladatel) dohodnou, že upíší akcie na celý základní kapitál. A.S. bude založena již samotným uzavřením zakladatelské smlouvy (či podepsáním zakladatelské listiny), kde je uvedeno rozhodnutí o založení společnosti, schválení stanov, určení orgánů společnosti.  – ve svém důsledku tak může existovat 1 akcionář, který je současně ředitelem správní rady jako jednočlenného orgánu společnosti. 37

38 Praktický obecný postup založení a vznik obchodní společnosti 1. Nejprve sepsat společenskou smlouvu/zakladatelskou listinu (náležitosti upravuje ZoK) formou notářského zápisu 2. Opatřit následující dokumenty: a) živnostenská oprávnění odpovědných zástupců b) právní důvod užívání místnosti kde je sídlo společnosti c) Správce vkladu shromáždí vklady společníků a vydá tzv. Prohlášení správce vkladu d) Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem e) podpisový vzor jednatelů/stat. zástupců

39 f) bezúhonnost stat. zástupců (rejstřík trestů) g) Čestné prohlášení stat. Zástupců h) Souhlas s výkonem funkce stat. zástupců 3) Podat Návrh na zápis do OR a přiložit všechny dokumenty.  Společnost je založena společenskou smlouvou/zakladatelskou listinou  Vzniká až zápisem do Obchodního rejstříku

40 Přednosti osobních společností Přednosti kapitálových společností Společníkům (vlastníkům) patří celý zisk Nízké náklady na řízení (společníci řídí společnost sami) V úzkém kruhu společníků údaje o společnosti zůstávají diskrétní Úzký okruh společníků předjímá snadné řešení otázek společnosti Společník může bez obtíží ze společnosti vystoupit Ručení do výše vkladu či vůbec Životnost společnosti dlouhodobá (při odchodu společníka nehrozí její zrušení) V řídícím managementu mohou být placení profesionálové Snadno majetkově expanduje formou navýšení vkladů společníků nebo přistoupením dalších společníků či upisováním dalších akcii Vklad může být i nepeněžitý, peněžitý vklad lze splácet až 5 let K rozhodování o většině záležitostí není třeba jednomyslnosti Akciová společnost je obecně vnímána jako symbol solidnosti, stability a prosperity 40

41 Nevýhody osobních společnostíNevýhody kapitálových společností Ručení celým osobním majetkem společníka Omezené možnosti rozšíření jmění společnosti z vnějších zdrojů Velká zranitelnosti - citlivost na možnost zrušení společnosti Osobní účasti na vedení společnosti klade na společníky vysoké nároky na jejich dovednost a odbornost Rovná práva společníků předpokládají jejich vzájemnou důvěru a vylučují v praxi početnější společenstva Mohou být vysoké náklady na vedení a řízení společností (mzdy managementu) Společníci či akcionáři nejsou přímo zúčastněni na tvorbě zisku Údaje o hospodaření postrádají diskrétnost (projednání na valných hromadách) Administrativní náročnost a řada podmínek při zakládání, konání valných hromad, snižování základního kapitálu, vydávání akcií 41

42 Zrušení a zánik PO  Likvidace – buď dobrovolné zrušení společnosti z vůle společníků nebo nedobrovolná likvidace  Bez likvidace – je právní nástupce (fůze, rozdělení…)  Úpadek tj. Insolvenční řízení = soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův majetek (zákon 182/2006 Sb., tzv. insolvenční zákon). 42

43 Společnost dobrovolně vstupuje do likvidace z důvodů:  uplynutím doby, na kterou byla založena,  dosažením účelu na který byla založena,  společníci nebo valná hromada dobrovolně rozhodli o zrušení společnosti. 43

44 Nedobrovolná likvidace Soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci jestliže  a) pozbyla všechna podnikatelská oprávnění;  b) není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel,  c) nemůže vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, nebo  d) provozuje činnost, kterou podle jiného právního předpisu mohou vykonávat jen fyzické osoby, bez pomoci těchto osob (např. odejde odpovědný zástupce nesoucí na sobě živnostenské oprávnění). 44

45 Průběh likvidace (po ní dojde k výmazu z obchodního rejstříku)  Účelem likvidace je zpeněžit veškerý majetek (věci a pohledávky) a vyrovnat závazky.  Vstup do likvidace se zapisuje do OR s dovětkem „v likvidaci“.  Působnost statutárních orgánů přechází na likvidátora.  Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci. Plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy, uzavírá smíry a není oprávněn uzavírat nové obchody. Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá návrh na prohlášení úpadku.  Likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům s výzvou, aby věřitelé a jiné osoby přihlásili své pohledávky.  Nakonec sestaví likvidátor účetní závěrku s návrhem na rozdělní tzv. likvidačního zůstatku mezi společníky.  Likvidátor a.s. musí zajistit prohlášení akcií za neplatné. 45

46 Úpadek  Dlužník je v úpadku má-li více věřitelů a peněžité dluhy po splatnosti po dobu delší než 30 dnů a tyto dluhy není schopen plnit.  Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, může být v úpadku také pro předlužení, tj. má - li více věřitelů a souhrn všech jeho závazků převyšuje souhrn jeho majetku. Přitom se vždy přihlíží k očekávanému stavu budoucího provozu dlužníkova podniku.  Soud vydá rozhodnutí o úpadku a ustanoví insolvenčního správce a vyzve věřitele k přihlášení pohledávek.  46

47 Jednotlivé způsoby řešení úpadku jsou následující: Nepodnikatelé  Exekuce  Oddlužení Podnikatelé  Exekuce  Konkurs  Reorganizace 47

48 Exekuce Pokud nastane situace, že dlužník má jen jednoho věřitele (ačkoli mu může dlužit horentní sumu), nepostupuje se podle Insolvenčního zákona, ale podle exekučního řádu. 48

49 Exekuce  je nucený výkon exekučního titulu. Exekučním titulem je např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy, FÚ.  Exekutor může provést exekuci srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, prodejem movitých věcí i nemovitostí, prodejem podniku, vyklizením prostor, odebráním věci, rozdělením věci, provedením prací a výkonů na účet povinného.  Exekucí může být postižen i byt příp. dům dlužníka, a to bez náhrady. Exekucí mohou být dále postiženy veškeré příjmy (včetně např. důchodu nebo stipendia).  Exekuce vám může sebrat veškerý majetek („ocitnete se jako bezdomovec“). Proto je výhodnější Oddlužení /Osobní bankrot neboť v tomto režimu dojde k zachování životního minima a znáte datum jeho konce. 49

50 Oddlužení (osobní bankrot) – pouze nepodnikatelé  Pokud je dlužník schopen svým věřitelům jednorázově nebo ve splátkách po dobu 5 let uhradit alespoň 30 % jejich pohledávek, může svoji situaci řešit oddlužením.  Oddlužení je způsob řešení úpadku, kdy věřitelé odsouhlasí to, že část dluhů je dlužníkovi odpuštěna (lepší vrabec v hrsti než celá jejich pohledávka na střeše). Tento institut preferuje sociální účel před ekonomickým, má umožnit dlužníkovi „nový start" a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu vůči věřiteli.  Návrh podaný soudu na povolení oddlužení může podat pouze dlužník.  Dva možné způsoby oddlužení, a to zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. Rozhodnutí o způsobu oddlužení je ponecháno na nezajištěných věřitelích, kteří jej odhlasují. 50

51 Konkurs  Všechna práva nakládání s majetkem přecházejí na správce konkursní podstaty jmenovaného soudem.  Jeho podstata tkví v tom, že správce konkursní podstaty sepíše majetek a následně ho zpeněží a z výtěžku poměrně uspokojí věřitele.  Před tím však přednostně bude zaplacena odměna insolvenčního správce, daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na veřejné zdravotní pojištění, mzdy zaměstnanců a zajištěné pohledávky. 51

52 Reorganizace – pouze podnikatel  Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku.  Provoz je zajištěn opařeními k ozdravění hospodaření podle schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. 52

53 Moratorium (platí pro podnikatele)  Smyslem institutu moratoria je poskytnout dlužníkovi možnost vyrovnat se s věřiteli ještě před proběhnutím celého insolvenčního řízení, neboť během moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku.  Návrh k soudu na moratorium podává podnikatel/dlužník  V době trvání moratoria nelze jednak prohlásit úpadek a jednak se dávají dlužníkovi zvláštní oprávnění - může totiž přednostně hradit ty dluhy, které bezprostředně souvisejí se zachováním provozu jeho podniku, zároveň je dlužník po dobu moratoria chráněn před vypovězením smluv na dodávky energií a surovin, jakož i dalších smluv o dodávkách zboží a služeb.  Cílem moratoria je snaha o udržení běhu podniku. 53

54 Zajištěný věřitel  = věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti….  Zajištění věřitelé se tak uspokojují ze 100% výtěžku zpeněžení majetku úpadce po odečtení nákladů na správu. 54


Stáhnout ppt "Zpracováno podle ZOK (zákon o obchodních korporacích) 90/2012 Sb. a podle"

Podobné prezentace


Reklamy Google