Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Peníze Ing. Petr Sedláček Ph.D.. n Vývoj peněz n Typy peněz u Komoditní peníze u Nekryté bankovky Funkce peněz u Prostředek směny u Účetní jednotka u.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Peníze Ing. Petr Sedláček Ph.D.. n Vývoj peněz n Typy peněz u Komoditní peníze u Nekryté bankovky Funkce peněz u Prostředek směny u Účetní jednotka u."— Transkript prezentace:

1 Peníze Ing. Petr Sedláček Ph.D.

2 n Vývoj peněz n Typy peněz u Komoditní peníze u Nekryté bankovky Funkce peněz u Prostředek směny u Účetní jednotka u Uchovatel hodnoty n Peníze jsou aktiva, s vysokým stupněm likvidity n Měnové agregáty (v ČR)

3 n M1 = hotovostní oběživo + netermínované vklady +nově obsahuje také jednodenní vklady u M2= M1 + termínované vklady + vklady v cizí měně F Termínované vklady: Vklady s dohodnutou splatností (depozitní směnky, ostatní neobchodovatelné cenné papíry) Vklady s pevnou výpovědní lhůtou n Poptávka po penězích u Poptávka po penězích je snaha držet peněžní zůstatky namísto jiných aktiv n Důvody držby peněz u Transakční

4 F Transakční zůstatky jsou peněžní zůstatky, které chtějí lidé držet pro zabezpečování běžných transakcí. Je to časový nesoulad mezi příjmy a výdaji, který je vyžaduje. F Při rozhodování o výši transakčních zůstatků člověk porovnává likviditu a výnosnost aktiv. Likvidita je dána transakčními náklady na jeho přeměnu (čas, poplatky, provize) F Inovace snižuje transakční náklady (bankomaty, elektronické bankovnictví) a tudíž snižují poptávku po penězích F Výše transakčních nákladů je nepřímo úměrná úrokové míře (nákladem obětované příležitosti) je přímo úměrná výši důchodu

5 u Poptávka po penězích též zahrnuje opatrnostní zůstatky F Opatrnostní zůstatky jsou peněžní zůstatky, které lidé chtějí držet, protože mají nižší riziko než jiná aktiva Jejich výše závisí nepřímo úměrně na úrokové míře Přímo úměrně na výši bohatství

6 Výnosnost r Rizikovost  R O Indiferenční křivka r1r1 11

7 n Nominální a reálné peněžní zůstatky n Nominální a reálná úroková míra ( Fisherova rovnice) n r n = r +  e n Rozhodování mezi peněžními zůstatky a aktivy nesoucími úrok je ovlivněno nominální úrokovou mírou, protože nominální úroková míra je nákladem držby peněz.

8 Vliv úroku na poptávku po penězích r L L 1 (Y) L 2 (R) Částka převedená do cenných papírů

9 u Držíte li peníze v hotovosti, je obětovaným výnosem vždy nominální úrok, protože přicházíte nejen o reálný úrok, ale navíc se peníze znehodnocují inflací. n Funkce poptávky po penězích u M d = M d (tr,Y,W,r n ) u výše poptávaného množství závisí přímo úměrně na transakčních nákladech, důchodu a bohatství a nepřímo úměrně na nominální úrokové míře. F Můžeme zjednodušit transakční náklady závisejí na technologických a institucionálních rysech trhu a mění se velmi pomalu pod vlivem finačních a technologických inovací (bankomaty atd.)

10 u Můžeme též vypustit W, protože v agregátním vyjádření v dlouhém období se produkt a bohatství pohybují velmi obdobně, takže změny produktu jsou aproximací změn bohatství. F Nominální poptávka po penězích: M d =M d (PY n, r n ) F Reálná poptávka po penězích Md/P=Md/P(Y, r n ) F Reálná poptávka po penězích je přímo úměrná reálném důchodu a nepřímo úměrná nominální úrokové míře n Teorie poptávky po penězích

11 n Fisherova transakční verze kvantitativní teorie n Hume, Merkantelisté, Irving Fisher n Co determinuje množství peněz, které ekonomika potřebuje k provádění daného objemu transakcí? u M V =PT  M V= P.Y u Každá transakce má kupce a prodejce. F Hodnota prodejů se tudíž musí rovnat hodnotě nákupů. Hodnota prodejů je rovna počtu transakcí za období x cena F Hodnota nákupů se rovná množství peněz v ekonomice násobené obratem u Rovnice vyjadřuje celý objem transakcí, který peníze v ekonomice zprostředkovávají. u M s (dáno exogenně), V t se nemění, T = Y*, potom množství peněz determinuje cenovou úroveň.

12 n Cambdrigeská teorie poptávky po penězích n Důraz kladen na determinanty množství peněz, které chtějí subjekty držet. u Poměr požadované peněžní zásoby k důchodu je konstantní u Část peněz držena z důvodu transakčního u Další vývoj mluví i o závislosti na bohatství (a úroku, i když to nebylo zmíněno). u Ostatní vlivy jsou zahrnuty do koeficientu k F Technologické, institucionální, bohatství, úrok,. u M d =kPY u k je převrácenou hodnotou rychlosti obratu peněz u k= 1/V

13 n Keynesiánská teorie poptávky po penězích (funkce preference likvidity) u Charakterizuje peníze jako druh bohatství, které má nulovou výnosnost a jeho držení nenese žádné riziko spojení s kolísáním výnosnosti nebo cen (předpoklad stálosti cen).  Peníze jsou bezrizikové výnosové aktivum. u Teorie preference likvidity (3 motivy preference likvidity) F Transakční (oběhový) F Opatrnostní F Spekulační n Celková poptávka po penězích M d = M d 1 a M d 2 = L 1 ( Y) + L 2 (r n ) = L= (Y,r n )

14 u L = funkce likvidity u Rychlost peněz v Keynesově konceptu není konstantní, ale mění se spolu se změnou úrokové sazby. F L(Y,r) = kPY Y n = PY F L(Y,r) = k Y n F V= 1/k = Y n /L(Y,r) F Důchodová rychlost poptávky závisí na úrokové míře. Roste-li, klesá spekulativní poptávka po penězích a důchodová rychlost musí růst.

15 n Friedmanova teorie poptávky po penězích n Peníze chápe jako specifický druh aktiva n Ekonomický subjekt drží bohatství v různých aktivech, peníze jsou pouze jedním z aktiv (reálná - zboží dlouhodobé spotřeby, alternativní dluhopisy a akcie, peníze) n Friedman odvozuje hlavní činitele, které ovlivňují poptávku po penězích n M d /P= F(W/P, r 1,r 2,h  e ) n Citlivost peněžní poptávky na formě výnosnosti je malá

16 u Pokud dojde k nestejnému vývoji výnosnosti alternativních aktiv, dojde k přesun u mezi alternativními aktivy, ale bez pohybu peněžní poptávky u Dojde li k růstu výnosů alternativních aktiv, nutně se též zvýhodňují běžné vklady a nedochází tak k přesunu peněz do alternativních aktiv u Citlivost poptávky po penězích je malá i na očekávanou inflaci, kde se spíše projeví přesunem bohatství z dluhopisů do akcií a reálných aktiv a peněžní poptávka zůstává nezměněna. Pouze na hyperinflaci reálná peněžní poptávka reaguje snížením. n Podle Friedmana je tedy poptávka po penězích především transakční poptávkou, kde hlavním faktorem je bohatství.

17 n V obecné rovině lze závěry Friedmana shrnout takto: u Existuje těsný vztah mezi velikostí peněžní zásoby a velikostí nominálního domácího produktu. Vztah je těsnější v dlouhém období než v krátkém. u Peníze nejsou neutrální v krátkém období (1-2 roky). Změny peněžní zásoby v krátkém období mají účinek na změny reálných veličin (reálnou úrokovou míru, na reálný měnový kurz a na reálný domácí produkt). u Peníze jsou však neutrální v dlouhém období. Změny ovlivňují pouze cenovou hladinu, zatímco reálné ekonomické veličiny se nemění. u Inflace je výlučně peněžní jev. To znamená, že jedinou konečnou příčinou inflace je nadměrný růst peněžní zásoby.

18 n Baumolův-Tobinův model poptávky po penězích u Optimální stav transakčních zůstatků n Kč 1 měs M d =24 000/ M d = /4 1 měs Kč N /2N 1 měs

19 n Výše transakčních zůstatků = M d = Y/2N u Optimální počet návštěv banky závisí na úrokové míře z vkladu a na transakčních nákladech spojených s návštěvou F Čím vyšší úrok, tím menší zůstatky budete chtít držet F Čím vyšší transakční náklady, tím vyšší peněžní zůstatky, abyste nemuseli chodit často do banky. F Když držíme M d = Y/2N, přicházíme o úrok r n. Y/2N F Transakční náklady na návštěvu banky t r, celkové transakční náklady t r N. Optimální počet návštěv banky bude takový, při kterém budou minimalizovány celkové náklady držby peněžních zůstatků TC TC= r n Y/2N + t r N

20 Náklady v Kč TC (celkové náklady ) tN(transakční náklady) r n Y(/2N (obětovaný úrok) Počet návštěv banky N* N1N1 N2N2

21 n Optimální počet návštěv je N*, kdy se obětovaný úrok rovná transakčním nákladům u r n Y/2N* = t.N* u Řešením rovnice pro N* (hledáme minimum funkce celkových nákladů) u N*=  r n.Y/2t u Dosadíme li optimální počet návštěv banky N* do rovnice M d =Y/2N, dostaneme po matematické úpravě rovnici vyjadřující optimální výši peněžních zůstatků Md* u M d * =  t.Y/r n F Uvedená funkce transakční poptávky závisí nejen na důchodu, ale i na na výnosnosti dluhopisů. Je klesající funkcí této výnosnosti.

22 n Peněžní nabídka, tvorba peněz a peněžní zásoba n Bankovní soustava u Centrální banka - emisní bankou, peníze uvádí do oběhu pomocí operací na volném trhu u Komerční banky - Též vytvářejí peníze, protože jsou bankami s částečnými rezervami. n Příklad n A. 100% rezerv z depozit n Aktiva Pasiva n Rezervy 1000 Depozita 1000 n B. PMR = 20% ( Rezervy/Depozitům. 100)

23 n 1 banka u Aktiva Pasiva u Rezervy 200 Depozita 1000 u Půjčky 800 n 2 banka u Aktiva Pasiva u Rezervy 160 Depozita 800 u Půjčky 640 n 3 banka n Rezervy 128 Depozita 640 n Půjčky 512

24 n První banka zvýší M o 8000 u M= n Druhá banka zvýší M o 640 u M = n … n 1/0, = 5000 n Když centrální banka uvede do oběhu dodatečné peníze, zvýší to peněžní bázi. n M B = C (oběživo) + R (rezervy) n Na peněžní bázi pak v multiplikačním procesu tvorby vkladů vyrůstá peněžní zásoba

25 n Peněžní zásoba je suma oběživa a bankovních vkladů u M= C+ D(vklady) n Kolikrát je peněžní zásoba větší než peněžní báze ? u M/M B = (C+D) / (C + R) u M/M B = (C/D + 1) / (C/D + R/D) F Podíl oběživa na vkladech C/D = cr a podíl bankovních rezerv na vkladech R/D = rr u M/M B = (cr + 1) / (cr + rr) u Pro vztah mezi peněžní zásobou a peněžní bází platí: F M= (cr + 1)/(cr + rr) x MB F kde cr+1/ cr + rr je peněžní multiplikátor F Je tím větší, čím menší je míra bankovních rezerv a čím menší podíl drží lidé jako oběživo

26 Oběživo Rezervy = Měnová báze + CB Oběživo Depozita = Peněžní zásoba Banky

27 n V USA (příklad tvorby peněz) n M B = 400 mld USD n rr= 0,1 n cr= 0,4 n mm= (0,4 +1)/(0,4 +0,1) = 2,8 n 1 dolar měnové báze vytváří 2,8 dolarů peněžní nabídky. n M= 2,8 x 400 = 1,120 mld USD

28 n Během světové hospodářské krize (srpen březen 1933) poklesla nabídka peněz o 28%., řada ekonomů věří, že to bylo hlavní příčinou velké deprese. n Ale proč nabídka poklesla ? u 3 proměnné určují nabídku peněz F měnová báze, poměr rezerv k depozitům a poměr oběživa k depozitům n Při pohledu na statistiky vidíme, že pokles nemohl být přičítán k poklesu měnové báze (Fed tedy nechybil), která vzrostla o 18% n Peněžní nabídka poklesla, protože poklesl peněžní multiplikátor o 38%

29 u mm poklesl, protože vzrostly poměry oběživa z 0,17 na 0,41 a rezerv z 0,14 na 0,21 k epozitům. u Řada bank v té době zbankrotovala (přes 9000) to zvýšilo poměr oběživa k depozitům, protože veřejnost jim nevěřila u Tyto bankroty též vyvolaly tlak na zvýšení poměru rezerv k depozitům, protože bankéři byli více obezřetní.

30 n Rovnováha na trhu peněz a transmisní mechanismus u Lidé v souhrnu drží tolik peněžních zůstatků, kolik jich chtějí držet. u Peněžní zásoba se rovná sumě poptávaných peněžních zůstatků u M s = M d (PY n,r n ) nebo M s /P=M d /P(Y,r n ) F Na následujícím obrázku křivka poptávky po reálných zůstatcích ukazuje závislost na úrokové míře. Křivka odpovídá určitému reálnému produktu.

31 rnrn M s /P L(Y 1 ) L(Y 2 ) M/P r2r2 r1r1 M s /P

32 n Transmisní mechanismus, který nám ukáže, jak se poptávka po penězích přizpůsobuje peněžní zásobě u První fáze F Zvýšení peněžní zásoby vyvolá nerovnováhu na trhu peněz. Peněžní zůstatky jsou vyšší než poptávané. F Rostoucí poptávka po nepeněžních aktivech vyvolá nerovnováhu na trzích nepeněžních aktiv. u Druhá fáze F Přebytečná poptávka po aktivech zvýší tržní ceny aktiv a sníží jejich míru výnosu r E =R E /P (r E = očekávaná míra výnosu aktiva,R E je očekávaný výnos, P je tržní cena aktiva) F Dochází k všeobecnému poklesu úrokových sazeb.

33 r L(Y 1 ) M S1 /P M S2 /P r1r1 r2r2 M/P A B

34 n Třetí fáze u Pokles úrokové míry se projeví na výdajích a na důchodech. u Pokles vede ke zvýšení čistého vývozu kapitálu, dochází k depreciaci domácí měny. Depreciace zvýší čistý vývoz zboží a služeb. F Ve velké ekonomice se úroková sazba určitou dobu udrží na nižší úrovni a dojde též k růstu investic a spotřeby. u Zvýšení agregátních výdajů zvýší důchody. u AD a Y vzrostou, domácí produkty se zvýší a dojde též k růstu úroku.

35 r r1r1 r3r3 r2r2 A B C M/P L(Y 1 ) L (Y 2 ) M 1 /P M 2 /P

36 n Čtvrtá fáze u zvýšení peněžní zásoby a následný růst AD bude mít za následek růst cen a mezd. u Lidé potřebují držet více peněžních zůstatků jen proto, že se zvýšily ceny. u Reálná peněžní zásoba se vrací na půovodní úroveň. n Závěr n Úroková míra klesne a reálný produkt se zvýší pouze krátkodobě, dokud je vyšší reálná peněžní zásoba. Ale protože v dlouhém období vzroste cenová hladina, konečným důsledkem není zvýšení reálné peněžní zásoby, ale jen nominální.

37 r r1r1 r2r2 A B M 1 /P M 2 /P L(Y 1 ) M/P

38 n Peníze a inflace a inflační očekávání u Co je to inflace u Klady a zápory inflace u Přístup k inflaci skrze nabídku a poptávku peněz u Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. u M s = P.M d /P u V růstovém tvaru m s =  +  u  = m s -  u Míra inflace vyplývá z rozdílu mezi tempem růstu nominální peněžní zásoby a tempem růstu reálné poptávky po penězích.

39 u Reálná poptávka po penězích závisí na reálném důchodu a nominální úrokové míře F Protože se úrokové míra v dlouhém období příliš nemění, růst reálné poptávky po penězích se vyvíjí obdobně jako růst reálného domácího produktu. u Míra inflace v dlouhém období přibližně odpovídá rozdílu mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného domácího produktu. u To je v souladu s kvantitativní teorií peněz. u V krátkém období ovšem může reálná poptávka po penězích kolísat, v důsledku například změn nominální úrokové sazby.

40 n Inflační očekávání n Mezi skutečnou inflací a očekávanou existuje úzký vztah. u Zprostředkujícím článkem mezi očekávanou a skutečnou inflací je nominální úrokové míra a její působení na poptávku po penězích. u Inflační očekávání se do skutečné inflace promítají přes poptávku po penězích. u M/P= L(r+  e, Y) r n = r+  e u Inflace je vyvolávána nejen skutečným růstem peněžní zásoby, ale může být vyvolávána i jen očekávaným růstem peněžní zásoby.

41 Další kroky n Shrňte, co se od účastníků očekává. n Shrňte, co se očekává od vás.


Stáhnout ppt "Peníze Ing. Petr Sedláček Ph.D.. n Vývoj peněz n Typy peněz u Komoditní peníze u Nekryté bankovky Funkce peněz u Prostředek směny u Účetní jednotka u."

Podobné prezentace


Reklamy Google