Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluVeřejné.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluVeřejné."— Transkript prezentace:

1 Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiáluVeřejné mínění a média (VY_32_INOVACE_ ) AutorMgr. Vladimír Šorma Tematická oblastZáklady politologie RočníkSedmý Datum tvorbyBřezen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku základů politologie (politické vědy) v hodinách Základů společenských věd ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru politologie a politiky Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Politologie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku definování a cílů politologie a politiky. Časová dotace materiálu je minut.

2 Veřejné mínění a média Politická socializace - je spojena s procesem utváření postojů a chování, které se orientují na politiku. Téměř každý z nás si vytváří názory na společenské a politické problémy. Vývoj politických názorů jednotlivce je ovlivněn společnými, ale i jednotlivými okolnostmi v jeho životě. - představuje dlouhodobý proces, v jehož průběhu se vytváří individuální vztahy vůči politice. Politická socializace je část širší socializace, v jejíž průběhu se jedinec stává členem společnosti a osvojuje si její hodnoty a chování. Politické myšlenky získávají politickou orientací, včetně znalostí, hodnot a postojů. je komplexní proces - zahrnuje proces začlenění jedince do politické kultury. Podstatou je zachovat struktury daného systému. Vžil se také název politizace společnosti. Podmínkami jsou formulování (artikulace) zájmů a jejich sdružování (agregace) do zájmových skupin. - postupné proměny názorových struktur, změny směru názorů, ale někdy i jejich náhlé proměny. Lidé se přestávají zajímat o jednu oblast života společnosti a rozvíjejí své zkušenosti v jiné oblasti. Jiní zůstávají věrni postojům, které si vytvořili v raném mládí. Existují 2 základní přístupy ke vzniku politických postojů. Podle prvního přístupu dětství je nejdůležitějším obdobím politické socializace. Základní osobní hodnoty získané v této etapě ovlivňují zkušenosti v dospívání. Druhý přístup tvrdí, že pro získání zásadních zkušeností, názorů a postojů je důležité období dospívání a dospělosti. Výzkumy ukazují, že oba přístupy jsou legitimní a podložené empirickými výsledky. Vzdělávání a politická socializace Politický systém přetrvává díky rozvoji a jednání mezi podpůrných očekávání a jednání mezi svými členy. Formální vzdělání často slouží jako vodítko pro takovou podporu u mladé generace. Charakter vzdělávání se liší v totalitních a demokratických systémech. V mnoha demokratických zemích je převažující mechanismus politické socializace založený na vzdělávání. Lépe vzdělaní lidé se častěji zúčastňují politických diskusí a aktivit.

3 Veřejné mínění a média Politická participace = účastnění se na politice - aktivity, jimiž občané a skupiny vyjadřují podporu vládě, její politice nebo se ji snaží ovlivnit ve svůj prospěch nebo vyměnit Konvenční aktivity - vyhovují danému právnímu řádu, zásadám demokracie a jsou většinou společnosti přijímány jako normální - hlasování ve volbách a referendech - vstup do politické strany, kandidování za stranu, založení vlastní strany - organizace nebo podpis petice - účast na politické debatě, meetingu politické strany - zaslání dopisu senátorovi nebo poslanci - prezentace problémů v médiích - uspořádání demonstrace - stávka - podání žaloby nebo stížnosti při porušení zákona nebo lidských práv - účast v občanském sdružení, zájmové skupině, dobrovolnické práce, dary veřejně prospěšným organizacím Nekonvenční participace = neobvyklé chování, většinou vyjadřující odpor ke stávající vládě nebo politice - může se dostat do rozporu se zákonem - rabování, lynčování, násilné demonstrace, střety s policií - odmítání placení daní - na hraně obou druhů stojí chování, které není nelegální, ale je neobvyklé, např. bojkot zboží z Japonska, protože loví velryby, nebo hladovka

4 Veřejné mínění a média Veřejné mínění - pro pojem veřejné mínění se neustálila žádná obecně přijímaná definice - nejčastěji je používán a)jako souhrn názorů a hodnocení, které členové veřejnosti vyjadřují k určitému tématu b)jako shoda názorů mezi členy veřejnosti dosažená vzájemnou diskusí c)ve smyslu zveřejněného mínění, které lidé vyjadřují veřejně, vůči cizím osobám a které se může lišit od jejich soukromého osobního názoru. Veřejné mínění je ovlivňováno: 1.Vlastními zájmy 2.Politickým vzděláním 3.Masovými médii 4.Politickými vůdci Veřejné mínění v případě nedostatečného politického vzdělání vykazuje velkou nestabilitu, proměnlivost, je snadno zmanipulovatelné Průzkum veřejného mínění je druh sociologického výzkumu, jehož cílem je zjistit rozložení určitých názorů v populaci či konkrétní části společnosti. Provádí ho zejména specializované agentury (v Česku např. STEM nebo SC&C, z vědeckých ústavů zabývajících se tímto výzkumem např. Centrum pro výzkum veřejného mínění) většinou pro média, politiky nebo větší firmy, kteří jeho výsledků hojně využívají. Používá se také k účelům čistě vědeckým.

5 Veřejné mínění a média Média a politika Masová média (periodický tisk, rozhlas, televize, internet) jsou považována za významnou součást rozhodování zvláště v demokratických společnostech. Média tvoří prostředníka mezi politickou realitou a adresátem (čtenářem, divákem, posluchačem atd.) – plní proto důležitou společenskou funkci, protože právě na nich závisí, o čem a jak se informuje (informační funkce médií). Média také vyjadřují, ale i spoluutvářejí veřejné mínění. O médiích se v souvislosti s jejich funkcí společenské kontroly mluví jako o hlídacím psu demokracie – působí jako „kritický hlas“ veřejnost, když upozorňují na problematická politická rozhodnutí (dopadem této role může být i výměna politických představitelů, např. nejasný obchod s dluhopisy matky bývalého ministra Martina Kocourka v roce 2011). V tomto smyslu jsou média důležitá pro veřejnost (voliče a občany). Média mohou plnit funkci zrcadla společnosti, kdy se snaží podat přesnou reflexi (odraz) skutečnosti (objektivní informace bez zaujetí autora). Média nejsou však „jen“ politickou institucí, mají vlastní ekonomické zájmy a vlastní výrobní logiku. Obojí se promítá do samotné mediální produkce, neboť tak může někomu stranit a jinému škodit. To vede ke zvýšenému zájmu politických elit o vliv na masová média: politika a politici se snaží média kontrolovat tím, že na ně vyvíjejí tlak (což je v demokracii obtížné) a kritizují je, nebo se snaží „logice“ jejich produkce vyhovět a získat tak jejich pozornost. Média mají zájem na vlastním ekonomickém prospěchu, který je závislý na druhu nabízených informací. Tyto informace musí veřejnost považovat za důležité a zajímavé, aby se jí vyplatilo za ně investovat. Proto je vztah mezi médii a politiky je oboustranný: politici potřebují média jako komunikační prostředek s veřejností a média potřebují politiky jako použitelný zdroj informací

6 Veřejné mínění a média Média a politika Politická reklama Je důležitou součástí moderních voleb. Kandidáti i politické strany vynakládají stále větší části svých rozpočtů na předvolební kampaně (v poslední době se ovšem objevují i snahy omezit náklady vydávané na politické reklamy). Politická reklama možná neovlivní osoby s pevnými (pozitivními i negativními) názory na kandidáta či politickou stranu, u váhajících voličů se však může jednat o rozhodující faktor. Na obrázku vidíte billboardy, které použily prezidentští kandidáti Miloš Zeman (SPOZ) a Karel Schwarzenberg (TOP09) v prezidentské kampani ) Zamyslete se nad tím, jakým způsobem kandidáti využívají média k oslovení potencionálních voličů. 2.)Jaká je hlavní myšlenka nebo smysl politické reklamy, jak je kandidát (politická strana) vykreslen(a)? 3.) Posuďte, které informace o politických kandidátech jsou pro voliče nejvíce (nejméně) podstatné. 4.) Vyjmenujte všechny způsoby, jakými občané získávají informace o kandidátech politických stran.

7 Zdroje: Cabada, L., Kubát, M.: Úvod do studia politické vědy, Eurolex Bohemia, Praha, 2002 David, R.: Politologie, Základy společenských věd, Nakladatelství Olomouc, 2002 Dočekalová, P., Švec, K. a kol.: Úvod do politologie, Grada Publishing, Praha, 2009 Heywood, A.: Politické ideologie, Eurolex Bohemia, Praha, 2005 Říchová, B. Úvod do současné politologie, Portál, Praha, 2002 Sartori, G.: Strany a stranické systémy. Schéma pro analýzu, CDK, Brno, 2005 Vodička, K., Cabada, L.: Politický systém české republiky : historie a současnost,


Stáhnout ppt "Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0873 Název materiáluVeřejné."

Podobné prezentace


Reklamy Google