Soudní přezkum v územním plánování sledovat a ovlivňovat územní plán má smysl ustanovení § 18 stavebního zákona definuje „cíle územního plánování“ ustanovení.

Prezentace na téma: "Soudní přezkum v územním plánování sledovat a ovlivňovat územní plán má smysl ustanovení § 18 stavebního zákona definuje „cíle územního plánování“ ustanovení."— Transkript prezentace:

1 soudní přezkum v územním plánování sledovat a ovlivňovat územní plán má smysl ustanovení § 18 stavebního zákona definuje „cíle územního plánování“ ustanovení § 19 st. zák. stanoví „úkoly územního plánování“ — Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území — vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích — pr ̌ edme ̌ tem územních plánu ̊ je regulace zpu ̊ sobu využití území s ohledem na ver ̌ ejný zájem na funkc ̌ ním, souladném a udržitelném rozvoji území a ochrane ̌ urc ̌ itých spolec ̌ ensky významných hodnot — územní plány koordinují veřejné a soukromé zájmy v území — územní plány slouží k vymezení možných zpu ̊ sobu ̊ využití území obce. — jsou podkladem pro následná územní rozhodnutí a stavební povolení

2 soudní přezkum v územním plánování sledovat a ovlivňovat územní plán má smysl — v následném územním řízení (při umísťování konkrétní stavby) je již omezená možnost napadat podmínky umísťování vyplývající z územního plánu — viz rozsudek NSS 7 As 57/2007 – 98 ze dne 2. 4. 2008 „Práve ̌ por ̌ izování územne ̌ plánovací dokumentace je poc ̌ átec ̌ ním stadiem rozhodování, kdy jsou ješte ̌ možnosti výbe ̌ ru a alternativ otevr ̌ eny a kdy úc ̌ ast ver ̌ ejnosti mu ̊ že být úc ̌ inná. Proces schvalování zme ̌ ny územního plánu proto ste ̌ žovatelka mohla napadat práve ̌ v tomto stadiu územního plánování, a nikoliv až v r ̌ ízení územním. V rámci územního r ̌ ízení již není možné úc ̌ inne ̌ se vyjádr ̌ it k otázce, zda bude urc ̌ itá stavba realizována c ̌ i nikoliv. V této fázi již otázka nezní „zda“, ale „jak“. => nelze si „schovávat“ argumenty proti územnímu plánu až do územního řízení

3 soudní přezkum v územním plánování sledovat a ovlivňovat územní plán má smysl — už ve fázi projednávání územního plánu je potřeba aktivně vznášet připomínky či námitky proti nevhodnému řešení — a předcházet tak možnému zásahu do svých práv — konstantní judikatura NSS (usnesení RS NSS c ̌ j. 1 Ao 2/2010-116) že byt ̌ nemu ̊ že být procesní pasivita navrhovatele a priori vykládána k jeho tíži, musí se posoudit s pr ̌ ihlédnutím ke všem okolnostem daného pr ̌ ípadu. — pasivita sice není du ̊ vodem, který by sám o sobe ̌ vedl k odmítnutí návrhu, pr ̌ esto mu ̊ že soud v souladu s klasickou zásadou vigilantibus iura k pasivite ̌ pr ̌ ihlédnout pr ̌ i meritorním posouzení návrhu, konkrétne ̌ pr ̌ i posuzování dotc ̌ ení práv navrhovatele (rozsudek NSS 9 Ao 2/2009-54 ze dne 18. 11. 2009, usnesení NSS c ̌ j. 3 Ao 9/2011-237 ze dne 18. 12. 2013, Ústavní soud II. ÚS 482/10 ze dne 5. 1. 2012)

4 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny — přezkum opatření obecné povahy (tj. i ÚPn, stavebních uzávěr) je obsažen v § 101a – § 101d zákona č. 150/2002 Sb. — soudního řádu správního — pozor 3 letá lhůta od účinnosti územního plánu (15. den po vyvěšení veřejné vyhlášky publikující přijetí ÚPn) — tato 3 letá lhůta je propadná — po jejím marném uplynutí již návrh nelze podat (resp. soud jej odmítne) — tato lhůta byla zavedena novelou sřs, zákonem 303/2011 Sb., předtím žádná lhůta nebyla (což podle ústavního soudu, nálezu Pl.ÚS 34/10 ze dne 24.7. 2012 nebylo neústavní...) — umožňovalo to přezkoumávat i velmi staré územní plány

5 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny — podle § 101a odst. 1 „Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen“ — NSS to vyložil v usnesení RS čj. 1 Ao 1/2009–120 z 21. 7. 2009 a to tak, že oprávněn je vlastník nemovitostí v regulovaném území, resp. sousedících s regulovaným územím (ze sousední obce), nositel jiného věcného práva (věcné břemeno) — nájemníky vyloučil (civilistická redukce) — a poznamenal, že „nelze a priori vylou c ̌ it procesní legitimaci k podání návrhu podle § 101a a násl. SR ̌ S pro osoby z r ̌ ad tzv. dotc ̌ ené ver ̌ ejnosti ve smyslu c ̌ l. 9 odst. 2 a 3 Aarhuské úmluvy“ — avšak následná praxe vylučovala sdružení z možnosti napadat územní plány

6 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny — nález ústavního soudu I. ÚS 59/14 z 30. 5. 2014 „Sdružení pro ochranu krajiny“, konstatoval [30] - zkrácení na právech nelze vykládat v neprospěch spolkových subjektů založených za účelem ochrany přírody a krajiny tak restriktivně… - zkrácení na právech nelze v podstatě civilisticky redukovat jen na případný zásah do práv vlastníků nemovitostí či jinak řečeno na imise zasahující nebo ohrožující vlastníky nemovitostí… — potvrzen nálezem IV. ÚS 3572/14 z 13. 10. 2015 „Okrašlovací spolek Zdíkovska“ Ústavní soud tak přiznal, že spolky jsou nositeli [hmotného] práva na příznivé životní prostředí — fyzické osoby toto právo mají a když využijí ústavního práva se sdružovat právě k ochraně práva na příznivé životní prostředí, nemohou se jejich právní možnosti zmenšit

7 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny — obce jsou privilegovanými subjekty k podání návrhu na zrušení OOP podle § 101a odst. 2 sřs „Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, může podat též obec.“ — NSS ve svém usnesení 3 Ao 9/2011– 219 z 11. 6. 2013 dovodil, že Městská část hlavního města Prahy je způsobilá podat návrh na zrušení ÚPn HMP nebo jeho části — MČ mohou být dotčeny ve svém právu na samosprávu — mají přitom „přímý a bezprostřední vztah k nějaké části území, které je územním plánem regulováno“ (požadavek NSS v 1 Ao 1/2009 – 120) — MČ může napadnout i zásady územního rozvoje sousedícího kraje, jestliže mají přímý vliv na MČ

8 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny — podle zákona č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze § 18 odst. 1 písm.a) „Do samostatné působnosti městské části náleží schvalování programu rozvoje městské části“ — MČ se podílí na projednávání ÚPn (§ 17 odst. 1 písm. g) zákona o HMP a podle § 89 odst. 1 písm. d) „je zastupitelstvu městské části vyhrazeno ) vyjadřovat se k návrhu územně plánovací dokumentace hlavního města Prahy“ — podle § 89 odst. 4 stavebního zákona „Obec uplatňuje v územním řízení námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce.“

9 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny v „civilní větvi“ soudnictví Nejvyšší soud (2 Cdon 330/97) dovodil, že je zřejmé „že obec je veřejnoprávní korporací, jejíž faktický základ tvoří její občané…Občané mají schopnost vnímat uvedené imise a jsou-li jimi rušeni při oprávněném užívání nemovitostí ve vlastnictví obce, je jimi při výkonu svého vlastnického práva rušena i obec.“ — jde o aktivní legitimaci za účelem ochrany práva na samosprávu (v tom ochrana občanů) — a také ochrany práva na příznivé životní prostředí (přeneseného na obec právě z občanů)

10 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny — podmínkou podání návrhu není aktivní účast (podání námitek, připomínek) v procesu pořizování ÚPn (tj. zaspání nevylučuje podání návrhu — na rozdíl od žaloby proti správnímu rozhodnutí) ALE — ústavní soud v usnesení II. ÚS 482/10 ze dne 5. 1. 2012 uvedl „stěžovatel … po celou dobu pr ̌ ípravy návrhu nového územního plánu i v pru ̊ be ̌ hu r ̌ ízení o ne ̌ m byl zcela pasivní. … por ̌ izovatel územního plánu nemu ̊ že pr ̌ edvídat a dovozovat výhrady jednotlivých vlastníku ̊ pozemku ̊ a staveb k návrhu nového územního plánu jinak než prostr ̌ ednictvím konkrétne ̌ vznesených pr ̌ ipomínek c ̌ i námi- tek. Jestliže tak ste ̌ žovatel neuc ̌ inil, o c ̌ emž od poc ̌ átku nebylo sporu, nedal tím por ̌ izovateli územního plánu šanci opodstatne ̌ nost výhrad zvážit a rozhodnout o nich, at ̌ už jakkoliv. Zcela legitimní byl proto postup zastupitelstva, které mlc ̌ ení ste ̌ žovatele vyložilo jako jeho souhlas s podobou územního plánu.“

11 soudní přezkum v územním plánování podání návrhu k soudu — na přezkum ÚPn či jeho změny — návrh se podává k Městskému soudu v Praze (to při napadení územního plánu HMP) — popřípadě ke Krajskému soudu v Praze, při napadení ZÚR Středočeského kraje — odpůrcem je Hlavní město Praha (resp. Středočeský kraj) (u úprav, prováděných jen Magistrátem to byl podle soudu MHMP!) před novelou 303/2011 Sb. se návrh podával k NSS, nyní lze k němu podat kasační stížnost (u ní povinné zastoupení či jednání osobou s právnickým vzděláním)

12 soudní přezkum v územním plánování přezkum ÚPn či jeho změny — postup soudu — správní soud posuzuje zákonnost (§ 101d odst.2 sřs) nikoli věcnou správnost (to jen v případě excesu — viz dále test přiměřenosti) (soudu nepr ̌ ísluší pr ̌ e­zkoumávat, zda by bylo pro urc ̌ itý pozemek c ̌ i území vhodne ̌ jší zvolit ten c ̌ i onen zpu ̊ sob funkc ̌ ního využití c ̌ i zda by napr ̌ íklad nebylo výhodne ̌ jší vymezit oblast klidu jinde, než je tomu v územním plánu souc ̌ asném — viz rozsudek NSS 7 Ao 2/2010 – 83 ze 24. 6. 2010) — při rozhodování je soud vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst.1 sřs) — nezákonnost je proto potřeba tvrdit a svá tvrzení dobře odůvodnit (před novelou 303/2011 Sb. přezkoumával NSS zákonnost v celém rozsahu z úřední povinnosti)

13 soudní přezkum v územním plánování přezkum ÚPn či jeho změny — postup soudu — co tedy napadat v návrhu? — je to velmi individuální — závisí na konkrétní situaci (Podle rozsudku NSS c ̌ j. 8 Ao 2/2010 – 644 z 20. 5. 2010 jsou du ̊ vodem pro zrušení územního plánu takové vady: „...když pochybení správního orgánu pr ̌ ekroc ̌ ila mez, kterou je možno vzhledem k celkové komplikovanosti r ̌ ízení a s pr ̌ ihlédnutím k povaze rozhodované ve ̌ ci považovat za ješte ̌ pr ̌ ijatelnou. K pr ̌ ekroc ̌ ení takové meze mu ̊ že dojít jediným závažným pochybením stejne ̌ jako ve ̌ tším poc ̌ tem relativne ̌ samostatných (pove ̌ tšinou procesních) pochybení.“) — možnost napadat procesní vady — když vedly k zásahu do hmotného práva (NSS 1 Ao 1/2009 – 120) — napadat zásah do hmotných práv (to je vůbec podmínka aktivní legitimace) — a to nejen práva vlastnického! (viz výše) — obec (MČ) může tvrdit zásah do práv a zájmů svých občanů

14 soudní přezkum v územním plánování přezkum ÚPn či jeho změny — postup soudu algoritmus přezkumu — popsal jej NSS v rozsudku 1 Ao 1/2005 – 98 z 27. 9. 2005 — spočívá v 5 krocích formální kriteria 1. pravomoc správního orgánu (zastupitelstvo…) 2. působnost správního orgánu (věcná — obec ne plochy nadmístního významu, místní působnost) 3. procesní postup správního orgánu materiální kriteria 4. rozpor ÚPn s hmotným právem (připomínám nutnost tvrdit) 5. dodržení zásady proporcionality

15 soudní přezkum v územním plánování postup soudu — algoritmus přezkumu krok 3. procesní postup správního orgánu — Ne každé tvrzené procesní pochybení však povede k úspe ̌ šnosti návrhu. Ne jakékoliv procesní pochybení, ale pouze vada, která je takové intenzity, že ve svém du ̊ sledku znamená zásah do ver ̌ ejných subjektivních práv navrhovatele. Navrhovatel tedy musí tvrdit, jakým zpu ̊ sobem konkrétní pochybení mohlo mít dopad do jeho hmotných práv. — vynechání fáze (absence posouzení kumulativních a synergických vlivů, nerespektování nutnosti posouzení SEA — rozsudek NSS 1 Ao 5/2009 – 185 z 23. 9. 2009) — nedostatečné vypořádání se se vznesenými námitkami [vznášet je!] — neopatření stanovisek dotčených orgánů (k námitkám) — vypořádání se s námitkou jako s připomínkou — vadné vypořádání připomínek (NSS 4 Ao 5/2010 – 48) — NEPŘEZKOUMATELNOST (např. nesoulad textové a grafické části, změna návrhu před schválením bez odůvodnění... NSS 8 Aos 3/2012 – 62 z 26. 11. 2013)

16 soudní přezkum v územním plánování postup soudu — algoritmus přezkumu krok 4. rozpor ÚPn s hmotným právem například: — porušení hierarchie (rozpor s nadřazenou územně plánovací dokumentací) — překročení § 55 odst. 3 stavebního zákona (vymezení další zastavitelné plochy pouze na základe ̌ prokázání i/ nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a ii/ potr ̌ eby vymezení nových zastavitelných ploch)

17 soudní přezkum v územním plánování postup soudu — algoritmus přezkumu krok 5. ne/dodržení zásady proporcionality Vlastnické právo je garantováno c ̌ lánkem 11 Listiny základních práv a svobod. Není však koncipováno jako absolutní a bezbr ̌ ehé. Vlastnictví zavazuje a jednotlivec jej nesmí užívat tak, aby ohrožoval práva jiných nebo zájmy spolec ̌ nosti jako celku. Listina pr ̌ ipouští jeho omezení z du ̊ vodu ochrany práv jiných nebo ver ̌ ejného zájmu, jímž mu ̊ že být napr ̌ íklad lidské zdraví, ochrana pr ̌ írody a životního prostr ̌ edí. Tato povolená omezení však musí nezbytne ̌ sledovat legitimní cíl. Soudy zjišt ̌ uje, zda omezení takovýto legitimní cíl sledují. Posuzují v souladu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahu obecnou pr ̌ ime ̌ r ̌ enost regulace, její vhodnost, potr ̌ ebnost, a zda zásahy jsou provedeny pouze v minimální nezbytné mír ̌ e a nediskriminac ̌ ním zpu ̊ sobem. Tedy, zda zásah do vlastnického práva je ješte ̌ pr ̌ ípustný, nebo zda již existuje zjevný nepome ̌ r mezi využitím území (zpravidla ver ̌ ejným zájmem na jeho využití) a omezením vlastnického práva. (rozsudek NSS 9 Aos 1/2012 – 48 ze dne 11. 12. 2013)

18 soudní přezkum v územním plánování děkuji za pozornost Mgr. Pavel Černohous, advokát pavel@cernohous.cz člen Ateliéru pro životní prostředí, o.s.