F INANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Karel Malý.

Prezentace na téma: "F INANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Karel Malý."— Transkript prezentace:

1 F INANČNÍ ŘÍZENÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Karel Malý

2 D EFINICE Finanční řízení organizace je uvědomělé a cílevědomé ovládání finančních parametrů operací a procesů podniku jeho managementem. Je to jedna z nejdůležitějších činností, která souvisí s udržením a rozvojem organizace. Finanční řízení představuje soulad dvou složek řízení a financí (účetnictví) Aby naplnilo svůj smysl, je třeba znát obě tyto základní složky.

3 Ú KOLY FINANČNÍHO ŘÍZENÍ podávat informace o struktuře nákladů poskytovat informace o výkonech poskytovat informace o jednotlivých útvarech podniku vytvářet kalkulační systém řízení zodpovědnosti kontrola nákladů sestavování a kontrola rozpočtů příprava pro rozhodování

4 Ř ÍZENÍ Řízení zjišťuje informace o určitém jevu, jenž vznikl, kontroluje tento jev a analyzuje jej ve vztahu k jiným jevům. Upozorňuje na charakteristické rysy jevu a tím poskytuje informace jak tento jev ovlivnit nebo změnit. Řízení stanovuje úkoly pro budoucí období na základě rozhodování o změnách jevů.

5 P ROSTŘEDKY ŘÍZENÍ NNO Plánování a rozpočty Fundraising Organizování Personalistika Vedení Kontrolování

6 P LÁNOVÁNÍ Základem plánování je stanovení cílů a to buď obecných, nebo specifických. Plány můžeme rozdělit podle obsahu na strategické, taktické a operativní a podle času na dlouhodobé, střednědobé a krátkodobé. Plánování slouží ke stanovení alternativ dosažení cílů. Součástí plánování je i numerické vyjádření plánů, rozpočtování.

7 P LÁNOVÁNÍ Druhy plánů: Dlouhodobé – výstupem je strategický plán Krátkodobé – výstupem jsou roční, pololetní, čtvrtletní, měsíční, týdenní, ve zvláštních případech denní nebo i minutové plány Projektové – výstupem je projekt Personální

8 R OZPOČTY Jsou součástí manažerského účetnictví Stanoví v peněžním vyjádření úkoly do budoucna, jsou peněžním vyjádřením plánů Poskytují informace pro sestavení předběžných kalkulací Vytváří předpoklady pro běžnou kontrolu hospodaření středisek - údaje z rozpočetnictví (předpoklad) se porovnávají s údaji z účetnictví (skutečnost).

9 Z ÁKLADNÍ FUNKCE ROZPOČTU Stanovuje cíle ve vývoji hodnotových veličin v daném období v návaznosti na strategické a dlouhodobé cíle. Má plánovací funkci. Koordinuje činnost středisek uvnitř podniku v návaznosti na pravomoci, odpovědnosti, organizační a ekonomickou strukturu podniku. Má koordinační funkci. Motivuje pracovníky středisek k dosažení dílčích úkolů v souladu s celkovými cíli. Má motivační funkci.

10 Z ÁKLADNÍ FUNKCE ROZPOČTU Je nástrojem kontroly skutečného vývoje hodnotových veličin v porovnání s jejich stanovenou výši rozpočtem. Má kontrolní funkci. Umožňuje měřit výsledek činnosti středisek a řídících pracovníků. Má funkci měření výkonnosti.

11 Z PŮSOBY SESTAVENÍ ROZPOČTU Pevný rozpočet - je sestaven za celé, pevně stanovené rozpočtové období, nejčastěji rok. U tohoto způsobu je ztížena průběžná kontrola a případné zásahy můžou být prováděny „skokově“ po uplynutí celého období. Variantní rozpočet – používá se k zohlednění variant budoucího vývoje. V rámci základního období se rozpočtují i období kratší. Jednotlivá dílčí období jsou vázána na určitou variabilní složku. Variantní forma umožňuje průběžnou a plynulou aktualizaci rozpočtu.

12 Z PŮSOBY SESTAVENÍ ROZPOČTU Přírůstková metoda - vychází z výsledků předešlého období, které se upraví o určitý procentní podíl. Ten se stanoví na základě očekávaných změn v oblasti cen a objemu činností. Její výhodou je jednoduchost a možnost využití softwarové podpory. Vzniká u ní ovšem nebezpečí přenášení nedostatků z minulosti do budoucnosti. Rozpočet od nuly (Zero Based Budget) - reviduje všechny složky rozpočtu a hledá nová efektivní a optimální využití podnikových zdrojů. Je metodou náročnou na čas všech zúčastněných pracovníků a doporučuje se jej provádět v delších časových cyklech.

13 Z PŮSOBY SESTAVENÍ ROZPOČTU Limitní rozpočty - jsou pevně stanovené úrovně cílových hodnot, horní hranice, kterou nelze překročit. Má své opodstatnění v obdobích finanční tísně nebo třeba u výdajů na reprezentaci Indikativní rozpočty - existuje vazba výše hodnoty jedné veličiny na dosažení hodnoty veličiny druhé. V případě indikativních rozpočtů je výhodou motivační efekt.

14 P ENĚŽNÍ TOK – C ASH FLOW Samostatnou součástí plánování a rozpočtování je cash flow neboli plánování finančních toků. Má především preventivní charakter. Zpravidla v organizaci existuje půlroční plán cash flow, ze kterého je patrné kolik organizace ve kterém měsíci příjme a kolik bude muset vydat. Plánování cash flow slouží jako preventivní opatření před druhotnou platební neschopností.

15 P ENĚŽNÍ TOK - DEFINICE Peněžní tok odráží přírůstek nebo úbytek peněžních prostředků při činnosti organizace. Je to toková veličina. Představuje tvorbu a užití finančních prostředků za určité časové období. Hlavním účelem je poskytnout podrobné údaje o výsledcích finančního řízení. Odráží se v něm proto podrobné výsledky provozní, finanční a investiční činnosti organizace. Uvádí přímo údaje, které by jinak odběratelé účetních informací museli získávat podrobnou analýzou rozvahy, výsledovky a přílohy k účetním výkazům.

16 P ENĚŽNÍ TOK Zkrachovala spousta podniků, i když vykazovaly zisky. Nezkrachoval však žádný, který měl kladné peněžní toky.

17 F UNDRAISING Cílem fundraisingu je zajistit chybějící finanční prostředky, získávat volné, účelově nevázané finance a vytvářet finanční rezervu.

18 F ORMY FUNDRAISINGU psaní projektů veřejné sbírky benefiční akce dobročinné aukce CRM „cause related marketing“ prodej vlastních produktů a služeb dary

19 O RGANIZOVÁNÍ Pokud máme zvolen cíl a alternativu postupu, jak jej dosáhnout, je třeba tento postup efektivně zorganizovat, rozmístit a uspořádat všechny disponibilní zdroje organizace tak, aby existovala reálná šance vytyčených cílů zvoleným postupem a ve stanoveném časovém horizontu dosáhnout. Podstata organizování spočívá v budování prováděcí organizační struktury, která vytvoří vhodné prostředí pro efektivní spolupráci jednotlivců a skupin při dosahování stanovených cílů.

20 P ERSONALISTIKA Úkoly personalistiky: nábor a výběr pracovníků adaptace pracovníků v novém prostředí rozvoj pracovníků ve prospěch firmy i osobnosti pracovníků hodnocení podle výsledků práce i chování stabilizace (udržení) pracovníků

21 V EDENÍ Vedení je cílevědomý proces ovlivňování lidí tak, aby jejich činnost úspěšně naplnila firemní cíle. Je několik obecných stylů vedení (řízení): autokratický styl demokratický styl liberální styl byrokratický styl

22 K ONTROLOVÁNÍ Základní kontrolní proces se skládá ze tří kroků: stanovení standardů měření vykonané práce z hlediska stanovených standardů korekce zjištěných odchylek od standardů a plánů

23 Ú ČETNICTVÍ - DEFINICE Moderní účetnictví není zcela jednotně definováno, ale vyznačuje se určitými znaky, které byly, jsou a budou vždy stejné: účetnictví vždy vychází ze zjištěných skutečností zaznamenané skutečnosti musí být správné, což znamená, že musíme ověřovat správnost všech informací informace se třídí a sumarizují podle určitých hledisek při zaznamenávání skutečností jsou dodržovány metodické prvky účetnictví

24 Ú ČETNICTVÍ - PODOBY Závěry účetnictví jsou určeny pro řadu uživatelů (management, akcionáři, ostatní podniky, finanční úřady…). Požadavky těchto jednotlivých uživatelů nelze uspokojit jediným systémem informací a v současné době má účetnictví 3 hlavní podoby: 1.Finanční 2.Účetnictví vnitropodnikové 3.Daňové

25 F INANČNÍ ÚČETNICTVÍ podává ucelené a pokud možno věrné informace o finanční a majetkové situaci podniku výstupem finančního účetnictví je tzv. účetní závěrka k zajištění věrohodnosti a jednotnosti finančního účetnictví je nutná právní regulace

26 V NITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ sleduje průběh hospodaření uvnitř podniku, zejména z hlediska požadavků řízení podniku toto účetnictví je důvěrné, někdy až tajné a není regulováno žádnými právními předpisy organizace si samy rozhodují o jeho formě a náplni příkladem vnitropodnikového účetnictví účtování o dotacích

27 D AŇOVÉ ÚČETNICTVÍ je zaměřeno na zjištění daňového základu a výšky daně zejména u NNO je nutno striktně rozdělit účetnictví finanční a účetnictví daňové zjednodušeně lze říct: daňové účetnictví = daňové přiznání

28 V ÝKAZY PODVOJNÉHO ÚČETNICTVÍ Rozvaha (bilance) Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Příloha k účetní závěrce Přehled o peněžních tocích (cash flow)

29 M ETODICKÉ PRVKY ÚČETNICTVÍ 1.Bilanční princip 2.Dokladovost 3.Soustava účtů a účetních zápisů 4.Oceňování 5.Kontrolní prostředky

30 B ILANČNÍ PRINCIP Bilanční princip – spočívá v tom, že účetnictví sleduje prostředky používané při činnosti podniku ze dvou hledisek, a to z hlediska: -struktury majetku – odpověď na otázku Co máme? AKTIVA -vlastnictví majetku– odpověď na otázku Komu to patří? PASIVA Protože se dvojím pohledem díváme na jedny a ty stejné prostředky, musí platit bilanční rovnice AKTIVA = PASIVA

31 A KTIVA ODPOVĚĎ NA OTÁZKU C O MÁME ? Stálá aktiva – majetek je dlouhodobé povahy Nehmotný majetek Hmotný majetek Finanční majetek Oběžná aktiva – majetek spotřebovaný najednou zásoby (materiál, výrobky, zboží) finanční majetek držený krátkodobě pohledávky

32 P ASIVA ODPOVĚĎ NA OTÁZKU K OMU TO PATŘÍ ? Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Hospodářský výsledek Cizí kapitál Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry

33 Z ÁKLADNÍ STRUKTURA ROZVAHY AKTIVAPASIVA I. STÁLÁ AKTIVAI. VLASTNÍ KAPITÁL 1. Nehmotný majetek 1. Základní kapitál 2. Hmotný majetek 2. Fondy 3. Finanční majetek 3. Hospodářský výsledek II. OBĚŽNÁ AKTIVAII. ZÁVAZKY 1. Zásoby 1. Dlouhodobé 2. Pohledávky 2. Krátkodobé 3. Platební prostředkyIII. REZERVY III. OSTATNÍ AKTIVAIV. OSTATNÍ PASIVA AKTIVA = PASIVA

34 Z ÁKLADNÍ ZMĚNY ROZVAHY 1. Změna aktiv (A1 +, A2 -) Zvýšení jedné položky aktiv způsobuje snížení jiné položky aktiv 2. Změna pasiv (P1 +, P2 -) Zvýšení jedné položky pasiv způsobuje snížení jiné položky pasiv 3. Oboustranný přírůstek (A +, P +) Zvýšení jedné položky aktiv způsobuje současně zvýšení jiné položky pasiv 4. Oboustranný úbytek (A -, P -) Snížení jedné položky aktiv současně způsobuje snížení jedné položky pasiv

35 Z hlediska sledování efektivnosti podniku se účetní operace dělí na dvě skupiny: 1.Účetní případy nemají vliv na vlastní kapitál 2.Účetní případy mají vliv na vlastní kapitál

36 H OSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK při hospodářské činnosti se spotřebovává majetek (snižují se aktiva), vynakládají se práce na výrobu, nakupují se služby - vznikají náklady výsledky hospodářské činnosti jsou určeny k prodeji a představují výnosy, které znamenají zvýšení aktiv rozdíl mezi náklady a výnosy je hospodářský výsledek – položka rozvahy

37 N ÁKLADY A VÝNOSY jsou-li výnosy vyšší než náklady, je dosažen zisk, zvyšuje se stav vlastního kapitálu jsou-li výnosy nižší než náklady, vzniká ztráta, vlastní kapitál se snižuje Náklady a výnosy se nesledují „přes vlastní kapitál“, ale samostatně přehled nákladů a výnosů = výkaz zisků a ztrát (výsledovka)

38 Z ÁKLADNÍ STRUKTURA VÝSLEDOVKY NÁKLADY (5xx)VÝNOSY (6xx) I. Provozní 1. Spotřebované nákupy 1. Za vlastní výkony a za zboží 2. Služby 2. Změna stavu zásob 3. Osobní náklady 3. Aktivace 4. Daně 4. Z prodeje majetku 6. Odpisy 7. Ostatní náklady II. Finanční III. Mimořádné HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK = VÝNOSY - NÁKLADY

39 S OUSTAVA ÚČTŮ A ÚČETNÍCH ZÁPISŮ Každý účet má: Dvě strany: levá strana se označuje „Má dáti“ (MD), „debet“ „na vrub“ nebo „levá strana“ pravá strana se označuje „Dal“ (D), „kredit“, „ve prospěch“ nebo „pravá strana Název a číslo Počáteční zůstatek Obraty Konečný zůstatek

40 S OUSTAVA ÚČTŮ A ÚČETNÍCH ZÁPISŮ účty vzniklé z rozvahy, kde se sledují aktiva a pasiva podniku, se nazývají účty rozvahovými účty vzniklé z výsledovky se nazývají účty kalkulační Při účtování musíme dodržet princip: Podvojnosti - stejná částka se promítne na dva různé účty Souvztažnosti – každá účetní operace má dva přesně definované různé účty

41 S OUSTAVA ÚČTŮ A ÚČETNÍCH ZÁPISŮ Druhy účtů z hlediska podrobností Syntetické Syntetické účty zachycují souhrnné účetní operace Analytické Analytické účty zachycují podrobně účetní operace(v peněžní i naturální jednotce)

42 D OKLADOVOST Dokladovost spočívá v tom, že každý zápis musí být doložen dokladem. Účetní doklady musí mít předepsané náležitosti. Pro zajištění průkaznosti účetnictví je nezbytné přezkušování účetních dokladů. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví - §11 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník - §13a

43 Ú ČETNÍ DOKLADY jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení dokladu podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování – podpisový záznam řeší § 33a odst. 4

44 D RUHY ÚČETNÍCH DOKLADŮ Podle místa vzniku : Interní doklady - příjmový pokladní doklad, výdejka, faktura vydaná – vznikly uvnitř účetní jednotky Externí účetní doklady - výpis z bankovního účtu, faktura přijatá – přicházejí do účetní jednotky z jejího okolí

45 D RUHY ÚČETNÍCH DOKLADŮ Podle počtu dokumentovaných účetních případů : Jednotlivé účetní doklady - zaznamenávají jednotlivé účetní případy - výdejka, výdajový pokladní doklad Sběrné účetní doklady - soustřeďují údaje z jednotlivých účetních dokladů za určité časové období, všechny jednotlivé doklady by měly mít stejnou syntetiku i analytiku a u NNO i středisko

46 O BĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ Kontrola správnosti - věcné - formální Příprava pro zaúčtování - třídění - číslování - evidence - předkontace

47 O BĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ Zaúčtování - vyhotovení zápisu v účetních knihách - poznámka o zaúčtování Archivace Skartace

48 O CEŇOVÁNÍ Oceňování je charakteristickým rysem účetnictví, zobrazuje skutečnost v peněžním vyjádření. Konkrétní oceňování jednotlivých aktiv a pasiv se řídí §24 - §28 zákona 563/1991 Sb. O účetnictví. Rozeznáváme několik druhů cen - pořizovací cena, vlastní náklady, reprodukční pořizovací cena, cena pořízení, nominální cena... V účetnictví používáme cenu historickou, to znamená v době pořízení.

49 K ONTROLNÍ PROSTŘEDKY Kontrolní prostředky mají zajistit, aby účetní informace byly formálně i věcně správné, spolehlivé a průkazné. Součástí kontrolních mechanizmů je inventarizace. Ta má zajistit soulad účetnictví se skutečností. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví §29 a §30

50 K ONTROLNÍ PROSTŘEDKY Kontrolní systém zahrnuje : přezkušování účetních dokladů kde se prověřují všechny věcné i formální náležitosti účetního dokladu a správnost účetního předpisu kontrolu úplnosti zaúčtování všech účetních případů kontrolní soupisky které ověřují soulad mezi analytickými účty a příslušnými syntetickými účty tabulkovou předvahou ověřujeme, zda byl dodržen princip podvojnosti inventarizace

51 I NVENTARIZACE Podstatou inventarizace je periodické ověření, zda účetní stav majetku a závazků souhlasí se skutečností Pokud není provedena tak účetnictví nemůže zaručit věrný a pravdivý obraz skutečnosti Předmětem inventarizace je veškerý majetek a závazky podniku Výsledkem inventarizace je zápis, jehož součástí jsou inveturní soupisy (náležitosti stanoví zákon o účetnictví)

52 I NVENTARIZACE Způsoby provedení inventarizace Fyzická inventura – tam kde to jde, stavy zjišťujeme přepočítáním, přeměřením, vážením, obhlídkou, výjimečně technickým propočtem Dokladová inventura – tam kde se nedá udělat fyzická, měla by být u všech použitých rozvahových účtů

53 Ú ČETNICTVÍ NNO Největší odlišnost v účetnictví neziskové organizace je v povinném rozdělení výnosů a nákladů: S ohledem na zdanění Na hlavní a hospodářskou činnost Z hlediska donátorů

54 R OZDĚLENÍ VÝNOSŮ S OHLEDEM NA ZDANĚNÍ 1.Příjmy, které jsou vždy předmětem daně 2.Příjmy, které jsou předmětem daně, ale jsou od daně osvobozeny 3.Příjmy, které nejsou předmětem daně za určitých podmínek 4.Příjmy, které nejsou předmětem daně

55 R OZDĚLENÍ NA HLAVNÍ A HOSPODÁŘSKOU ČINNOST Hlavní činností je ta činnost nebo činnosti, které jsou uvedeny ve stanovách, statutu, zřizovací listině…prostě činnost, kvůli které byla N.O. zřízena. Činnosti prováděné nad rámec toho, co je zdůvodnitelné jako plnění funkce NO, by měly být pak posuzovány jako hospodářská činnost a to bez ohledu na to, zda z nich je či není dosahován zisk.

56 R OZDĚLENÍ NÁKLADŮ Z HLEDISKA DONÁTORŮ Na základě podepsaných smluv o dotacích a příspěvcích je třeba vést účetnictví tak, aby náklady a výnosy jednotlivých dotací byly vedeny odděleně a abychom byli schopni vyúčtovat jednotlivé kapitoly dotace. To jsme schopni udělat vhodným sestavením účetní osnovy a vhodným použitím středisek.