Profesionalizace, komercionalizace a managerizace OSS Magdaléna Šťovíčková SOS, FHS UK 2013/2014.

Prezentace na téma: "Profesionalizace, komercionalizace a managerizace OSS Magdaléna Šťovíčková SOS, FHS UK 2013/2014."— Transkript prezentace:

1 Profesionalizace, komercionalizace a managerizace OSS Magdaléna Šťovíčková SOS, FHS UK 2013/2014

2 Text Gordon D. Cumming: French NGOs in the Global Era: Professionalization "Without Borders"? Voluntas: International Journal of Voluntary and Nonprofit Organizations, Vol. 19, No. 4 (December 2008), pp. 372-394.

3 Termín profesionalizace V odborné literatuře se s termínem profesionalizace můžete setkat v různých významech: – Proces, v rámci kterého OSS se stávají podobnými svým systémem a prací státu – Např. Využití technických a managerských dovedností a systému kontroly, kdy OSS fungují jako technické agentury státu – Orientace na trh s aplikací managerských praktik a struktur z tržní sféry (Cumming 2008)

4 Profesionalizace: různé kontexty Profesionalizace OSS jako zaměstnávání „profesionálů“ ve smyslu placených zaměstnanců např. (Ban et. Al. 2003) – x neplacená práce dobrovolníků Profesionalizace OSS: požadavek expertního, specializovaného vědění a kompetencí pro výkon aktivit, aplikace systematických teoretických principů (Goodall 2000) – X amatérské výkon aktivit Profesionalizace OOS: změna způsobů organizace jednání: specializace/dělba práce, formalizace, pracovní kariéra (byrokratizace)

5 Profesionalizace: různé kontexty Profesionalizace Amerických OSS (Froelich 1999): – státem řízená profesionalizace, byrokratizace a ztráta autonomie Profesionalizace Britských OSS (Wallace 1997): – standardizace, formalizované projektové plánování, využívání nástrojů strategického plánování, růst evaluace

6 Specifika Francouzského kontextu OSS Otázka k textu: Je proces profesionalizace stejný ve však zemích? Odlišuje se proces profesionalizace např. ve Francii, kde je přítomna jen slabá liberální Anglo-Americká tradice? – (Cumming 2008: 374)

7 Teoretický kontext Cíl: vysvětlit proměnu práce Francouzských OSS V.O.: Jak významný je trend profesionalizace OSS ve Francii? V.O.: Jaké faktory ovlivňují podobu a míru profesionalizace? Teorie závislosti na zdrojích

8 Otázka zobecnění Otázky k textu: Je možné zobecnit zjištění o procesu profesionalizace na všechny Francouzské OSS? Jak tuto situaci výzkumníci řeší? – (Cumming 2008:375)

9 Otázka kauzality Otázky k textu: Proč je obtížné stanovitelná kauzalita mezi vlivem stát a profesionalizací Francouzských OSS? – (Cumming 2008: 376)

10 Vývoj profesionalizace Francouzských OSS 1. etapa (post-koloniální): nedostatek profesionalismu Jak se projevoval nedostatek profesionalismu v OSS kategoriích zaměstnanci a struktura, finanční management, operační rámec? – Amaterismus, mladí lidí bez pracovní zkušenosti – Nepřítomnost stálých zaměstnanců – Epizodický charakter dobrovolnictví – Orientace na závazky spíš než na kvalifikovaný nábor – Malá míra specializace zaměstnanců i organizační struktury, nejasná hierarchie pozic – Absence finančních praktik a externí kontroly Jaké byly podle autorů příčiny nedostatku profesionalismus?

11 Vývoj profesionalizace Francouzských OSS 2.etapa (globální éra): „byrokratická“/technická forma profesionalizace Otázky k textu: – Jak stát ovlivnil profesionalizaci OSS ve Francii v tomto období? (Cumming 2008:379-380) – Jak se projevila profesionalizace OSS pod vlivem státu v kategoriích zaměstnanci a struktura, finanční management, operační rámec?

12 Otázky vznikající s profesionalizací OSS Když dobrovolníci a placení zaměstnanci dělají stejnou činnost, vzniká otázka o cílech dobrovolnictví (je placená práce garancí dobré práce?) Když je vyžadováno specializované vědění pro činnost v OSS, vzniká otázka kompetentnosti dobrovolníků a exkluze určitých občanů z dobrovolnické činnosti Specializace, formalizace vede k jiným typů sociálních vztahů, otázka je, zda OSS jsou zdrojem sociálního kapitálu (sítí důvěry) Otázka moci: specifické expertní vědění a dovednosti x občanské zkušenosti Otázka isomorfismu: tlak norem a hodnot profesionálů

13 text Stefan Toepler: Caveat Venditor? Museum Merchandising, Nonprofit Commercialization, and the Case of the Metropolitan Museum in New York. Voluntas: International Journal of Voluntary and Nonprofit Organizations, Vol. 17, No. 2 (June 2006), pp. 99-113.

14 Komercionalizace Sklon OSS se méně orientovat na zdroje od donorů a více se orientovat na příjmy ze servisu a prodeje zboží, které mohou, ale nemusí souviset s organizačním posláním Přijetí komerčních mechanismů: strategický plán, audit, evaluace Realizace komerčních/tržních modelu a aktivit (Toepler 2006)

15 Důvody komercionalizace Vztah mezi strukturou příjmů OSS a komercionalizací Změna ve struktuře příjmů organizace v průběhu čtyřech dekád měla vliv na růst počtu komerčních aktivit organizace – (Toepler 2006: 103)

16 Komercionalizace OSS Komercionalizaci je možno pozorovat v oblasti: hodnot/cílů organizace, organizačního uspořádání a řízení, nástrojů, uvažování o organizaci a aktivitách organizace Otázky k textu: Uveďte příklady komercionalizace z empirické praxe k jednotlivých oblastem. Příklady komerčních aktivit – Katalogy a publikace – Vstupné, členské poplatky – Muzejní obchod – Restaurace, jídelní servis – Parking (Toepler 2006)

17 Dekomercionalizace Snížení komerčních aktivit v OSS (Toepler 2006) Otázky k textu: – Kdy, jak a proč se projevila dekomercionalizace ve zkoumané organizaci? – Jak můžeme tuto zkušenost ze zahraničí využít pro zkoumání či řízení OSS v ČR?

18 Různé pohledy/názory na komercionalizaci OSS Komercionalizace Cesta k efektivnosti OSS Nové, inovativní řešení vznikajících sociálních problémů (např. sociální podnik) X Přemístění cílů OSS (Toepler 2006, s.100)

19 Otázky vznikající s komercionalizací OSS Vztah mezi posláním/cíli OSS a komerčními cíli Je možné a jakým způsobem propojení cílů OSS s komerčními cíli? Jak OSS se mohou bránit přemístění svých cílů vlivem komercionalizace?

20 Shrnutí: čtyři diskurzy Dobrovolnictví, profesionalismus, managerismus, komercionalismus Profesionalismus: autonomie expertního profesního vědění, racionalizace, standardizace, byrokratická organizační forma Managerismus:„Dominace managerských praktik a idejí“ (Maier, Meyer 2009, s.8) např.: instrumentální racionalita, efektovnost, měřitelnost Komercionalizmus: domanace praktik a idejí trhu, např.: finanční udržitelnost, tržní cíle, modely, praktiky (např. strategické plánování)

21 Shrnutí: Projevy v OSS Profesionalizace: – specializace/dělba práce, formalizace – placená činnost, pracovní kariéra (byrokratizace) Managerizace: – organizační struktury, která zahrnuje efektivitu, výkonost, proces řízený centrálními normami Komercionalizace: – Komerční aktivity jako jeden z příjmů OSS – Státní podpora využívána pro reklamu – Aktivity: finanční plány, audity, kvantitativní evaluace

22 Diskuse Benefit profesionalizace, managerizace a komercionalizace pro OSS X Rizika pro OSS: Přemístění poslání OSS  otázka legitimity Různé typy tenzí, např. např. mezi různými cíli, hodnotami, aktéry Hybridizace

23 Některé aktuální otázky Proč dochází k profesionalizaci, managerizaci, komercionalizaci? K jakým organizačním změnám dochází vlivem profesionalizace, managerizace, komercionalizace? Co reprezentanti OSS rozumí profesionalizací, komercionalizací, managerizací? Proč komercionalizace OSS selhává? Jak organizace řeší napění mezi poslaní OSS a profesionalizací, komercionalizací, managerizací? Jak propojit poslání OSS a např. tržní cíle?