Sociální bydlení a možnosti financování. Co je sociální bydlení Ve Všeobecné deklaraci lidských práv v článku 25 je definováno právo na přiměřenou životní.

Prezentace na téma: "Sociální bydlení a možnosti financování. Co je sociální bydlení Ve Všeobecné deklaraci lidských práv v článku 25 je definováno právo na přiměřenou životní."— Transkript prezentace:

1 Sociální bydlení a možnosti financování

2 Co je sociální bydlení Ve Všeobecné deklaraci lidských práv v článku 25 je definováno právo na přiměřenou životní úroveň: „Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření;.“ To „Zároveň nemůže být vykládáno jako povinnost státu zajistit každému přiměřenou životní úroveň, včetně bydlení. Úkolem jednotlivých států je „pouze“ vytvořit takové podmínky, které umožní maximální možnou realizaci tohoto práva. V rámci budoucí právní úpravy vznikne osobám, které splní podmínky cílové skupiny, právo na pomoc státu pro vyřešení své bytové nouze.“ (Koncepce SB) 2

3 Co je sociální bydlení? Existují zcela různé přístupy napříč Evropou. Základní dělení pohledu na toto téma nám určuje: Zaměření dle adresátů pomoci: od velmi širokých nástrojů pomoci, kdy SB tvoří stabilní segment celého trhu a mají za cíl ho stabilizovat, až po specifické výběrové programy. V zemích EU se jedná průměrně o 8,3% bytového fondu vyčleněného pro sociální účely (zastoupení kolísá od 32% v Dánsku až pod 5% ve Středozemí a zemích Východní Evropy) 3

4 Co je sociální bydlení? Druhým způsobem je rozlišení z pohledu realizace. Funguje velké množství variant. Na jedné straně jsou to investiční nástroje umožňující výstavbu a následný prodej způsoby sdíleného vlastnictví poskytování nájemního bydlení Všude tvoří samostatnou oblast i dávkové systémy s různým významem. Podporu bydlení můžeme také dělit na podporu v oblasti nabídky a poptávky. Realizátory jsou: stát či samosprávy veřejné korporace neziskové organizace komerční developeři 4

5 Co je sociální bydlení? V ČR se k politickým jednáním téma vrací, ovšem vázne. Téma SB bylo řešeno spíše okrajově (z důvodů daňových atp.) a nevyvstávala intenzivní potřeba ho ošetřit zásadněji, natož legislativně. Po postupném nárůstu potřeby zakotvení SB v legislativě začalo téma řešit MMR. Následné návrhy připravovaného zákona z gesce MMR se díky svým slabinám nesetkaly s pochopením odborné veřejnosti. Agendu převzalo v roce 2014 MPSV, které zahájilo práce na „Koncepci sociálního bydlení České republiky 2015 – 2025“. Ta je v tuto chvíli oficiálním schváleným vládním dokumentem. Koncepce by měla sloužit jako podklad k připravovanému zákonu. Jeho nastavení a osud jsou již teď otázkou. Velmi pravděpodobně se může jednat jen o formální návrh s malou nadějí na úspěch. 5

6 Definiční úskalí Na sociální bydlení se můžeme dívat ze dvou základních úhlů pohledu: -Integračního – pomoc se nabízí lidem sociálně vyloučeným, nebo takto bezprostředně ohroženým a má za cíl tyto lidi pozvednout a stabilizovat. Podstatou a nezbytnou součástí pak musí být celkem masivní podpůrné nástroje, bez kterých systém kolabuje. -Preventivního – kdy samotná nabídka bydlení přispívá k prevenci propadu o něco dříve, míra podpory může být i nižší a nižší jsou i rizika segregace a kumulace patologických jevů. Tyto dva pohledy a významná preference některého z nich je dle mého mínění zdrojem napětí v diskusi v oblasti SB. 6

7 Rizika plynoucí z definičních úskalí Podcenění integračního rozměru: -Systém nepomůže těm nejpotřebnějším. -Systém nebude připraven na zvýšenou formu pomoci, jen bydlení nestačí. Může to destabilizovat udržitelnosti investic (vybydlení). Podcenění preventivního rozměru: -„Vysoký“ práh a nedosažitelné řešení budou dále tlačit lidi na hranici problémů na okraj a pomoc bude přicházet pozdě. -Nebudou řešeny problémy skryté chudoby. -Čím více bude systém omezen, tím více bude stigmatizující. 7

8 Koncepce sociálního bydlení Koncepce počítá s jistou mírou kontinuity a nechce destabilizovat stávající systém. Jednou ze zásadnějších změn je revize dávkového systému a jeho sjednocení (především doplatek a příspěvek na bydlení) Nejdůležitějším prvkem koncepce je třípilířový koncept nástrojů bydlení: 1.Krizové bydlení – sociální služba zaměřená na akutní pomoc a jasně časově omezena na 6 měsíců. 2.Sociální bydlení – bydlení s podporou při řešení živ. situací. 3.Dostupné bydlení – bydlení (i dlouhodobé), kde budou testovány příjmy obyvatel Adresáti pomoci jsou osoby v bytové nouzi, nebo osoby ohrožené nepříznivým poměrem příjmů a výdajů na bydlení (za což je považována hranice 40%). Definování cílových skupin není příliš konkrétní a je zdrojem častých nedorozumění. Potřeby osob mají být řešeny na základě sociálního šetření a mají zohledňovat individuální rozměr. 8

9 Koncepce sociálního bydlení Byty určené pro tyto účely musí být standardně kolaudované (nejedná se o nějaký typ „holobytů“). Počítá se s regulovaným nájmem v kombinaci s dokrýváním výpadků příjmů formou dávek. Hlavním garantem celého procesu jsou obce, které mají mít povinnost zajistit potřebný bytový fond pro účely SB. Tuto povinnost mohou obce plnit ve spolupráci s dodavateli z řad podnikatelských či neziskových subjektů. Velký význam má být kladen na rozvoj sociální práce na obcích. 9

10 Slabiny navrhovaného systému Neúspěšné předání kompetencí obcím, či jejich masivní nepřijetí, následná nevymahatelnost. Marginální role krajů a NNO v celém systému. Nejasné role jednotlivých aktérů a především finančních toků. Nespolupráce v klíčových oblastech (sociální dávky, investiční nástroje, nastavení sítě sociálních služeb). Absence podpůrných služeb. Celková nefunkčnost způsobená roztříštěností a zmatkem (administrativní zátěží, neefektivními procesy, zdlouhavostí atp.) 10

11 Zdroje financování sociálního bydlení - IROP Zdroje IROP jsou v tuto chvíli nejzásadnějším faktorem rozvoje v oblasti SB, bez ohledu na legislativní nestabilitu. Podklady IROP jsou stále rozpracované, proto se mohou měnit. Základní informace k financování lze shrnout takto: Žadatelé: obce, NNO, církve Alokace pro 2 výzvy cca 900 mil. Kč Částky na projekt: od 500 tis. Kč do 40 mil. Kč Míra financování 85% obce, 95% ostatní Projekt bude realizován: 1.buď v režimu de minimis SGEI (pro obce 15 mil. Kč, pro ostatní žadatele 14,21 mil. Kč). Udržitelnost je v duchu výzvy 5 let. 2.Na základě pověření – veřejné podpory SGEI, udržitelnost dle pověření (pravděpodobně 20 let) 11

12 Zdroje financování sociálního bydlení - IROP Částka na m 2 plochy bytu (jedná se o všechny náklady nesmí přesáhnout 27.500 Kč. Podporován bude nákup a rekonstrukce SB, v prvních výzvách se neobjeví výstavba. Musí se jednat o byty, takto kolaudované, nikoliv ubytovny, či jiné typy bydlení. Předpokládá se standardní vybavení bytové jednotky (kuchyňská linka, koupelna WC), nikoliv však vybavení bytu. Cílová skupina je omezena příjmem: 0,5 násobek průměrné měsíční mzdy, jedná-li se o domácnost s 1 členem; 0,8 násobek PMM, jedná-li se o domácnost se 2 členy; 0,9 násobek PMM, jedná-li se o domácnost se 3 členy; 1,0 násobek PMM, jedná-li se o domácnost se 4 členy; 1,2 násobek PMM, jedná-li se o domácnost s 5 a více členy. 12

13 Zdroje financování sociálního bydlení - IROP Další omezení CS – nemá nájemní smlouvu, dům, či byt ve vlastnictví. Omezení z projektu je také věk (50% osob v domácnosti musí být v produktivním věku, což znamená do 65 let, nezapočítávají se děti do 14 let). Je nutné doložit vazbu CS na typologii bezdomovectví ETHOS. Výzva definuje počty m 2 na byt a také počty osob. Tabulka má však doporučující charakter. Nájem je regulovaný (nejvýše 57,5 Kč na m 2 a měsíc, navyšováno o inflaci, stanovuje MMR). Maximálně 8 bytů v jednom domě, případně 20% ve smíšeném. Projekt je zvýhodněn, má-li souhlas obce, historii v oblasti soc. integrace. 13

14 Zdroje financování sociálního bydlení - IROP Způsobilé výdaje - hlavní: nákup bytů, budov zhodnocení staveb, bytů, přestavba bytů sociálního bydlení z nebytových prostor, pořízení základního vybavení bytové jednotky, rekonstrukce společných prostor bytového domu. Vedlejší: zabezpečení výstavby (technický dozor investora, BOZP, autorský dozor), studie proveditelnosti, pořízení služeb bezprostředně souvisejících s realizací projektu (příprava a realizace zadávacích a výběrových řízení), povinná publicita. 14

15 Zdroje financování sociálního bydlení - IROP Nezpůsobilé výdaje: Jakékoliv prozní náklady Odborné služby, analýzy atp. Administrace projektu Opravy a udržování Úroky, poplatky, provize Audit Odpisy 15

16 Děkuji za pozornost Petr Prinz E-mail: petr.prinz@olomouc.charita.czpetr.prinz@olomouc.charita.cz Mobil: 739 054 463 16