Kunovice, Výroční konference cestovního ruchu Východní Moravy leden 2013 Ekonomika cestovního ruchu v regionu a v širších souvislostech Petr Zahradník,

Prezentace na téma: "Kunovice, Výroční konference cestovního ruchu Východní Moravy leden 2013 Ekonomika cestovního ruchu v regionu a v širších souvislostech Petr Zahradník,"— Transkript prezentace:

1 Kunovice, Výroční konference cestovního ruchu Východní Moravy leden 2013 Ekonomika cestovního ruchu v regionu a v širších souvislostech Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)

2 ZÁKLADNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY V TURISMU V EU, ČESKÉ REPUBLICE A ZLÍNSKÉM KRAJI -Společné rysy do současné doby i do krátkodobého budoucího výhledu: 1.Pokles poptávky po službách cestovního ruchu – stále ani zdaleka nebylo dosaženo objemů z roku 2007 – s negativním dopadem na zaměstnanost v cestovním ruchu počínaje především rokem 2009; 2.Zhoršená fiskální situace → restrikce, jež se projevují v omezení veřejné podpory cestovního ruchu; 3.Krize finančního sektoru (naštěstí ne v České republice) → obezřetný přístup finančních institucí k financování cestovního ruchu; 4.Výrazný útlum investic → projevilo se v omezení výstavby nových kapacit i v přílivu zahraničních investic, včetně celosvětových brandů; na straně druhé investice byly v CZ vehementně podporovány ze strany fondů EU (druhá nejvýznamnější oblast podpory, financovaná z ROPů, po dopravě); 5.Zejména s ohledem do budoucna: obezřetnější a selektivnější podpora cestovního ruchu z fondů EU → v příštím období již nebudou možné izolované podpory do jednotlivých projektů, ale cestovní ruch bude podpořen pouze v rámci nástrojů integrovaného přístupu

3 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TURISMU V EU

4 AKTUÁLNÍ VÝVOJ TURISMU V EU (2) Nejaktuálnější odhad hovoří přibližně o 2,6% až 3% meziročním poklesu v roce 2012; Způsobeno především poklesem výkonů v zemích turistických šampiónů: FRA: -2,9%; ŠPA: - 3,6%; faktická stagnace v případě Německa; na straně druhé, optikou dynamiky se rok 2012 především vydařil Maďarsku (+12,3%) a Bulharsku (+11,9%); velmi úspěšné země v roce 2012 byly například Lotyšsko, Polsko, Dánsko nebo Slovensko; naštěstí se mezi ně zařadila i Česká republika – Q3/2012 +5,6%; Vývoj turismu je nutné vnímat i v kontextu celkového ekonomického vývoje: Podzimní odhad Evropské komise (listopad 2012) 201220132014 HDP CZ: -1,3 EU: -0,3 CZ: +0,8 EU: +0,4 CZ: +2,0 EU: +1,6 Míra nezaměstnanosti CZ: 7,0 EU: 10,5 CZ: 7,3 EU: 10,9 CZ: 7,1 EU: 10,7

5 VÝVOJ TURISMU V ČESKÉ REPUBLICE A VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE Návštěvnost (počet osob; %, meziroční tempo růstu) 2008200920102011Q3-2012 CZ -0,9: celkem -0,4: nerezidenti; -1,5: rezidenti -5,7: celkem -8,5: nerezidenti; -2,6: rezidenti +1,9: celkem +5,0: nerezidenti; -1,3: rezidenti +5,7: celkem +7,9: nerezidenti +3,4: rezidenti +7,8: celkem +8,7: nerezidenti +6,9: rezidenti ZLK -6,0: celkem -3,9: nerezidenti; -6,3: rezidenti -7,8: celkem -10,6: nerezidenti; -7,4: rezidenti +2,3: celkem +0,1: nerezidenti; +2,6: rezidenti +2,4: celkem +26,4: nerezidenti; -1,0: rezidenti +4,6: celkem +14,4: nerezidenti; +3,1: rezidenti

6 VÝVOJ TURISMU V ČESKÉ REPUBLICE A VE ZLÍNSKÉM KRAJI V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE Přenocování (počet nocí; %, meziroční tempo růstu) 2008200920102011Q3-2012 CZ -3,8: celkem -3,0: nerezidenti; -4,7: rezidenti -6,0: celkem -10,5: nerezidenti; -1,3: rezidenti +0,4: celkem +3,5: nerezidenti; -2,5: rezidenti +3,5: celkem +8,1: nerezidenti -1,1: rezidenti +5,6: celkem +8,7: nerezidenti +2,7: rezidenti ZLK -7,9: celkem -14,1: nerezidenti; -6,9: rezidenti -7,4: celkem -14,2: nerezidenti; -6,5: rezidenti -0,1: celkem -1,1: nerezidenti; 0,0: rezidenti -1,9: celkem +21,1: nerezidenti; -4,6: rezidenti +1,0: celkem +24,0: nerezidenti; -1,6: rezidenti

7 KVALITATIVNÍ ANALÝZA (1) -Razance poklesu výkonů v turismu byla výraznější, než v případě poklesu HDP a spotřeby domácností → cestovní ruch je svým způsobem zbytný statek v situaci převládajících úspor a restrikcí; -Potvrzuje se, že tahounem výkonů v turismu (již slušně oživených v případě návštěvnosti, méně dynamicky v případě přenocování) je vnější poptávka (byť stále tvoří jen o málo více než 10% výkonů tuzemského cestovního ruchu); tuzemská poptávka (stejně jako ve struktuře HDP) je těžce utlumena → cílená orientace na teritoria s výbornou či slušnou ekonomickou výkonností by tak měla i nadále zůstat prioritou (v rámci EU především PL, NĚM, SVK, RAK, ale i ŠVÉ; mimo EU především RUS; podaří-li se oslovit asijskou klientelu, bude to jen bonusem); v zahraničním turismu pak orientace na stagnující či utlumené ekonomiky pouze z pohledu nabídky alternativy dané cenovou výhodností; velký prostor pro oslovení tuzemského návštěvníka: především v konkurenci se zahraničními destinacemi → klíčové slovo: kvalita -Potřeba specializace produktu cestovního ruchu, jak z pohledu odpovídající infrastruktury, tak i programové náplně; nynější období: makroekonomicky opravdu významné investice (například z pohledu regionální ekonomiky) → nyní je nutné tyto kapacity významněji využít

8 KVALITATIVNÍ ANALÝZA (2) -Přestože ukazatele využitelnosti kapacit turistické infrastruktury ve Zlínském kraji se pohybují přibližně na průměrných hodnotách v rámci České republiky (a v rámci NUTS 2 Střední Morava jsou viditelně vyšší v porovnání s Olomouckým krajem), jsou tyto hodnoty stále relativně nízké (okolo 35%; průměr EU se pohybuje okolo 50%, v případě turisticky nejvyspělejších zemí pak nad 60%); s ohledem na poměrně významné investice ve stávajícím období a předpokládanou změnu trendu v obsahu podpory cestovního ruchu v období příštím, je nutné produkt cestovního ruchu orientovat již nikoliv do budování nových kapacit, ale na viditelné navyšování kapacit stávajících, s mnohdy výrazně zlepšenými kvalitativními charakteristikami; -Lze se domnívat, že strategie zacílení podpory na oblasti, ve kterých je potenciál rozvoje turismu nejvyšší, je správný; příští programovací období pro fondy EU zavádí nově kritérium tematické koncentrace, v jehož rámci bude daleko silnější důraz kladen na skutečné a zdůvodnitelné priority a těm dávána přednost přes plošnými řešeními;

9 STRUKTURA UBYTOVANÝCH HOSTŮ V RÁMCI ORP ZLÍNSKÉHO KRAJE

10 STRUKTURA PODPORY Z FONDŮ EU (mil. Kč; absolutní částka u realizoavných projektů s určitou fází udržitelnosti; Kč; přepočet na obyvatele ) okres Sídlo příjemce podporyMísto realizace projektu ROP SMIOPROP SMIOP Kroměříž 230103286 Uherské Hradiště 116291170291 Vsetín 26303860 Zlín 57175287 okres Sídlo příjemce podporyMísto realizace projektu ROP SMIOPROP SMIOP Kroměříž 21809572.647 Uherské Hradiště 8042.0221.1762.022 Vsetín 1.81702.6630 Zlín 2.949392.72439

11 ZÁVĚR Vývoj turismu v České republice i ve Zlínském kraji bude dále nepříliš pozitivně ovlivněn ekonomickou situací (viditelný moment zvratu přijde nikterak razantně až spíše v roce 2014, což se týká především tuzemské poptávky); Zlínský kraj – zřejmě nejlépe v České republice – využil díky novým a kvalitativně komfortním novým kapacitám i cílenému, na specifický produkt (církevní památky, kultura, lázně, sportovní turistika) zaměřenému marketingu prostoru pro příliv zahraniční návštěvnosti; Výzvy do budoucna: - další zvyšování produktu cestovního ruchu; - pokračování v cílené marketingové podpoře; - snaha o využití vytvořených kapacit v cestovním ruchu; - větší propojenost turistického průmyslu s lokálními zdroji (lidskými, přírodními – místní potraviny, řemeslné produkty, kulturní dědictví apod.); - připravenost na příští období rozdělování fondů EU podle poměrně zásadně jiných pravidel; - silný důraz na udržitelnost podpory

12 Děkuji za pozornost Petr Zahradník pzahradnik@email.cz