Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do filosofického a etického myšlení 2013 Barbora Řebíková

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do filosofického a etického myšlení 2013 Barbora Řebíková"— Transkript prezentace:

1 Úvod do filosofického a etického myšlení 2013 Barbora Řebíková

2 Co je filosofie? Co je etika?

3 Filosofie Etymologická pomoc • Filosofové si často pomáhají etymologií a vykládají význam slov z jejich původu. • filein a sofia. • Filein sofia = milovat moudrost • Nejen moudrost sofia ale i fronésis

4

5 sofia a fronésis chronos a kairos • Sofia = teoretická moudrost. Schopnost správně přemýšlet o povaze věcí a světa. Rozvažuje o obecných věcech a vede k vědění. • Fronésis = schopnost uvažovat o tom, jak máme jednat a proč, abychom měnili svět a sami sebe k lepšímu. (V Aristotelově etice – základní ctnost)

6 fronésis • Fronésis se získává časem a zkušeností: • „Mladí lidé mohou dosáhnout dokonalosti v geometrii a v matematice, ale zdá se, že prozíraví (fronimoi) být nemohou. Prozíravost se totiž týká jak obecných věcí, tak jednotlivých, a jednotlivé věci se poznávají zkušeností, která mladým lidem chybí, neboť vyžaduje jistý čas.“ • (Aristoteles, Etika Nikomachova, 1142a)

7 filosofie • Nikoli vlastnění, ale milování moudrosti. Vztahování se k ní, toužení a usilování o ní. • Co to ale je? Co je to filosofie je otázkou proslulou a zároveň již filosofickou. • „Jedna z nejsnazších možností, jak ji zodpovědět, tkví v prohlášení, že filosofie je to, co dělají filosofové a v poukázání na díla Platóna, Aristotela, Descarta, Huma, Kanta, Russella, Wittgensteina, Sartra a dalších slavných filosofů.“ (Nigel Warburton, Philosophy, Routledge1995)

8 ...co filosofové dělají? • Filosofie podobně jako věda je způsob přemýšlení o konkrétních otázkách a problémech a hledání správných řešení a odpovědí na ně. • Ne všechny otázky a odpovědi však jsou filosofické (či vědecké). • Jejich zásadní vlastnost tkví v užití logu (λόγος) a logických argumentů.

9 Logos x mythos • Co to znamená užití logu a co mu předcházelo? Co je to logos? • Se vznikem logu se pojí samotný počátek filosofie a vědy.

10 mythologie • Před filosofií • Mythos = slovo, vyprávění, řeč • Logos = slovo, vyprávění, řeč • Jaký je mezi nimi rozdíl? • Různé výklady stejné skutečnosti...

11 oheň

12 mythos • Oheň přinesl lidem Prométheus. • Obětování kůže a kosti x maso. Zeus obelstěn a mstí se odebráním ohně. „Když mají mít lidé maso, ať je jedí syrové.“ Prométheus krade oheň bohům a přináší lidem. Trest – přikován ke skále. Osvobozen Héraklem. (Prsten).

13 logos C 2 H 5 OH + 3 O > 3 H 2 O + 2 CO 2

14 láska

15 mythos • Erós přináší radost i žal, vládne nad vším a všude: vznáší se na zlatých křídlech ozbrojen lukem a šípy. Koho zasáhne svou střelou, ten podlehne lásce. Erós je roztomilý i ukrutný, veselý i potměšilý, lidé po něm touží, opěvují ho i proklínají. • je primárním božstvem, které nejen ztělesňuje sílu erotické lásky, ale také naléhavý přírodní pud, první záblesk světla zodpovědný za počátek a pořádek všech věcí v kosmu

16 logos • Láska, zamilovanost a volba partnera se děje na základě pohlavního výběru, jednoho z významných aspektů evoluce, jejíž existenci dnes vědci již nezpochybňují. • Přitažlivost na základě konkrétního druhově odlišného znaku.

17 Mýtus • Mythos x logos – různé způsoby uchopení skutečnosti • Hlavním cílem nejstarších pokusů o výklad světa je popis vzniku světa, a to z jednoduchého a proto plně srozumitelného počátku.

18 Hésiodos -Theogonie „Jako první ze všeho se zrodil Chaos, potom Gaia s širokou hrudí, navždy pevné sídlo všech věcí, a mlžný Tartaros v prohlubni Země s širokými cestami, a Erós, který je nejkrásnější z nesmrtelných bohů, uvolňovatel údů, jenž si podmaňuje mysl i rozvážnou vůli v prsou všech bohů i lidí…“

19 Mýtický výklad světa • „Nejprve byl Chaos a Noc a černý Erebos a širý Tartaros a nebyla Gé ani Aér ani Úranos. V bezmezných záhybech Erebu černokřídlá noc nejprve zrodila prvotní větrné vejce. Když se naplnila příslušná doba, vyklubal se z něho dychtivý Erós.“

20 Projevy mýtu v současném myšlení • …jeden z mnoha příkladů – hledání druhé poloviny.

21 Zrod filosofie • Překonání mytického výkladu světa • Racionální výklad světa pomocí logu • Logos – předmětné myšlení • Předmět – před-metá výsek skutečnosti a nikoli její celek jako mýtus. • logos, postupně ohraničené oblasti otázek, jasné metody hledání odpovědí - věda • Rozkouskování skutečnosti

22 ...jiné počátky filosofie • Kierkegaard: filosofie vznikla ze zoufalství • Martin Buber: filosofie začínám tam, kde je otřesen náš každodenní život vpádem nějaké nečekané události např. katastrofy, havárie, války, ztráty, nemoci atd. a kdy si začínáme klást otázky o sobě a o světě. (Proč jsem a žiji? Jak bych se měl chovat a proč bych se měl chovat dobře atd.) • Nemoc „nečekaná událost“, „počátek filosofie“ se týká lidí, se kterými se denodenně setkávají lékaři, zdravotní sestry a další ošetřující personál. I lidé těchto profesí by se proto měli se základy filosofie seznámit.

23 Problém uvádění do filosofie • Překonání mýtu, vznik logu (a pojmů) • Při uvádění do filosofie stojí ten, kdo se pokouší do ní uvést někoho jiného před nelehkým úkolem. Problém spočívá v tom, že ve filosofii svým způsobem už všichni jsme. Všichni používáme logos a pojmy (spravedlnost, statečnost, moudrost, dobro a zlo a mnohé další) • Tyto pojmy mají dlouhou tradici a historii užívání. • Řecké dědictví pojmového myšlení je vlastní každému myslícímu Evropanovi. • Jak se tedy z filosofie vymanit, opustit filosofické myšlení a spolu s někým do něj teprve vstoupit?

24 přístupy • Dějinný – dějiny filosofie, antika – současnost, přehled autorů, děl, myšlenek • Systematický – zaměření na konkrétní téma či problém, přehled řešení napříč dějinami

25 Filosofie x věda • Vědy se postupně vydělily z filosofie. Původně filosofické otázky či problémy přebrala věda, která neustále zlepšovala metody k dosažení cílů. • Vědy si postupně skutečnost rozdělily. • Filosofie nadále nemá co říci k vědeckým definicím a postupům, ani to není v jejích silách. Zodpovídání vědeckých otázek náleží pouze vědě.

26 Filosofie x věda • Věda však nedokáže svými prostředky odpovědět na to, co být má a co ne. • A to ani v doméně vědy.

27 Embryologie •...nám řekne, co embrya jsou a jak vznikají

28

29

30 Embryonální technologie • technické dovednosti, které jsou výzkumníci schopni s embryi provádět. Mohou vytvořit embryo v laboratoři technikami IVF či klonováním. Mohou udržet embrya v laboratoři živé, nebo je mohou zamrazit.

31 Filosofie - „Embryonální“ etika • Rozdíly mezi technickou nemožností a morální nemožností. • Morální správnost. • Morální filosofie nemůže říci, co embryo biologicky je a ani nemůže říci, co všechno je technicky s embryem možné dělat. • Odpovídá však na otázky, co by se dělat mělo a co ne a to i v doméně vědy.

32 Velmi speciální otázka • Velký pokrok věd – schopnost měnit směr lidského vývoje. • Můžeme plánovat pohlaví našich potomků. Můžeme je testovat na přítomnost či absenci vybraného genu a do života „poslat“ pouze embrya s „dobrými“ geny. • Umíme izolovat lidské kmenové buňky, které umí vytvořit téměř jakoukoli tělní tkáň. Umíme klonovat za účelem získání geneticky shodných kmenových buněk. • Umíme mnoho věcí. Otázkou zůstává, zda je také smíme. Abychom v této oblasti uměli rozhodnout, zda smíme to, co umíme, musíme se dostatečně orientovat nejen v oblasti biologie, ale také filosofie a etiky.

33 ... • Mnohé otázky nejsou pouze vědecké, biologické, lékařské, ale také zároveň náboženské a filosofické. Odpovědi nemají dopad pouze na vývoj vědy nebo lékařský výzkum, ale v podstatném smyslu na celou lidskou společnost a její kulturu.

34 ... • Filosofie rozšiřuje náš pohled na skutečnost a umožňuje nám ji lépe vidět a chápat. Tím sice znesnadňuje naše rozhodování, ale napomáhá k rozhodování správnému.

35 Etika - filosofická disciplína

36 Co je to etika? • Etymologie: éthos se týká zvířat a označuje „místo jejich pastvy nebo stáj, jakož i způsob jejich života a chování“. Přeneseno na člověka znamená éthos místo bydlení, určené společenstvím nebo původem. Vztah ke společenskému mravu a nakonec způsob jednání, postoj a smýšlení osob. Zvyk. • Latinské mos, od něhož je odvozeno slovo,morálka‘, znamená původně,vůle‘. mos nakonec, tak jako étos, znamená také osobní způsob života, smýšlení, charakter a mravní chování jedince.“ České slovo mrav pochází ze základu nrav, což bylo něco, co se „obecně líbí a co je vhodné“.

37 Je etika souborem norem (hotových výpovědí o tom, co má být a o tom, co být nemá)? • O etice se často soudí, že je souborem norem, čili již hotových výpovědí o tom, co má být a co být nemá. Toto vodítko však často k dispozici nemáme a teprve ho hledáme. • Přesto se už pohybujeme v oblasti etiky. • Předběžná definice: etika je úvaha resp. rozprava o tom, co má být.

38 Lékařská etika • V lékařství můžeme na jedné straně uvažovat o technické proveditelnosti a na straně druhé o etické možnosti každého zákroku. (příklad: těžce poranění a znetvoření vojáci. Trvalé následky a znetvoření jim po „vyléčení“ neumožňují komunikaci, či ji zásadně omezují. Nemohou se opět skutečně vrátit do života)

39 ... • Je správné těmto lidem zachraňovat život? • Je možné se vůbec ptát na to, zda měl lékař zachraňovat ohrožený život? • Pokud lékaři mohou předvídat, jak strastiplný život pacienti povedou, mají pomáhat takový život zachovat? • Je lékař oprávněn posuzovat hodnotu něčího života? • V době, kdy se věnoval těžkému případu mohl zachránit více životů (princip spravedlnosti, utilitarismus). Které jednání je etické a proč? • Jak si má počínat ošetřující personál?

40

41 ... • Tyto otázky jsou předmětem etiky, konkrétně lékařské etiky. Etika tedy není soubor platných norem, ale starostí a usilováním o konání dobra. Je to tedy rozprava o tom, co má být, motivovaná starostí o nejvyšší dobro.

42 Technické vs. etické • Jak otázky technické, tak otázky etické směřují k tomu, „jak si počínat“. • Technické řeší, jak zastavit krvácení, jak upéct chleba, postavit dům, zahnat smutek, vykrást banku apod. • I etické otázky řeší, „jak si počínat“. Jak by si měl počínat vojenský lékař a ošetřující personál, jak si počínat v naléhavých případech, v kritických a krizových situacích apod. • Jaký je v nich tedy rozdíl?

43 Obojí směřuje k dosažení cíle, ale... • Technické uvažování pojímá cíl jako neproblematický a jako účel jednání, bez zkoumání toho, zda je tento cíl opravdu tím, co „má být“. Kriticky ho neprozkoumává a nezdůvodňuje. Je zaměřeno především na provedení a nikoli na cíl. • Etické uvažování nahlíží cíl jako nesamozřejmý a poměřuje je jej vždy vyšším cílem, jímž je „dobro o sobě“ (nepotřebuje být dále zdůvodňováno) • Zopakujme si tedy, že etika je: rozprava o tom, co má být, motivovaná starostí o nejvyšší dobro a nikoli soubor jasně daných (technických) postupů a návodů. • Jde o kritické zkoumání těchto cílů a jejich poměřování dobrem!

44 Otázkou je, co je tímto „nejvyšším dobrem“? • Je stejné pro člena teroristické organizace, duchovního vůdce, pacienta, vězně, členku řádu Voršilek z Jiřetína pod Jedlovou, člena protivládních vzbouřenců v Sýrii? • Pojetí dobra může být ovlivněno zájmy a ideologiemi. Je proto vždy zapotřebí očišťovat naše pojetí dobra od nánosů zájmů, ideologií, kulturních vlivů, vlivu rodiny, náboženství, školy, přátel, politických stran, reklam apod. • Filosofický pojem dobra vyžaduje kritické zkoumání a velké myšlenkové úsilí. • Etika je ustavičným hledáním správných odpovědí, hledáním toho, co „má být“. Ustavičné přehodnocování a změna naivního myšlení v myšlení kritické.

45 Odvaha k etice • Přehodnocování vlastních pozic (které někdy považujeme za neotřesitelné a dobře zdůvodněné a jindy jejich zdůvodnitelnost pouze cítíme) vyžaduje odvahu změnit názor, otevřít se jiným myšlenkách, ochotu kriticky myslet a promýšlet, hledět na věci nikoli ve vlastním zájmu, ale v zájmu dobra, chuť diskutovat a uplatnit právo na změnu názoru, právo na to mýlit se a právo na to říci ne špatnému jednání. Pokud toto ne! směřuje např. k nadřízenému vyžaduje etické jednání i velkou dávku osobní statečnosti.

46 ... • V dnešní době, v době rozkladu velkých ideologií a nástupu individuálního egoismu a individuální svobody může toto usilování a starost o dobro chybět. • Naší povinností je tuto starost a úsilí opět probouzet.

47 Rozdíl mezi etickým a morálním jednáním • V humanitních oborech a filosofii vládne terminologická nejednotnost. • (Rozdíl mezi vědou a filosofií) • Zkusme však přesto zavést určité jednoznačné a konkrétní určení toho, co znamená etické a co morální. • Morální jednání můžeme nahlížet jako to, které je ve shodě s naším svědomím, jako etické pak to, které směřuje k dobru. • Jednání, které se „subjektivně“ shoduje se svědomím, ještě nemusí „objektivně“ směřovat k dobru. (právo satí či korida ukazují, že to, co může být vnímáno jako morální jednání v rámci určité skupiny není jednáním směřujícím k obecnému dobru. Indové i Španělé jsou přesvědčeni, že konají správnou věc.)

48 Etické vs. morální • V aplikaci „morálního“ jednání (skupinová morálka) Členové jedné skupiny, rodiny, kmene či národa, cítí povinnost chovat se k sobě navzájem určitým způsobem, nekrást, nelhat, nezabíjet, ale jejich morálka je již nemusí zavazovat k tomu, aby se tímto způsobem chovali i ke členům jiné skupiny, tř. jinému kmeni, národu.. (etnické konflikty, Hutuové a Tutsiové – ve Rwandě bylo v roce 1994 během 100 dní vyvražděno cca 0,5 milionů Tutsiů a umírněných Hutuů, válka na Balkáně..)

49 Kde hledat odpovědi? • Pokud se ptám „jak mám jednat“, odpověď mohu hledat u autorit, ptát se po společenském konsenzu a po morálce určité společnosti či kultury. Tuto otázku však kladu i sám sobě a svému svědomí. Mnohdy mohu cítit, že normy, které společnost považuje za morální nesměřují k dobru – upalování a nerovnoprávnost žen, týrání zvířat... Pojem dobra není tvořen libovůlí, ani většinovým názorem. Vyžaduje hledání, úsilí a odvahu! (od lékaře očekáváme vyšší bioetickou odpovědnost než od neinformovaného pacienta apod) • (Rozdíl mezi legitimním a legálním - vnitřní normy a vnější normy – heteronomní a autonomní morálka)

50 Historie lékařské etiky: zrod etického vědomí z otřesu

51 ...

52

53 moudrost x inteligence...

54

55 • Podnětem k ustavení lékařské etiky jako oboru a předmětu výuky, byla otřesná zjištění o chování nacistických lékařů za druhé světové války. • Lékaři prováděli pokusy na vězních koncentračních táborů. „Z metodologického hlediska šlo o zcela racionální výzkumné projekty, např. o sledování reakcí organismu na mimořádné fyzikální a toxické vlivy. Některé výsledky těchto pokusů se staly dokonce praktickým přínosem (např. hibernace v chirurgii)

56 Norimberský tribunál • Norimberský tribunál se zabýval kauzou nacistických lékařů až v roce • Hlubokou konsternaci působila sebeobhajoba lékařů: dovolávali se běžné utilitaristické morálky, jejíž klíčovou hodnotou je užitečnost: maximální prospěch pro maximum lidí. Z výsledků pokusů budou přece těžit celé generace! • Tím byl zaskočen nejen tribunál, ale i celá evropská kultura (se svým morálním pluralismem, do jehož palety patří i morální utilitarismus vedle jiných –ismů). • Otřesená veřejnost, včetně té lékařské, neměla pohotově pádný rozumový protiargument, intuitivně však cítila potřebu širšího kontextu nazírání, v němž by nepřijatelnost očividného zla byla přesvědčivě zdůvodněna. Tímto kontextem se měla stát - lékařská etika jakožto soustavně pěstovaný diskurs (= rozprava) vycházející ze starosti o dobro. Jeho cílem mělo být formulování takových zásad, které by byly vodítkem profesionální morálky, poučené hrůzami nacismu. Tak tehdy rozhodly lékařské stavovské organizace svobodného světa.

57 Čtyři principy lékařské etiky • Tento otřes vedl k ustavení čtyř základních zásad lékařské etiky: • 1. nonmaleficence, 2. beneficence, 3. autonomie 4. spravedlnost

58 … Děkuji za pozornost Barbora Řebíková


Stáhnout ppt "Úvod do filosofického a etického myšlení 2013 Barbora Řebíková"

Podobné prezentace


Reklamy Google