Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021) Estetika I Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021)

Prezentace na téma: "Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021) Estetika I Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021)"— Transkript prezentace:

1 Barbora Řebíková (rebbarbora@email.cz, 731 588 021)
Estetika I Barbora Řebíková )

2 Úvod do filosofického a estetického myšlení

3 Co je to filosofie? Co je to estetika?

4 Filosofie Etymologická pomoc
Filosofové si často pomáhají etymologií a vykládají význam slov z jejich původu. filein a sofia. Filein sofia = milovat moudrost Nejen moudrost sofia ale i fronésis

5

6 sofia a fronésis chronos a kairos
Sofia = teoretická moudrost. Schopnost správně přemýšlet o povaze věcí a světa. Rozvažuje o obecných věcech a vede k vědění. Fronésis = rozvaha, praktický rozum, prozíravost (V Aristotelově etice – základní ctnost)

7 fronésis Fronésis se získává časem a zkušeností:
„Mladí lidé mohou dosáhnout dokonalosti v geometrii a v matematice, ale zdá se, že prozíraví (fronimoi) být nemohou. Prozíravost se totiž týká jak obecných věcí, tak jednotlivých, a jednotlivé věci se poznávají zkušeností, která mladým lidem chybí, neboť vyžaduje jistý čas.“ (Aristoteles, Etika Nikomachova, 1142a)

8 filosofie Nikoli vlastnění, ale milování moudrosti. Vztahování se k ní, toužení a usilování o ní. Co to ale je? Co je to filosofie je otázkou proslulou a zároveň již filosofickou. „Jedna z nejsnazších možností, jak ji zodpovědět, tkví v prohlášení, že filosofie je to, co dělají filosofové a v poukázání na díla Platóna, Aristotela, Descarta, Huma, Kanta, Russella, Wittgensteina, Sartra a dalších slavných filosofů.“ (Nigel Warburton, Philosophy, Routledge1995)

9 Logos x mythos Co to znamená užití logu a co mu předcházelo? Co je to logos? Se vznikem logu se pojí samotný počátek filosofie a vědy.

10 mythologie Před filosofií Mythos = slovo, vyprávění, řeč
Logos = slovo, vyprávění, řeč Jaký je mezi nimi rozdíl? Různé výklady stejné skutečnosti...

11 Projevy mýtu v současném myšlení
…jeden z mnoha příkladů – hledání druhé poloviny.

12 Zrod filosofie (jedna z možných odpovědí)
Překonání mytického výkladu světa Racionální výklad světa pomocí logu Logos – předmětné myšlení Předmět – před-metá výsek skutečnosti a nikoli její celek jako mýtus. logos, postupně ohraničené oblasti otázek, jasné metody hledání odpovědí - věda Rozkouskování skutečnosti

13 ...jiné počátky filosofie
Kierkegaard: filosofie vznikla ze zoufalství Martin Buber: filosofie začínám tam, kde je otřesen náš každodenní život vpádem nějaké nečekané události např. katastrofy, havárie, války, ztráty, nemoci atd. a kdy si začínáme klást otázky o sobě a o světě. (Proč jsem a žiji? Jak bych se měl chovat a proč bych se měl chovat dobře atd.)

14 Problém uvádění do filosofie
Překonání mýtu, vznik logu (a pojmů) Při uvádění do filosofie stojí ten, kdo se pokouší do ní uvést někoho jiného před nelehkým úkolem. Problém spočívá v tom, že ve filosofii svým způsobem už všichni jsme. Všichni používáme logos a pojmy (spravedlnost, statečnost, moudrost, dobro a zlo a mnohé další) Tyto pojmy mají dlouhou tradici a historii užívání. Řecké dědictví pojmového myšlení je vlastní každému myslícímu Evropanovi. Jak se tedy z filosofie vymanit, opustit filosofické myšlení a spolu s někým do něj teprve vstoupit?

15 přístupy Dějinný – dějiny filosofie, antika – současnost, přehled autorů, děl, myšlenek Systematický – zaměření na konkrétní téma či problém, přehled řešení napříč dějinami

16 Filosofie x věda Vědy se postupně vydělily z filosofie. Původně filosofické otázky či problémy přebrala věda, která neustále zlepšovala metody k dosažení cílů. Vědy si postupně skutečnost rozdělily. Filosofie nadále nemá co říci k vědeckým definicím a postupům, ani to není v jejích silách. Zodpovídání vědeckých otázek náleží pouze vědě.

17 Filosofie x věda Věda však nedokáže svými prostředky odpovědět na to, co být má a co ne. A to ani v doméně vědy.

18 … Např. embryologie nám řekne, co embrya jsou a jak vznikají.

19

20 … Embryonální technologie
technické dovednosti, které jsou výzkumníci schopni s embryi provádět. Mohou vytvořit embryo v laboratoři technikami IVF či klonováním. Mohou udržet embrya v laboratoři živé, nebo je mohou zamrazit.

21 … Filosofie - „Embryonální“ etika
Rozdíly mezi technickou nemožností a morální nemožností. Morální správnost. Morální filosofie nemůže říci, co embryo biologicky je a ani nemůže říci, co všechno je technicky s embryem možné dělat. Odpovídá však na otázky, co by se dělat mělo a co ne a to i v doméně vědy.

22 ... Mnohé otázky nejsou pouze vědecké, biologické, lékařské, ale také zároveň náboženské a filosofické. Odpovědi nemají dopad pouze na vývoj vědy nebo lékařský výzkum, ale v podstatném smyslu na celou lidskou společnost a její kulturu.

23 ... Filosofie rozšiřuje náš pohled na skutečnost a umožňuje nám ji lépe vidět a chápat. Tím sice znesnadňuje naše rozhodování, ale napomáhá k rozhodování správnému.

24 Estetika Co je to estetika? Co je předmětem estetiky?
Čím se zabývá? Jaká jsou její tradiční a současná témata?

25 … Estetika, filosofie a umění jsou sebereflektující disciplíny, tudíž definování svého vlastního předmětu zkoumání patří mezi jejich úkoly.

26 … „Když člověk začal uvažovat o problematice estetiky, existovaly již lidské výtvory, které v sobě nesly příznaky estetického ztvárnění. Ještě řadu staletí však neměla tato oblast své pojmenování, které má nyní a po řadu staletí byl předmět estetiky různě rozšiřován, zužován, nahlížen z mnoha stran a porůznu interpretován. V důsledku toho nacházíme v dějinách estetického myšlení nejrozmanitější definice estetiky a jejího předmětu.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 9)

27 Pojem „estetika“ 1750 – Alexander Baumgarten – „Aesthetica“
Nový pojem - starý význam Baumgartenův pojem „estetika“ neoznačuje nic nového. Označuje zkoumání a zájem o…? Co označuje? Co je předmětem estetiky?

28 … Základní okruh úvah týkajících se estetiky se soustřeďoval především k hledání příčin zvláštního požitku, který pociťujeme jak při vnímání některých přírodních jevů, tak i některých lidských výtvorů, zejména z oblasti umění; nejčastěji se v souvislosti s tím hovoří o kráse jako o zdroji tohoto požitku.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 9)

29 Tradiční odpověď: Krása
Předmětem estetiky je krása.

30 Starší dnes nerozvíjené pojetí: nauka o kráse
Např. Jaroslav Volek - Kapitoly z dějin estetiky „Estetika je naukou o kráse.“ Existují tři oblasti krásna Příroda Mimoumělecké výtvory (výrobky řemesel, průmyslu, stavebnictví…) umění

31 Krása?

32

33

34 Hieronymus Bosch

35 Hermann Nitsch

36 Krása jako tradiční předmět estetiky
„Poznamenali jsme již, že velmi často bývala estetika vymezována jako nauka o krásnu. Kategorie krásna měla a má v estetice význačnou úlohu, přesto však je nutno považovat vymezení estetiky jako nauky o krásnu za zúžené a do jisté míry i zavádějící.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 18)

37 … „Názorně se o tom můžeme přesvědčit jak na módě, tak i na umění (především na umění 20. století). Moderní umění často záměrně rozšiřuje náš duchovní svět tím, že nás burcuje šokem, drsnou pravdou, záměrnou ošklivostí, nepředvídaností, drastičností, absurditou atd., čímž rozbíjí strnulé představy o kráse a o našem místě ve světě.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 18)

38

39 … „Zdaleka není vzbuzován jen zážitek krásna, i když po opakovaném vnímání takových uměleckých děl nakonec zážitek krásna může nastat. V každém případě se zde však realizuje (úspěšně či méně úspěšně) estetické osvojování světa, které je vícerozměrné a nevyčerpává se jen hlediskem krásy.“ M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 19)

40 Současná odpověď: Estetično Estetické jevy Estetická situace

41 Dnešní pojetí Estetika se zabývá zkoumáním estetična, tj.
estetických jevů v celé jejich šíři.

42 … „Pokusíme-li se, navzdory značné šíři estetického pole a jeho různorodosti, o zobecnění, dostaneme jako společného jmenovatele zkušenost s estetickými objekty, což mohou, ale nemusejí být umělecká díla.“ (V.Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20.)

43

44

45 definice „Estetika je nauka o povaze, příčinách, zákonitostech a významu estetických jevů jako výsledků estetického a uměleckého osvojování světa, tj. přírody, společnosti i člověka samého.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 12)

46 … „Tímto vymezením chceme zdůraznit, že se estetika nezabývá jen uměním, jak se veřejnost, někdy i odborná, domnívala a domnívá. Některé jiné definice zdůrazňují též zkoumání funkcí estetična, estetického vnímání, estetické činnosti, estetického vědomí, apod.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 12)

47 estetično „Ve vývoji estetiky i v některých jejích současných proudech je podstata a specifičnost estetična často redukována na hodnocení jevů z hlediska jejich krásy či ošklivosti, na to, zda vyvolávají v člověku libost, nebo nelibost. To je významný, ale spíše povrchový, a nikoli jediný a rozhodující znak estetična.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 21)

48 … „Chápeme proto estetično hlouběji jako kategorii označující jednu ze specifických forem lidského vztahu ke světu, lidského osvojování světa. Této formě odpovídá nejen souhrn předmětů či výtvorů, ale i činností a procesů. I když se na tomto osvojování podílí i myšlení a jej jím v každém případě zasaženo, nejde o racionální poznávání skutečnosti, jak je reprezentuje zejména věda.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 21)

49 … „Estetické osvojování vyjadřuje zároveň jak postižení (vnímání a poznávání) objektivní skutečnosti, tak i náš vztah, náš postoj k této skutečnosti (který se projevuje jednak v hodnocení jevů, a to především z hlediska krásy a ošklivosti, jednak v tvořivé přeměně světa, a je konečně i výrazem našeho uvědomování si tohoto vztahu.“ (M. Jůzl, D. Prokop, Úvod do estetiky, Panorama, Praha 1989, s. 21)

50 definice „Předmětem estetiky je proto estetická situace, tvořená několika zásadními složkami, které se mohou stávat hlavními předměty estetického zkoumání, aniž by se však vytratilo zapojení zkoumaného dílčího předmětu do celku situace.“ (V.Zuska, Estetika, Úvod do současnosti tradiční disciplíny, Triton, Praha 2001, s. 20.)

51 Smyslová zkušenost Estetika = teorie krásy, teorie umění a smyslové poznání? V. Zuska, Estetika, s

52 Důležité pojmy Estetická funkce, estetická kvalita, estetická hodnota, estetický prožitek, estetický objekt, vnímatel, estetická situace, autor, artefakt, umělecké dílo, krása, krásné – vznešené, estetický soud, horizont pozadí, estetická distance, estetický postoj, vyplňování rámce apod.

53 Některá (současná) témata estetiky
Definice umění Ontologie umění Hodnota umění Umění a falzum Vysoké versus populární umění Umění, ideologie a estetika Umění a autorské právo Environmentální estetika Feministická estetika (Pavel Zahrádka (ed.), Estetika na přelomu milénia, Vybrané problémy současné estetiky, Barrister & Principal, Brno 2010)

54 Některá (současná) témata estetiky
Estetika života Estetika formy Estetika a poznání Estetika a čin Estetika a cítění (Mario Perniola, Estetika 20. století, Karolinum, Univerzita Karlova v Praze 2000)

55 Děkuji za pozornost