Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

21.8.2014 Veřejné finance Kapitola 1: Úvod do veřejných financí Veřejné Finance 21.8.2014 Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "21.8.2014 Veřejné finance Kapitola 1: Úvod do veřejných financí Veřejné Finance 21.8.2014 Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Veřejné finance Kapitola 1: Úvod do veřejných financí Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D.

2 Obsah kapitoly CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ ZASAHOVÁNÍ STÁTU DO EKONOMICKÉHO SYSTÉMU SHRNUTÍ Veřejné Finance

3 CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ Veřejné finance jsou peněžní vztahy, které vznikají při rozdělování a použití finančních prostředků nutných pro činnost veřejných (neprivátních) institucí (včetně různých druhů transferů, zejména do sociální oblasti aj.). Dva subjekty: vždy stát, krajský úřad, obecní úřad, nebo složka jimi zřízená. Veřejné Finance organizace státní moci a státní správy místní samosprávné orgány organizace veřejného sektoru (např. školské, zdravotnické, kulturní aj.) speciální fondy aj

4 Význam veřejných financí Dvě hlediska: praktické: poskytují občanovi přehled o velikosti a struktuře veřejných příjmů a výdajů politické: je zajišťována kontrola činnosti volených zástupců prostřednictvím sledování nakládání s rozpočtovými finančními prostředky Veřejné Finance

5 Důvody státních zásahů do ekonomiky Tržní mechanismus může plnit svoji základní funkci, tj. produkci zboží nebo služeb nejlevnějším způsobem jen za podmínek dokonalé konkurence. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky nelze vždy a všude zajistit je nutný vstup státu. Trh svými mechanismy tenduje: k monopolizaci (viz obecná ekonomie) k polarizaci bohatství a chudoby Veřejné Finance

6 Způsoby zasahování státu do ekonomiky Vláda může zasahovat do tržní ekonomiky nejčastěji třemi základními způsoby: při ovlivňování externalit, zejména negativních při vyrovnávání sociálních nerovností při zajišťování efektivnosti výroby Veřejné Finance

7 Shrnutí Veřejné finance jsou peněžní vztahy, které vznikají při rozdělování při získávání, rozdělování, a použití finančních prostředků v rámci činnosti institucí veřejného sektoru. Veřejné finance mají význam jednak teoretický a jednak praktický. Mezi hlavní znaky VF patří princip nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Stát zasahuje do národního hospodářství, protože má moc donutit příslušné subjekty k určitému chování. Stát zasahuje tím, že ovlivňuje působení externalit při vyrovnávání sociálních nerovností a při zajišťování efektivnosti výroby. Veřejné Finance

8 Veřejné finance Kapitola 2: Fiskální funkce státu Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D

9 PODSTATA ZASAHOVÁNÍ STÁTU A DRUHY FISKÁLNÍCH FUNKCÍ Podstatou fiskálních funkcí státu je zasahování státu do ekonomiky státu prostřednictvím státních financí, resp. promítnutí státních aktivit do veřejných financí. Podstatou fiskálního působení státu je: Veřejné Finance odčerpávání určitých finančních prostředků ve formě vybíraných daní, poplatků, cel aj. redistribuce finančních prostředků v podobě zajišťování produkce určitého množství veřejných (kolektivních) statků. Mezi základní způsoby jak stát zasahuje do ekonomiky státu patří: způsob zdanění jednotlivých ekonomických subjektů (včetně domácností), velikost výdajů jednotlivých rozpočtů podřízených státu, tj. rozpočtu státního, rozpočtů okresních krajských (regionálních) a municipálních aj

10 PODSTATA ZASAHOVÁNÍ STÁTU A DRUHY FISKÁLNÍCH FUNKCÍ Veřejné Finance Tím, jak stát prostřednictvím svých orgánů (Finančních úřadů, zdravotních pojišťoven, soudů, katastrálních úřadů aj.) odčerpává od různých subjektů různé množství finančních prostředků, mění se významně směry toků jak těch finančních prostředků, které zdaněným subjektům zbyly po zaplacení příslušných daní a poplatků, tak těch které stát odčerpal a rozhodne o jejich novém použití. Různá velikost daní pro různé ekonomické subjekty za různých dále určených podmínek (např. jiná může být velikost daní ve velkých obcích či městech a jiná naopak v malých a okrajových obcích aj.) může vážným způsobem ovlivnit poměry ve výrobě a tím i na trhu. Vnášení finančních prostředků do ekonomického systému v podobě výdajů státu na produkci vybraných veřejných statků znamená následně zvýšení úrovně agregátní poptávky. Tento růst agregátní poptávky se může projevit v růstu cen a v tempu růstu určitých výrobních odvětví, včetně růstu zaměstnanosti aj. To vše má příznivý vliv na stabilitu ekonomiky uvnitř státu i vůči zahraničí. Fiskální funkce státu projevují speciálně jako funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Tyto základní funkce někteří ekonomové rozšiřují ještě o funkci legislativní, kontrolní a regulační

11 ALOKAČNÍ FUNKCE Alokační funkce státu se projevuje tak, že stát prostřednictvím veřejných rozpočtů alokuje, tj. rozmisťuje určité zdroje do produkce, tj. zajišťování různých druhů veřejných statků. Při tom nezáleží na tom, zda tyto statky jsou státem přímo produkovány, či jsou za státní prostředky nakupovány od soukromého sektoru a dále distribuovány občanům. Při alokaci vznikají tyto hlavní problémy: Veřejné Finance jak určit skladbu produkovaných veřejných statků pro koho hlavně produkovat jaký zvolit kvantitativní poměr mezi množstvím veřejných a privátních statků jak zajistit efektivní financování produkce veřejných statků

12 ALOKAČNÍ FUNKCE Mezi hlavní skupiny veřejných statků, jejichž produkce je hrazena z veřejných rozpočtů patří: Veřejné Finance náklady na činnosti vzdělávacích zařízenípro koho hlavně produkovat náklady na zařízení pro odpočinek (parky aj.) náklady na udržování a obnovu komunikací náklady na hygienické služby a provoz hygienických zařízení některé náklady na ochranu ovzduší, na zajištění čistoty vody aj

13 ALOKAČNÍ FUNKCE Ceny za veřejné statky v podobě daní a různých poplatků by měly být stanoveny tak, aby zatěžovaly konkrétního spotřebitele při spotřebě příslušného veřejného statku obdobně jako ceny stanovené a uplatňované na konkurenčních trzích pro privátní statky (zboží). Určitou možnost skýtá např. placení daní z nemovitostí, kdy lze v některých případech spojit např. vyšší užívání komunikací s vyšší hodnotu nemovitosti a tím i vyměření vyšší daně z nemovitosti atd. Veřejné Finance

14 Spravedlnost rozdělování Cílem alokace zdrojů, kterou vždy řídí některý stupeň vlády je dosažení tzv. společenského optima, tj. nejlepší alokace společenských zdrojů. Společenské optimum je taková alokace společenských zdrojů, kterou lze nejlépe dosáhnout určitého cíle, kterým je nejčastěji hospodářské povznesení společnosti, resp. dosažení dalšího stupně blahobytu. Podle Pareta je alokační efektivnosti zdrojů dosaženo tehdy, jestliže žádné z možných přeskupení zdrojů nemůže znamenat, že na tom bude kdokoliv lépe, aniž by na tom byl někdo jiný hůře. To znamená že v podmínkách paretovské efektivnosti se nemůže zvýšit užitek jedné osoby, aniž by se snížil užitek jiné osoby, resp. jiného subjektu. Veřejné Finance

15 Veřejné finance Kapitola 3 a 4: REDISTRIBUČNÍ FUNKCE, STABILIZAČNÍ FUNKCE Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

16 REDISTRIBUČNÍ FUNKCE Vzhledem k tomu, že se zpravidla nikdy nepodaří spravedlivě alokovat veřejné prostředky, musí nastoupit druhá fáze, kterou je redistribuce, jejímž cílem zajistit spravedlivé rozdělení veřejných prostředků. Problémem je jak toho dosáhnout. Redistribuční funkce státu patří mezi stěžejní fiskální funkce. Cílem redistribučních opatření je dosáhnout aspoň relativně spravedlivého rozdělení důchodů mezi občany státu. Bez zásahu státu je ekonomická situace jednotlivých občanů určena hlavně: Veřejné Finance osobními schopnostmi k výdělečné činnosti každého občana vlastnictvím nahromaděného majetku

17 REDISTRIBUČNÍ FUNKCE Mezi hlavní redistribuční opatření v rámci fiskálních funkcí státu patří: Veřejné Finance daňová politika výdajové programy státu: sociální a zdravotnická politika, vzdělávací programy aj. Z hlediska redistribuční funkce státu jde zejména o to: které daně (včetně jejich principů) budou vybírány pro které skupiny obyvatel budou zejména zátěží za jakých podmínek budou ukládány příslušné druhy daní

18 STABILIZAČNÍ FUNKCE V rámci stabilizační funkce se stát snaží, aby byly stabilní: Veřejné Finance poměry na trhu zboží a služeb včetně jejich cen zaměstnanost vyrovnaná platební bilance. K stabilizaci využívá vláda různé nástroje a mezi nejdůležitější z nich patří: vestavěné stabilizátory záměrná (diskreční) opatření

19 Veřejné finance Kapitola 5: STATKY PRODUKOVANÉ VEŘEJNÝM SEKTOREM Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

20 STATKY PRODUKOVANÉ VEŘEJNÝM SEKTOREM Podle způsobu financování výroby statků a podle způsobu rozhodování o jejich výrobě a spotřebě se statky rozdělují na: Veřejné Finance soukromé (privátní) veřejné (statky kolektivní spotřeby)

21 VEŘEJNÉ STATKY Podle způsobu získávání patří veřejné statky mezi netržní statky. To znamená, že: Veřejné Finance spotřebitelé je nezískávají prostřednictvím trhu, tj. neprobíhá volná směna mezi výrobcem a spotřebitelem, tyto statky proto nemají tržní cenu (pokud ji vůbec mají), neboť o jejich pro-dukci a podmínkách pro jejich poskytování rozhoduje stát nebo jiný stupeň vlá-dy, produkce těchto statků nepřináší zisk

22 VEŘEJNÉ STATKY Mezi veřejné statky se často řadí také statky, jejichž spotřeba je ve veřejném zájmu. Jsou tři základní znaky veřejných statků: Veřejné Finance nevylučitelnost ze spotřeby nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele

23 VEŘEJNÉ STATKY Nevylučitelnost ze spotřeby: Veřejné Finance Nevylučitelnost ze spotřeby určitého statku občanem je hlavním znakem veřejných statků. Její podstata spočívá v tom, že u příslušných statků nelze kohokoliv z jejich spotřeby vyloučit, resp. jim spotřebu zakázat. Nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele: Nedělitelnot spotřeby určitých statků velmi úzce souvisí s nevylučitelností ze spo-třeby a její podstata spočívá v tom, že spotřebu některých statků nelze rozdělit mezi potenciální zájemce o jejich spotřebu a potom podle velikosti spotřeby požadovat příslušnou úhradu. Velmi často jde o statky s tzv. automatickou spotřebou. Z neděli-telnosti spotřeby čistých veřejných statků vyplývá i jejich další vlastnost a to je ne-soutěživost o jejich spotřebu

24 VEŘEJNÉ STATKY Nulové mezní náklady: Veřejné Finance Z ekonomického hlediska je dále důležité to, že zvýšená spotřeba určitého veřej-ného statku určitým občanem nebo skupinou občanů nezvyšuje náklady na jeho pořízení (a někdy ani na produkci). Mezní náklady spotřeby jsou pro každého dalšího spotřebitele nulové, avšak nejsou nulové mezní náklady na zvýšenou produkci pří-slušného veřejného statku

25 ROZDĚLENÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ Veřejné (kolektivní) statky se rozdělují na: Veřejné Finance čisté veřejné statky statky pod ochranou smíšené veřejné statky Čisté veřejné statky: není možné nikoho z jejich spotřeby vyloučit prospěch plynoucí ze spotřeby veřejného statku není omezen na jednotlivého spotřebitele spotřeba není dělitelná mezi potenciální zájemce: např. zajištění národní obrany. Statky pod ochranou: Jsou takové statky na kterých má stát všeobecný zájem a označují se proto často jako statky poručnické (merit goods).. Tato péče státu o spotřebu určitých statků se označuje jako paternalismus ve spotřebě a má příslušné dopady na výdaje veřej-ných rozpočtů

26 UŽIVATELSKÉ POPLATKY Jedním ze způsobu odstranění jevu přetížení při poskytování některých druhů SVS je zavedení uživatelských poplatků. Veřejné Finance

27 SPOTŘEBA SMÍŠENÝCH VEŘEJNÝCH STATKŮ Spotřeba smíšených veřejných statků může být: fakultativní nebo přikázaná. Veřejné Finance Fakultativní: spotřeba je založena na rozhodování jednotlivých uživatelů Přikázaná: spotřeba se vyskytuje u těch statků, na jejichž spotřebě má stát zájem. Tyto statky se označují jako upřednostněné veřejné statky (paternalistické statky)

28 VZTAH MEZI POSKYTOVÁNÍM VEŘEJNÝCH A SOUKROMÝCH STATKŮ Některé druhy veřejných statků může poskytovat také soukromý sektor. V některých případech je vhodné, aby určitý veřejný statek poskytovala jak instituce veřejná, tak instituce soukromá. V našich současných podmínkách je to např. poskytování někte-rých druhů vzdělání na středních a vysokých školách. Veřejné Finance

29 SHRNUTÍ Mezi hlavní funkce státu ve vztahu k národnímu hospodářství patří funkce alokač-ní, redistribuční a stabilizační. Tyto funkce jsou běžně ještě rozšiřovány o funkci legislativní, kontrolní a regulační. Alokační funkce se uplatňuje při rozdělování zdro-jů, tj. výrobních faktorů, aby výsledná produkce byla co největší a co nejfektivnější. Alokace je realizována prostřednictvím veřejných rozpočtů. Mezi hlavní problémy při alokaci zdrojů patří: určení množství a skladby produkovaných veřejných statků, určení míst a subjektů pro alokované zdroje, určení poměru mezi množstvím tržních a netržních statků, zajištění vhodného způsobu financování, objektivní zjištění skry-tých preferencí občanů pro příslušné veřejné statky s cílem zjištění jejich efektivní spotřeby. Největším problémem při alokaci zdrojů je spravedlnost při jejich rozdělo-vání. Zde se respektují zásady paretovské efektivnosti. Veřejné Finance

30 SHRNUTÍ Cílem redistribuce je dosáhnout větší spravedlnosti při rozdělování omezených zdrojů. Mezi hlavní determinanty redistribuce patří důchod z práce a z kapitálu. Mezi hlavní nástroje redistribuce patří daňová politika a výdajové programy rozpočtů jed-notlivých úrovní vlád. V rámci stabilizační funkce se stát snaží aby byly stabilní trh, ceny, zaměstnanost a vyrovnaná platební bilance. Mezi hlavní nástroje stabilizační funkce státu patří monetární a fiskální politika. Dále se patří vhodně vybrané a zkon-struované vestavěné stabilizátory a záměrná opatření vlády. Ve veřejném sektoru se produkují čisté veřejné statky, statky pod ochranou a smí-šené veřejné statky. Mezi základní znaky veřejných statků patří: nedělitelnost spotře-by, nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele. Smíšené veřejné statky jsou takové, které lze dělit podle kvantity a ne podle kvality. K odstranění jevu přetížení při spotřebě smíšených statků lze použít systém poplatků. Veřejné Finance

31 Veřejné finance Kapitola 6: ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová. PhD

32 Charakteristika veřejných rozpočtů Veřejné rozpočty patří mezi základní nástroje veřejné politiky a jsou předmětem pozornosti nejširší veřejnosti. Veřejné rozpočty jsou peněžní fondy, kde jsou sou-středěny finanční prostředky, které se používají na financování produkce veřejných statků. Rozpočet je sestavován jako: Veřejné Finance vyrovnaný: příjmy se rovnají výdajům (P = V), schodkový (deficitní): příjmy jsou nižší než výdaje (P < V), přebytkový: výdaje jsou nižší než příjmy (V < P)

33 Rozdělení veřejných rozpočtů Veřejné rozpočty ČR tvoří soustavu, kterou představují tyto druhy rozpočtů: Veřejné Finance rozpočet státní (ústřední), rozpočty fondů a rozpočty krajů, rozpočty obcí, rozpočty organizačních složek a příspěvkových organizací. V soustavě rozpočtů je nejdůležitější rozpočet státní, neboť do něj plyne největší část výnosů daní a poplatků. Od rozpočtu státního se odvíjejí rozpočty ostatní. Každá vládní úroveň má rozpočet, jehož objem odpovídá svěřeným kompetencím, druhu a množství financovaných veřejných statků

34 HLAVNÍ ZNAKY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Mezi společné znaky všech druhů veřejných rozpočtů patří: každý veřejný rozpočet je spojen s příslušnou úrovní vlády, každý rozpočet je relativně samostatný: samostatnost každého rozpočtu je dána velikostí jeho příjmových zdrojů, kterou určuje zákon, na základě tzv. daňového určení výnosy, resp. podíly na výnosech sdílených daní tvoří příjmovou základnu příslušných rozpočtů. Veřejné Finance

35 Rozpočtová pravidla (platná od r. 2001) zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Veřejné Finance Pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů, pro jejich plnění a odpovědnost za čerpání příslušných finančních prostředků určují dva zákony. Je to: zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některýchsouvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),

36 ROZPOČTOVÉ ZÁSADY Mezi obecně platné rozpočtové zásady, mezi něž patří zejména: Veřejné Finance zásada každoročního schvalování rozpočtu, zásada reálnosti rozpočtu zásada jednotnosti rozpočtu, zásada úplnosti rozpočtu, zásada publicity rozpočtu. Mezi důležité zásady patří zásada zejména zásada jednotnosti rozpočtu

37 Zásada jednotnosti rozpočtu Pro účely jednotnosti je v ČR vytvořena pevná konstrukce rozpočtové skladby, která vychází z hlediska organizačního, druhového a funkčního. Veřejné Finance Hledisko organizační – Podle organizačního hlediska se veřejné rozpočty v ČR člení na kapitoly. Všechny ústřední resorty, jejichž příjmy a výdaje jsou součástí SR mají svoji rozpočtovou kapitolu. Hledisko druhové - Druhové třídění je základním systémem, který se týká všech peněžních operací a rozlišuje je na příjmy, výdaje a financující operace

38 Nejvyššími jednotkami druhového třídění jsou třídy, kterých je celkem 8. Každá třída je označena jednomístným číselným symbolem. Třídy se dále třídí na seskupení položek, která jsou označena dvoumístným číselným symbolem, kde první číslice určuje příslušnost ke třídě. Každé seskupení položek se dále třídí na podseskupení, která jsou označena trojmístným číselným symbolem, kde první dvě číslice určují příslušnost k seskupení položek. Podseskupení položek se třídí na položky, které jsou nejnižšími jednotkami členění a jsou označeny čtyřmístným číselným symbolem, kde první tři číslice určují přísklušnost k podseskupení. Veřejné Finance

39 ROZPOČTOVÝ PROCES Rozpočtový proces je rozdílný podle toho zda se sestavuje rozpočet státní či rozpočet obce aj. Dále je uveden postup při sestavování rozpočtu obce, který zahrnuje tyto dílčí činnosti: Veřejné Finance příprava podkladů pro rozpočet, sestavení návrhu rozpočtu. projednání a schválení návrhu rozpočtu, realizace, tj. profinancování jednotlivých položek rozpočtu, průběžnou a následnou kontrolu plnění rozpočtu, sestavení přehledu o plnění rozpočtu: jako závěrečný účet nebo finanční vyrovnání aj

40 Změny v rozpočtu Změny v rozpočtu se provádějí tzv. rozpočtovými opatřeními, kam patří: přesun rozpočtových prostředků, kdy se nezmění celkový objem příjmů a výdajů, použití nových rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočetem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu, vázání rozpočtových výdajů jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, čímž se sníží celkový objem rozpočtu. Všechna rozpočtová opatření schvaluje zastupitelstvo obce nebo rada oce, které nese celkovou odpovědnost za rozpočet obce. Veřejné Finance

41 Kontrola hospodaření veřejného rozpočtu Rozlišuje se kontrola vnitřní, vnější, vyžádaná a nevyžádaná. Za porušení pravidel hospodaření s prostředky veřejného rozpočtu lze uložit sankce. Veřejné Finance

42 Závěrečný účet Po skončení kalendářního roku se údaje o hospodaření příslušného veřejného rozpočtu zpracovávají do závěrečného účtu (finanční vyrovnání). Zde jsou uvedeny položky podle rozpočtové skladby včetně prostředků na fondech. Veřejné Finance

43 Časový horizont veřejných rozpočtů Veřejné rozpočty se podle délky rozpočtového období rozdělují na běžné (jednoleté a kapitálové (střednědobé). Veřejné Finance

44 Peněžní fondy obcí Obce mají možnost zřizovat mimo svůj rozpočet některé druhy fondů. Mezi nejběžnější patří fond rezerv a rozvoje (FRR). Tento fond zřizují obce, pokud mají přebytky z hospodaření na svém rozpočtu nebo z prostředků, které byly získány např. prodejem majetku aj. Veřejné Finance

45 SHRNUTÍ Veřejné rozpočty fungují jako peněžní fondy, jako bilance finančních prostředků jako finanční nástroje hospodářské politiky příslušných úrovní vlád. Rozpočtovou soustavu ČR tvoří: SR, rozpočty krajů, rozpočty obcí a rozpočty OS a PO. Systém rozpočtování upravují příslušné zákony a další nařízení. Při sestavování rozpočtu se dodržuje zásada každoročního sestavování rozpočtu, zásada jednotnosti a úplnosti, vyrovnanosti a publicity. Pro zajištění jednotnosti rozpočtu se musí respektovat hledisko organizační, druhové a funkční. Sestavení rozpočtu představuje celý proces od sestavení návrhu až po schválení a realizaci. Změny v rozpočtu se řeší na základě tzv. rozpočtových opatření. Z hlediska času jsou rozpočty jednoleté (běžné) a rozpočty dlouhodobé (kapitálové. Kromě vlastního rozpočtu mohou obce zakládat mimorozpočtové fondy. Plnění rozpočtu podléhá vnitřní a vnější kontrole. Je vhodné, když je rozpočet podroben auditu Veřejné Finance

46 Veřejné finance Kapitola 7: STÁTNÍ ROZPOČET Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

47 CHARAKTERISTIKA STÁTNÍHO ROZPOČTU Stát vstupuje do národní ekonomiky hlavně prostřednictvím SR. Při sestavování SR se vychází z tzv. střednědobého výhledu, kdy jsou zohledňovány skutečnosti nejen stávajícího roku ale i ty, které budou působit v příštích 2 – 3 letech. Veřejné Finance

48 Hlavní znaky státního rozpočtu Obecně charakterizujeme SR jako: Veřejné Finance centralizovaný peněžní fond, který v sobě zahrnuje státní příjmy a výdaje v příslušném roce, nejdůležitější veřejný rozpočet ve státě, ústřední bilanci příjmů a výdajů, důležitou právní normu, která je každým rokem nová, nejdůležitější nástroj fiskální politiky státu

49 FUNKCE STÁTNÍHO ROZPOČTU SR jako hlavní nástroj fiskální politiky státu plní zejména funkci alokační, redistribuční, stabilizační, ale také funkci legislativní, regulační a kontrolní. Veřejné Finance

50 Alokační funkce Veřejné Finance Alokační funkci plní SR nejen tím, že stát jeho prostřednictvím vhodně rozmisťuje zdroje na produkci veřejných statků, ale také dbá na to, aby vynakládané finanční prostředky byly využívány maximálně efektivně

51 Redistribuční funkce Redistribuční funkci plní SR tím, že soustřeďuje výnosy z nejdůležitějších daní podle zákona o rozpočtovém určení daní (zák. č. 243/2000 Sb.,) a ty formou výdajových programů jednotlivých resortů rozděluje mezi občany státu. Hlavním cílem redistribuce na úrovni SR je: Veřejné Finance odstranit nespravedlivé rozdělení důchodů vzniklé vlivem trhu, přeskupit finanční prostředky tam, kde budou nejlépe sloužit celkovému rozvoji společnosti

52 Mezi hlavní způsoby redistribuce patří: Veřejné Finance uplatnění progresivních daňových principů, vhodná dotační politika (viz kap. „dotace“), regulace cen některých druhů zboží (např. cen luxusního zboží) aj

53 Stabilizační funkce Stabilizační funkci plní SR hlavně tím, že: vyčleňuje dostatek finančních prostředků zejména na sociální účely, vyčleňuje dostatek finančních prostředků na hospodářský rozvoj společnosti a zajišťuje dostatečnou zaměstnanost, odčerpává finanční prostředky, jež by mohly vést k inflačním situacím Veřejné Finance

54 Regulační funkce Regulační funkci plní SR zejména tím, že: Veřejné Finance stanoví vhodná pravidla pro rozvíjení podnikatelských aktivit formou vydávání právních předpisů aj.) zajišťuje možnost uplatňování konkurence (znemožňuje existenci monopolů), vyrovnává působení externalit, tj. potlačuje externality negativní a povzbuzuje externality pozitivní,

55 Kontrolní funkce Stát využívá práva kontroly vůči těm ekonomickým subjektům, které čerpají finanční prostředky ze SR. S tím souvisí povinnost státu prostřednictvím SR: zajistit prostředky pro veřejné prostředky nižších stupňů vlád, zajistit prostředky na základní fungování společnosti, nepřipustit růst státního dluhu. Veřejné Finance

56 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ STÁTNÍ ROZPOČET Státní rozpočty jednotlivých zemí se od sebe liší, neboť jsou v různé míře ovlivňovány působením řady vnitřních a vnějších faktorů, specifických pro příslušný stát v daném období. Mezi nejdůležitější ovlivňující faktory patří: úroveň a vývoj cen zboží, služeb a nemovitostí, výše vlastních nákladů podnikatelů (např. vliv výše daňových odvodů), koncepce dotační politiky státu (viz kap. „dotace“), koncepce mzdové politiky (při růstu mezd roste i výnos daně z příjmů a naopakpři velmi nízkých mzdách vzniká nárok na sociální podporu aj.). Veřejné Finance

57 VLIV STÁTNÍHO ROZPOČTU NA EKONOMIKU Snahou státu musí být prostřednictvím jak příjmových, tak výdajových položek působit na rozvoj národní ekonomiky jako celku. SR může ovlivňovat zejména cyklický vývoj ekonomiky vlivem působení trhu. V období konjunktury je vhodné sestavovat rozpočet přebytkový, tj. méně vydávat než dovolují příjmy. Tím je uvolňováno do oběhu méně prostředků, čímž se snižuje agregátní poptávka.. Tím se v časovém posunu snižuje i nabídka, dochází ke snížení dynamiky růstu, ale neroste inflace. V období recese je vhodné sestavovat deficitní rozpočet, např. snížením daní nebo zvýšením výdajů ve veřejném sektoru. Tím se dostává do oběhu více prostředků a zvyšuje se poptávka. V časovém posunu dochází ke zvýšení nabídky, jež sebou nese zvýšení dynamiky ekonomických aktivit. Z uvedených vztahů vyplývá, že to, co stát uspoří v době konjunktury, to vydá v době recese. Většina států vykazuje deficitní rozpočet s následným růstem státního dluhu a proto většina států je více nebo méně zadlužena. Veřejné Finance

58 Problém deficitnosti Vyššími výdaji, než které odpovídají příjmům stát prostřednictvím SR podporuje poptávku, např. tím, že: vyplácí podpory v nezaměstnanosti a vytváří nová pracovní místa, poskytuje dotace pro rozvoj potřebných odvětví, někdy snižuje i daňové zatížení obyvatel aj. Výsledkem deficitního SR je vznik státního či veřejného dluhu. Pozitivem zadlužování je dočasný růst ekonomiky jako celku. Negativem je to, že potřebné finanční prostředky si stát musí vypůjčit (např. od banky nebo vydat obligace). To může vést k zvyšování peněz v oběhu a následné inflaci. Na problém státního zadlužení jsou různé názory. Veřejné Finance

59 Keynesiánské hledisko Přebytkový SR zbytečně zpomaluje rozvoj národní ekonomiky (v praxi se s ním téměř nesetkáme). Přívrženci keynesiánského hlediska podporují existenci deficitního SR. Tato situace může vznikat např. tehdy, kdy stát sníží daně a ponechá úroveň výdajů, např. na školství, obranu, zdravotnictví aj. Tím podnikatelské subjekty i řadoví občané mají více peněz a roste poptávka po zboží a službách. Podobná situace vznikne, když stát zvýší výdaje v některém odvětví veřejného sektoru (např. školství, kultura aj) a nezvýší daně. Zvýšené příjmy vyvolají poptávku na trhu zboží a služeb. Lze předpokládat, že zvýšená poptávka vede u producentů ke snaze zabezpečit tuto vyšší poptávku vyšší nabídkou. Naopak při nižší zásobě peněz ve společnosti jsou producenti nuceni svou nabídku snížit, tj. méně produkovat a celková dynamika národní ekonomiky se zpomaluje. Konečným výsledkem je i nižší HDP. Optimální situace nastává když zvyšovaná nabídka má odpovídající poptávku, což vede k růstu dynamiky jako celku. Naopak při poklesu jak nabídky, tak poptávky dochází ke zpomalování ekonomiky. Veřejné Finance

60 Monetaristické hledisko Podle monetaristů zvýšení poptávky vlivem deficitního SR nemusí vyvolat vyšší nabídku, protože jsou k dispozici volné zdroje na zabezpečení této vyšší nabídky. Pokud nabídka není schopna reagovat na vyšší poptávku, pak tržní mechanismus zabezpečí rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou vyšší cenou, čímž však dochází k inflaci s dalšími negativními důsledky. Deficitní SR po delší období podle monetaristů působí negativně na vývoj ekonomiky. Veřejné Finance

61 ROZPOČTOVÝ PROCES Mezi hlavní etapy procesu sestavování SR patří: sestavení návrhu rozpočtu projednávání a schvalování rozpočtu v zákonodárných orgánech realizace rozpočtu kontrola rozpočtu Veřejné Finance

62 Sestavení návrhu státního rozpočtu Na základě požadavků odvětvových ministerstev a dalších složek a na základě výsledků plnění SR v minulém roce sestaví Ministerstvo financí (MF) návrh SROV. V této etapě má SR jen velmi obecnou polohu a zachycuje jen celkové příjmy a výdaje. Všechny kompetence při sestavování a schvalování SR má MF. Vládou schválený SR je předán k projednání rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny (PS), a následně plénu PS, která jej buď schválí nebo neschválí. Veřejné Finance

63 Schvalování státního rozpočtu Proces schvalování SR v PS má zpravidla 2 až 3 etapy, označované jako první, druhé a případně třetí čtení. V prvním čtení projedná Sněmovna tzv. základní údaje rozpočtu, kterými jsou: celková výše příjmů a výdajů, celkový vztah k rozpočtům krajů a obcí, rozsah zmocnění výkonných orgánů. Veřejné Finance

64 Poslanci mohou vládě doporučit změny ve SR. Ve druhém čtení (v něm má dojít zpravidla ke schválení rozpočtu) podává v PS ministr financí podrobný výklad (expozé) k obsahu SR, kde vysvětluje a zdůvodňuje jednotlivé rozpočtové kapitoly. Expozé ministra obsahuje základní principy, na jejichž základě byl návrh zpracován. Bývá to nejčastěji: zhodnocení makroekonomického vývoje ČR v předchozím roce: stav HDP, míra inflace, celkové příjmy a celkové výdaje a plánovaný deficit, resp. plán jeho snižování aj., stanovení rozpočtových priorit: např. znalostní politika, rozvoj regionů, vytváření předpokladů pro vstup do EU aj., úsporná opatření na straně výdajů aj. Po výkladu ministra financí vystoupí předseda rozpočtového výboru PS. Potom následuje obecná rozprava. Druhé čtení slouží také k tomu, aby poslanci ovlivnili výdaje příslušných výdajových kapitol ve prospěch svých voličů. Ve všech etapách projednávání SR je respektována zásada publicity. O přijetí rozpočtu se rozhoduje hlasováním na zasedání PS. Nepřijetí zákona o SR může být spojeno s vyslovením nedůvěry příslušnému vládnímu kabinetu. Veřejné Finance

65 Realizace rozpočtu Za realizaci rozpočtu na straně výdajů zodpovídají příslušní vedoucí resortů. Za zajištění příjmové části rozpočtu zodpovídá MF, které k tomu využívá zejména Finanční úřady a Finanční ředitelství. Veřejné Finance

66 Hodnocení a kontrola státní rozpočtu Za plnění SR odpovídá vláda. Vláda předkládá PS pololetní zprávu o stavu plnění SR. MF průběžně hodnotí pokladní pnění SR za jednotlivá čtvrtletí. Správci kapitol. organizační složky a příspěvkové organizace a ostatní příjemci prostředků ze SR jsou povinni podávat průběžně údaje o plnění SR. Kontrolu plnění SR zajišťuje MF a Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právo kontroly má zároveň vláda a nejvyšší zákonodárné sbory. V průběhu roku se vydává zpráva o plnění SR za 1. pololetí. Po ukončení roku sestaví MF státní závěrečný účet, který se překládá k projednání a schválení PS. SR je v ČR v posledních 5 letech navrhován a schvalován jako rozpočet deficitní s deficitem kolem 100 mld. Kč. Podle názor některých ekonomů to přispívá k rychlejšímu ekonomickému rozvoji, dochází však k růstu státního dluhu. V současné době (r. 2003) probíhá tzv. Reforma veřejných financí, která si klade za cíl zvýšit příjmy SR, snížit výdaje a postupně snižovat schodek SR a celkový státní dluh. Veřejné Finance

67 Vyrovnanost státního rozpočtu Vyrovnanost SR je základním kvalitativním ukazatelem dobrých ekonomických poměrů ve státě. Někteří ekonomové se přiklánějí k teorii tzv. cyklické vyrovnanosti rozpočtu. Má se postupovat tak, aby v průběhu období 3 – 5 let se schodky a přebytky vyrovnaly. K potlačení výkyvů v národním hospodářství slouží vestavěné stabilizátory. Velkou úlohu při sestavování a udržení vyrovnaného má daňová politika. Stát se snaží cestou daňových úlev zvýšit podnikatelské aktivity a následně získat vyšší příjmy ze zisku firem do SR. Veřejné Finance

68 OBSAH STÁTNÍHO ROZPOČTU (podle struktury na r. 2003) SR obsahuje tyto hlavní údaje: úhrnnou bilanci příjmů a výdajů z hlediska vyrovnanosti, celkový přehled příjmů podle kapitol (tabulka), celkový přehled výdajů podle kapitol (tabulka), ukazatele SR podle kapitol, výdaje SR na financování programu reprodukce majetku (příloha), vztahy k rozpočtům jednotlivých krajů (výše dotací), finanční vztahy SR k rozpočtům obcí v úhrnech pro jednotlivé kraje, finanční vztahy k rozpočtům obcí s rozšířenou působností (příspěvek na výkon státní správy), dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 4,7 mld. Kč, pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti (120 mld. Kč), zmocnění MF k vydání dluhopisů na úhradu jistin státního dluhu, ostatní údaje: např. způsob financování následků povodní aj. Veřejné Finance

69 Přehled příjmů a výdajů SR ČR za rok 2003 Příjmy a výdaje SR na r byly zákonem o SR stanoveny takto: Ukazatel tis. Kč Příjmy SR celkem Výdaje SR celkem z toho: finanční vztahy k rozpočtům -kraju obcí v úhrnech krajů obcí s rozšířenou působností Schodek Financování: Vydání státních dluhopisů podle zvl. předpisu Změna stavu na účtech st. fin. aktiv a pasiv Přijaté dlouhodobé úvěry Veřejné Finance

70 Celkový přehled příjmů SR Příjmy SR jsou rozděleny na daňové a nedaňové. Z celkového počtu 41 kapitol vykazuje daňové příjmy pouze Min. obrany, MF, MPSV. Min. vnitra, Min. spravedlnosti a Všeobecná pokladní správa. Veřejné Finance

71 Celkový přehled výdajů SR Výdaje se rozdělují na běžné (neinvestiční) a kapitálové (investiční). Pro možnost komparace je dále uveden přehled výdajů SR za rok 2002 a 2003 tab. č. 6.1). Rozhodující jsou výdaje běžné, které v posledních letech činí 88 % výdajů SR (poměr běžných a kapitálových výdajů je ve veřejných rozpočtech běžně 9: 1). Běžné výdaje SR se rozdělují na výdaje: mandatorní ostatní Veřejné Finance

72 Veřejné finance Kapitola 8: ANALÝZA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ SR ČR Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

73 Analýza příjmů Na základě zákona o rozpočtovém určení daní plynou do příjmů SR: výnosy daní svěřených a podíl na daní sdílených, výnosy z cel, příspěvky na sociální pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Veřejné Finance

74 Analýza výdajů Mezi rozhodující výdaje patří výdaje mandatorní, které se rozdělují na výdaje na: Veřejné Finance veřejnou spotřebu státu, veřejnou spotřebu obyvatelstva

75 Mandatorní výdaje Mandatorní (obligatorní) výdaje představují výdaje ze zákona, tj. výdaje, které musí stát vydat na základě dodržení příslušných zákonů a nařízení Mandatorní výdaje v SR ČR mají v posledních letech tendenci stále růst a v rámci reformy jsou připravena opatření k jejich výraznému snížení. Negativním jevem je zejména to, že předstihují dynamiku růstu příjmů a vytěsňují tak ostatní výdajové položky. Podíl mandatorních výdajů např. v r činil na HDP: 17,3 %, a na celkových výdajích SR: 53,2 %. Podíl ostatních výdajů v r činil na celkových výdajích: 46,8 %. Veřejné Finance

76 Veřejná spotřeba státu Veřejné Finance Veřejnou spotřebu státu zahrnují výdaje na: obranu a bezpečnost, veřejnou správu, justici, státní zastupitelství a vězeňství, výstavbu a údržbu silnic, požární ochranu a civilní obranu, některé rezervy SR (Všeobecná pokladní správa)

77 Veřejná spotřeba obyvatel Jde v podstatě o výdaje domácnosti, které tvoří celkem 3 základní skupiny: výdaje dávkové povahy, výdaje na politiku zaměstnanosti, výdaje na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo (veřejné statky). Veřejné Finance Největší část výdajů představují výdaje do sociální oblasti, a to na starobní důchody a sociální dávky. K nim patří ještě výdaje na stavební spoření a penzijní připojištění. Tyto výdaje se podílejí na celkových výdajích cca 50 %. Největším problémem jsou stále rostoucí výdaje ba starobní důchody (populace stárne a lidí v důchodovém věku přibývá) a naopak klesá počet obyvatel v produktivním věku vlivem stále se snižující porodnosti. To vede k tomu, že rostou celkově běžné, tj. každoročně se opakující výdaje a nezbývají prostředky na kapitálové (investiční) výdaje

78 Ve výdajové politice státu se uplatňují pravidelně určité priority. Jsou to např.: Veřejné Finance obnova a výstavba infrastruktury, rozvoj vysokých a regionálních škol, vodohospodářské investice, podpora výdajů na bezpečnost obyvatel, školství, výzkum a vývoj aj., finanční zabezpečení bytové výstavby aj. Výdajové priority ve SR

79 SPRÁVA PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET Ke správě peněžních prostředků státní pokladny vede ČNB pro MF „souhrn běžného“ hospodaření státní pokladny. Na tomto účtu jsou evidovány všechny příjmy a výdaje SR, výnosy z prodeje státních dluhopisů a z přijatých úvěrů. příjmových a výdajových účtech SR Veřejné Finance

80 Státní pokladna Státní pokladna je útvarem MF a plní zejména tyto hlavní úkoly: Veřejné Finance zajišťuje potřebné množství pohotových finačních prostředků, využívá nadbytečné finanční prostředky ke krátkodobému investování, řídí tzv. dluhovou službu, tj. řízení obsluhu státního dluhu, realizuje emise státních dluhopisů, eviduje státní finanční aktiva a pasiva

81 Kontrolní funkce Stát využívá práva kontroly vůči těm ekonomickým subjektům, které čerpají finanční prostředky ze SR. S tím souvisí povinnost státu prostřednictvím SR: zajistit prostředky pro veřejné prostředky nižších stupňů vlád, zajistit prostředky na základní fungování společnosti, nepřipustit růst státního dluhu. Veřejné Finance

82 Státní finanční aktiva a pasiva Státní finanční aktiva jsou: prostředky vytvořené z výsledků hospodaření státu v minulých letech, majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry, pohledávky státu z poskytnutých úvěrů včetně pohledávek zahraničních, peněžní prostředky na vkladových účtech státu. Součástí státních finančních aktiv je „Zvláštní účet důchodového pojištění“, na kterém se vedou prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výběrem pojistného. Státní finanční pasiva tvoří v podstatě státní dluh Veřejné Finance

83 Ukazatele SR Ukazatele se rozdělují na: souhrnné: výdaje jednotlivých kapitol dílčí: specifikují hlavní druhy výdajů v příslušných kapitolách SR Veřejné Finance

84 SHRNUTÍ SR je nejdůležitějším veřejným rozpočtem, protože je v něm soustředěno maximum veřejných finančních prostředků, je rozhodujícím nástrojem fiskální politiky k plnění funkce alokační, redistribuční, stabilizační, regulační. legislativní a kontrolní. Strukturu a velikost jednotlivých ovlivňuje řadu faktorů. Stát prostřednictvím SR ovlivňuje celou národní ekonomiku. Proces sestavování SR má určité etapy, které se pravidelně dodržují. Každoroční schvalování SR je významná záležitost nejen ekonomická ale i politická. Předmětem sporů zástupců politických stran je vyrovnanost SR, resp. výše jeho deficitu. V ČR se od r sestavuje rozpočet deficitní. Mezi hlavní příjmy SR patří příjmy z daní a z pojistného na sociální zabezpečení a na pojištění v nezaměstnanosti. Výdaje SR se rozdělují na výdaje na spotřebu státu a na výdaje pro spotřebu obyvatelstva. Převážnou část výdajů představují výdaje mandatorní, tj. výdaje povinné ze zákona. V současném době ve SR ČR převažují výdaje na sociální oblast, což snižuje možnosti státu využívání finančních prostředků k ovlivňování ekonomiky státu. Při sestavování SR se musí evidovat také státní finanční aktiva a pasiva. Pro kapitoly SR jsou určeny souhrnné a dílčí ukazatele. O plnění SR se sestavuje státní závěrečný účet. Veřejné Finance

85 Veřejné finance Kapitola 9: MIMOROZPOČTOVÉ FONDY Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

86 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Kromě veřejných rozpočtů je k financování veřejných statků zřízeno ještě řada fondů, které působí relativně samostatně. V řadě případů je cílem zajistit tzv. vícezdrojové financování. Přehled fondů působících v r je uveden v grafu. Rozdělení mimorozpočtových fondů v ČR (rok 2001) Veřejné Finance

87 STÁTNÍ ÚČELOVÉ FONDY Tyto fondy slouží k účelovému financování určitých druhů veřejných statků, a to nejčastěji formou poskytování účelových dotací za předem stanovených podmínek.Stát neodpovídá za závazky fondů. Mezi státní účelové fondy patří: Veřejné Finance Státní zemědělský intervenční fond Státní fond životního prostředí Státní fond pro zúrodnění půdy Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie Státní fond kultury Význam příslušného fondu vyplývá z množství finančních prostředků, kterými pravidelně disponuje, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Přehled o příjmech a výdajích fondů uvádí tabulka č. 1. Příjmy a výdaje účelových fondů ČR v r (v mil. Kč)

88 Státní zemědělský intervenční fond Úkolem tohoto fondu je zejména řešit problémy spojené s liberalizací cen zemědělských produktů v rámci propojení státních ekonomik. Druhým úkolem je přispívat k tlumení výkyvů v nabídce zemědělských produktů vzhledem k zvýšené závislosti zemědělské výroby na povětrnostních podmínkách v různých letech a v různých klimatických oblastech. Veřejné Finance

89 Státní fond životního prostředí Veřejné Finance Zřizovatelem a správcem je Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Cílem Fondu je působit jako významný finanční zdroj na podporu aktivit při ochraně a zlepšování životního prostředí. Příjmy Fondu tvoří: různé úplaty, pokuty a dotace ze SR nebo z FNM. Výdaje Fondu tvoří finanční prostředky na podporu akcí souvisejících s ochranou životního prostředí. Posláním je zvýšení péče o zemědělskou půdu a její úrodnost, jako rozhodující vlastnosti pro její využití jako výrobního faktoru

90 Státní fond na podporu české kinematografie Správcem Fondu je Ministerstvo kultury (MK). Rozpočet Fondu se pohybuje kolem 60 mil. Kč. Mezi finanční zdroje Fondu patří zejména výnosy z účasti na podnikání v kultuře, výnosy ze sbírek, výnos z příplatků ke vstupenkám do kin. aj. Veřejné Finance

91 Fond spravuje Ministerstvo kultury. Mezi hlavní příjmy patří výnosy z majetkových účastí na podnikání v kultuře. Veřejné Finance Státní fond kultury

92 FONDY NA PODPORU PODNIKÁNÍ Tyto fondy se svou náplní činností pohybují na hranicích veřejného a tržního sektoru. Označují se také jako tzv. vládní agentury, které slouží k realizaci některých cílů hospodářské politiky v daném období a v daném místě. jejich obecným cílem je stimulace malého a středního podnikání a stimulace exportu. Veřejné Finance

93 PRIVATIZAČNÍ FONDY Privatizační fondy jsou speciální dočasně existující fondy, které slouží k realizaci privatizačních programů. Do těchto fondů jsou soustřeďovány prostředky z privatizace, tj. prostředky z prodeje bývalých státních podniků a ostatního národního majetku do vlastnictví soukromých subjektů. Mezi tyto fondy patří: Fond národního majetku (FNM)a Pozemkový fond. Veřejné Finance

94 OSTATNÍ FONDY Kromě uvedených pěti základních skupin fondů začínají fungovat další fondy. Jsou to: Státní fond rozvoje bydlení, Státní fond dopravní infrastruktury, Národní vzdělávací fond. Veřejné Finance

95 SHRNUTÍ Mimorozpočtové fondy jsou druhou, méně objemnou částí rozpočtové soustavy ČR. využití fondů pro financování zajišťuje diverzifikaci celé rozpočtové soustavy a zvyšuje její transparentnost. Jednotlivé fondy působí jako relativně samostatné instituce, avšak většina z nich je závislá více nebo méně na dotacích ze SR z kapitoly Všeobecná poklaní správa. Celkový podíl fondů na financování různých státních aktivit je do 30 %. V současné době je celkem skupin fondů, jejichž hlavními příjmy jsou dotace ze SR a z FNM. Ze skupiny státních účelových fondů vykazuje nejvyšší obrat Státní zemědělský intervenční fond a Státní fond životního prostředí. Druhou skupinu představují fondy na podporu malého a středního podnikání, kam se řadí také tzv.vládní agentury. Tyto fondy slouží k prosazování příslušných hospodářských aktivit státu. Mezi největší fond z této skupiny patří Podpůrný garanční rolnických a lesnický fond. Z vládních agentur má největší význam ČMZRB, jejíž činnost je zaměřena na podporu malého a středního podnikání. Mezi privatizační fondy patří na prvním místě FNM a problematiku privatizace a restitucí v zemědělství zajišťuje Pozemkový fond. Hlavním představitelem svěřeneckých fondů jsou finanční prostředky zdravotnických pojišťoven a předpokládá se vznik sociální pojišťovny. Z ostatních fondů začíná fungovat Státní fond rozvoje bydlení a Státní fond dopravní infrastruktury. Mezi určití rizikové faktory existence fondů patří celkové tříštění prostředků a nebezpečí jejich vytunelování příslušným managementem. Veřejné Finance

96 Veřejné finance Kapitola 10: SPECIFIKA MUNICIPÁLNÍCH ROZPOČTŮ Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

97 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA FINANCÍ OBCÍ Podmínky pro hospodaření obcí jsou upraveny rámcově zákonem o rozpočtových pravidlech republiky č. 218/2000 Sb., zákonem č. 243/2000 Sb. a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a dalšími právními předpisy. Výši některých příjmů obecních rozpočtů každoročně upravuje zákon o státním rozpočtu na příslušný rok. Obec hospodaří přísně podle každoročně předem schvalovaného rozpočtu obce a má stejnou účetní osnovu jako organizační složky a příspěvkové organizace (OS a PO). Obec nemůže být organizační složkou nebo příspěvkovou organizací, protože by musela mít svého zřizovatele (ministerstvo, krajský či jiný úřad). Veřejné Finance

98 Charakteristika financí obcí V hospodaření obce je velmi úzký vztah mezi peněžními prostředky a majetkem obce. Finanční prostředky obcí se vedou ve dvou základních druzích, podle jejich zdrojů: Veřejné Finance jako rozpočtové prostředky, jako prostředky peněžních fondů obce (např. FRR aj.). Celková rovnice tzv. bohatství obce bere v úvahu: finanční prostředky na účtu v podobě zůstatku z předchozích v období, finanční prostředky získané a vydané v průběhu roku, finanční prostředky získané nebo vydané na základě prodeje nebo nákupu obecního majetku

99 Charakteristika financí obcí M = hodnota majetku na počátku Fm = finanční prostředky získané M1 = hodnota majetku na konci roku F1 = objem finančních prostředků na konci roku P = rozpočtované příjmy V = rozpočtované výdaje Uvedené vztahy lze vyjádřit v rovnici: M + Fm + P - V = M1 + F1 Pokud dosadíme za uvedené symboly konkrétní částky zjistíme nárůst nebo úbytek hodnoty bohatství obce. Veřejné Finance

100 ÚLOHA MUNICIPÁLNÍHO ROZPOČTU Veřejné Finance Při sestavování rozpočtu obec vychází: z disponibilních prostředků na běžném účtu, z reálných příjmů obce v průběhu hospodářského roku, z plánovaných výdajů na zajištění veřejných statků pro obyvatele obce. Obecní rozpočet schvaluje zastupitelstvo obce. I zde platí princip vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů, resp. Jsou vhodné určité rezervy v příjmech, které mají převyšovat o 1 – 2 % výdaje na splácení dluhu aj. Mezi hlavní úkoly obce patří na předním místě úkoly ekonomické povahy, tj. zajištění veřejných statků v požadovaném množství a kvalitě pro všechny své občany. Mezi hlavní úkoly ekonomické povahy patří: péče o místní komunikace a veřejné osvětlení, péče o hospodářskou část provozu předškolních zařízení a základních škol, péče o bezpečnost obyvatel a jejich majetku, sociální péče včetně přiměřeného bydlení, péče o kvalitní životní prostředí, zejména nezávadnou pitnou vodu a sběr komunálních odpadů aj

101 ÚLOHA MUNICIPÁLNÍHO ROZPOČTU V současné době neexistuje ideální systém (model) financování obcí, neboť každá obec či město má jiné podmínky, které se týkají zejména: rozsahu a kvality veřejného sektoru, rozdělování kompetencí v obci aj. Rozpočet každé obce je také velmi významně ovlivňován podmínkami dotační politiky a výši dotačních částek, jež mohou obce za určitých podmínek získat. Obecní rozpočet plní zejména tyto základní funkce: je finančním plánem, který by měl zajistit solventnost obce, stanoví priority v rámci veřejných statků, alokuje finanční prostředky mezi různé činnosti obecních orgánů. V rámci existujících zákonných norem obec může ovlivnit úroveň zdanění nemovitostí. Obec dále sama rozhoduje o: druzích místních poplatků a jednak o výši sazeb poskytnutých úlev a osvobození aj. poskytuje objektivní a úplné informace o aktuální finanční situaci. rozpočet obce a jeho plnění je podkladem pro tzv. rating., tj. stanovení finanční důvěryhodnosti příslušné obce aj. Veřejné Finance

102 Obecní rozpočet má 3 základní roviny: rozhodovací řídící kontrolní Veřejné Finance Roviny obecních rozpočtů

103 Vztah obecního rozpočtu k vyšším veřejným rozpočtům Rozpočet každé obce je odvozován: u obcí s rozšířenou působností přímo od SR přímo od rozpočtu příslušného krajského úřadu na základě poskytovaných dotací, nepřímo od SR a rozpočtu státních fondů (např. od rozpočtu SFŽP, Státního fondu rozvoje bydlení aj.). V současném systému financování obcí jsou obce na SR napojeny hlavně prostřednictvím dotací.. Mezi tzv. globální dotace, na které má nárok každá obec patří dotace (příspěvek) na výkon státní správy. Přehled udává tabulka: Působnost Sazba v Kč na 100 obyvatel všechny obce obce s působností matričního úřadu obce s působností zvláštního matričního úřadu 20 obce s působností stavebního úřadu obce s pověřeným obecním úřadem 1) Pokud obec plní více funkcí příslušné sazby se sčítají. Např. v r mohla obec získat do svého rozpočtu na každých 100 obyvatel celkem Kč Kč Kč Kč = Kč. Veřejné Finance

104 ZÁSADY ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ Přesná pravidla rozpočtového hospodaření stanoví zákon, což je nutné z hlediska jednotnosti a zejména také pro potřeby kontroly. Mezi univerzální zásady rozpočtového hospodaření patří zejména: úsilí o dosažení maximálních příjmů a jejich optimální využívání a úspornost ve výdajích, vyrovnanost rozpočtu, vymezení odpovědnosti za rozpočtové hospodaření, časové vymezení použití rozpočtových prostředků v průběhu roku (časové a objemové limity), účelovost rozpočtových prostředků. Veřejné Finance

105 Vyrovnanost rozpočtu Většina národohospodářů se shoduje na principu vyrovnaného rozpočtu.Zákon vyrovnanost obecních rozpočtů neukládá. Je-li předpoklad vzniku přebytku, obec tento přebytek rozpočtuje jako rezervu, která se při splnění plánovaných rozpočtových částek objeví jako přebytek. Vzniklý přebytek je možno ponechat v rozpočtu jako kladný počáteční zůstatek nebo jej převést na rezervní fond obce. Veřejné Finance

106 Účelovost použití finančních prostředků Finanční prostředky rozpočtu obce lze použít jen na záměry uvedené ve schváleném rozpočtu. Změnit účelovost finančních prostředků může jen zastupitelstvo obce nebo jeho výkonný orgán, tj. rada obce. Pokud jde o účelové dotace, ty lze použít jen na plánovaný účel a obec nesmí tento účel změnit. Pokud v průběhu rozpočtového období vznikne potřeba úhrady výdajů, na které nejsou zajištěny adresné finanční prostředky, je dovoleno toto řešení: změna v rozpočtu dle vlastní pravomoci, použití prostředků z mimorozpočtových zdrojů, rozpočtové opatření. Veřejné Finance

107 POSTUP PŘI SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU OBCE Veřejné Finance

108 Příprava rozpočtu Příprava rozpočtu se obvykle provádí v těchto základních krocích: vypracování základního rámce rozpočtu vypracování prvních odhadů příjmů a výdajů, vypracování návrhu rozpočtu finančním odborem, vypracování návrhu úplného rozpočtu, rozhodnutí o definitivní podobě návrhu rozpočtu. předložení návrhu rozpočtu radě obce nebo přímo zastupitelstvu obce. Veřejné Finance

109 Odpovědnost za přípravu rozpočtu Odpovědnost za jednotlivé kroky při přípravě rozpočtu je různá. Jsou následující možnosti : základní rámec vypracovává finanční odbor a vyjadřuje se k němu finanční výbor, analýzu návrhu rozpočtu: provádí finanční odbor města, formulace návrhu úplného rozpočtu, rozhodnutí o konečném znění návrhu rozpočtu: provádí starosta a finanční výbor, schválení rozpočtu: je ve výlučné kompetenci zastupitelstva obce. K rozpočtu se mohou vyjadřovat nejen občané, ale i zástupci zainteresovaných firem a organizací, zejména organizací neziskových charitativních a jiných. Veřejné Finance

110 PŘÍJMOVÁ ZÁKLADNA OBECNÍCH ROZPOČTŮ Veřejné Finance

111 Struktura příjmů obecního rozpočtu Podle § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů příjmy rozpočtu obce tvoří: příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti, příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena, výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona, výnosy daní nebo podíly na nich (sdílené daně) podle zvláštního zákona, dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, dotace z rozpočtu kraje, prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, přijaté peněžní dary a příspěvky, jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce. Je třeba rozhodnout, u kterých služeb by měly výnosy z poplatků plně pokrývat náklady (např. při provozu městských lázní, sauny aj.) a u kterých bude obec přispívat. Veřejné Finance

112 ODHADY VÝDAJŮ Při odhadování velikosti výdajů obce se používají dva základní způsoby: historický: s přihlédnutím k loňském situaci, od nulového základu: na základě kalkulace dílčích nákladů. Finanční rezervy Finanční rezervy umožňují financovat výdaje převyšující v daném roce příjmy. Z toho vyplývá, že je vhodné rezervy předem vytvářet. Možnosti vyrovnání rozpočtu Běžný rozpočet je možno vyrovnávat v podstatě celkem třemi způsoby: Stanovení stropu celkových výdajů Oddělený odhad příjmů a výdajů a jejich vybilancování Stanovení horních limitů na výdaje Veřejné Finance

113 SHRNUTÍ Obec musí ze zákona každoročně sestavovat rozpočet příjmů a výdajů. Vzhledem k velkému počtu různě velkých obcí s různými podmínkami lze obtížně stanovit jednotný způsob pro financování obecních rozpočtů. Při hospodaření obcí je velmi úzký vztah mezi hotovými finančními prostředky a majetkem obce. Obecní majetek, zejména nemovitý musí patřit mezi významné a jisté zdroje příjmů obce. Majetek obce a finanční prostředky na účtech se označují jako bohatství obce, které je pohyblivé. Rozpočet obce je finančním plánem, stanoví priority při zajišťování veřejných statků, alokuje finanční prostředky, může ovlivňovat úroveň zdanění nemovitostí v obci a výši obecních poplatků aj. Objem rozpočtu obce je odvozován jednak od vlastních příjmů a výdajů a jednak od dotací, které získává obec ze státního rozpočtu a z rozpočtu KÚ. ). Mezi základní zásady při hospodaření s finančními prostředky rozpočtů obcí patří úsilí o dosahování maximálních příjmů, jejich optimální využívání, úspornost ve výdajích, vyrovnanost rozpočtu, vymezení odpovědnosti za hospodaření, časové vymezení použití rozpočtových prostředků a účelovost použití rozpočtových prostředků. Hlavní kroky při sestavování obecního rozpočtu tvoří: vypracování základního rámce, první odhady, návrh rozpočtu a definitivní podoba rozpočtu. Odpovědnost za přípravu rozpočtu má finanční odbor a finanční komise. Příjmy se nesmí nadhodnotit ani podhodnotit. a jejich velikost je nutné soustavně sledovat a dle možnosti upravovat šíři záběru příjmové základny. Při odhadu výdajů se používá buď způsob historický nebo způsob od nulového základu. Rozpočet obce má být vyrovnaný a s rezervami. Mezi základní možnosti vyrovnávání rozpočtu patří: stanovení stropu celkových výdajů, dílčí odhady a dílčí limity. Vhodnou součástí obecního rozpočtu je také rozpočet kapitálový. Veřejné Finance

114 Veřejné finance Kapitola 11: VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

115 Charakteristika veřejných výdajů Veřejné výdaje jsou všechny prostředky, které se vydávají v rámci státu, regionu či obce včetně výdajů soukromých subjektů na zajišťování veřejných statků, tj. jak na produkci či nákup určitých služeb, tak zboží pro obyvatelstvo. Veřejné Finance Vzhledem k celkovému objemu veřejných výdajů, (např. jen rozpočtované výdaje SR ČR na rok 2004 činí cca 790 mld. Kč a k tomu je nutné připočítat ještě výdaje z fondů, výdaje OS a PO zřizovaných státem, kraji a obcemi. Všechny veřejné výda-je dohromady představují významné nástroje pro ovlivňování: celonárodní ekonomiky, rozsahu a struktury veřejného sektoru, proporcí mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem, ekonomické situace různých subjektů

116 Funkce veřejných výdajů Veřejné výdaje se rozhodujícím způsobem podílejí na plnění základních fiskálních funkcí státu, tj. funkce alokační, redistribuční a stabilizační. V rámci alokační funkce jde zejména o vhodné umisťování finančních prostředků do těch druhů veřejných rozpočtů, které jsou nejblíže občanům a odkud je možno nejfektivněji a nejrychleji zajistit produkci potřebných veřejných statků v požadova-ném množství a struktuře a v požadovaném čase. V rámci redistribuční funkce jde o přesun finančních prostředků a dalších zdrojů rozpočtů a kompetencí vyšších vládních úrovní do rozpočtů a kompetencí těch roz-počtů a orgánů, z nichž se již přímo financuje a realizuje zajišťování veřejných statků pro obyvatelstvo. V rámci stabilizační funkce jde o usměrňování výdajů z veřejných rozpočtů na produkci a nákup veřejných statků tak, aby to příznivě ovlivnilo zaměstnanost v re-gionech a jejich celkový ekonomický a sociální rozvoj. Veřejné Finance

117 VELIKOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Veřejné Finance Vzhledem k tomu, že finanční prostředky na veřejné výdaje jsou čerpány z veřejných rozpočtů je tendence jejich nadměrného zvyšování. I zde však platí zásada rozpočtového omezení

118 Kritéria velikosti veřejných výdajů Veřejné výdaje s ekonomicko-sociálním rozvojem společnosti soustavně stoupají. Pro objektivní posouzení skutečných vývojových trendů veřejných výdajů je třeba zvolit vhodná kritéria. Mezi nejčastější patří: a) Vyjadřování v běžných cenách příslušného období b) Vyjadřování veřejných výdajů podílem na velikosti vytvářeného HDP c) Vyjádření objemu veřejných výdajů na jednoho obyvatele Veřejné Finance

119 Přirozenou tendencí veřejných výdajů je jejich soustavný růst. Z vývoje jednotli-vých složek veřejných výdajů, je patrné, že dochází: k poklesu či růstu vládních investic, k zvyšování transferů domácnostem: roste podíl mandatorních výdajů Pružnost (elasticita) veřejných výdajů : Elasticita výdajů vyjadřuje změnu ve velikosti procentického podílu veřejných výdajů (VV) k velikosti HDP. Tuto situaci lze vyjádřit vzorcem: E = (VVt+1 - VV1) : VV1 VVt+1 = veřejné výdaje za současný rok (HDPt+1 - HDP1) : HDP1 VVt = veřejné výdaje za předchozí rok HDPt+1 = hrubý domácí produkt současný rok HDP1 = hrubý domácí produkt v předchozím roce Při používání hodnoty E platí, že je-li vypočítaná hodnota elasticity (E): E < 1 : veřejné výdaje rostou pomaleji než roste objem národního důchodu, E > 1 : veřejné výdaje rostou rychleji než roste objem HDP, E = 1: vývoj velikosti veřejných výdajů je shodný s vývojem velikosti HDP, tj. roste nebo klesá tak, jak se mění objem HDP. Veřejné Finance Vývojové tendence velikosti veřejných výdajů

120 STRUKTURA A KLASIFIKACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Konkrétní struktura hlavních výdajových položek, jež tvoří celkové veřejné výdaje je rozdílná podle vládní úrovně příslušného rozpočtu. Poměr běžných a kapitálových výdajů je běžně 9: 1. Veřejné Finance

121 Obecná klasifikace veřejných výdajů Pro klasifikaci veřejných výdajů se používají nejčastěji tato hlediska: hledisko časové (hledisko funkční): výdaje běžné a kapitálové, hledisko návratnosti: výdaje návratné a nenávratné, hledisko vládní úrovně (hledisko druhové): dle vládních úrovní, hledisko plánovatelnosti: plánovatelné a neplánovatelné. Veřejné Finance

122 Vyrovnanost rozpočtu Většina národohospodářů se shoduje na principu vyrovnaného rozpočtu.Zákon vyrovnanost obecních rozpočtů neukládá. Je-li předpoklad vzniku přebytku, obec tento přebytek rozpočtuje jako rezervu, která se při splnění plánovaných rozpočtových částek objeví jako přebytek. Vzniklý přebytek je možno ponechat v rozpočtu jako kladný počáteční zůstatek nebo jej převést na rezervní fond obce. Veřejné Finance

123 Podrobná struktura veřejných výdajů Veřejné výdaje lze klasifikovat jednak z hlediska jejich ekonomické struktury a jednak z hlediska jejich funkční struktury. a) Ekonomická klasifikace Běžné výdaje90 % Kapitálové výdaje10 % b) Funkční klasifikace Podle funkčního hlediska se výdaje třídí dle odvětví veřejného sektoru. Veřejné Finance

124 OBECNÉ ZÁSADY TVORBY VÝDAJŮ ROZPOČTŮ Jestliže u příjmů se nejčastěji zaměřujeme na jejich maximální velikost, u výdajů veřejných rozpočtů se všeobecně sleduje hlavně to, aby: byly realizovány maximálně efektivně, byla dodržena pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky, byly realizovány ve vhodném množství kvalitě a struktuře, čase, místě aj. Objem veřejných výdajů se důkladně sleduje nejméně 2 x v roce, a to: při sestavování příslušného rozpočtu (na začátku roku), při hodnocení dodržení plánovaných položek a celkové výše rozpočtu. Jde o tzv. finanční vyrovnání a v rámci státu o státní závěrečný účet, Veřejné Finance

125 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VELIKOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Mezi hlavní faktory, jež vedou k růstu veřejných výdajů patří zejména: všeobecný hospodářský, sociální a kulturní rozvoj společnosti, rostoucí podíl veřejného (netržního) sektoru na národním hospodářství, změny ve složení (věkové, sociální) stávající lidské populace, technologické změny, působení tzv. demonstračního efektu, politické a sociální vlivy aj. Veřejné Finance

126 EFEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Efektivnost výdajů z veřejných rozpočtů se měří podobně jako v privátním sektoru, tj. poměřuje se vztah mezi vstupy (inputy) a výstupy (outputy). Tento poměr by při pozitivním hodnocení efektivnosti určitého druhu veřejných výdajů měl mít číselnou hodnotu aspoň 1 nebo menší než jedna. Z hlediska rozsahu působení je možno měřit efektivnost: v místě produkce příslušného veřejného statku, z hlediska celospolečenského efektu určitého veřejného výdaje, měřením v přepočtu na hlavu. Veřejné Finance

127 METODY OBJEKTIVIZACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Mezi specifické postupy, které by vedly k objektivnímu posuzování efektivnosti výdajů ve veřejném sektoru patří: 1) komparativní metody 2) normy, výkony, standardy 3) kalkulace 4) hodnocení občany 5) komplexní audit aj. Veřejné Finance

128 SHRNUTÍ Veřejné výdaje jsou všechny prostředky, které se vydávají na zajištění produkce veřejných statků, zejména různých služeb pro obyvatelstvo. Objem veřejných výdajů vždy přesahuje hodnotu výdajů SR (v ČR je to v r přes 790 mld. Kč) a proto významně ovlivňuje celou národní ekonomiku včetně veřejného sektoru a všech ekonomických subjektů. Veřejné výdaje z širšího hlediska představují i některé dru-hy výdajů, které jsou hrazeny z privátních zdrojů. Obecně do veřejných výdajů patří vládní výdaje a transfery (různé druhy dotací). Veřejné výdaje plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační. Velikost veřejných výdajů se vyjadřuje buď v běžných cenách příslušného období nebo jako % podíl vůči velikosti HDP. Velikost podílu vládních výdajů zemí EU na HDP kolísá od 39 do 58 %, v ČR činil v r ,4 %. Veřejné výdaje mají přiro-zenou tendenci růstu s ekonomicko-sociálním rozvojem každé země. Růst veřejných výdajů ve vztahu k růstu HDP se vyjadřuje jako tzv. elasticita výdajů. Veřejné výdaje se rozdělují nejčastěji běžné (tvoří asi 90 %) a kapitálové. Z hlediska realizace musí být veřejné výdaje realizovány efektivně při respektování příslušných pravidel a ve vhodném množství, kvalitě a struktuře. Velikost veřejných výdajů ovlivňuje řada faktorů: hospodářský růst, podíl veřejné-ho sektoru, demografické změny, technologické změny, demonstrační efekt, politic-ké a sociální vlivy, inflační vlivy aj. Vzhledem k tomu, že velikost veřejných výdajů není stlačována či regulována trhem, mají tendenci k neefektivnosti a je nutné proto jejich efektivnost sledovat a měřit. Rozlišuje se efektivnost či neefektivnost alokační (místní) a produkční. Efektivnost veřejných výdajů se měří buď ve vztahu místu pro-dukce nebo ve vztahu k nákladům a užitkům. Objektivní je vyjadřování velikosti veřejných výdajů na hlavu. Mezi základní metody objektivizace velikosti veřejných výdajů patří komparace v prostoru a v čase. Jako srovnávací veličiny se používají výkony, normy, standardy a kalkulace. Doplňující metodou objektivizace veřejných výdajů je komplexní audit. Veřejné Finance

129 Veřejné finance Kapitola 12: PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTU Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

130 ZDROJE A DRUHY PŘÍJMŮ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ Veřejné Finance

131 Členění rozpočtových příjmů Veřejné Finance Příjmy veřejných rozpočtů lze členit dle různých hledisek. Např. dle : návratnosti finančních prostředků, časového hlediska, původu finančních prostředků, dle druhu rozpočtu aj

132 Struktura příjmů veřejných rozpočtů Struktura příjmů veřejných rozpočtů je různá podle druhu vládní úrovně. Pro všechny veřejné rozpočty jsou společné příjmy: daňové: podle daňového určení (podle zákona č. 243/2000 Sb.), z majetku: hmotného (nemovitého a movitého) a nehmotného, z ekonomických aktivit (podnikání). Struktura příjmů rozpočtu municipálního, tj. rozpočtu města či obce může mít např. tyto hlavní položky: Veřejné Finance

133 Veřejné Finance I.Běžné příjmy a) daňové výnosy ze svěřených daní a sdílených daní b) z poplatků z místních a správních poplatků, ze sankčních poplatků a pokut, z ostatních poplatků (uživatelských aj.). c) z majetku a majetkových práv, d) z výsledků vlastní hospodářské činnosti, e) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, které obec zřídila, f) ze splacených půjček a úroků z půjček, g) přijaté peněžní dary a příspěvky, h) jiné příjmy, které podle příslušných zákonů patří mezi příjmy obce

134 II.Kapitálové příjmy a) z prodeje hmotného majetku, b) z obchodu s cennými papíry. III. Nevlastní příjmy (dotace) a) účelové (specifické) dotace, příspěvek na výkon státní správy, dotace na sociální dávky pro občany (mají přejít na Úřady práce), dotace na Domy s pečovatelskou službou aj. b) účelové vyrovnávací dotace, dotace na místní školství, dotace na sociální zabezpečení aj. c) neúčelové (všeobecné) dotace. Veřejné Finance

135 Podle zákona o rozpočtovém určení výnosů některých druhů daní územně samo-správných celků (ÚSC), aj. daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří: a) 100 % výnosu daně z nemovitosti; příjemcem je ta obec, na jejímž území se ne-movitost nachází, b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fy-zických osob (FO) ze závislé činnosti a funkčních požitků, d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů FO, e) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů FO výjimkou výnosů, uvedených pod písmeny c), d) a g), f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob (PO), g) území obce bydliště, h) daň z příjmů PO v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, f) 1,5 % z celostátního výnosu daní z příjmů FO podle počtu zaměstnanců v obci. Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně uve-dené pod písmeny b) až f) podílí stanoveným procentem. Procento stanoví MF v do-hodě s ČSÚ, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce a koefi-cientu velikostní kategorie obce. Veřejné Finance DAŇOVÉ PŘÍJMY

136 Daň z nemovitostí Výnos z této daně patří mezi pravidelné a málo proměnlivé příjmy každé obce. Municipality mohou částečně ovlivňovat výši této daně výší přepočítávacích koefici-entů, které jsou stanoveny v zákoně o dani z nemovitostí. Veřejné Finance

137 Příjmy z výnosu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků Výnosy z daně ze závislé činnosti a funkčních požitků patří mezi nejvýnosnější daně. Tuto daň platí všichni zaměstnanci ze svých mezd po odečtení nákladů na po-jištění, v rozmezí %.. Veřejné Finance

138 Příjmy z výnosu daně od OSVČ Do rozpočtů obcí plyne 30 % výnosu této daně. Sem patří také výnosy z daní, které platí členové veřejných obchodních společností. Veřejné Finance

139 Daň z příjmů právnických osob Do příjmů rozpočtů měst a obcí plyne 20,59 % hrubého výnosu daně z příjmů, od právnických osob. Výše podílu příslušné obce se vypočítá podle počtu obyvatel pří-slušné obce ve vztahu k celostátnímu počtu obyvatel krát velikostní koeficient. Veřejné Finance

140 PŘÍJMY Z POPLATKŮ Veřejné Finance

141 Obecná charakteristika poplatků V hospodářsky vyspělých zemích činí asi 10 % z celkového objemu příjmů jejich rozpočtů a označují se jako tzv. obecní či komunální daně. V ČR činí výnos z po-platků nejčastěji %. Poplatky, jejichž výnos plyne do veřejných rozpočtů se rozdělují na: správní, místní, sankční, celní, soudní a ostatní. Pro municipality mají největší význam příjmy z poplatků místních včetně poplatků ekologických a poplat-ků správních. Veřejné Finance

142 Správní poplatky Správní poplatky jsou poplatky vyměřované a vybírané orgány státní správy ČR podle sazebníku poplatků. Smyslem vyměřování a vybírání správních poplatků je: jednak usměrňovat zatěžování orgánů státní správy a jednak vytvářet finanční zdroje na přiměřené krytí nákladů. Veřejné Finance

143 Místní poplatky Veřejné Finance Podle zákona mohou obce vybírat (stav v r. 2004) celkem devět druhů místních poplatků. Jsou to: poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek ze vstupného, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek z povolení vjezdu motorovým vozidlům do vybraných míst a částí měst, poplatek z výherních hracích přístrojů, poplatek za komunální odpady. poplatek za zhodnocení stavebního pozemku při připojení na sítě

144 Poplatky sankční a pokuty Mezi významné poplatky patří poplatky za znečišťování životního prostředí, zejména ovzduší a vody, které se označují jako ekologické (správněji environmentál-ní) poplatky. Patří sem jednak vlastní poplatky a dále úplaty, odvody, úhrady a po-kuty za poškozování životního prostředí Rozlišují tyto hlavní druhy poplatků vybíraných na ochranu životního prostředí: poplatky za znečišťování ovzduší, poplatky za ukládání odpadů. Veřejné Finance

145 PŘÍJMY Z MAJETKU Veřejné Finance

146 Charakteristika obecního majetku Majetek obce jsou věci nemovité a movité a majetková práva včetně závazků k příslušnému majetku. Obecní majetek je předpokladem: vlastních příjmů obce a rozvoje veřejně prospěšného sektoru, existence a rozvoj podnikatelské činnosti, možnosti získání úvěru s ručením vlastním majetkem aj. Veřejné Finance

147 Složení majetku obce Veřejné Finance Majetek obcí lze rozdělit na majetek: a) nemovitý: pozemky a budovy, b) movitý: hmotný: stroje, auta, a nehmotný: hotové peníze, peníze na účtech aj. Na základě zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí patří mezi majetek obcí: a)historický majetek obce, kam patří např. : majetek české (dříve československé) armády, majetek družstev, nejčastěji zemědělských, obecní pozemky: pole, louky, pastviny, lesy, nezastavěné pozemky, b) majetek obce, na který přešlo "právo hospodaření" z bývalých národních výborů, c) municipální bytový fond spolu s pozemky, d) rozestavěné objekty komplexní bytové výstavby: inženýrské sítě, aj., d) ostatní majetek obcí: kulturní památky, muzea, galerie, aj

148 Výnosy z obecního majetku Veřejné Finance Mezi hlavní výnosy z obecního majetku patří: nájemné z bytových a nebytových prostor a tržby za prodej bytů, pachtovné za pronájem obecních pozemků, tržby za prodej obecních pozemků, lesů nebo rybníků, tržby za prodej staveb ve vlastnictví obce (pily, mlýny, pískovny, aj., tržby za prodej movitých věcí a za prodej komunálních obligací, aj

149 Hospodaření s majetkem obce Veřejné Finance Zákon ukládá obci, tj. zastupitelstvu a radě obce (jako výkonnému orgánu), staros-tovi a finančnímu výboru: a)chránit majetek před poškozením, ztrátou či zneužitím, b) vést evidenci veškerého majetku, c) využívat a zhodnocovat majetek,

150 PŘÍJMY Z EKONOMICKÝCH AKTIVIT Veřejné Finance Rozvoj podnikání obcí je jednou z cest jak zajistit dostatek prostředků na pořizová-ní zvýšeného množství a kvality veřejných statků. Municipality případně i KÚ mohou podnikat zejména v těchto základních oblastech: v oblasti poskytování služeb a různých výrob, v oblasti kapitálového trhu

151 PŘÍJMY ROZPOČTU KRAJE Veřejné Finance Příjmy rozpočtu kraje tvoří: a)příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b)příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti, c)příjmy z hospodářské činnosti organizace, d)příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonu státní správy, e)výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona, f)dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů, g)přijaté peněžité dary a příspěvky, h)jiné příjmy podle zvláštních zákonů, i)prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy

152 SHRNUTÍ Veřejné Finance Dostatečně vysoké příjmy jsou základním předpokladem pro realizaci výdajů roz- počtů. Poměr mezi příjmy a výdaji se označuje jako míra samofinancování, která činí kolem 70 %, zbytek je kryt z různých dotací. Rozpočtové příjmy lze členit na nená-vratné a návratné, na vlastní a nevlastní (dotace) a na běžné a kapitálové. Běžné příjmy se člení na daňové, z poplatků, z majetku, z ekonomických aktivit a ostatní. Výši daňových příjmů určuje zákon o rozpočtovém určení daní. Výnos z poplatků se podílí na příjmech asi %. V současné době mohou vybírat celkem 9 druhů místních poplatků. Tzv. pověřené obecní úřady mají příjem ze správních poplatků (např. za vydání stavebního povolení aj.). Výše správních poplatků je urče-na jednotně sazebníkem. Část svých příjmů získávají obce vybíráním poplatků za poškozování složek životního prostředí. Část příjmů získávají obce též z uživatel-ských poplatků za poskytování smíšených veřejných statků. Mezi významné příjmy obcí patří i příjmy z majetku obce. Jde zejména o příjmy z obecních pozemků a budov a z nehmotného majetku (peníze na účtech, cenné papíry aj.). Obce mohou získávat významné příjmy též z podnikání. Obce podnikají buď prostřednictvím svých OS a PO nebo jsou finančními podílníky v různých obchod-ních společnostech. Za výběr a správu daní v rámci stanoveného obvodu příslušného okresu odpovídá finanční úřad

153 Veřejné finance Kapitola 13: ZÁKLADY DAŇOVÉ TEORIE Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

154 CHARAKTERISTIKA A HISTORIE DANÍ Pojem daň Daň je povinná, zákonem stanovená dávka vybíraná od fyzických a právnických osob a převáděná do veřejného (zpravidla státního, krajského nebo municipálního) rozpočtu. Daň je platba, která není účelová a je neekvivalentní tzn., že zaplacení ur-čité daně nezakládá nárok na jakékoliv konkrétní plnění ze strany státu jako výběrčí-ho daně. Mezi daně z ekonomického hlediska patří také cla, protože se jedná o po- vinnou a neúčelovou platbu do státního rozpočtu.. Veřejné Finance

155 Veřejné Finance Mezi významné ekonomické teoretiky, zavádění a konstrukci daní patřili zejména A. Smith, D. Ricardo, J. S. Mill, A. Wagner, J. M. Keynes, A. C. Pigou. Mezi naše významné daňové teoretiky patřil K. Engliš ( ). J. M. Keyness propaguje státní zásahy do ekonomiky s využitím progresivní dů-chodové daně, která má působit jako vestavěný stabilizátor A. B. Laffer se zabývá hlavně ozdravováním daňové politiky a zkoumá vztah mezi daňovou sazbou a daňovým výnosem

156 DAŇOVÉ TEORIE A FUNKCE DANÍ Mezi základní daňové teorie patří:. 1) Teorie směnná (ekvivalenční) 2) Teorie pojišťovací 3) Teorie oběti (solidarity) 4) Teorie kapacitní 5) Teorie sociálně politická 6) Teorie optimálního zdanění Míra zdanění je hranice, za kterou se prudce snižuje motivace subjektů k podni-kání a dalším činnostem, jejichž výsledky jsou předmětem zdanění. Tuto situaci vyjadřuje tzv. Lafferova křivka. Veřejné Finance

157 Daně plní v rámci národní ekonomiky funkce, které vyplývají z celkové funkce veřejných financí. Je to funkce fiskální (alokační), redistribuční a stabilizační. Fiskální (alokační) funkce Maximální výše daní se označuje jako hranice fiskality. Redistribuční funkce Stabilizační funkce V této oblasti se rozlišují dva základní druhy stabilizátorů: vestavěné: fungují automaticky (např. progresivní daň z příjmů), diskréční: jsou daňová opatření státu. Veřejné Finance Funkce daní

158 DAŇOVÉ PRINCIPY (požadavky na daňový systém) Mezi základní daňové principy jsou v současnosti řazeny: spravedlnost, ekonomická efektivnost a pružnost (flexibilita), právní perfektnost, administrativní jednoduchost a politická průhlednost (neutralita). Veřejné Finance

159 Daňová spravedlnost Daňová spravedlnost je tehdy, když každý daňový poplatník přispívá na veřejné výdaje přiměřeným (adekvátním) dílem. Ten by měl odpovídat jednak užitku, a jed-nak jeho platební schopnosti. Veřejné Finance

160 Princip prospěchu - užitku (ekvivalence) Při aplikaci tohoto principu (na základě uplatnění směnné teorie) vzniká zásadní problém, a to je, kdo více získává z veřejných výdajů a kdo by proto měl platit větší daně. Veřejné Finance

161 Princip platební schopnosti Tento princip vyžaduje, aby každý daňový poplatník se podílel na výdajích na ve-řejné statky podle svého bohatství. Platební schopnosti zahrnuje v podstatě dvě poje-tí, která musí platit současně: horizontální spravedlnost, vertikální spravedlnost Veřejné Finance

162 Požadavek ekonomické efektivnosti Veřejné Finance I když placení daně znamená přesun prostředků od daňových poplatníků do veřej-ného rozpočtu, neměla by velikost daně omezovat pracovní aktivity lidí, snahu spořit a ochotu přijímat podnikatelské riziko. Mezi nejjednodušší opatření patří zavedení tzv. paušální daně

163 Požadavek právní perfektnosti Jde o zásadu, která vyžaduje otevřené (korektní) jednání státu při vyhlašování určité daně a při výkladu k tomu potřebných zákonných předpisů. Veřejné Finance

164 Požadavek flexibility (pružnosti) Existence jednotlivých druhů daní a zejména jejich sazby musí být dostatečně fle-xibilní, aby bylo možné je měnit jak v čase, tak v příslušných odvětvích. Veřejné Finance

165 Požadavek administrativní jednoduchosti Veřejné Finance Plnění zákona vyžaduje řadu administrativních činností, jež zaměstnávají státní orgány (FÚ), občany a podniky jako daňové poplatníky

166 Požadavek neutrality a politické průhlednosti Zavedené druhy daní by neměly některé daňové subjekty výrazně zvýhodňovat, tj. měly by být neutrální a výklad zákonů dobře srozumitelný. Veřejné Finance

167 KLASIFIKACE DANÍ Veřejné Finance Pro třídění (klasifikaci) daní se používá řada hledisek. Cílem hledisek či kritérií je postihnout hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy daní. Mezi nejčastější hlediska patří: vazba na velikost důchodu poplatníka, vazba na objekt (předmět) zdanění, vazba na platební schopnost, vztah mezi velikosti daně a velikosti základu daně, použitá sazba daně, ostatní kritéria

168 Podle vazby na důchod poplatníka Třídění daní podle vazby na důchod poplatníka patří mezi základní způsoby třídění daní. Podle tohoto kritéria se daně třídí na přímé a nepřímé. a) Daně přímé Jsou placeny z vlastních příjmů poplatníka, jsou adresné a nepřenosné na jiný sub-jekt. Patří sem např. daně z příjmů FO a PO, daně majetkové, ale též daně paušální. b) Daně nepřímé Tyto daně daňový poplatník neplatí přímo ze svého důchodu. Daň je přenesena do ceny nakupovaných statků (zboží), čímž se zvýší cena za zboží, kterou daňový po-platník musí zaplatit. V daňové soustavě ČR mezi nepřímé daně patří: spotřební daně: daň z alkoholu, tabáku, vína atd., daň z přidané hodnoty (platí ji spotřebitel). Veřejné Finance

169 Podle vazby na objekt (předmět zdanění) Veřejné Finance Podle objektu, který je předmětem zdanění se daně třídí na: daně důchodové (z příjmů): zdaňují různé druhy příjmů, daně spotřební: zdaňují různé druhy spotřeby., daně majetkové: zdaňují majetek (např. daň z nemovitostí, daň dědická aj.)

170 Podle platební schopnosti Veřejné Finance Podle vazby daně na schopnost poplatníka platit daň se daně třídí na: daně osobní: jsou adresné a zdaňují konkrétního poplatníka. daně „in rem“ (z věci): nezohledňují schopnost poplatníka platit daň

171 Podle vztahu velikosti daně a velikosti základu daně Veřejné Finance Podle tohoto kritéria se daně třídí na: daně bez vztahu ke zdaňovanému základu: daň se vyměřuje každému subjektu bez ohledu na jeho daňový základ (např. některý druh paušální daně), daně specifické: daňový základ tvoří určité množství naturálních jednotek (např. stanovené množství litrů vína u pěstitelů vína aj.), daně ad valorem: vyměřují se podle ceny (hodnoty) předmětu daně.aj.)

172 Podle použité sazby daně Veřejné Finance Podle použité sazby daně se daně třídí na: daně s pevnou sazbou: daň se stanoví v peněžních jednotkách. daně s procentní sazbou: ta může být lineární (proporcionální), progresivní nebo degresivní

173 KOSTRUKCE DANĚ Veřejné Finance Základní konstrukční prvky daně odpovídají na tyto otázky: kdo je povinen platit daň (kdo je daňový subjekt), z čeho se daň vyměřuje (jak se kvantifikuje předmět daně), jaká je výše daně (sazba daně), kdy a jak se platí daň

174 Daňový subjekt (fyzická nebo právnická osoba povinná platit daň) Daňovým subjektem je osoba, která je podle zákona povinna platit daň. Podle způ-sobu výběru daně může být daňovým subjektem: daňový poplatník, tj. osoba, jejíž daňový objekt podléhá dani, plátce daně, tj. subjekt, který je ze zákona povinen vybrat daň,

175 Daňový objekt (předmět daně) Daňový objekt je veličina (důchod, zboží, majetek, aj.), ze které se vyměřuje daň. Daňový objekt se upravuje pro účely zdanění, čímž vzniká tzv. upravený daňový základ

176 Sazba daně Sazba daně se nejčastěji vyměřuje bud' jako pevná (fixní) nebo jako poměrná (relativní) nebo pevná

177 Způsob placení daně Veřejné Finance Vyměřením (výpočtem) daně je zákonem pověřen bud' sám "daňový poplatník" nebo "plátce daně" (zaměstnavatel), který má také povinnost daň vybrat a v zákonem stanovené lhůtě odvést, tj. zaplatit správci daně. Daňový poplatník si vypočítává daň sám podáním tzv. daňového přiznání. Srážkou u zdroje je u nás vybírána záloha na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků, aj

178 DAŇOVÝ PŘESUN A DAŇOVÝ DOPAD Veřejné Finance

179 Daňový přesun - shift Veřejné Finance Je proces, ve kterém se daň pohybuje od jednoho subjektu k druhému jako reakce na působení určité daně s cílem zmírnit její dopad. Je to přenos daňového břemene z místa výběru, tj. z místa zákonné incidence (dopadu) do výsledného místa, tj. eko- nomické incidence. Přesun daně může být: dopředu, dozadu nebo dopředu i dozadu zároveň

180 Daňový dopad (daňová incidence) Veřejné Finance Je výsledek přesunu daně, tj. změna subjektu daně. Dopad daně může být: formální: ze zákona (např. na vlastníka nemovitosti), ´ skutečný: např. daň na tabákové výrobky nese kuřák jako jejich spotřebitel

181 Daňové zatížení a ekonomická hranice zdanění Veřejné Finance Pro stanovení velikosti daňového zatížení se používají ukazatelé, které slouží zejména ke komparaci úhrnu daní vybíraných buď v různých zemích, nebo v jednot-livých regionech téže země atd. Mezi tyto ukazatele patří: daňová kvóta (tax ratio) – DK, souhrnná daňová kvóta (overall tax ratio) – SDK. a)Daňová kvóta - DK: vyjadřuje poměr mezi objemem vybíraných daní a velikostí HDP v příslušném roce. b) DK = objem vybraných daní HDP

182 TYPY DAŇOVÉ POLITIKY Veřejné Finance Určitý stát může realizovat daňovou politiku expanzivní, restriktivní nebo neutrální. Expanzivní daňová politika je tehdy, když daňové břemeno je snižováno. Restriktivní daňová politika je opakem expanzivní, tj. má protiinflační ráz. Neutrální daňová politika nepůsobí ani expanzivně ani restriktivně

183 SHRNUTÍ Veřejné Finance Daň je povinná dávka, kterou podle zákona odevzdává občan do některého druhu veřejného rozpočtu. Mezi nejvýznamnější klasické daňové teoretiky patří A. Smith se známými daňovými kánony. Ze současných teoretiků jsou významné práce A. Laffera. Ekonomickou potřebu existence a vybírání daní zdůvodňuje několik teorií, z nichž se uplatňuje např. teorie optimálního zdanění. Daně v ekonomickém systému státu plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační

184 Veřejné Finance Mezi základní požadavky na daňový systém patří spravedlnost, ekonomická efek-tivnost, flexibilita, administrativní jednoduchost a neutralita s politickou průhlednos-tí. Mezi základní principy daňové spravedlnosti patří princip užitku a princip platební schopnosti. Při administrativní náročnosti se musí hodnotit jak administrativní čin-nost výběrčího daně, tak daňového poplatníka. Daně lze třídit podle řady hledisek. Nejčastěji se daně třídí podle vazby daně na důchod poplatníka. Pro optimální fun-gování každé daně je rozhodující její správná konstrukce, tj. kdo je povinen platit, z čeho, v jaké výši a kdy se daň platí. Daň platí buď sám poplatník nebo ji „technic-ky“ odvádí plátce daně (např. zaměstnavatel). Velikost daňového základu se zpravi-dla snižuje o tzv. nezdanitelné položky. Ze zákona je možné snížení daně nebo osvo-bození od daně

185 Veřejné Finance Sazba daně může být pevná nebo relativní a ta může být progresivní nebo regresiv-ní. Nejčastěji se používá sazba klouzavě progresivní. Daň se běžně platí na základě daňového přiznání nebo srážkou u zdroje. O alokaci výnosu daní rozhoduje zákon o daňovém určení. Při alokaci daní se uplatňují tendence centralizační nebo decentrali-zační. Po zaplacení daně vzniká důchodový a substituční efekt. V rámci daňové po-vinnosti může dojít k posunu platit daň směrem dopředu nebo dozadu nebo dopředu i dozadu. Velikost daňového zatížení vyjadřuje hodnota daňové kvóty nebo souhrnné daňové kvóty. Stát může uplatňovat daňovou politiku expanzivní, restriktivní nebo neutrální. Důsledkem nevhodného postupu při vyměřování daně je tzv. mrtvá ztráta. Daňové soustavy obsahují nejčastěji daně důchodové, spotřební a majetkové

186 Veřejné finance Kapitola 14: REDISTRIBUCE A DOTACE Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

187 REDISTRIBUCE V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Efektivní činnosti jak v oblasti produkce hmotných statků, tak v oblasti služeb vy- žadují optimální alokaci příslušných prostředků. Tuto alokaci zajistí buď trh sám nebo v oblasti veřejného sektoru nastupuje stát a ostatní vládní úrovně se svými insti-tucemi při použití některé formy redistribuce. Při redistribuci jde vždy o to: jaká bude míra redistribuce v určitém období, kterých oblastí se bude proces redistribuce hlavně týkat, jaký bude způsob realizace redistribuce v čase a ve zvoleném prostoru, jaká bude administrativní nákladnost příslušných redistribučních postupů, jaká bude výsledná efektivnost provedených redistribučních opatření aj. Obecným cílem redistribučních procesů je maximálně efektivní využití všech zdrojů, které má daná společnost v daném čase k dispozici. Dobře prováděné transfe-ry mohou následně přinášet i velké pozitivní multiplikační efekty. Veřejné Finance

188 Přerozdělovací procesy Veřejné Finance Optimální stav by byl takový kdyby byly přerozdělovací procesy omezeny na mi-nimum, tj. kdyby ihned při primárním přerozdělování byly vybrané daně a poplatky alokovány do těch veřejných rozpočtů, kde by byly nejefektivněji využity pro potře-by společnosti, resp. na produkci veřejných statků. V rámci koloběhu finančních prostředků v národním hospodářství dochází k dvěma základním přerozdělovacím procesům. Jsou to: a) primární přerozdělování: výběr daní a poplatků, b) sekundární přerozdělování: dotace aj. V rámci přerozdělovacích procesů se vyskytují dvě základní tendence: tendenci centralizační, tendenci decentralizační

189 Tendence centralizační Výsledkem této tendence je soustřeďování finančních prostředků v centrálním roz-počtu. Vybrané prostředky jsou následně druhotně rozdělovány na místo jejich údaj- ně nejlepšího využití. Výhodou centralizační tendence je možnost ze soustředěných prostředků poskytnout dotaci. Veřejné Finance

190 Výsledkem této tendence je ponechání vybíraných daní a poplatků v místech jejich vzniku bez dalšího přerozdělování. Výhodou je úspora nákladů, které vznikají při druhotném přerozdělování, avšak nejsou zdroje na dotace. Veřejné Finance Tendence decentralizační

191 Náklady na realizaci dotací Realizování dotačních přesunů mezi jednotlivými druhy veřejných rozpočtů před-stavují vždy dodatečné náklady: ve finančních ústavech: v ČR je zřízena speciální banka ČMRZB, náklady žadatelů při sepisování žádostí o dotace a jejich dokládání. Veřejné Finance

192 CHARAKTERISTIKA DOTACÍ Dotace jsou nenávratné peněžní transfery (převody) ze státních nebo jiných ve-řejných zdrojů (regionálních nebo municipálních rozpočtů): do rozpočtů jiné (nejčastěji nižší) vládní úrovně, jiným ekonomickým subjektům. Veřejné Finance

193 Příčiny existence dotací Mezi hlavní příčiny pro existenci a používání dotací patří zejména: neobjektivní nerovnoměrně rozložení příjmů regionů a municipalit, nevyrovnaný vztah mezi stupněm decentralizace kompetencí veřejné správy a přidělovanými finančními prostředky, zejména výnosu z daní. nevhodně (nepřesně) stanovené daňové určení, malá flexibilita daňových sazeb a sazeb poplatků. Veřejné Finance

194 Nerovnoměrné rozdělení zdrojů v prostoru Současné ekonomické postavení každého regionu či obce je výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy jejich ekonomika byla a je ovlivňována řadou jak vnitřních, tak vnějších faktorů. Veřejné Finance

195 Nevyrovnaný vztah mezi kompetencemi a povinnostmi Veřejné Finance S přesunem každé kompetence, tj. zodpovědnosti za určité činnosti musí následovat odpovídající přesun finančních prostředků, jež jsou nutné pro realizaci příslušných činností

196 Nevhodně (nepřesně) stanovené daňové určení Obecnou zásadou při určování místa spotřeby výnosu určité daně je to, že by měla existovat přímá vazba mezi zdrojem a mezi místem spotřeby. V praxi to znamená, že daňové určení pro výnos určité daně má zohledňovat podíl zdroje na výnosu přísluš-né daně. Veřejné Finance

197 DŮVODY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Pro existenci institutu dotací jsou tyto hlavní důvody: odstranit nebo zmírnit neopodstatněné rozdíly mezi jednotlivými regiony a muni-cipalitami a zajistit jejich optimální rozvoj, zajistit standardní úrovně při poskytování základních veřejných statků, umožnit prosazení určitých zájmů státu nebo jiné vyšší vládní úrovně, vyloučit nebo zmírnit působení negativních externalit. ernalit. Veřejné Finance

198 DRUHY DOTACÍ Veřejné Finance Dotace se na příjmech obcí podílejí cca 20 – 22 % z celkových příjmů. Dotace, jež jsou poskytovány z různých vládních úrovní jak do veřejných rozpočtů, tak jiným subjektům lze rozdělit dle různých hledisek např. podle: účelu a způsobu použití, rozsahu (velikosti)

199 Veřejné Finance Podle účelu a způsobu použití se dotace rozdělují na dotace specifické (účelové, podmíněné), nespecifické (neúčelové, globální, všeobecné)

200 Specifické (účelové) dotace Veřejné Finance Specifické (účelové) dotace jsou poskytovány na základě předem přesně známého záměru nebo požadavku, tj. k realizaci určité specifické akce. Předností specifických dotací je to, že umožňují vyšší vládní úrovni intenzivněji zasahovat do rozhodování municipalit. Nevýhodou je to, že se do určité míry snižuje vlastní odpovědnost muni-cipalit. Specifické dotace na projekty, na jejichž financování se podílejí určitým dí-lem příjemci dotací se označují jako dotace podmíněné. Podle výše podílu příjemce dotace na financování určitého projektu se podmíněné dotace rozdělují na: rovnocenné: příjemce dotace se podílí sejnou částkou, kterou dostává. nerovnocenné: podíl příjemce na celkové částce může být různý

201 Nespecifické (globální) dotace Jsou takové dotace, které jsou poskytovány plošně všeobecně pro určitý region nebo pro určité všeobecně existující podmínky a nejsou předem podmíněny nějakým účelem. Odpovědnost za využití globálních dotací nese místní vláda. Využívání všeobecných dotací vede v podstatě ke snižování daňového břemene příslušného příjemce dotace, protože se určité množství odevzdaných daní vrací zpět. Veřejné Finance

202 Dotace podle účelu Veřejné Finance Podle účelu poskytovaných dotačních prostředků se dotace rozdělují na dotace běžné - provozní (neinvestiční), kapitálové – investiční

203 Běžné (provozní) dotace Veřejné Finance Patří sem dotace na: úhradu sociálních dávek (patří sem i dávky sociální potřebnosti), údržbu kulturních historických objektů, financování vybraných kulturních zařízení nadregionálního významu. financování rozdílu mezi ekonomickým nájemným a ekonomickou cenou bydlení a stanoveným nájemným, aj

204 Kapitálové (investiční) dotace Veřejné Finance Jsou poskytovány hlavně na stavby, jež zlepšují životní prostředí, na stavby tzv. veřejné spotřeby, tj. ve školství, zdravotnictví a v sociální péči

205 KRITÉRIA A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ Veřejné Finance

206 Kritéria pro stanovení výše dotací Veřejné Finance I když dotace patří mezi tzv. cizí (nenávratné) příjmy municipalit a jiných příjem-ců mělo by být jejich přidělování v podstatě spravedlivé. Mezi objektivní faktory rozhodující o velikosti dotací patří např. tzv. daňový výkon (DV). Daňový výkon je poměr mezi skutečným výnosem daně (Vd) a daňovou kapacitou určité lokality (DK): Vd. DK Mezi nejčastější kritéria pro stanovení velikosti globálních dotací patří: počet obyvatel a jejich věk či zaměstnání atd. (municipality, regionu aj.), rozloha municipality, délka silniční sítě, úroveň infrastruktury, průměrný příjem obyvatel a počet dětí školního věku, extrémní klimatické podmínky a stav kvality životního prostředí aj

207 DOTAČNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY (Rok 2003) Každý dotační systém by měl odpovědět na otázky: kdo, kdy, komu a za jakých podmínek a v jaké výši příslušnou dotaci poskytne. Příslušné finanční prostředky jsou do veřejných rozpočtů (rozpočtů municipalit a KÚ) alokovány: prostřednictvím rezortních ministerstev (viz zákon o SR), prostřednictvím státních účelových fondů: např. SFŽP aj., prostřednictvím krajských úřadů a orgánů na krajské úrovni. Mezi pravidelné dotace např. z prostředků MV patří: příspěvek na výkon státní správy, dotace na Hasičské záchranné sbory aj. Z prostředků MPSV jsou to zejména dotace na sociální dávky. MD poskytuje dotace na dopravní obslužnost. MMR po-skytuje dotace na bytovou výstavbu a na program obnovy venkova aj

208 SHRNUTÍ Veřejné Finance Dotace jsou jednou z významných forem sekundárního přerozdělování, resp. redis-tribuce finančních prostředků ve veřejných rozpočtech. Obecným cílem redistribuč-ních procesů je optimální využití omezených zdrojů pro optimální rozvoj společnosti v daném časovém horizontu. Základním redistribučním nástrojem je státní rozpočet. Provádění redistribuce má jak pozitivní, tak negativní stránky. Dotace z ekonomického hlediska jsou nenávratné peněžní transfery ze státních nebo jiných veřejných rozpočtů do rozpočtů nižších vládních úrovní nebo jiným ekonomickým subjektům. Mezi hlavní příčiny pro existenci dotací patří zejména: nerovnoměrné rozdělování příjmů v prostoru, nedostatky v daňovém určení, nízká flexibilita daňo-vých sazeb a sazeb poplatků, rozdílné přírodní a geografické podmínky aj

209 Veřejné Finance Mezi hlavní cíle poskytování dotací patří odstranit nebo zmírnit neopodstatněné rozdíly mezi regiony a municipalitami, zajistit standardní úroveň při poskytování základních veřejných statků, zajistit optimální rozvoj, umožnit prosazení určitých zájmů státu nebo vyšší vládní úrovně, vyloučení nebo zmírnění vlivu negativních externalit. Podle účelu a způsobu použití se dotace rozdělují na specifické (účelové) a nespe-cifické (neúčelové, globální). Podle výše podílu příjemce dotace na financování pří-slušného projektu jsou dotace rovnocenné a nerovnocenné. Každý typ dotací má své přednosti a své nedostatky. Předpokladem pro dosahování optimálních cílů při rozdě-lování dotací je volba správných kritérií pro jejich poskytování. Mezi nejčastější kri-téria patří počet obyvatel, průměrný příjem obyvatel, daňový výkon regionu aj

210 Veřejné Finance Dotace se dále rozdělují na běžné (provozní) a na kapitálové (investiční). Mezi běžné dotace patří zejména dotace na úhradu sociálních dávek. Dotační systém ČR poskytuje dotace jednak prostřednictvím rozpočtových kapitol ministerstev a ústřed- ních orgánů, z kapitoly Všeobecná pokladní správa a mimorozpočtových fondů (např. ze Státního fondu životního prostředí aj.)

211 Veřejné finance Kapitola 15: HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU, KRAJŮ, OBCÍ A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

212 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Veřejné Finance Podle zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, a podle zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, od v oblasti veřejného sektoru existují tyto základní druhy ekonomických subjektů: organizační složky státu – OSS (podle zák, č. 218/2000 Sb.), organizační složky krajů – OSK (podle zák. č. 250/2000 Sb.), organizační složky obcí – OSO (podle zákona č. 250/2000 Sb.), příspěvkové organizace zřizované státem - PO (zák. č. 218/2000 Sb.), příspěvkové organizace zřizované ÚSC (podle zákona č. 250/2000 Sb.)

213 Veřejné Finance Ústřední orgány (ministerstva, ústřední úřady aj.), kraje a obce zřizují k plnění svých úkolů v oborech své působnosti, tj. při zabezpečování veřejných statků speciální organizace, označované jednak jako tzv. organizační složky státu, organizační složky krajů a organizační složky obcí (dříve rozpočtové organizace) a jednak příspěvkové organizace, které hospodaří s finančními prostředky, které jim svěřuje zřizovatel (ústřední úřad, kraj nebo obec) v rámci svého rozpočtu. Vznik (OSS) a státních organizací potvrzuje MF na základě tzv. zřizovací listiny vydané příslušným zřizovatelem (veřejným úřadem). Podobně postupují kraje a obce

214 HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU OSS hospodaří s prostředky SR, které jim stanoví správce kapitoly. OSS je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nej- hospodárnějším způsobem. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů. OSS dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou: prostředky fondů OSS, zisk získaný hospodářskou činností, peněžité dary a prostředky poskytované ze zahraničí. Veřejné Finance

215 Veřejné Finance OSS tvoří tyto peněžní fondy: rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP). k úhradě provozních potřeb rozpočtově nezajištěných na reprodukci majetku k jiným mimořádným výdajům, které schválila vláda Peněžní fondy OSS

216 Hospodaření PO se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze SR nebo stanovení odvodu do SR, musí být sestaven jako vyrovnaný. PO je povinna plnit ur-čené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržovat finanční vztahy ke SR. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny. Hospodářský výsledek PO je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Pokud hospodaření PO skončí i po zahrnutí příspěvku od zřizovatele ztrátou (vznikne tzv. “zhoršený hospodářský vý-sledek”) je nutné ztrátu uhradit: z rezervního fondu PO, z rozpočtu zřizovatele, ze zlepšeného hospodářského výsledku (zisku) v následujícím roce. Pokud není ztráta ani v následujícím roce uhrazena, zřizovatel příslušnou PO zruší. Mezi hlavní zdroje příjmů PO patří: peněžní prostředky získané z hlavní a jiné činnosti, peněžní prostředky ze SR, prostředky z vlastních fondů, darů aj. Veřejné Finance HOSPODAŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ STÁTU

217 VZNIK A HOSPODAŘENÍ OS a PO ÚSC Veřejné Finance

218 Vznik OS územně samosprávných celků OS ÚSC (kraje nebo obce) vzniká rozhodnutím zastupitelstva ÚSC. OS hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Pracovníci OS jsou zaměstnanci zřizovatele. O vzniku OS vydá zřizovatel zřizovací listinu. Veřejné Finance

219 Hospodaření OS a PO krajů a obcí Kraje a obce zřizují PO pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjek- tivitu. PO charakterem své hospodářské činnosti tvoří jakýsi přechod mezi OS, které jsou svým rozpočtem přímo vázány na svého zřizovatele a mezi normálními zisko- vými subjekty. PO se vyskytují nejvíce v oblasti poskytování smíšených veřejných statků, tj.: v kulturní oblasti a ve školství (základní, střední a další typy škol), při zajišťování sociálních služeb a ve zdravotnictví ve výzkumných organizacích aj. PO se zapisuje do obchodního rejstříku. Zřizovatel vydá o vzniku PO zřizovací listinu. PO musí při plnění svých úkolů dodržovat plánované finanční vztahy k rozpočtu svého zřizovatele. PO jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele fi-nančním vztahem, kterým je buď příspěvek nebo tzv. odvod. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své PO zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud PO vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. PO hospodaří podle rozpočtu. Veřejné Finance

220 SHRNUTÍ Veřejné Finance Ústřední orgány (ministerstva, ústřední úřady aj.) a územní samosprávné celky (kraje a obce) k plnění svých úkolů, tj. k produkci veřejných statků na úseku své působnosti zřizují specializované organizace. Ústřední orgány podle zákona č. 218/2000 Sb., zřizují tzv. OSS a PO. OSS hospodaří s prostředky SR, které ji stanoví správce příslušné kapitoly (ministerstvo, ústřední úřad aj.). Její příjmy jsou příjmy SR a výdaje jsou výdaji SR. OSS hospodaří podle rozpočtu, vytváří rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. PO, které zřizují ústřední orgány hospodaří s peněžními prostředky získané jednak hlavní činností a jednak získané jinou činnos-tí. PO získávají ze SR příspěvek na voji činnost. Mohou získat též dotace. PO zjišťují hospodářský výsledek, který je tvořen výsledkem z hlavní činnosti a ziskem vytvoře-ným v jiné činnosti po zdanění. PO tvoří tyto fondy: rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Čerpání finančních pro-středků v OSS a PO se řídí rozpočtovými limity, které určují objem čerpání finanč-ních prostředků pro hlavní činnosti zpravidla na období jednoho čtvrtletí. OS krajů a obcí vznikají rozhodnutím jejich zastupitelstev. O vzniku OS vydá zřizovatel zřizo-vací listinu. OS hospodaří jménem svého zřizovatele a nejsou účetní jednotkou. Roz-počet OS je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. PO zřizují kraje a obce pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové, a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatný právní subjekt. O vzniku PO vydá zřizovatel zřizova-cí listinu. Zřizovatel poskytuje PO příspěvek na provoz. Pokud PO vytváří zisk ve své doplňkové činnosti, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. PO, zři-zované ÚSC vytváří obdobné peněžní fondy jako PO, které zřizují ústřední orgány

221 Veřejné finance Kapitola 16: FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

222 ZÁKLADNÍ CÍLE A OBSAH SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Veřejné Finance Úkolem každé vlády je zajistit základní sociální předpoklady pro život svých občanů. Tento úkol se řeší hlavně prostřednictvím: legislativních opatření, veřejných rozpočtů, veřejných a ostatních institucí. Pod pojmem sociální zabezpečení (SZ) rozumíme zpravidla souhrn institucí, zařízení a opatření, které směřují k prevenci, zmírňování a odstraňování následků nepřízni-vých sociálních událostí. Sociální transfery lze označit jako smíšené veřejné statky, jejichž financování je zabezpečeno z části spotřebitelem samotným ve formě pojistného na SZ a státní poli-tiku zaměstnanosti a z části v rámci výdajů veřejných rozpočtů (SR, rozpočtů kraj-ských úřadů a obcí)

223 Veřejné Finance Rozhodujícím subjektem SZ je kromě občana stát a jeho instituce. Důležitým zdro-jem příjmů na SZ z veřejných rozpočtů jsou příspěvky občanů - pojištěnců. Vzhle-dem k tomu, že výši těchto příspěvků určuje zákon, jsou příspěvky občanů na část tzv. sociální pojištění určitým druhem daní. Příspěvky na část sociálního pojištění se tak podílejí na výši celkového daňového zatížení občanů. Moderní systémy SZ jsou v současné době založeny vždy na více zdrojích, ozna-čovaných jako tzv. pilíře. Mezi hlavní subjekty SZ v moderních společnostech patří kromě státu, občané, zaměstnavatelé, obce, občanská sdružení, církve aj. Ukazatelem velikosti výdajů na SZ je podíl sociálních výdajů na HDP, označovaný jako tzv. so-ciální kvóta. Sociální kvóta = výdaje na sociální zabezpečení HDP Hodnota sociální kvóty pro ČR činila např. v r kolem 6 %, v r. 2000: 7,6 % Postavení sociálního zabezpečení v rámci veřejných financí

224 SOUČASNÉ MODELY SZ Současně modely SZ se hodnotí podle počtu základních zdrojů, které zajišťují pří-slušné sociální dávky. Tyto zdroje se označují jako tzv. pilíře. Podle počtu zdrojů, resp. pilířů se rozlišují modely jedno, dvou, tří a vícepilířové. Mezi nejvíce používa-ný model SZ patří model dvoupilířový Veřejné Finance

225 Veřejné Finance Dvoupilířový model zahrnuje tzv.: veřejný pilíř, dobrovolný pilíř. a) Veřejný pilíř Veřejný pilíř představuje finanční prostředky, které se používají na SZ na základě zákona. Mezi hlavní příjmy veřejného pilíře patří: povinné příspěvky na sociální pojištění, finanční prostředky poskytované z daňových příjmů státu. b) Dobrovolný pilíř Dobrovolný pilíř je určitý typ soukromého pojištění. Dvoupilířový model

226 Vícepilířový model financování SZ je založen na vytvoření více základních zdrojů. Nejčastěji se používá třípilířový model, který obsahuje jako: 1. pilíř: veřejný (sociální pojištění ze zákona) 2. pilíř: povinný soukromý (jeho zavedení se předpokládá i v ČR), 3. pilíř: dobrovolný soukromý: je záležitostí každého občana. Veřejné Finance Vícepilířový model

227 SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Veřejné Finance Systémy financování SZ z veřejných zdrojů jsou založeny na jednom z následujících principů: průběžné financování (systém PAY-as-you-GO) fondové financování (z kapitalizovaných prostředků fondu)

228 Průběžné financování V tomto systému financování SZ plynou do SR nebo určitého parafiskálního fondu stanovené příspěvky od občanů (pojištěnců) a dalších subjektů, nejčastěji zaměstna-vatelů a státu. Z časového hlediska je systém průběžného financování založen na mezigenerační solidaritě, tj. že mladší generace platí na dávky pro starší generaci a cyklus se postupně přesouvá od mladších ke starším. Současným problémem je při-bývání občanů v poproduktivním věku a nízká porodnost, která nevytváří předpokla- dy pro vznik občanů v produktivním věku, z jejichž mezd by se platily příslušné so-ciální dávky. Vlády se snaží řešit tento rozpor prodloužením tzv. produktivního věku svých ob-čanů, tj. pozdějším odchodem do důchodu. Veřejné Finance

229 Fondové financování Systém fondového financování je založen na soustředění dostatečného množství prostředků, s kterými příslušný fond účelně hospodaří. Základní objem fondu musí být takový, aby výnosy z tohoto fondu stačily pokrýt příslušné vyplácené dávky.. Veřejné Finance

230 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V ČR Veřejné Finance Sociální zabezpečení v ČR je upraveno řadou zákonů o sociálním pojištění. V pojetí zákonů ČR se do SZ řadí: systém sociálního pojištění: důchodové pojištění, nemocenské pojištění, příspě-vek na nezaměstnanost, systém státní sociální podpory, systém sociální péče, systém sociální pomoci. Výdaje a dávky sociálního pojištění nejsou hrazeny z daní, ale z příspěvků na soci-ální pojištění. Pokud příjmy z příspěvků na sociální pojištění nestačí je vzniklý defi-cit hrazen ze SR tj. z výnosů daní. Sazby pojistného v ČR (rok 2003) jsou uvedeny v tabulce Tab. 12.2: Sazby pojistného v ČR v % (r. 2003) SubjektZdravotní pojištěníNemocenské pojištěníDůchodové pojištěníPříspěvek na nezaměstnanostCelkem % Zaměstnanec4,51,16,50,412,5 Zaměstnavatel9,03,319,53,235,0 OSVČ13,54,426,03,647,5 OSVČ: osoba samostatně výdělečně činná V současné době lze pozorovat soustavný nárůst nákladů na sociální pojištění a tím i ros-toucí schodek mezi příjmy a výdaji

231 Důchodové pojištění Veřejné Finance Důchodové pojištění je nejvýznamnější součástí systému sociálního pojištění. Je tvořeno pilířem veřejným a pilířem soukromým (se státní účastí). a) Veřejný pilíř: je založen na povinných příspěvcích občana a na odpovídajících nárokových dávkách. Z důchodového pojištění jsou poskytovány tyto dávky: starob-ní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod a sirotčí důchod. b) Dobrovolný soukromý pilíř: občané mají možnost si ukládat určité množství svých finančních prostředků do tzv. penzijních fondů. V r činil v ČR počet důchodců a počet důchodů Relace mezi mzdou pojištěnců, kterou pobírali v průběhu svého zaměstnání a mezi výši vyměřeného starobního dů-chodu činila v ČR asi 100:

232 Nemocenské pojištění Veřejné Finance Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemo-cenského pojištění. Jde o nároková peněžitá plnění. Patří sem tyto dávky: nemo-censké, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství aj. Veli-kost příslušné dávky činí nejčastěji 69 % z denního vyměřovacího základu

233 Podpora v nezaměstnanosti Veřejné Finance Na podporu v nezaměstnanosti má nárok občan, který splňuje předepsané podmínky :za poslední 3 roky byl zaměstnán aspoň 12 měsíců aj. Zdrojem pro-středků pro tuto podporu jsou prostředky, které platí každý zaměstnaný občan na tzv. státní politiku zaměstnanosti. Rozlišují se prostředky na politiku zaměstna-nosti: aktivní, tj. opatření na trhu práce (náklady na rekvalifikaci aj.), pasivní, tj. vyplácení podpor v nezaměstnanosti

234 Systém státní sociální podpory Veřejné Finance Systém státní sociální podpory (SSP) zahrnuje výplatu dvou skupin sociálních dá-vek: a)dávky testované: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, pří-spěvek na dopravu, b)dávky netestované: rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěs-tounské péče, příspěvek při narození dítěte (porodné), pohřebné. Základním kritériem pro výplatu testovaných dávek je úroveň životního minima ža-datele

235 Sociální péče Veřejné Finance Sociální péče zahrnuje výdaje na: ústavní sociální péči péči o občany se změněnou pracovní schopností (ZPS) péči o staré občany pečovatelskou službu

236 Sociální pomoc Veřejné Finance Sociální pomoc se poskytuje občanovi, jestliže jeho příjem nedosahuje částek ži-votního minima a jestliže si nemůže příjem zvýšit vlastním přičiněním, zejména vlastní prací vzhledem ke svému věku, aj

237 SHRNUTÍ Veřejné Finance Zvolený systém SZ má zajistit realizaci sociální politiky státu. Rozhodujícím sub-jektem SZ je stát a jeho instituce se svými rozpočty. Příjmy a výdaje na SZ se podí-lejí rozhodujícím způsobem na celkových příjmech a výdajích státního rozpočtu. Všeobecným znakem současného stavu financování SZ je růst výdajů a nedostatek příjmů. Objem prostředků vydávaných na SZ se označuje jako tzv. sociální kvóta a představuje podíl výdajů na SZ na objemu HDP. Tento podíl byl v r v ČR 7,61 %. Ve světě existuje řada modelů SZ, které se od sebe liší hlavně podle počtu svých zdrojů, jež se označují jako tzv. pilíře. Nejvíce je znám model dvoupilířový. První pilíř se označuje jako veřejný a jsou to prostředky, které se získávají ze zákona a druhý pilíř je pilíř soukromý a jsou to prostředky, které mohou občané získat na zá-kladě dobrovolného soukromého připojištění. V ČR je zaveden systém penzijního připojištění s účastí státu.. Podle systému financování SZ se rozlišuje průběžné fi-nancování a fondové financování. Při průběžném financování se vyplácejí dávky SZ z prostředků, které občané průběžně odevzdávají do centrálního zdroje (státního roz- počtu). Fondové financování je založeno na jednorázovém soustředění dostatečného množství prostředků ve fondu, který s těmito prostředky hospodaří. Výnosy fondu slouží k výplatě sociálních dávek, nejčastěji starobních důchodů. Předpokladem fun-gování fondového financování je prosperita fondu. SZ v ČR tvoří systém sociálního pojištění (důchodového a nemocenského pojiště-ní), systém SSP, systém sociální péče a sociální pomoci. Nejvyšší náklady jsou na důchodové pojištění, jehož výdaje v r byly v ČR o 10 mld. vyšší než získané příjmy. V rámci okresu Pardubice v r – 1999 však příjmy na sociální pojištění byly vyšší než výdaje. Výdaje na podporu v nezaměstnanosti se rozdělují na tzv. ak-tivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti. Celkové výdaje na po-litiku zaměstnanosti byly v ČR v r cca 14 mld. Kč. Výdaje na sociální péči představují hlavně výdaje jednak na ústavní péči a jednak na pečovatelskou službu. Na výdajích se podílí jak státní rozpočet, tak rozpočty obcí

238 Veřejné finance Kapitola 17: ROZPOČTOVÝ DEFICIT A VEŘEJNÝ DLUH Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

239 ROZPOČTOVÝ DEFICIT A JEHO DRUHY Veřejné Finance Rozpočtový deficit a veřejný dluh je veličina makroekonomická, která zasahuje do všech odvětví národního hospodářství, tedy netýká se jen veřejného sektoru. Je to situace, kdy rozpočtované výdaje jsou vyšší než rozpočtované příjmy (P  V). Rozpočtový deficit D = - (P - V)

240 Veřejné Finance Podle času vzniku se rozlišují deficity: a)deficit před začátkem rozpočtového období (rozpočtový deficit), b)deficit v průběhu hospodářského roku, c) deficit na konci hospodářského roku Z hlediska ústřední vlády to znamená nejčastěji, že: na jednotlivých kapitolách bylo vyplaceno více než bylo rozpočtováno nebo, že: nebyly splněny plánované příjmy (např. nesplnění daňových příjmů). Deficit v SR je základem, resp. počátkem státního dluhu, neboť státní dluh je součet předcho-zích rozpočtových deficitů který je zvětšen o příslušný úrok. Druhy rozpočtových deficitů

241 Deficit a fiskální politika Z fiskálního hlediska je deficit zpravidla výsledkem expanzívní fiskální politiky vlády. Ve vztahu k fiskální politice se rozlišuje: deficit aktivní (strukturální): je výsledkem určité fiskální politiky, deficit pasivní (cyklický): je důsledek působení vnějších faktorů. Veřejné Finance

242 Veřejné Finance Z hlediska podstaty vzniku a složení deficitu se rozlišuje deficit: primární, nebo tzv. bezúrokový, sekundární, tvořený z úrokových plateb z dluhu, neboli následný. Oba deficity se označují jako deficit celkový. a) Primární deficit (bezúrokový): je to nově vznikající deficit v posledním roz-počtovém roce. b) Sekundární deficit (deficit úrokový) Jsou to v podstatě úrokové platby, které musí vláda uhradit z nesplaceného dluhu za předchozí období. Primární a sekundární deficit

243 Příčiny rozpočtového deficitu lze rozdělit na aktivní a pasivní. Pasivní příčiny rozpočtového deficitu Pasivní či vnější (exogenní) příčiny rozpočtového deficitu označované také jako nezaviněné, jsou takové, které ovlivňují příslušnou národní ekonomiku z venku a národní ekonomika na ně musí reagovat. Aktivní příčiny Aktivní či vnitřní (zaviněné) příčiny rozpočtového deficitu jsou takové, které jsou výsledkem určitého ekonomického vývoje uvnitř dané země. Mezi hlavní příčiny rozpočtových deficitů a veřejných dluhů většiny zadlužených států v posledních 20 letech patří příčiny pasivní. Veřejné Finance PŘÍČINY ROZPOČTOVÉHO DEFICITU

244 DŮSLEDKY ROZPOČTOVÉHO DEFICITU Veřejné Finance Příčiny rozpočtového deficitu lze rozdělit na: rozpočtové (finanční), fiskální (makroekonomické)

245 Rozpočtové (finanční) důsledky Rozpočtové (finanční) důsledky jsou různé v krátkém a v dlouhém období. Lze je proto rozlišit na: krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé důsledky Rozpočtové důsledky v krátkém hospodářském období jsou zpravidla pozitivní. Dlouhodobé důsledky Výdaje na umořování jistiny zatěžují příslušný výdajový program rozpočtu. Zvýšený dluh vyvolává zvýšené úroky. Při peněžním krytí se zvyšuje množství peněz v oběhu a dochází ke zvýšení inflace. Z toho vyplývá, že z dlouhodobého hlediska má roz-počtový deficit negativní finanční důsledek, protože je nutné jej nějakým způsobem krýt. Veřejné Finance

246 MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ROZPOČTOVÉHO DEFICITU Pokud za rozpočtové příjmy považujeme jen příjmy daňové a za zdroj pro financo-vání deficitu státní finanční aktiva, např. výnosy z malé privatizace v ČR, lze vychá-zet z následující rovnice: - / T - C - I / = Bc + Bo + S T = celkové daňové příjmy Bc = půjčka od centrální banky C= vládní spotřební výdaje Bo = prodej obliga- I = vládní investiční výdaje cí S = státní obligace Levá strana rovnice vyjadřuje rozpočtový deficit. Pravá strana vyjadřuje možnosti financování rozpočtového deficitu. Rozlišují se tyto základní způsoby financování rozpočtového deficitu: peněžní, dluhové, prodejem státních aktiv, z vytvořené rezervy, z výnosu zvýšených daní. V současné době mezi tzv. standardní způsoby financování deficitů patří financo-vání peněžní a dluhové. Veřejné Finance

247 Peněžní (emisní) financování deficitu Veřejné Finance Peněžní financování rozpočtového deficitu probíhá tak, že stát si vypůjčuje (získává úvěr) od centrální banky. Centrální banka může: poskytnout buď přímý úvěr, nebo nakoupit státní dluhopisy přímo od státu a deficit krýt tzv. úvěrovou emisí

248 Dluhové financování deficitu Veřejné Finance Při krytí deficitu ve SR formou státního zadlužení, tj. vydáním, resp. prodejem státních dluhopisů vznikají jednak administrativní náklady na distribuci a prodej pří-slušných cenných papírů a hlavně je nutné jejich majitelům splácet pravidelné úroky (výnosy z cenných papírů). Potřebné finanční prostředky na úhradu úroků z dluhopisů stát získává zpravidla z výnosů daní. Tento způsob úhrady deficitu se označuje jako tzv. vnitřní zadlužení státu

249 Financování rozpočtového deficitu prodejem státních aktiv Veřejné Finance Jde nejčastěji o: prodej cenných papírů, které se nacházejí ve vlastnictví státu, prodej hmotného majetku ve vlastnictví státu (např. půdy), prodej státního kapitálu: stát prodává svůj podíl v některé bance nebo velkém a významném podniku (ocelárny, doly, hutě aj.), privatizaci určitého státního podniku: jde o prodej státního podílu v příslušném podniku. Mezi nejběžnější způsoby financování rozpočtového deficitu patří financování peněžní a dluhové. Jak peněžní, tak dluhové financování rozpočtového deficitu zvy-šuje množství peněz v oběhu, což má vážné makroekonomické důsledky jak pro agregátní poptávku, tak na pohyb úrokových měr s následnou inflací

250 VEŘEJNÝ - STÁTNÍ DLUH Veřejné Finance Veřejný dluh se běžně označuje jako dluh státní, resp. jako státní zadlužení. Stejný význam má pojem vládní dluh. Veřejný dluh je souhrn závazků státu, složek územní samosprávy (včetně jimi zřizovaných podniků a institucí), veřejných fondů, stát-ních veřejnoprávních institucí a podniků zřizovaných státem

251 Vztah veřejného dluhu a rozpočtového deficitu Veřejné Finance Státní dluh úzce souvisí s deficitem SR, a to tak, že rozpočtový deficit je příčinou veřejného dluhu a veřejný dluh je důsledek rozpočtového deficitu. Z toho vyplývá, že veřejný dluh je hlavně součet minulých rozpočtových deficitů

252 Vnější (zahraniční) veřejný dluh Veřejné Finance Zahraniční veřejný dluh vzniká tehdy, když vláda si potřebné finanční prostředky půjčí od zahraničních subjektů. K zahraniční půjčce přistupuje vláda nejčastěji tehdy, když potřebuje určité finanční prostředky poměrně rychle. Finanční prostředky ze zahraničí získává dlužnický stát: ve formě kapitálu, ve formě dovozu určitých potřebných komodit (zboží)

253 Sledování dluhu Veřejné Finance Při sledování dluhu v určitém časovém období není vhodné sledovat jen jeho abso-lutní hodnotu, ale je vhodné sledovat tzv. dluhový poměr, tj. poměr mezi velikostí dluhu a velikostí HDP, neboť HDP je v podstatě mírou velikosti ekonomiky přísluš-ného státu za příslušné časové období. Platí, že dluhový poměr (DP)  Dluh./HDP

254 Důsledky veřejného dluhu Veřejné Finance Mezi nejdůležitější negativní vlivy veřejného dluhu patří jeho vliv na další SR a tím i na fiskální politiku státu. Negativní vliv veřejného dluhu spočívá v nutnosti tzv. obsluhy veřejného dluhu. Obsluha veřejného dluhu v sobě zahrnuje zejména: evidenci dlužných částek, systém splácení (postupné umořování), systém placení úroků z dlužné částky. Podle Maastrichtských dohod by veřejný dluh v zemích EU neměl být vyšší než 60 % ve vztahu k HDP

255 Veřejný dluh České republiky Veřejné Finance V r se uváděla výše státního dluhu ČR kolem 400 mld. Kč. Velmi významný je tzv. skrytý státní dluh, který v ČR (podle Pekové, 1999) je dvakrát vyšší než ofici-álně vykazovaný státní dluh. Jde zejména o státní záruky na některé úvěry. Např. v r představovaly státní záruky kolem 80 mld. Kč (ztráty Konsolidační banky, České inkasní a dalších. Z hlediska plošné skladby se mění složení státního dluhu ve prospěch zadlužení obcí

256 Možnosti řešení dluhového problému Veřejné Finance K snížení veřejného dluhu vedou dvě hlavní cesty: pasivní: pozitivní vliv exogenních faktorů aktivní: vládní hospodářsko politická opatření. Pasivní řešení veřejného dluhu Existují tři základní exogenní vlivy s pozitivním vlivem na redukci relativní váhy veřejného dluhu: příznivý poměr tempa ekonomického růstu a úrokové míry, inflace, zahraniční granty a dary. Nejúčinnější nástroj na odstraňování dluhu je ekonomický růst. Také každá inflace zvýhodňuje dlužníka, tj. reální hodnota veřejného dluhu klesá. Aktivní způsoby řešení dluhového problému Pro snižování veřejného dluhu je kromě jiného nutno získat potřebnou politic-kou podporu. Vlády se k řešení veřejného dluhu staví zpravidla neochotně. Krytí z výnosu mimořádné veřejné dávky (capital levy). Krytí z výnosu prodeje státního majetku (v ČR z výnosu privatizace)

257 SHRNUTÍ Veřejné Finance Rozpočtový deficit je všeobecně známou situací, kdy ať plánované nebo skutečné příjmy v příslušném hospodářském období jsou nižší než plánované či skutečné vý-daje. Z hlediska času se rozlišuje deficit před začátkem rozpočtového období, v jeho průběhu a na jeho konci. Z hlediska fiskální politiky může být rozpočtový defi-cit aktivní nebo pasivní. Z hlediska podstaty vzniku se rozlišuje deficit primární a deficit sekundární. Příčiny rozpočtového deficitu lze rozdělit na aktivní (ekonomic-ké) a pasivní (politické). Důsledky rozpočtového deficitu jsou velmi různé a lze je rozdělit na rozpočtové (finanční) a fiskální (makroekonomické). Z hlediska času jsou různé důsledky deficitu v krátkém a dlouhém období. Mezi hlavní způsoby financo-vání deficitu patří financování peněžní, dluhové, prodejem státních aktiv, z vytvořených rezerv, ze zvýšených daní aj. Výsledkem opakovaného rozpočtového deficitu je vznik státního či veřejného dlu-hu. Rozlišuje se čistý a hrubý veřejný dluh. Praktický význam má dluh hrubý. Podle ekonomických subjektů, od kterých si stát či jiný článek veřejné správy vypůjčuje, se rozlišuje vnitřní (domácí) a zahraniční (vnější) veřejný dluh. Mezi nejčastější způso-by jak si stát půjčuje je vydání a prodej státních dluhopisů. Velikost státního dluhu se sleduje jednak v absolutní hodnotě, tj. v Kč (nebo USD) a jednak jako tzv. dluhový poměr, což je poměr mezi velikostí dluhu a velikostí HDP za příslušné období. Podle Maastrichtských dohod by veřejný dluh v zemích EU neměl překročit 60 % HDP. Absolutní hodnota dluhu ČR byla v r. 2003byla kolem kolem 400 mld. Kč. Veřejný dluh má zpravidla negativní důsledky, protože snižuje kapitálovou sílu veřejných financí, zatěžuje státní výdaje o tzv. obsluhu dluhu (placení úroků aj.). K snížení veřejného dluhu může docházet pasivní cestou (vlivem exogenních fakto-rů) nebo aktivní cestou (ekonomickými, sociálními a politickými opatřeními)

258 Veřejné finance Kapitola 18: FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

259 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU Veřejné Finance Fiskální federalismus je vícestupňové uspořádání soustavy veřejných, respektive fiskálních rozpočtů a vztahů mezi nimi. Pojem federální se používá i ve státech, které netvoří federaci a jsou např. unitárním státem jako je ČR. Mezi nejčastější uspořádání patří uspořádání trojstupňové, resp. se třemi základními rozpočtovými úrovněmi. Jsou to: úroveň centrální, úroveň středního článku (v ČR od r rozpočty krajů), místní úroveň ( rozpočty pověřených obcí a municipální rozpočty)

260 Veřejné Finance Fiskální federalismus jako odborná disciplína zahrnuje řešení těchto základních problémů: druhy (úrovně) veřejných rozpočtů, strukturu veřejných rozpočtů na příslušných stupních vlád, vymezení kompetencí a funkcí příslušných rozpočtů, daňové určení: které daňové výnosy zajišťují rozhodující příjmy pro příslušný stupeň rozpočtu, typy transferů finančních prostředků mezi jednotlivými stupni vlád. jaké výdaje a na co je použijí jednotlivé vlády. Teorie fiskálního federalismu zkoumá optimální rozdělení pravomocí a odpověd-nosti za zajišťování veřejných statků na jednotlivých úrovních vlád. Ústředním pro-blémem fiskálního federalismu je míra centralizace a decentralizace veřejných pro- středků. Jde o to, aby každá úroveň vlády měla relativně optimální množství fi-nančních prostředků potřebných k optimálnímu zajišťování příslušných druhů ve-řejných statků

261 MODELY FISKÁLNÍHO FEDERALISMU Podle výchozího způsobu rozdělování veřejných prostředků, které se soustřeďují v příslušných druzích veřejných rozpočtů, se rozlišují v podstatě dva základní mode-ly rozdělování těchto prostředků. Je to model: vertikální, horizontální. Veřejné Finance

262 Veřejné Finance Při uplatňování vertikálního modelu dochází k pohybu prostředků mezi jednotlivými úrovněmi vlád, nejčastěji od vyšší úrovně vlády k nižší (tj. po vertikále). Vertikální model má dvě základní formy, a to formu: centralizovaného modelu, decentralizovaného modelu. Ve většině zemí se používá vertikální model. Vertikální model

263 Podstata centralizovaného modelu spočívá v tom, že většinu příjmů z výnosů daní, cel, poplatků aj. je směřována do ústředního rozpočtu. Zde se tyto prostředky rozdě-lují podle určitých pravidel nižším úrovním vlád. Centrum v podstatě rozhoduje o nakládání se soustředěnými prostředky, jež představují většinu prostředků daného státu. Mezi hlavní výhody centralizovaného modelu patří: jednotný postup při získávání příslušných příjmových složek, vyloučení meziregionální daňové konkurence, vyloučení nižších úrovní vlád ze snahy při získávání zvýšeného množství fi- nančních prostředků do svých rozpočtů. Mezi hlavní nevýhody centrálního modelu patří: snížení zájmu municipalit o zvýšené získávání rozpočtových příjmů, používání nedostatečně objektivních kritérií při rozdělování, pomalá až žádná reakce na specifické problémy nižších úrovní vlády, Veřejné Finance Centralizovaný model

264 Decentralizovaný model Veřejné Finance Schéma 14.1: Kombinovaný model

265 Mezi hlavní znaky decentralizovaného modelu patří: rozpočet příslušné nižší vládní úrovně má předem na základě zákona stanoveny druhy finančních příjmů, aby mohla být zajištěna produkce příslušných statků. Jde zejména o výnosy stanovených druhů daní, vymezení druhů veřejných statků, které musí příslušné vládní úrovně ze svých prostředků zajistit, místní vlády jsou zodpovědné za efektivní využití přidělených finančních pro-středků přímo svým voličům, výsledky hospodaření s příslušnými finančními prostředky jsou přímo patrné v příslušném místě a jejich případné nedostatky lze poměrně velmi rychle řešit. Mezi hlavní přednosti decentralizovaného modelu patří : rozšiřování prostoru příslušného nižšího stupně vlády pro určování podrobných pravidel pro výpočet určených druhů daní a poplatků, posilování odpovědnosti nižšího stupně vlády při zajišťování produkce stanove-ných druhů veřejných statků a tím i rozvoje příslušné obce, existence přímé vazby mezi příjmy a výdaji v dané municipalitě nebo regionu. Veřejné Finance Decentralizovaný model

266 Mezi hlavní nevýhody decentralizovaného modelu využívání veřejných finančních prostředků patří: jednotlivé druhy příjmů nemusí být spravedlivě rozděleny, může docházet k neefektivnímu využívání prostředků, nemusí být pamatováno na tvoření rezerv, je oslaben vztah mezi příslušným místem a centrem, malá místa produkují zvýšené administrativní nároky, ústřední vláda může mít nedostatek finančních prostředků pro celonárodní po-třeby (stavby různých produktovodů, dálnic, aj.). při příliš velké roztříštěnosti řízení státu může být celkové řízení společensko - ekonomických procesů ve státě méně pružné. Veřejné Finance Decentralizovaný model

267 Kombinovaný model Veřejné Finance Tento model v sobě zahrnuje prvky jak z centralizovaného, tak decentralizovaného modelu. Kombinovaný model patří mezi modely nejvíce rozšířené. Kombinovaný model by měl poskytovat: optimální míru hospodářské samostatnosti, odpovědnost za plněni dohodnutých a potřebných úkolů statků, přiměřené uplatňování a respektování jednotné linie z centra, garance za minimální úroveň rozvoje každé obce či území. Hlavním problémem všech tří základních modelů je stanovení rozsahu kompe-tencí a odpovědnosti za hlavní úseky rozvoje státu

268 Horizontální model Veřejné Finance Při uplatnění horizontálního modelu dochází k pohybu těchto prostředků mezi pří-slušnými institucemi veřejné správy na stejné vládní a tedy i rozpočtové úrovni. Tento model se jako výchozí model běžně nepoužívá

269 HODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH MODELŮ Veřejné Finance Ze zvolené míry centralizace a decentralizace vyplývá pravomoc příslušného stupně vlády. Platí, že vyšší stupeň vlády by měl poskytovat nižšímu stupni vlády tolik pravomocí, aby to vedlo k optimálnímu hospodářskému a společenskému rozvoji území spravovaného příslušnou vládou. Obecně platí, že tam, kde je celkově méně výkonná národní ekonomika a jsou nut-né zásahy státu je nutné posílit centralizační tendence

270 Prostředky centra Veřejné Finance Z hlediska fiskálních financí by se měly v centru soustřeďovat: důchodové daně, výnosy daní z příjmů právnických osob, výnosy daní ze zdrojů, jež jsou na území rozmístěny nerovnoměrně, výnos daně z přidané hodnoty, spotřební daně

271 Prostředky municipální vlády Veřejné Finance Mezi hlavní finanční příjmy nejnižšího stupně vlády by měly patřit: výnosy daně z nemovitostí (pozemků a staveb), výnosy z místních poplatků, výnosy z místních daní (komunálních). Příklad struktury příjmů obcí v ČR v r. 2000:

272 Fiskální centralizace a decentralizace Veřejné Finance Fiskální centralizace znamená zvýšenou až maximální centralizaci rozpočtových příjmů v ústředním rozpočtu, s čímž souvisí právo rozhodovat o způsobech využití prostředků v centrálním rozpočtu v příslušném období. Centralizace fiskálních prostředků a tím i financování různých veřejných statků je v různých státech různá. Např. v USA jsou nejvíce centralizovány sociální výdaje a výdaje na silniční systém, výdaje na školství aj. Fiskální decentralizace je velikost podílu nižších stupňů vlád na redistribuci fi-nančních prostředků. Zde jsou posilovány příjmy rozpočtů nižších vládních úrovní

273 DAŇOVÉ URČENÍ A FISKÁLNÍ FEDERALISMUS Veřejné Finance Rozhodující součástí teorie fiskálního federalismu je stanovení vertikální struktury veřejných rozpočtů a jejich podíly na výnosech ze zavedených druhů daní. Tuto situ-aci řeší zákon o daňovém určení výnosu daní, který stanoví kam plynou výnosy (tj. do kterého druhu veřejného rozpočtu). Na základě rozhodnutí o daňovém určení by měla příslušná vládní úroveň dostávat tak velké příjmy, které by jí zajistily možnost financovat aktivity požadované od pří-slušné vládní úrovně

274 Daně pro centrální rozpočet Veřejné Finance Do rozpočtů centra mají směřovat výnosy: progresivních důchodových daní, daně s potenciálně velkými výkyvy, výnosy daní, u nichž je daňová základna velmi nerovnoměrně rozložena, výnos nepřímých spotřebních daní (např. daně z alkoholu aj.)

275 Daně pro rozpočty nižší a nejnižší vládní úrovně Veřejné Finance Pro rozpočty nižších a nejnižších vládních úrovní jsou nejvíce vhodné výnosy těchto daní a poplatků, i když jim nemohou zajistit finanční soběstačnost (viz RUD). z daní s imobilním základem, tj. zejména z nemovitostí, místní poplatky a místní daně, viditelné daně: jde o daně z takových zdanitelných položek, které jsou všeobecně kontrolovatelné (daně z nemovitostí, daň silniční aj., daně s relativně jednoduchými nároky na jejich zjišťování, kontrolu, výběr a správu

276 FISKÁLNÍ FUNKCE RŮZNÝCH STUPŇŮ VLÁD Veřejné Finance

277 Funkce ústřední vlády Veřejné Finance Nástroji ústřední vlády pro realizaci záměrů fiskální politiky jsou: vládní výdaje na nákup zboží a služeb, vhodně koncipovaná daňová politika. Opatření, jež provádí vláda jsou: jednorázová (diskreční): např. změny daňového systému aj., dlouhodobá: působí automaticky jako vestavěné stabilizátory. Ústřední vláda se musí starat zejména o zajištění minimální úrovně statků (služeb), které jsou preferovány z hlediska celonárodních potřeb. Poskytování většiny těchto statků je decentralizováno, avšak ústřední vláda musí zajistit dostatek finančních prostředků, zpravidla formou dotací

278 Funkce regionální vlády (krajské) Veřejné Finance Množství finančních prostředků, které tento stupeň vlády dostává, závisí na kompe-tencích a pravomocích, které ji svěří centrum. Např. mezi hlavní kompetence nově vzniklých 14 krajů v ČR patří: školství, zdravotnictví, sociální péče, regionální roz-voj, životní prostředí, stavebnictví, finance, aj

279 Funkce municipální vlády Veřejné Finance V demokraticky vyspělých zemích jsou municipální vlády, vybaveny velkými pravomocemi, kompetencemi a odpovědností při zajišťování svěřených úkolů v oblasti veřejných statků. Je zde uplatňována zásada produkce a rozdělování statků na té úrovni, kde se rozdělí a zhodnotí co nejefektivněji. Jde zejména o financování před-školních zařízení, základního školství, základního zdravotnictví, péče o složky život-ního prostředí, sociální péči aj

280 Transfery mezi jednotlivými stupni veřejných rozpočtů Veřejné Finance Nesrovnalosti mezi potřebami rozpočtů jednotlivých vládních úrovní se běžně řeší následnými transfery, tj. převody či přesuny finančních prostředků, a to zpravidla z rozpočtu vyšší vládní úrovně do rozpočtů nižších vládních úrovní. V souvislost s transfery vzniká otázka do jaké míry by měly být rozpočty nižších vládních úrovní soběstačné. Pro vyjádření soběstačnosti se využívá veličina označovaná jako míra soběstač-nosti, (MS), která vyjadřuje % podíl vlastních prostředků k celkovým zdrojům pří-slušného veřejného rozpočtu: MS = vlastní rozpočtové zdroje dané vládní úrovně = % soběstačnosti. celkové potřeby rozpočtu dané vládní úrovně Míra soběstačnosti místních rozpočtů (krajů a obcí) se v ČR pohybovala v posled-ních letech ( ) okolo 70 %

281 VELIKOST FISKÁLNÍ JEDNOTKY Veřejné Finance Na stanovení velikosti fiskální jednotky z hlediska zabezpečení dostačujících příjmů lze usuzovat z tzv. fiskální pozice, což je schopnost územní jednotky (společenství občanů v obci, mikroregionu či regionu) zabezpečit své fiskální úkoly a je určena těmito hlavními determinantami: fiskální kapacita, fiskální potřeba, daňová kapacita

282 Fiskální kapacita územní jednotky - FK Veřejné Finance Fiskální kapacita území vyjadřuje velikost příjmů při aplikaci určité sazby na da-ňovou základnu. Fiskální kapacita (FK) = Z x t Z = daňová základna (počet daňových objektů), t = daňová sazba. Fiskální kapacita se měří jako celkový výnos určitého daňového systému v určité oblasti za určité období (měsíc, rok). Pokud chceme fiskální kapacitu vyjádřit jako relativní hodnotu, např. v %, zjišťujeme ji jako poměr mezi daňovým výnosem dosa- hovaným v určitém regionu (municipalitě) k příslušnému daňovému výnosu, který je dosahován jako průměr na jednoho obyvatele v celém státě. Příklad Zjišťujeme daňovou kapacitu "daně z příjmu fyzických osob" pro oblast východní Čechy a chceme ji porovnat s výnosem stejné daně v celé ČR, např. za r. 1995: Od- hadovaný výnos daně z příjmu fyzických osob připadající v průměru na jednoho ob- čana v celé ČR za r činil cca Kč. Ve Východních Čechách činil stejný výnos např Kč. Relativní vyjádření: x 100 = 123 %

283 Fiskální potřeba územní jednotky – Fp. Veřejné Finance Fiskální potřeba územní jednotky (Fp) = Os x n. (Os = počet obyvatel s nárokem na daný veřejný statek (počet dětí školního věku, aj.), n = jednotkové náklady spojené s poskytováním určitého statku)

284 Fiskální pozice - FP Veřejné Finance Fiskální pozice je poměr mezi fiskální kapacitou určitého území (FKú) k fiskální potřebě určitého území (FPú) na pokrytí nákladů na produkci veřejných statků pří-slušné municipality či regionu. Pokud územní jednotka má vysokou daňovou kapaci-tu a zároveň nízké potřeby na zajištění veřejných statků je fiskální pozice silná. FP = FK = Z x t Fp Os x n

285 SHRNUTÍ Veřejné Finance Teorie fiskálního federalismu (FF) pojednává o uspořádání úrovní veřejných roz- počtů v příslušném územním celku (který nemusí mít charakter federace). Mezi nej-častější uspořádání patří trojúrovňové uspořádání, tj. centrální článek, střední úroveň a místní (municipální) úroveň. Existují dva základní modely FF, a to vertikální a ho-rizontální, který je doplněn kombinovaným modelem. Kombinovaný model v podstatě spojuje přednosti a vylučuje nedostatky obou předchozích a proto se i nej-více používá. Pro model centralizační je charakteristické zvýšené soustřeďování fi-nančních prostředků z celého území do centra, odkud jsou tyto prostředky následně podle dohodnutých pravidel redistribuovány do nižších rozpočtových úrovní. Mezi hlavní zdroje příjmů centrálního rozpočtu by měly patřit hlavně výnosy z důchodových daní, výnosy daní z příjmů právnických osob, výnosy ze zdrojů, které jsou nerovnoměrně rozmístěny na území, včetně výnosů z daní spotřebních a DPH. Do municipálních rozpočtů tradičně plynou výnosy daně z nemovitostí a výnosy z místních a správních poplatků. Alokaci výnosů jednotlivých druhů daní určuje zá-kon o daňovém určení, který je permanentně novelizován podle aktuální situace. Fis-kální funkce jednotlivých stupňů vlád je nutno vždy spojovat s podíly příslušných vlád na výnosech určitých daní. Stav finanční soběstačnosti z hlediska určených kompetencí při zajišťování veřejných statků je dán poměrem mezi vlastními zdroji a celkovou potřebou rozpočtu dané vládní úrovně. fiskální poměry v určitém území lze vyjádřit pomocí tří základních determinant, a to: fiskální kapacitou, fiskální potřebou a daňovou kapacitou

286 Veřejné finance Kapitola 20: PŘEHLED NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A JEJICH PRÁVNÍ ÚPRAVA Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

287 Výklad pojmu Veřejné Finance Nezisková organizace je pojem, který žádný platný právní předpis v České republice neupravuje. Je to termín, který se spíše vžil v obecném pojetí, protože zahrnuje řadu organizací z různých oblastí. Neziskové jsou organizace, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Jsou to organizace, o jejichž činnosti je jiný zájem, ať už státu, společnosti nebo určité skupiny lidí. Jsou založeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladen větší důraz na důležitost výsledků hlavního poslání, přičemž výše příjmů z něj stojí obvykle až na druhém místě. Je možné konstatovat, že organizace, která není zřízena nebo založena za účelem podnikání, musí být právnickou osobou. V žádném případě není možné, aby se za tzv. neziskový subjekt považovala osoba fyzická. Neziskové organizace jsou tedy právnické osoby, mají svého zřizovatele, zakládají se podle různých právních předpisů a podléhají registraci na místech určených jim zákonem, podle kterého jsou zřízeny

288 Veřejné Finance Základní rozdělení právnických osob je uvedeno v § 18 odst. 2 občanského zákoníku: sdružení fyzických nebo právnických osob – např. občanská sdružení, účelová sdružení majetku – např. nadace jednotky územní samosprávy – např. obce, ale i stát, jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon – Český rozhlas, Česká televize, Akademie věd ČR, profesní komory. Zákon o daních z příjmů uvádí výčet těchto subjektů v § 18 odst. 8, nejedná se o výčet vyčerpávající: zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, kraje a vyšší územní samosprávné celky, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Přehled neziskových organizací

289 Neziskové organizace a jejich právní úprava Veřejné Finance

290 Veřejné Finance Zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů v § 20 písm. f) a násl. uvádí, že zájmová sdružení právnických osob může být vytvářeno k ochraně zájmů nebo k dosažení jiného účelu. K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli, nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze. Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek. Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností. Nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla sdružení. K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí. Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce. Sdružení zaniká výmazem z registrace

291 Podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, mají občané právo svobodně se sdružovat bez povolení státního orgánu. Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů: v politických stranách a politických hnutích, k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církvích a náboženských společnostech. Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Členy mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení. Občanské sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci se podává Ministerstvu vnitra se současnou evidencí na Českém statistickém úřadě. Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů se stává právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy příslušnému ministerstvu byl doručen návrh na její evidenci. Sdružení zaniká: dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením, pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění. Veřejné Finance Občanská sdružení včetně odborových organizací

292 Politické strany a politická hnutí Veřejné Finance Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, dává občanům republiky právo sdružovat se v politických stranách a v politických hnutích. Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu. Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů v občanských sdruženích, k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých povolání, v církevních a náboženských společnostech. Strany a hnutí podléhají registraci na Ministerstvu vnitra. Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby, starší 18 let. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích. Návrh na registraci předkládá přípravný výbor, musí ho doložit požadavkem minimálně tisíce lidí na založení strany a stanovami. Strana a hnutí odpovídají za své závazky svým celým majetkem. Nesmí provozovat podnikatelskou činnost, mohou však založit podnikatelský subjekt v oborech vyjmenovaných zákonem. Členové za závazky ani neodpovídají, ani neručí. Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede výmaz ze seznamu. Zániku předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí

293 Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, upravuje: postavení církví a náboženských společností, vedení veřejně přístupných seznamů registrovaných církví a náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a církevních právnických osob, působnost Ministerstva kultury ve věcech církví a náboženských společností. Tento zákon zaručuje právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru. Návrh na registraci podávají ministerstvu nejméně tři fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, mají způsobilost k právním úkonům a jsou občany České republiky nebo cizinci s trvalým pobytem v České republice. Registrovaná církev a náboženská společnost zaniká jako právnická osoba dnem jejího výmazu z rejstříků. Veřejné Finance Registrované církve a náboženské společnosti

294 Problematika nadací a nadačních fondů je řešena zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, je-li zřizovatel jediný, anebo závětí. Náležitosti jsou upraveny zákonem. Nadace nebo nadační fond vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku. Návrh na zápis podává zřizovatel, popřípadě vykonavatel závěti nebo osoba k tomu jimi písemně zmocněná. Pravost podpisu zmocnitele musí být úředně ověřena. Majetek nadace nebo nadačního fondu smí být použit pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace nebo nadačního fondu. Nadace nebo nadační fond se zrušují dosažením účelu, pro který byly zřízeny, dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o dosažení účelu nadace nebo nadačního fondu, rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací nebo nadačním fondem dnem uvedeným ve smlouvě o sloučení, rozhodnutím soudu o zrušení nadace nebo nadačního fondu dnem uvedeným v tomto rozhodnutí, jinak dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Zaniká ke dni výmazu z rejstříku. Veřejné Finance Nadace a nadační fondy

295 Obecně prospěšné společnosti Veřejné Finance Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, upravuje postavení a právní poměry obecně prospěšné společnosti. Obecně prospěšná společnost: je založena podle tohoto zákona, poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek, její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Název musí obsahovat označení "obecně prospěšná společnost" nebo jeho zkratku "o. p. s."

296 Obecně prospěšné společnosti Veřejné Finance Zakladateli mohou být fyzické osoby, Česká republika nebo právnické osoby. Zakládá se zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zákon upravuje obsah zakládací smlouvy popř. listiny. Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností. Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, může vykonávat i jiné činnosti ("doplňková činnost") za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb

297 Obecně prospěšné společnosti Veřejné Finance Obecně pospěšná společnost se zrušuje: uplynutím doby, na kterou byla založena, dosažením účelu, pro který byla založena, dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o zrušení obecně prospěšné společnosti, sloučením, splynutím s jinou obecně prospěšnou společností nebo rozdělením na dvě či více obecně prospěšné společnosti, dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení obecně prospěšné společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, prohlášením konkurzu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku. Zaniká dnem výmazu z rejstříku

298 Veřejné vysoké školy Veřejné Finance Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, staví vysoké školy na nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. Vysoké školy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Zřizují se a zrušují zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. Vysoká škola je: univerzitní (může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost), neuniverzitní (nečlení se na fakulty). Samosprávnými akademickými orgány veřejné jsou: akademický senát, rektor, vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada, disciplinární komise

299 Veřejné vysoké školy Veřejné Finance Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu. Má ve vlastnictví majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem

300 Obce Veřejné Finance Obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízeních) ve znění pozdějších předpisů jsou: základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Spravuje své záležitosti samostatně a má svůj název. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány. Občanem je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Zákon o obcích uvádí orgány obce a vymezuje rozsah jejich povinností a rozhodovacích pravomocí. Vrcholným orgánem je zastupitelstvo. Rada obce je výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu. Starosta zastupuje obec navenek. Majetek musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vést jeho evidenci. Sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Obec má jedno nebo více katastrálních území

301 Vyšší územní samosprávné celky Veřejné Finance Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) upravuje vlastní práva a pravomoci krajů a rozsah jejich činností. Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem. Dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman a krajský úřad. Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené působnosti, je-li k tomu kraj zákonem zmocněn. Tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje. Obecně závaznou vyhláškou, vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti, lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon. Občanem je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje. Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost. Majetek musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vede jeho evidenci

302 Komory s povinným členstvím vymezené zákonem Veřejné Finance Pro všechny komory platí, že jsou právnickými osobami. Komora daňových poradců Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, upravuje: poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, vznik, postavení a působnost Komory daňových poradců České republiky v souladu s právem Evropských společenství. Daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců. Právo vykonávat daňové poradenství nabývá fyzická osoba dnem zápisu do seznamu. Komora sdružuje všechny daňové poradce, rozhoduje podle tohoto zákona ve věcech oprávnění k výkonu daňového poradenství a o disciplinárních opatřeních

303 Komory s povinným členstvím vymezené zákonem Veřejné Finance Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komora Výše jmenované jsou zřízeny podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Povinností komor je dbát na odbornost práce, kterou vykonávají její členové, hájit zájmy a čest svých členů, vést jejich seznam. Každý lékař, stomatolog, absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává na území České republiky svojí činnost, musí být členem příslušné komory

304 Komory s povinným členstvím vymezené zákonem Veřejné Finance Komora auditorů Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, upravuje: postavení a činnost auditorů, auditorských společností, asistentů auditora, podmínky, za nichž mohou být poskytovány auditorské služby, vznik, postavení a působnost Komory auditorů České republiky. Auditorem se rozumí ten, kdo splnil odborné požadavky a kdo je zapsán do seznamu auditorů nebo zaregistrován v seznamu auditorů. Komora zejména dohlíží na řádné poskytování auditorských služeb, vydává profesní předpisy a auditorské směrnice, vede seznamy auditorů, asistentů auditora a auditorských společností, pečuje o odbornou úroveň auditorů a asistentů auditora, vykonává další činnosti stanovené ve statutu Komory

305 Komory s povinným členstvím vymezené zákonem Veřejné Finance Česká advokátní komora Česká advokátní komora se zakládá podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty. Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou. Musí splnit předpoklady určené zákonem a složit odborné zkoušky. Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů. Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie

306 Komory s povinným členstvím vymezené zákonem Veřejné Finance Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Obě komory se zakládají podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Členem komory se stávají autorizovaní architekti, inženýři a technici splňující předpoklady uložené zákonem po složení odborné zkoušky. Náklady na činnost Komory jsou kryty zejména z členských poplatků, z poplatků za udělení autorizace, z poplatků za úkony pro členy nebo nečleny Komory, z pokut, z příspěvků a darů

307 Komory s povinným členstvím vymezené zákonem Veřejné Finance Notářské komory a Notářská komora ČR Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, upravuje zásady pro činnost notářů, jejich zástupců, náhradníků a pracovníků notáře. Notář je fyzická osoba splňující předpoklady (především notářská zkouška, pětiletá praxe a vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě) podle tohoto zákona, kterou stát pověřil notářským úřadem. Notáře jmenuje ministr na návrh Komory. Notářská komora sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu. Notář se stává členem dnem jeho jmenování notářem. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí

308 Státní fondy Veřejné Finance Státní fond životního prostředí Státní fond kultury Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie Státní zemědělský intervenční fond Fond národního majetku Pozemkový fond České republiky Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond rozvoje bydlení

309 Česká televize a rozhlas Veřejné Finance Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při provozování rozhlasového a televizního vysílání. Upravuje povinnosti, působnost a postavení rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Česká televize se zřizuje zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky. Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména: poskytování objektivních, ověřených a všestranných informací, přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky, vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel, rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin

310 Veřejné Finance Finančními zdroji České televize jsou zejména: televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu, příjem z vlastní podnikatelské činnosti. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize. Český rozhlas se zřizuje zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území České republiky a do zahraničí. Jeho poslání je totožné s posláním České televize. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu. Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména: rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu, příjem z vlastní podnikatelské činnosti. Česká televize a rozhlas

311 Veřejné finance Kapitola 21: FINANCOVÁNÍ, ÚČETNICTVÍ A DANĚ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Veřejné Finance Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD

312 Financování neziskových organizací Veřejné Finance Na problematiku financování občanských organizací je nutno pohlížet jako na problematiku typického vícezdrojového financování. Organizace pro svojí činnost využívají vlastní zdroje (příspěvky členů, výnosy z vlastní činnosti apod.), sponzorské dary a u občanských sdružení a obecně prospěšných společností je možné poskytovat dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce. Na tyto dotace není právní nárok a jejich poskytování se řídí předem stanovenými podmínkami. Základním předpisem, který stanoví finanční vztahy ke státnímu rozpočtu je zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Tyto vztahy jsou dány jen tím, že ze státního rozpočtu je možné občanským sdružením a obecně prospěšným společnostem poskytovat dotace. Nadacím a nadačním fondům již nelze od 1. ledna 1999 dotace poskytovat. Z toho je zřejmé, že se u uvedených občanských společností nejedná o financování ze státního rozpočtu

313 Veřejné Finance Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí upravuje §14 a násl. O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje: jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikačním číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, název a adresu poskytovatele, poskytovanou částku, účel, na který je poskytovaná částka určena, lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek, případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit, u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky, částku těchto prostředků, den vydání rozhodnutí. Financování neziskových organizací

314 Financování neziskových organizací Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání. Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci: k vázání prostředků státního rozpočtu, ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, nebo ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství. Dalším možným zdrojem financí jsou tzv. zahraniční pomoci. Jedná se především o program PHARE, kde jsou prostředky Evropské unie a to jak v oblasti národních programů, tak i vícenárodních programů. Tady se jednoznačně uplatňují principy programového financování a "výběrových" řízení pro získání příslušných dotací. Rovněž vyhodnocování výsledků je věcí podrobného zkoumání. Rovněž programy Evropských společenství se již využívají v této oblasti (např. programy Leonardo, Sokrates a pod.), dále předstrukturální fondy a strukturální fondy. To je oblast, která by mohla být v budoucnu významným zdrojem i pro financování občanských společností. Veřejné Finance

315 Veřejné Finance Financování neziskových organizací Z hlediska poskytování dotací ze státního rozpočtu jsou největší zkušenosti u dotací občanských sdružení a to na poskytování obecně prospěšných činností. Bohužel se nejedná pouze o kladné zkušenosti, ale v mnoha případech jde o zkušenosti záporné, které pak vedou veřejnou správu k vyšší opatrnosti při výběru příjemců dotací. Právě z těchto záporných zkušeností vznikla celá řada omezení ve vládou schválených zásadách o poskytování dotací ze státního rozpočtu občanským sdružením. Patří sem výrazné omezení v úhradě mezd a to jak funkcionářských, tak i zaměstnaneckých, omezení úhrad na pohoštění, úhrad zahraničních cest (s výjimkou dětských ozdravných pobytů, recipročních výměn a sportovní reprezentace), možnosti dotování dalších právnických a fyzických osob a v neposlední řadě omezení dotací na výši 70 % potřebných finančních zdrojů na zajištění příslušného programu. Poslední omezení vychází z požadavku účasti mimorozpočtových zdrojů, které by prokazovaly veřejný zájem o stanovený program. Na principech zásad vlády vytvářejí jednotlivá odborná ministerstva své podmínky dotování a organizování výběrových soutěží

316 Finanční zdroje použitelné pro všechny typy neziskových organizací představují výnosy: z vlastní činnosti, pro kterou byla organizace založena nebo zřízena, z doplňkové činnosti zahrnuté do statutu organizace, z prodeje či pronájmu majetku, z reklam, z darů, dědictví, sponzoringu, od pojišťoven a fondů, z úroků svých vkladů či půjček, ze sbírek, tombol, loterií, ze zdrojů vzniklých organizací zákonnými daňovými úlevami, z příspěvků z veřejných rozpočtů ve formě např. příspěvků, dotací. Zvláštními finančními zdroji pro některé neziskové organizace jsou: členské příspěvky u organizace vyvíjející svoji činnost na členském principu, příspěvky věřících občanů, výnosy z daní a poplatků stanovených zákony, vklady zakladatelů, výnosy z poplatků a pokut, výnosy z obchodování s cennými papíry ve vlastnictví organizace na kapitálovém trhu, úvěry atd. Získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které mají pomoci především neziskovým organizacím zbavit se nedostatku prostředků, se nazývá fundraising. Veřejné Finance Finanční zdroje neziskových organizací

317 Daně neziskových organizací Veřejné Finance

318 Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. vymezuje neziskové organizace jako poplatníka, který není založen za účelem podnikání. Podle § 18 odst. 8 se za poplatníky, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání považují zejména následující subjekty: zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti, občanská sdružení včetně odborových organizací, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské společnosti, nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, veřejné vysoké školy, obce, organizační složky státu, vyšší územní samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy, subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon. Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání. Veřejné Finance Daň z příjmu

319 příjmy z reklam, příjmy z členských příspěvků, příjmy z nájemného. Příjmy z členských příspěvků Členské příspěvky jsou u neziskových organizací předmětem daně, ale na některé se vztahuje podle §19 odst. 1 osvobození od daně. Jsou to především členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin a příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím (např. zákon o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR), občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími. Příjmy z nájemného Výjimku u těchto příjmů tvoří nájemné získané z pronajímání státního majetku, kde takto získané příjmy jsou odváděny do státního rozpočtu, nikoliv ponechány neziskové organizaci. Další výjimku tvoří příjmy z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku. Dále též příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku. Takto získané příjmy jsou od daně osvobozeny. Veřejné Finance Předmět daně z příjmů

320 Osvobození od daně Veřejné Finance Na neziskové organizace se vztahuje řada osvobození od daně. Tato osvobození jsou upravena v §19 a jsou to především tato: členské příspěvky podle stanov, výnosy z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, příjmy státních fondů a dalších fondů stanovené zvláštními předpisy, příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z úroků z finančního prostředků, kterou jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku

321 Odčitatelné položky od základu daně Veřejné Finance Dle ustanovení §20 odst. 7 mohou neziskové organizace základ daně snížený podle §34 dále snížit až o 30%, maximálně však o ,- Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících obdobích. U veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30% snížení činí méně než ,- Kč, lze odečíst částku ve výši ,-- Kč, maximálně však do výše základu daně

322 Poskytování darů neziskovým organizacím Veřejné Finance Dle § 20 odst. 8 lze od základu daně sníženého podle §34 odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajů, organizačním složkám státu, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2.000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně sníženého podle §34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou zřízeni za účelem podnikání

323 Daň darovací Veřejné Finance Pro neziskové subjekty je významná především úprava daně darovací (zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), neboť jedním ze zdrojů jejich financování jsou právě dary. Dar přijatý neziskovou organizací je sice předmětem daně darovací, ale je od daně osvobozen. Obdobně je u neziskových organizací uplatňováno osvobození, pokud jde o bezúplatný převod na veřejně prospěšné účely, podle ustanovení §20 odst. 4 toho zákona jsou to především bezúplatná nabytí majetku: Českou republikou, územními samosprávnými celky a jimi zřízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, dobrovolnými svazky obcí, určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky, státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost, nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu

324 Daň z přidané hodnoty Veřejné Finance Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění. V §51 odst. 1 jsou uvedena plnění, která jsou osvobozena od daně z přidané hodnoty. Pro oblast neziskové sféry jsou důležitá především tato osvobození: u výchovy a vzdělání, u zdravotnických služeb a zboží, u sociální pomoci

325 Výchova a vzdělání Veřejné Finance Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí: výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v předškolních nebo školských zařízeních, činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními. Osvobození od daně se nevztahuje na vzdělávací činnost, která není poskytována v rámci akreditovaného studijního programu

326 Zdravotnické služby a zboží Veřejné Finance Zdravotnickými službami se pro účely tohoto zákona rozumí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty pacientům a osobám, jimž je taková péče určena. Od daně je osvobozeno dodání zboží, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb. Za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky. Sociální pomoc Službami sociální pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí: služby sociální péče, ústavní sociální péče, denní sociální péče, sociální péče poradenské a výchovné ve prospěch dětí a mládeže, služby sociální podpory, služby pracovní adaptace zdravotně postiženým nebo nezaměstnaným ostatní sociální péče bez ubytování

327 Děkuji za pozornost Veřejné Finance


Stáhnout ppt "21.8.2014 Veřejné finance Kapitola 1: Úvod do veřejných financí Veřejné Finance 21.8.2014 Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google