Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

CHOROBY SRDCE A CÉV 54,4 ischemická choroba srdeční jiné nádory úrazy, otravy zažívací onemocnění respirační onemocnění 23,8 7,9 19,3 8,1 6,2 4,1 30,6.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "CHOROBY SRDCE A CÉV 54,4 ischemická choroba srdeční jiné nádory úrazy, otravy zažívací onemocnění respirační onemocnění 23,8 7,9 19,3 8,1 6,2 4,1 30,6."— Transkript prezentace:

1 CHOROBY SRDCE A CÉV 54,4 ischemická choroba srdeční jiné nádory úrazy, otravy zažívací onemocnění respirační onemocnění 23,8 7,9 19,3 8,1 6,2 4,1 30,6 jiné choroby srdce a cév MORTALITA

2 CELKOVÁ A KARDIOVASKULÁRNÍ MORTALITA 1. Rusko Lotyšsko Bělorusko Ukrajina Maďarsko Litva Rumunsko Bulharsko Polsko Slovensko Rusko Lotyšsko Rumunsko Bulharsko Bělorusko Ukrajina Maďarsko Litva Polsko Česká republika 666 ZeměCelkováZeměKardiovaskulární ALE: Švédsko ALE: Španělsko Francie

3 CELKOVÁ A KARDIOVASKULÁRNÍ MORTALITA Česká republika 1984 – 1997 Muži, 25 – 64 let, na obyvatel CELKOVÁ MORTALITA KARDIOVASKULÁRNÍ MORTALITA CEREBROVASKULÁRNÍ MORTALITA KORONÁRNÍ MORTALITA Škodová a spol., změna význ. 907,1 704,8 -13,5% p < 0, ,5 308,4 -19,6% p < 0,001 76,5 55,3 -27,7% p < 0, ,9 194,7 -18,2% p < 0,001

4 INFARKT MYOKARDU historie „ Celkem jsme v uplynulém desetiletí vyšetřili 95 případů infarktu myokardu. ……Do měsíce po vzniku infarktu zemřelo celkem 40% a do roka 60%“ Herles, ČLČ 1938

5 INFARKT MYOKARDU hospitalizační mortalita lůžko Staněk, 2003

6 DESET NEJVĚTŠÍCH OBJEVŮ KARDIOLOGIE 20. STOLETÍ  EKG  Framinghamská studie – hlavní rizikové faktory  Lipidová hypotéza aterosklerózy  Koronární jednotky  Echokardiografie  Trombolytická léčba  Srdeční katetrizace  Operace na otevřeném srdci  Automatické implantabilní defibrilátory  Koronární angioplastika Mehta a Khan, Texas Heart Institute J., 2002

7 KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ Ontogenetický vývoj rizikových faktorů (Fejfar 1975) diabetes hypertenze ” fyzická aktivita kouření stres “ cholesterol přejídání genetické faktory dna

8 EPIDEMIOLOGY OF CVD trends in children (USA) cigarette smoking (36 %) physical activity calorie consumption (28 %) diabetes type II Pearson, 2000

9 ISCHEMIE MYOKARDU cévní resistence transportní kapacita krve pro O 2 koronární průtok frekvence napětí ve stěně komory kontraktilita DODÁVKA O 2 SPOTŘEBA O 2

10 HOURS MINUTES SECONDS ONSET OF SEVERE HYPOXIA Reduced oxygen availability Acute contractile failure Reduction of mitochondrial oxidative metabolism Disturbances of transmembrane ionic balance Reduced ATP production Reduction of creatine phosphate stores Reduction of amplitude and duration of action potential Leakage of potassium ST-segment changes Accumulation of sodium and chloride ions Catecholamine release Stimulation of glycogenolysis Increase in glycolytic flux Development of intracellular acidosis Inhibition of fatty acid oxidation Utilization of glycogen Slowing of glycolytic flux Increasing depletion of energy stores Cell swelling Increase in cytosolic calcium ions Possible exhaustion of glycogen reserves Inhibition of glycolysis Severe depletion of ATP and creatine phosphate Ultrastructural changes, eg. mitochondrial swelling Possible onset of contracture Lysosomal changes and activation of hydrolases Increasing cellular edema Loss of mitochondrial respiratory control Nonspecific electrocardiographic changes Major ultrastructural changes Complete depletion of energy reserves Loss of mitochondrial components Membrane injury and cellular disruption Cellular autolysis ONSET OF IRREVERSIBLE DAMAGE? CELL DEATH AND TISSUE NECROSIS Hearse, 1979 DEVELOPMENT OF ISCHEMIC INJURY

11 INFARKT MYOKARDU Infarkt (tetrazolium-negativní) Přežívající tkáň (tetrazolium-positivní) Perfundovaná tkáň „Area at risk“ (AR) = Infarkt + Přežívající

12 ISCHEMIE MYOKARDU OVLIVNĚNÍ KONTRAKCE  centrální ischemická zona  přilehlá oblast  nepoškozený myokard paradoxní pohyb dyskinesa) snížená kontrakce (akinesa či hypokinesa) kompensační hyperfunkce

13 PŘÍČINY SNÍŽENÉ KONTRAKTILITY PŘI AKUTNÍ ISCHEMII - HYPOTÉZY  akumulace metabolitů  změny makroergních fosfátů  mechanický vliv sníženého kor. průtoku ATP fosfokreatin Opie, 1998 acidosa anorg. fosfát laktát

14 ISCHEMICKÁ KONTRAKTILNÍ DYSFUNKCE Příčinný vztah mezi kontraktilní dysfunkcí a regionální ztrátou ATP nebyl nikdy experimentálně prokázán kontraktilní dysfunkce se objeví před změnami koncentrace ATP v myokardu

15 NOVÉ ISCHEMICKÉ SYNDROMY  tichá ischemie  stunning  hibernace

16 TICHÁ ISCHEMIE (Stern and Tzivoni, 1978)  zvýšený práh bolesti  mírnější typ ischemie  uvolnění modulátorů bolesti (např. ß endorfinů) ? EKG and funkční ischemické změny nejsou vždy doprovázeny bolestmi na hrudi

17 STUNNING (Heyndrickx et al., 1975 Braunwald a Kloner, 1982) „Mechanická dysfunkce, která přetrvává po reperfusi, přesto, že  nedošlo k ireversibilnímu poškození  došlo k obnovení koronárního průtoku Bolli, 1990

18 MOŽNÉ MECHANISMY VZNIKU STUNNINGU  oxyradikálová hypotéza tvorba kyslíkových radikálů  vápníková hypotéza přetížení buňky vápníkem snížená odpověď myofilament na vápník

19 STUNNING – DIAGNOSA U PACIENTŮ Diagnosa vyžaduje průkaz, že  je porucha kontraktility reversibilní  koronární průtok je normální

20 KLINICKÝ VÝZNAM STUNNINGU  nestabilní angina  akutní infarkt s časnou reperfusí  operace na otevřeném srdci  transplantace srdce

21 HIBERNACE (Rahimtoola,1985) „Adaptivní odpověď srdce na nízký koronární průtok, která snižuje spotřebu kyslíku, takže snížená dodávka kyslíku je tolerována po delší dobu aniž dojde k buněčné smrti.“

22 HIBERNACE „…přetrvávající kontraktilní dysfunkce, vyvolaná sníženým koronárním průtokem při zachované viabilitě srdečních buněk.“ Bolli, 1992 PO OBNOVENÍ KORONÁRNÍHO PRŮTOKU SE KONTRAKCE VRACÍ K NORMĚ

23 BUNĚČNÉ MECHANISMY HIBERNACE  ztráta myofilament  snížení kontraktilní kapacity myocytů  rozvoj fibrosy

24 HIBERNACE vs. STUNNING HIBERNACESTUNNING kontraktilní dysfunkce reversibilita průtok N

25 INFARKT MYOKARDU Infarktová zona (IA) (tetrazolium-negativní) Přežívající tkáň (tetrazolium-positivní) Perfundovaná tkáň ohrožená oblast (AR) = Infarkt + Přežívající

26 nekróza apoptóza ZÁNIK SRDEČNÍ BUŇKY

27 SMRT SRDEČNÍ BUŇKY NEKRÓZAPROGRAMOVANÁ APOPTÓZA AUTOFAGIE

28 AUTOFAGIE V SRDEČNÍM SVALU v ischemickém myokardu dochází homeostatickým mechanizmem k potlačení apoptózy a ke stimulaci autofagie kardioprotektivní efekt Yan et al., 2005

29 AUTOFAGIE V SRDEČNÍM SVALU ↑ autofagie Goswami a Das, 2006 ↓ autofagie stárnutí hypertrofie kardiomyopatie regrese hypertrofie chronická ischemie srdeční selhání

30 NEKRÓZA  energeticky nezávislý proces  poškození více buněčných organel  edém buňky  aktivace lysozomálních enzymů  autolytický rozklad buňky  zánětlivá reakce

31 APOPTÓZA  programovaná buněčná smrt  organizovaná (altruistická) smrt „opadávání podzimního listí“

32 APOPTÓZA  svraštění buňky  kondensace jádra  přestavba bílkovin cytoskeletu  rozpad do membránou obalených fragmentů (apoptotická tělíska)

33 APOPTÓZA  vyžaduje energii (ATP)  vyžaduje nové bílkoviny (proteázy)  nedochází k aktivaci lysozomálních enzymů  nedochází k autolytickému rozpadu  nedochází k zánětlivé reakci na rozdíl od nekrózy:

34 1 2 3 (a) (b) (c) (d) (f) (e) (a.t.) Faktory, které vyvolávají, provádějí nebo potlačují apoptózu (a) Zdravá a živá buňka rostoucí na podložce v tkáňové kultuře (b) Buňka, která se uvolnila od růstové podložky v počátečním stádiu apoptózy (c) Buňka v probíhající apoptóze se silně koncentrovaným chromatinem (d) Buňka v další fázi apoptózy s jádrem rozpadajícím se do několika fragmentů (e) Buňka v pokročilém stádiu apoptózy, tvořící „blebs“ a rozpadající se do apoptických tělísek (a.t.) (f) Makrofág fagocytující apoptická tělíska 4

35 APOPTÓZA průkaz  fragmenty DNA na elektroforegramu  cytochemický průkaz fragmentované DNA (TUNEL)  detekce caspáz  změny ve složení lipidů plasmatické membrány

36 -vývojové vady -autoimunní onemocnění -virová onemocnění -nádory -restenóza -aterosklerotické pláty APOPTÓZA a lidská onemocnění -ischemické a reperfusní poškození -srdeční selhání „Málo“ apoptózy„Příliš“ apoptózy

37  % ?  častější na okraji ložiska  rozvoj po okluzi APOPTÓZA a ischemická choroba srdeční apoptózy 4,5 hod. nekrózy 24 hod.

38 APOPTÓZA terapeutické ovlivnění zásahem do mechanismů, brzdících rozvoj apoptózy  oxidativní stres  intracelulární Ca ++  inhibice caspáz - farmaky - ischemickým preconditioningem  ovlivnění exprese cytokinů, integrinových molekul

39 REPERFUSNÍ POŠKOZENÍ „…metabolické, funkční a strukturální důsledky obnovy koronárního průtoku… …kterým je možno zabránit modifikací podmínek reperfuse.“ Rosenkranz and Buckberg, 1983

40 ISCHEMICKO / REPERFUSNÍ POŠKOZENÍ  předpokladem vývoje reperfusního poškození je předcházející ischemické poškození  stupeň reperfusního poškození positivně koreluje s trváním ischemie

41 REPERFUSE Terapie - časná koronární reperfuse je jedinou možností jak omezit rozsah ischemického poškození Experiment - reperfuse není jen prospěšná - může přispět k dalšímu poškození srdeční tkáně

42 REPERFUSNÍ POŠKOZENÍ Experiment - krátký časový úsek (minuty, hodiny) Klinika - dlouhodobá perspektiva (měsíce, roky)

43 KONTROLY PRECONDITIONING A POSTCONDITIONING PRECONDITIONING POSTCONDITIONING N/AR % Zhao a spol., 2003 KPOSTPRE **

44  tvorba kyslíkových radikálů  vzestup osmotického gradientu → otok buňky  aktivace Na/H výměníku  přetížení buňky vápníkem → kontraktura  zánětlivá odpověď  otevření mitochondriálních pórů POSTCONDITIONING ovlivnění časné reperfuze

45 důsledky otevření:  kolaps membránového potenciálu  pokles oxidativního metabolismu  ↑ oxidační stres  bobtnání mitochondrií redukce krist, poškození zevní membrány  odstranění poškozených mitochondrií MITOCHONDRIÁLNÍ (MPT) PÓR V SRDEČNÍM SVALU

46 PREVENTION OF REPERFUSION INJURY Clinical studies ? Results of experimental studies suggest that it is possible to reduce myocardial necrosis by treatment applied at the time of reperfusion

47 „NO – REFLOW“ FENOMÉN Neschopnost reperfuse ischemické oblasti díky: - intravaskularním problémům (otok endothelu) - změně ve složení krve - vasokonstrikci - kapilární oklusi (destičky/neutrofily) JASNÝ CÍL KLINICKÉ INTERVENCE

48 EXPERIMENTÁLNÍ VÝZKUM CHOROB SRDCE A CÉV genová terapie náhrada postiženého genu normální sekvencí problémy: přežívání imunologie

49 VASKULÁRNÍ GENOVÁ TERAPIE žádná z dosavadních studií (70 studií/rok, NIH) neukázala pozitivní efekt požadavek: jedna dávka musí mít dlouhodobý efekt perspektiva: za 5 let? Martin, Berlín 2002

50 KMENOVÉ BUŇKY V KARDIOLOGI 2001 – první experimentální studie (Orlic a spol.) 2002 – první klinická studie (Strauer a spol.) 2004 – první randomizovaná klinická studie (Wollert a spol.)

51 KMENOVÉ BUŇKY  LIDSKÉ EMBRYONÁLNÍ KMENOVÉ BUŇKY spontánně bije 8 – 10% buněk  SVALOVÉ MYOBLASTY - zůstávají myoblasty nevyvíjejí se „gap junctions“  BUŇKY KOSTNÍ DŘENĚ - odběr z kultivace 24 hod APLIKACE: - intramyokardiálně - balónkem Berlín 2002

52 „V dospělém myokardu jsou multipotentní kmenové buňky schopné regenerovat myocyty a koronární cévy.“ Anversa a spol., 2005 KMENOVÉ BUŇKY V KARDIOLOGI


Stáhnout ppt "CHOROBY SRDCE A CÉV 54,4 ischemická choroba srdeční jiné nádory úrazy, otravy zažívací onemocnění respirační onemocnění 23,8 7,9 19,3 8,1 6,2 4,1 30,6."

Podobné prezentace


Reklamy Google