Mgr. Věra Knappová, Ph.D. Katedra tělesné a sportovní výchovy, Pedagogická fakulta ZČU, Plzeň.

Prezentace na téma: "Mgr. Věra Knappová, Ph.D. Katedra tělesné a sportovní výchovy, Pedagogická fakulta ZČU, Plzeň."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Věra Knappová, Ph.D. Katedra tělesné a sportovní výchovy, Pedagogická fakulta ZČU, Plzeň

2  vývoj motoriky dítěte je nerovnoměrný  střídají se dynamická období a období stagnace  dynamická období = sensitivní období  …znalost důležitá ve vztahu ke správnému časování jejich rozvoje

3 Rozdělení (Meinel & Schnabel):  Kondiční schopnosti - jsou determinovány převážně energetickými procesy.  Koordinační schopnosti - jsou determinovány procesy řízení a regulace pohybu.

4 Motoricke Schopnosti Kondiční Silové Rychlostní schopnosti Vytrvalostní Koordinační Obratnostní Rytmické Rytmické Rovnováhové RovnováhovéPohyblivostníOrientačníDalší

5 Systematicky využívat modifikovaných (zjednodušených) aktivit a pomůcek. Podporovat uvědomování si vlastního těla, orientaci těla v prostoru, oceňovat u dětí s PAS “zaměření” na trénink, disciplinovanost, snažit se o co největší pestrost, oblíbené sportovní činnosti „za odměnu“ …

6 KOORDINACE - senzitivní období, zařazujeme v každém tréninku, široké spektrum cvičení. RYCHLOST- senzitivní období (zejména v 2. polovině období), -nejdříve preferovat rozvoj rychlosti reakce a jednodušší lokomoční cvičení - hlavně frekvenční rychlost -později lze zvýšit podíl běhů se změnou směru (adaptace a přirozený nárůst síly), -pozornost i rychlost horních končetin a trupu, spojovat rychlost a techniku, vhodná úpolová cvičení – zpracování psychického napětí vhodným způsobem. POHYBLIVOST přirozeně vzrůstá. POHYBLIVOST - přirozeně vzrůstá.

7 SÍLA Silová schopnost je předpoklad překonávat nebo udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí. Hlavním úkolem Hlavním úkolem je v tomto období příprava šlach a vazů, zlepšení činnosti energetických systémů  lepší využívání tuků  lepší poměr svalová hmota/hmotnost. Cvičení - nenáročná cvičení sportovní gymnastiky, s překonáváním odporu vlastního těla (vč. rychlostně-silových), úpoly… hravá forma

8 Podpora vývinu svalstva vytváří základ vysoké výkonnosti v dospělosti - většinou jsou slabé fázické svaly zajišťující správné držení těla (vede k VDT). Nejdříve odstranit svalové dysbalance. Cvičení vede k přizpůsobení délky svalových vláken rostoucím kostem - intenzita není zpočátku rozhodující. Nejdříve upřednostňovat sílu šlach a vazů před silou svalů (ta roste rychleji), trupu před končetinami, podporovat rozvoj flexibility svalů.

9 Paravertebrální sv. (hl. rotátory páteře) Extenzory páteře (hrudní úsek) Dolní fixátory lopatek (trapézový sval – střední a dolní část, široký sv. zádový, přední sv. pilovitý, zadní část sv. deltového) Vnější rotátory ramenního kloubu Velký sv. prsní – horní a střední část – celý rozsah pohybu Hluboké flexory krku - flexe Břišní svaly - flexe Hýžďové svaly – extenze i abdukce Kvadriceps – krátké svaly Přední sv. holenní (vliv na udržení klenby nožní)

10  Zpevnění středu těla  Ovlivnění HSS (hlubokého stabilizačního systému)HSS:  Svalový korzet středu těla  Koordinace P/L a horní a dolní poloviny těla  Do aktivace se promítá nastavení základních segmentů, fyziologické dýchání a stav pohybového aparátu  Nutný individuální přístup – tzv.balanční cviky

11 - cvičení, které učí ovládat tělo ve všech rovinách pohybu - trénink pohybů, ne svalů – vychází se ze specifických pohybů při sportovním výkonu - východiskem kinematické řetězce (skupiny svalů a kloubů spolupracujících na zajištění pohybu) - uzavřené svalové řetězce (chodidla v kontaktu s podložkou)

12 - - základem zaměření na zlepšení funkce stabilizátorů - klíčové skupiny, které potřebují stabilizační trénink: hluboké břišní (příčný a vnitřní šikmý), abduktory a rotátory kyčle, stabilizátory lopatky - nejdříve zvládnout cviky v základních podmínkách, začít s jednoduchými cviky, menšími odpory, končit složitými cviky (na nestabilních plochách). -priorita: vytvoření funkčního svalového korzetu s důrazem na stabilizaci tělesného středu (jádra).

13 Při odborném vedení nedochází k poškozování organizmu, zlepšuje se připravenost na následující specifické zatížení, podporuje se rozvoj svalové rovnováhy, činnost synergistů, zdravotní efekt… Výsledky výzkumu: -Děti, které absolvují silový trénink mají 3x nižší výskyt zranění. -Děti, které absolvují silový trénink mají 3x nižší výskyt zranění.

14 Schopnost konat pohybovou činnost bez odporu nebo s malým odporem co nejrychleji.  RYCHLOSTNÍMU TRÉNINKU BY MĚL PŘEDCHÁZET TRÉNINK SE ZAMĚŘENÍM NA KOORDINACI!! Zaměřit se na všechny druhy rychlosti, různé části těla. Zařazovat široké spektrum cvičení. Trénovat v menších objemech, ale častěji, upřednostňovat soutěžení. Dbát na technické provedení cvičení a na včasné propojení rychlosti a techniky (zvládnout hrubé rysy).

15  Komplex předpokladů provádět činnost požadovanou intenzitou co nejdéle nebo co nejvyšší intenzitou ve stanoveném čase (odolávat únavě)  Závisí především na adaptaci oběhového a dýchacího systém a na zvýšení jednoduše dostupných energetických zásob, řídící roli sehrává CNS. Školní věk – vysoká intenzita je zbytečná (např. při tepové frekvenci kolem 200/min je tepový objem nízký – pokles schopnosti přenosu kyslíku a glukózy pro svalovou práci). Vhodné je měnit překonávané vzdálenosti a trvání (intervalová zátěž – fartlek – pestré úkoly v přírodním terénu)

16 Děti upřednostňují pohybové hry, modifikace sportovních her, případně štafetové závody. 1) aerobní zatížení: 90s-3 min a více 1) aerobní zatížení: 90s-3 min a více 2) anaerobní zatížení: 20-60s 2) anaerobní zatížení: 20-60s Zařazujeme jejich rozvoj ke konci tréninku, čím výraznější problémy s koordinací tím jednodušší úkony vykonáváme – např. herním způsobem skládáme puzzle nebo přinášíme 2-ce z pexesa.

17 Věnovat maximální pozornost. 7-12 let – senzitivní období… výrazný rozvoj schopnosti kinestetické diferenciační, rytmické, rovnováhové, prostorově orientační, reakční. Doporučení: všechny věkové skupiny – minimálně cca 10-15 min koordinačních cvičení v každé tréninkové jednotce. Zařazujeme na začátku hlavní části TJ Výrazné změny v rozvoji koordinačních schopností se dostavují až po 2-3měsících tréninku, nejdříve diferenciační, potom navazování pohybů, dále orientační, reakční a schopnost přestavby pohybových programů..

18 Přirozeně se vyvíjí až do cca 13-14 let. Hlavní úkoly: rozvoj a později udržení současné úrovně, příprava na specifické nároky disciplíny, prevence zranění, osvojení vhodných návyků… Upřednostňovat aktivní strečink - vysvětlovat význam cvičení a učit technice (cca od 10-11 let).

19 Osvojovanou dovednost zařazovat co nejčastěji (v každém tréninku stanoveného bloku), hodnotit úsilí, snahu, nejen úspěchy. U dětí upřednostňovat komplexní postup (osvojovat dovednosti vcelku), strukturovat, vizualizovat…zjednodušení – např. ve hrách umožnit co nejdříve po vytvoření hrubých pohybových programů uplatnění dovednosti při řešení herních situací (zisk míče, bodu = silnější stimul pro děti, než pochvala za zvládnutí techniky.

20 Měnit obsah, náčiní (např. volejbal – velikost a hmotnost míče, tenis – výše odskakující míče, basketbal – nižší koše). Redukovat hrací prostor, počet hráčů – umožní lépe realizovat hru. Omezit nebo zjednodušit využívané dovednosti či taktiku, … U dětí jasně vymezit hrací prostor, motivovat k pestrosti herních činností

21 Fyzický rozvoj  přizpůsobovat tréninkové zatížení růstovým trendům, vývoji kostry, specifikům odpovědí na tréninkové podněty. Psychický rozvoj  u dětí vycházet z toho, co potřebují a co je baví (to mohu ovlivnit), U dětí brát v potaz vysokou unavitelnost CNS..neplatí že přebytek E zpracujeme nejlépe intenzivním sportem SPECIFICKÝ CÍL – tvorba předpokladů pro efektivní trénink a základů dosažení relativně maximální sportovní výkonnosti v dalších etapách.

22 Stanovit poměr všestranné a speciální přípravy – vyhnout se rané specializaci!!! Znaky rané specializace: -snaha o rychlý (předčasný) nárůst sportovní výkonnosti, -jednostranné zaměření, upřednostňování obsahu specializace, -celková podobnost s tréninkem dospělých (důraz na výkonnost, vážnost, psychický tlak…)

23 Roky přípravy Výkonnost Raná specializace Trénink odpovídající vývoji

24  rytmičnost  plynulost  přesnost  šíření pohybu z jedné části těla na další  pružnost (elasticita)  harmonie  účelnost  ekonomičnost

25  Prostorově orientační schopnost – změna pohybu, směru, přidání rotací, periferní vidění, vše s využitím balančních pomůcek – zvolna můžeme zrychlovat  Rovnovážné schopnosti - zpevní tělo ve specifické pozici – větší síla v pohybu. statická rovnováha – statická poloha – izometrická – výdrže v polohách, ve visu apod. dynamická rovnováha - vybíráme pohyby na balančních plošinách, které jsou nejvíce specifické pro daný sport – dřepy, výpady... balancování – vlastní balanční cvičení  Rytmická schopnost – časové členění pohybu, přizpůsobení se rytmu – velmi oblíbené, spojení specifických cvičení na bosu, trampolíny s partnerem  Reakční schopnost - schopnost těla či jeho částí reagovat pohybem co možná nejrychleji na určitý podnět či soubor podnětů – pouštění kuličky, výběhy na povel, hra „červená / černá“  Kinesteticko-diferenciační schopnost ekonomičnost pohybu, ideální pohyb je proveden přesně, v souladu s kritérii optimální techniky. Změna pohybu těla v prostoru. Vhodné tance na hudbu, cvičení s oblíbeným předmětem/hračkou…

26  Děti si osvojují techniku poměrně rychle, provádí nové pohyby naráz, prostým napodobením (dětská technika)  k nesnázím při nácviku a zdokonalování může dojít v pubertě

27  Pohybové hry a cvičení – motivační a napodobivé hry, pohybová cvičení s využitím tradičního i netradičního náčiní, průpravné hry;  základní manipulace s míčem a drobným náčiním;  rytmická cvičení;  relaxační cvičení; prvky jógových cvičení;  plavání – adaptace na vodní prostředí, hry ve vodě; plavání za pomoci různých pomůcek; základní plavecké dovednosti;  turistika a pobyt v přírodě – vycházky, pohyb v terénu.

28  věnovat dítěti větší pozornost, má-li překonat strach z něčeho nového  využít oblíbenou činnost k osvojení činnosti nové  dát dítěti na vykonávání činností o něco více času, než si myslíme, že potřebuje  opakovat to samé několikrát za sebou, aby dítě pochopilo, zareagovalo  neulpívat jen na jedné dovednosti a dokončovat započatou činnost.

29 Nedostatky: Nedostatek v oblasti zdatnosti a silových schopností – procvičujeme: běh se zastavením, kop do míče, zvedání předmětů ze země (předklon, vzpřim), pád na zem a rychlý vztyk („kolo, kolo mlýnský“), posilování svalů trupu a končetin Nedostatky v oblasti rovnovážných schopností činnosti typu: chůze po provaze, po kladině, balancování na jedné noze Nedostatky v obratnostních schopnostech obecně vizuální pozornost, rovnováha, řízení a rychlost pohybu v omezeném prostředí, znalost a ovládání svého tělesné schématu a orientace v prostoru - procvičujeme chůzi mezi dvěma překážkami bez dotyku, našlapování na vyznačené body, napodobování činnosti, které po sobě následují

30  psychomotorický padák je kulatá jednobarevná nebo vícebarevná plachta s otvorem uprostřed, děti vnímají nejen barevnost (pomocí zrakového analyzátoru), ale i vlastnosti materiálu (pomocí hmatu). Příklad cvičení: podlézání padáku, řízení pohybu míče na padáku, „kolo, kolo mlýnský“…  válce - pomůcky válcovitého tvaru různých velkostí přizpůsobené převážně pro chůzi umožňující rozvoj rovnováhy. Nutnost dopomoci. Dále je lze využít k válení dolními nebo horními končetinami apod.

31 rollbretta - dřevěné desky na kolečkách - pohyb všemi směry, jízda v sedu, v kleku nebo lehu. Jízda spočívá buď v samostatném odrážení pomocí dolních či horních končetin, nebo za pomoci spolupráce ve dvojici: tlačení, tahání balanční desky, plošinky, točny, čočky a dráhy mají velký význam pro rozvoj rovnováhy, ale také pro rozvoj odvahy a soustředěnosti dítěte. Cvičení na těchto pomůckách je poměrně náročné, vyžaduje stálou dopomoc příklad: rovnováha na jedné noze, přecházení z jedné desky, točny na druhou ve dvojici, trojici, házení míčků v sedu na balanční desce, točně, rovnovážná chůze po nášlapné motorické dráze apod.

32  pedala (šlapadla) různých velikostí mají vliv na rozvoj rovnováhy, obratnosti a soustředěnosti, využívají se k jízdě vpřed a vzad pro jednotlivce, ale také k jízdě ve dvojici a trojici.  krisskreisel - káča či setrvačník Pomůcka je využívána na zpevňování svalstva celého těla, ke koordinaci jednotlivých částí těla - příklad: sed a houpání se za pohybu celého těla a především za pomocí přesunu váhy těla - dochází k otáčení se v káči.

33  kolíčky na prádlo – nácvik jemné motoriky, barev  deky, koberečky - cvičenci si sednou nebo kleknou a odráží se rukama od podlahy – otáčí se nebo se vozí  kelímky od jogurtů – přiklápění, sbírání a vyhazování míčků pomocí kelímků  Noviny, novinové tyče – chůze po novinách, běhání s novinami  nafukovací balonky - odbíjení balonku různými částmi těla  písek - kreslení do písku, přesypávání, vysypávání obrázků apod.

34