Slovní zásoba Osnova pro studenty středních pedagogických škol.

Prezentace na téma: "Slovní zásoba Osnova pro studenty středních pedagogických škol."— Transkript prezentace:

1 Slovní zásoba Osnova pro studenty středních pedagogických škol

2 Obsah: 1.Lexikologie 2.Pojmenování 3.Víceslovná pojmenování 4.Význam slov 5.Slova neplnovýznamová 6.Slova plnovýznamová 7.Homonyma 8.Homografy a homofony 9.Synonyma 10.Antonyma a paronyma 11.Vlastní jména – příjmení 12.Použitá literatura

3 1. Lexikologie Lexikologie je jazykovědná disciplína, která zkoumá slovní zásobu. (Slovní zásoba aktivní – kolem 5000- 10000 slov, pasívní – kolem 40000 slov) Slovní zásoba je systém, jehož základní jednotkou je slovo (lexém). Slovo něco pojmenovává a zároveň se k něčemu vztahuje, stává se tak v procesu komunikace pojmenováním. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost

4 2. Pojmenování Slova, která se stávají pojmenováním, mohou být z hlediska formy: značková(základní význam – dům, stůl, bůh) odvozená(učit – učitel) složená(okamžik, trojúhelník) zkratková(Čedok, Setuza) zkrácená(nashle, pedák)

5 3. Víceslovná pojmenování Pojmenování nemusí být jednoslovné. Pojmenováním jsou i ustálené víceslovné výrazy : sousloví (často odborné termíny) frazémy (ustálená obrazná pojmenování) Cvičení: Všude dobře, doma nejlépe. Violka vonná. Běžel hlava nehlava. Kyselina sírová. Nebylo po ní ani vidu ani slechu. Je učitelem ruského jazyka.

6 4. Význam slov Věcný význam slova (lexikální) = jakou skutečnost výraz označuje; Mluvnický význam slova (gramatický) = v jakém vztahu je slovo ve větě (mluvnické kategorie); Cvičení: Domluvte se se svým třídním učitelem na harmonogramu semináře.

7 5. Slova neplnovýznamová Slova gramatická mají pouze význam obecný, který se projeví až ve spojení s jinými slovy. Jsou to neohebné slovní druhy (kromě příslovcí), zájmena a pomocná slovesa. Cvičení: Přichystejte si do hodiny svou seminární práci a počítejte s tím, že ji budete prezentovat před třídním kolektivem.

8 6. Slova plnovýznamová Slova s věcným významem jsou podstatná jména, přídavná jména, slovesa, příslovce. Jednovýznamová (jednoznačná) mají pouze jeden význam (vlastní jména – viz kap. 12, termíny). Vícevýznamová (mnohoznačná) mají více významů. Cvičení: Tvořte věty s těmito slovy: jazyk, oko, zub;

9 7. Homonyma Jsou slova mající stejnou formu, stejně znějí. Mají však různý význam a bývají zpravidla i různého původu. Cvičení:Tvořte věty, ve kterých bude mít použité slovo různé významy. vinný, nos, puk;

10 8. Homografy a homofony Zvláštní typ homonym. Homografy se shodují v psané podobě, jinak se však vyslovují. Př. panický (strach) panický (sexuálně nezkušený) Homofony se píší jinak, vyslovují stejně. Př.: led - let

11 9. Synonyma Synonyma jsou slova souznačná. Vyjadřují stejný význam, forma je však odlišná. Př. basketbal – košíková. Cvičení: Doplňujte synonyma: morfologie – milý – computer – květen -

12 10. Antonyma, paronyma Antonyma jsou slova opačného významu. Cvičení: lehce – hluk – nemocný – Paronyma podobně znějí, mají však odlišný význam. Někdy bývají mylně zaměňována. Cvičení: Vysvětlete rozdíl ve významu slov: adaptovat – adoptovat, psychologie – psychiatrie, humanistický – humanitární;

13 11. Vlastní jména - příjmení K vlastním jménům patří také příjmení. Povinnost používat vedle křestního jména i příjmení zavedl Josef II. v roce 1786. K tomuto kroku ho vedla snaha evidovat obyvatelstvo (např. vojenská evidence, výběr daní ).

14 Příjmení Příjmení vycházela: z profesí (Rybář, Kovář) či společenského stavu (Svoboda) z původu, místa odkud rodina přišla (Polák, Hanák,) z vlastností nositele (Veselý, Pokorný, Tichý) z křestních jmen (Martin – Martinů, Martínek, Martinák) z domovního znamení (Čáp, Vrána) z bydliště (Zápotocký, Podlesák) z události (Vysoudil, Vyčítal, Navrátil, Nezkusil)

15 Použitá literatura Český jazyk, edice Maturita, nakladatelství Výuka.cz Český jazyk a komunikace pro střední školy, Didaktis