Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do sociální etiky Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do sociální etiky Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ."— Transkript prezentace:

1 Úvod do sociální etiky Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ

2 Etika analytická etika, metaetika fundamentální etika etika norem Individuální etika Sociální etika analýza morální řeči (např. co je dobro jako predikát? Jsou vůbec možné hodnotové soudy? kogn.x nonkogn.) Základní problémy etiky: svobodná vůle svědomí hodnota norma štěstí ctnost normy individuálního jednání v konkrétních oblastech života (bioetika, etika vědy, etika mezilidských vztahů) spravedlnost sociálních útvarů

3 Některé definice Politika: je o redistribuci moci a zdrojů pro život, jde o „kolektivním organizování sociální existence“ někdo říká, že politika je boj o „legitimní význam termínů a pojmů“ (co je moc, svoboda, demokracie, spravedlnost, sociální stát apod.) Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. Kultura: Dle anglického antropologa Edwarda Burnetta Tylora, který přišel s prvním vymezením antropologické definice kultury: „Kultura nebo civilizace …. je komplexní celek, který zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje, jež si člověk osvojil jako člen společnosti.“

4 individuální etika - se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti. sociální etika - se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu. Aplikovaná etika individuální etika x sociální etika Aplikovaná etika individuální etika x sociální etika

5 osobní odpovědnostsociální danosti, instituce, struktury, motivace, postojpoměry, regulační systémy, řády kategorie posouzení dobré – špatné spravedlivé - nespravedlivé individuální etika sociální etika

6 Instituce Instituce je sociální útvar, do nějž se zpevnila mezilidská interakce Instituce je sociálně předepsaná struktura různých způsobů chování, prostřednictvím kterých jsou řešeny opakující se a neodbytné problémy života lidí

7 Instituce -Zvyk, obyčej, rituál (pozdrav, fronta…) -Sociální normy (sociální odpovědnost, reciprocita, dodržení závazku…) -Instituce spontánně i uměle vzniklé (rodina, trh, stát…) -Kodifikované normy (zákony…) - Instituce jako „úřad“

8 Spravedlnost procedurální spravedlnost (formální, legální) [iustitia legalis] materiální spravedlnost – spravedlivé jsou nejen postupy, ale i obsahy a výsledky, k nimž se dospívá, obvykle lze v jejím rámci rozlišit spravedlnost: distributivní [iustitia distributiva] (podílná) – rozdělení statků a moci ve společnosti komutativní [iustitia comutativa] (směnná) – férovost a spravedlivé podmínky ve směně, mzdy, ceny apod. kontributivní [iustitia contributiva] (participativní) – aktivní účast na sociálním životě, procesech „sociální spravedlnost“

9 Podobenství o milosrdném samaritánovi Samaritán našel člověka, jenž upadl do rukou lupičů. “Přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem a ovázal mu je. Pak ho posadil na svého mezka, zavezl ho do hostince a tam se o něj staral”. Samaritán byl motivován individuálně eticky. Šlo mu o blaho tohoto člověka, který upadl do rukou lupičů. Kdyby však byl motivován sociálně eticky, byl by odjel do Jeruzaléma a nasadil všechny páky, aby se lupičům znemožnila činnost a aby poutníci mohli v budoucnu užívat cesty mezi Jeruzalémem a Jerichem bez nebezpečí.

10 Politická či ekonomická věda empirická normativní Který politický systém lze považovat za nejlepší? Je to demokracie? Proč ano nebo proč ne? Která ideologie je dobrá a která špatná a proč? Mohou být některé války spravedlivé? Je trh spravedlivý? Má být svobodný nebo regulovaný zákony? Jak velký příjem je důstojný? Jak mají být vysoké daně? Má stát zabezpečovat blaho občanů?

11 Politické ideologie Politické ideologie svádí jakýsi boj o „legitimní význam termínů a pojmů“... Svoboda, rovnost, spravedlnost Jsou i další pojmy – demokracie,, sociální stát...

12 SVOBODA ROVNOSTSPRAVEDLNOST

13  Jak moc je člověk svobodný a jak moc je determinovaný (biologicky, výchovou, sociálně)? Jak svobodu člověka chránit a jak jí omezovat a regulovat?  Jakým způsobem lze tvrdit že jsou si lidé rovni nebo že by si měli být rovni, když jsou si z mnoha hledisek objektivně nerovní ?  Co je to spravedlnost? (suum cuique tribuere) jak souvisí s rovností lidí a jakým způsobem ji uplatňovat?

14 Socialismus – člověk není svobodný, je determinovaný zejména ekonomicky, jeho svoboda spočívá zejména v hmotném zabezpečení, lidé by si měli být rovni materiálně, formální rovnost je nedostačující, spravedlnost je především spravedlností sociální Liberalismus – člověk je svobodný a jeho svobodu je třeba chránit před mocí druhých i státu, lidé jsou si rovni zejména morálně a před zákonem, sociální nerovnost je spravedlivá, protože odráží přímo nebo nepřímo zásluhy člověka Konzervatismus – člověk je plně svobodná a odpovědná bytost, má ovšem výrazné sklony konat zlé věci a proto je třeba na něj být přísný, rovnost je pojem spíše transcendentní, spravedlivé je to, co je v souladu s přirozeným zákonem a tradicí

15

16 - Sociální etika - Křesťanská sociální etika - Sociální nauka církve empirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církve

17 Od SUC je třeba odlišit podstatně širší pojem katolického (nebo ještě širší pojem křesťanského) sociálního myšlení. To je jednoduše řešeno sociální myšlení všech, kteří se nějakým způsobem hlásí ke katolicismu (křesťanství), ať již jejich názory korespondují se SUC či ne, či jsou pouze jeho vyhraněnou interpretací... Jsou to názory jednotlivých křesťanů, či katolíků na politickou a ekonomickou realitu. Vidíme to na působení křesťanských politiků, na myšlení některých teologů apod., názory v oblasti katolického sociálního myšlení se pohybují od nejlevicovějších variant až ke krajní pravici... Křesťanské sociální myšlení

18 „Každý křesťan, který bere svou víru vážně, musí být socialistou“. (Paul Tillich) „Nelze být zároveň řádným katolíkem a opravdovým socialistou“. (Quadragesimo anno 120)

19 Teologie osvobození – má původ v Jižní Americe (G. Guttieréz - Peru, 1971, Leonardo Boff - Brazílie) - je inspirována evropským obratem teologů (Moltmann, Johann B. Metz – politická teologie) k marxistické inspiraci st Century Socialism venezuelského prezidenta Hugo Cháveze

20 Křesťansko-demokratický proud -hlavní proud, diferencovaný - je reprezentovaný zejména politickými stranami, obvykle středovými nebo středopravými, buď konfesně limitované s hrozbou zániku (KDU-ČSL), nebo strany ovládající celé středo-pravé spektrum s voliči ve všech sociálních vrstvách (catch all parties), jako CDU v Německu... - katolický neokonzervatismus (Michael Novak)

21 Krajní pravice u nás: u nás: - Národní sjednocení Národní sjednoceníNárodní sjednocení - Právo s Spravedlnost Právo s SpravedlnostPrávo s Spravedlnost Tomáš P.P. Hamet Tomáš P.P. HametHamet Míčka, R., ŠTECH, F. Dělnická strana jako pseudonáboženský fenomén? Revue Politika, CDK, 2009, č. 9, ISSN Dostupné na:

22 Křesťansko-sociální platforma ČSSD (Paroubek: "Díváme se kolem sebe, a pokud jde o vývoj lidové strany jak v programové, tak osobnostní oblasti, tak je to potenciální strategický partner…") TOP 09 (Kalousek o KDU-ČSL: „Mám pocit, že se na schůzích modlíte a v kostele děláte politiku…“) Zelení (Liška: „Osobně se o svém náboženském přesvědčení nikde veřejně nešířím, zeptá-li se mě ale někdo, pak neváhám otevřeně odpovědět…“) ODS (Benda: „Nechci vyzývat, nevolte KDU-ČSL, ale ODS je pro praktikující křesťany se zájmem o budoucnost naší vlasti i křesťanství v Evropě dobrou volbou…“) KSČM (Herzán: Jsem věřící a chápu, že to může v souvislosti s mým členstvím v KSČM vzbuzovat otázky. Ale já v tom vidím určitou hlubší naději ) Všichni se hlásí ke křesťanství

23

24 „I poslali k němu učedlníky své s herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi a cestě Boží v pravdě učíš a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou. Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic? Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze. I řekl jim: Čí jest tento obraz a svrchu napsání? Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dejtež, co jest císařova, císaři, a co jest Božího, Bohu. Matouš kap. 22

25 28. … Církev nemůže a nesmí vzít do svých rukou politický boj, aby tak budovala tu nejspravedlivější možnou lidskou společnost. Nemůže a nesmí se postavit na místo státu. Zároveň ale nemůže a nesmí zůstat pouze na okraji usilování o spravedlnost. Do tohoto usilování se musí zapojovat prostřednictvím racionální argumentace a musí probouzet duchovní síly, bez nichž by se spravedlnost, která vždy vyžaduje odříkání, nemohla prosadit ani se rozvíjet. Spravedlivá společnost nemůže být dílem církve, protože ji má uskutečňovat politika. Církev se nicméně hluboce zabývá nasazením pro spravedlnost tím, že pracuje na otevřenosti intelektu a vůle vůči požadavkům dobra. Deus caritas est (2006)

26 Sociální učení církve je „součástí integrální nauky o člověku...“ (papež Jan XXIII.) „...Proto je křesťanská antropologie ve skutečnosti kapitolou teologie a sociální nauka církve, která se ujímá člověka a stará se o něho a o jeho chování ve světě, patří z téhož důvodu "do oblasti teologie, zvláště teologie morální“. (Centesimus Annus 55.) „…Církev nepředkládá žádné vlastní modely. Konkrétní a úspěšné modely lze nalézt pokaždé pouze v rámci té které historické situace, úsilím všech odpovědných osob, které budou čelit konkrétním problémům ve všech jejich těsně propojených společenských, hospodářských, politických a kulturních aspektech“. (Centesimus Annus 43.) Sociální učení církve

27 „Jak jsem se již zmínil dříve, bylo tu takzvané křesťanství... Etika a filosofie nedostatečné spotřeby...“ [Aldous Huxley Brave New World 1932]


Stáhnout ppt "Úvod do sociální etiky Prezentace vytvořena s podporou grantu FRVŠ."

Podobné prezentace


Reklamy Google