Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Charita a sociální etika (PS) PhDr. Roman Míčka, Th.D. Charita a sociální etika (PS) Vyučuje:PhDr. Roman Míčka, Th.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Charita a sociální etika (PS) PhDr. Roman Míčka, Th.D. Charita a sociální etika (PS) Vyučuje:PhDr. Roman Míčka, Th.D."— Transkript prezentace:

1 Charita a sociální etika (PS) PhDr. Roman Míčka, Th.D. Charita a sociální etika (PS) Vyučuje:PhDr. Roman Míčka, Th.D.

2 Zkouška

3 Obsah předmětu  Teorie demokracie, demokracie v kontextu politické filosofie, teorie občanské společnosti, sociálně-etické aspekty demokracie  Teorie spravedlnosti, John Rawls a Robert Nozick, současné pozice, současná debata a její důsledky  Lidská práva, jejich legitimita a zdůvodnění, humanrightismus, lidská práva a sociální politika, aktuální etické otázky sociální politiky (rodina, gender, diskriminace)  Ekonomika a etika, teorie ekonomického rozvoje, mezinárodní vztahy a globalizace, mezinárodní solidarita a spravedlnost, Global Governance

4 Otázky státnice 16. Charita, sociální etika a sociální učení církve Pojem charity, jeho kontext v biblickém a historickém diskursu, charita jako základní realizace církve. Definice a charakter sociální etiky, rozlišení sociální a individuální etiky, rozlišení sociální etiky a sociálního učení církve. Původ a dějinný vývoj sociálního učení církve, základní principy – personální, subsidiarita, solidarita, obecné dobro a jejich vztah k sociální práci. 17. Politické ideologie Charakter, typologie, klasifikace a škály politických ideologií. Dichotomie levice - pravice, Eysenckovo dvourozměrné spektrum. Antropologická, etická a sociálně-etická východiska politických ideologií – vztah ke svobodě, rovnosti a spravedlnosti. Vztah politologie, politické filosofie a sociální etiky. 18. Demokratická společnost Teorie demokracie, podstatné charakteristiky demokratické společnosti, dějinný vývoj v antice a moderní době, formy demokracie. Etický rozměr demokracie, procesuální a normativní rozměr demokracie, „demokratický fundamentalismus“, problémy demokracie (Gasset, Schumpeter, Arrow, Sartori), postoje jednotlivých politických ideologií k demokracii, současné trendy, postoje sociálního učení církve k demokracii. 19. Občanská společnost Pojem občanské společnosti, jeho chápání, různá pojetí občanské společnosti, struktura občanské společnosti, vztah státu a občanské společnosti. Druhy, působení a agenda INGO´s. Spor o charakter občanské společnosti, hrozba „postdemokracie“. Význam, šance a problémy zájmových skupin, spolků a hnutí, církví. Občanská společnost - totalita (soc. encyklika Qudragessimo anno). 20. Sociální stát Charakter sociálního státu, typologie sociálního státu. Politické a ekonomické aspekty sociálního státu, pojem „democratic overload“. Kritika a perspektiva konceptu sociálního státu, jednotlivé ideologické pozice vůči sociálnímu státu a jejich etický rozměr. Sociálně-etické aspekty sociální politiky a sociálního státu, pozice sociálního učení církve.

5 Otázky státnice 21. Sociální spravedlnost Pojem spravedlnosti, dějinný vývoj pojmu, význam pojmu pro sociální etiku. Typy spravedlnosti – procedurální a materiální, distributivní, komutativní, kontributivní. Pojem sociální spravedlnosti a jeho kritika, ospravedlnění přerozdělování. Teorie smlouvy, teorie diskursu a teorie spravedlnosti. Současné teorie spravedlnosti (Rawls, Nozick, Hayek) a jejich kritika. 22. Aktuální etické otázky sociální politiky Otázka role státu v sociální politice, sociální kontrola, sociální práva, blahobyt. Rodinná politika – sociální, demografické a etické aspekty. Agenda feminismu a genderové rovnosti, její vývoj, role v současném politickém diskursu, antropologický a etický rozměr. Etické otázky antidiskriminačního zákonodárství. 23. Hodnota lidské práce Pojetí lidské práce v dějinách (antika, současnost). Sociální encyklika Laborem exercens - spiritualita práce, subjektivní a objektivní hodnota lidské práce, přímý a nepřímý zaměstnavatel). Workholismus, práce a odpočinek. Důsledky společensko- hospodářských změn pro svět práce, problém nezaměstnanosti. 24. Etické aspekty globalizace a rozvoje Definice globalizace, pluralita pohledů na globalizační procesy, pozitivní a negativní stránky globalizace v etickém rámci. Formy reakce na globalizaci, antiglobalizační hnutí. Etické aspekty ekonomické, politické a kulturní globalizace, otázka globální spravedlnosti, pozice sociálního učení církve (encyklika Caritas in veritate). Situace rozvojového světa, otázky celosvětové solidarity, etické aspekty chudoby a rozvoje v rozvojovém světě.

6 Etika analytická etika, metaetika fundamentální etika etika norem Individuální etika Sociální etika analýza morální řeči (např. co je dobro jako predikát? Jsou vůbec možné hodnotové soudy? kogn.x nonkogn.) Základní problémy etiky: svobodná vůle svědomí hodnota norma štěstí ctnost normy individuálního jednání v konkrétních oblastech života (bioetika, etika vědy, etika mezilidských vztahů) spravedlnost sociálních útvarů

7 individuální etika - se zabývá praxí, pokud praxe může být přičítána jednotlivým osobám a vztahována k jejich osobní odpovědnosti. sociální etika - se věnuje morálnímu hodnocení sociální skutečnosti, tj. sociálních útvarů, do nichž se zpevnily interakce. Ústřední otázka zní: Jsou dané institucionální útvary spravedlivé? (např. daně, sociální stát, společenské rozdíly mezi lidmi, bohatství a chudoba, válečný konflikt). Na rozdíl od individuální etiky stav těchto útvarů nelze beze všeho vztahovat k osobní odpovědnosti určitých jednotlivců, a to ani jeho vznik, ani jeho změnu. Aplikovaná etika individuální etika x sociální etika Aplikovaná etika individuální etika x sociální etika

8 osobní odpovědnostsociální danosti, instituce, struktury, motivace, postojpoměry, regulační systémy, řády kategorie posouzení dobré – špatné spravedlivé - nespravedlivé individuální etika sociální etika

9 Instituce Instituce je sociální útvar, do nějž se zpevnila mezilidská interakce Instituce je sociálně předepsaná struktura různých způsobů chování, prostřednictvím kterých jsou řešeny opakující se a neodbytné problémy života lidí

10 Instituce -Zvyk, obyčej, rituál (pozdrav, fronta…) -Sociální normy (sociální odpovědnost, reciprocita, dodržení závazku…) -Instituce spontánně i uměle vzniklé (rodina, trh, stát…) -Kodifikované normy (zákony…) - Instituce jako „úřad“

11 Politická či ekonomická věda empirická normativní Který politický systém lze považovat za nejlepší? Je to demokracie? Proč ano nebo proč ne? Která ideologie je dobrá a která špatná a proč? Mohou být některé války spravedlivé? Je trh spravedlivý? Má být svobodný nebo regulovaný zákony? Jak velký příjem je důstojný? Jak mají být vysoké daně? Má stát zabezpečovat blaho občanů?

12 Politologie Politologie je průsečíkem snad všech společenských věd - historie, sociologie, ekonomie, právní vědy, filozofie… politická praxe – politické myšlení – politologie – politická filosofie – sociální etika politologie normativní (politická filozofie, preskriptivní) politologie pozitivní (deskriptivní, „popisná“, empirická) vědecká politologie (scientisticko behaviorální)

13 Politika Jaké politické zřízení je nejlepší? Je to demokracie? Proč? Za jakých podmínek? Ekonomika Jak nejlépe organizovat procesy vytváření bohatství? Jak je přerozdělovat? Jakou roli v tom má hrát stát? Kultura Jaké jsou základní hodnoty, které je třeba ve společnosti respektovat? Které se mají stát zákonem? Jaká jsou lidská práva, jak je možné je obhájit? Klíčová témata

14 - Sociální etika - Křesťanská sociální etika - Sociální nauka církve empirie – rozum - tradiční hodnoty - autorita církve Míčka, Ockenfels, Anzenbacher, Novak Politická filosofie, sociální filosofie Zejména encykliky, další oficiální dokumenty

15 Charita a sociální etika Láska: Eros (majetnická láska, vášeň, která od druhého něco žádá) Philia (přáteství rovných) AGAPE – CARITAS Láska k Bohu a nezištná láska k bližnímu. Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm. (1J 4,16 )

16 Deus caritas est (2006) 20. Láska k bližnímu zakořeněná v lásce k Bohu je především úlohou pro jednotlivého věřícího, ale je také úlohou pro celou církevní komunitu, a to na všech úrovních od místní komunity po partikulární církev až k univerzální církvi v její globalitě. Církev musí uplatňovat lásku také jako komunita. Důsledkem toho je, že láska potřebuje také organizaci jakožto předpoklad uspořádané komunitní služby. 31. … Křesťanská charitativní aktivita musí být nezávislá na politických stranách a ideologiích. Nejedná se o způsob, jak změnit svět ideologickým způsobem, a proto charitativní dílo není ve službách světských strategií, protože jde o uplatňování lásky tady a teď, lásky, kterou člověk potřebuje stále.

17 Encyklika o integrálním rozvoji člověka v lásce a v pravdě Úvod První kapitola Poselství encykliky Populorum progressio Druhá kapitola Lidský rozvoj v naší době Třetí kapitola Bratrství, ekonomický rozvoj a občanská společnost Čtvrtá kapitola Rozvoj národů, práva a povinnosti, životní prostředí Pátá kapitola Spolupráce lidské rodiny Šestá kapitola Rozvoj národů a technika Závěr Caritas in veritate (2009)

18 „Sociální učení církve není nějaká "třetí cesta" mezi liberálním kapitalismem a marxistickým kolektivismem, ani alternativa jiných, ne tak od základu protichůdných řešení: představuje spíše něco svébytného. Není to ani ideologie, nýbrž přesné vyjádření výsledků hlubokého zamyšlení ve světle víry a církevní tradice nad složitou skutečností lidské existence ve společnosti a v mezinárodním kontextu“ (Sollicitudo rei socialis, 41) „Sociální nauka kromě toho obsahuje důležitou interdisciplinární dimenzi. S cílem lépe uplatnit v různých a stále se měnících sociálních, hospodářských a politických oblastech pravdu o člověku vstupuje tato nauka do dialogu s různými disciplínami, které se člověkem zabývají, sjednocuje jejich příspěvky a pomáhá jim otevřít se v širším horizontu službě člověku, poznanému a milovanému v plné šíři jeho poslání. Kromě interdisciplinární dimenze je pak nutno zmínit se o praktické a v určitém smyslu experimentální dimenzi této nauky. Ta je založena na střetávání křesťanského života a svědomí se situacemi tohoto světa a projevuje se úsilím, které vyvíjejí jednotlivci, rodiny, kulturní a veřejní činitelé, politici a státníci, aby dali křesťanskému životu podobu a uplatnění v dějinách“. (Centesimus Annus 59) Sociální učení církve


Stáhnout ppt "Charita a sociální etika (PS) PhDr. Roman Míčka, Th.D. Charita a sociální etika (PS) Vyučuje:PhDr. Roman Míčka, Th.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google