Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ústí nad Labem. 2 Právní aspekty komunitního plánování Právně metodické informace pro účastníky rozvojového plánování v oblasti sociální péče, již obeznámené.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ústí nad Labem. 2 Právní aspekty komunitního plánování Právně metodické informace pro účastníky rozvojového plánování v oblasti sociální péče, již obeznámené."— Transkript prezentace:

1 Ústí nad Labem

2 2 Právní aspekty komunitního plánování Právně metodické informace pro účastníky rozvojového plánování v oblasti sociální péče, již obeznámené se základními organizačními a věcnými principy komunitního plánovacího procesu Zpracoval: JUDr. RnDr. Jiří Exner Obsahová část materiálu vznikla za finanční podpory projektu „Komunitní plánování jako nástroj pro posilování sociální soudržnosti a podporu sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob na trhu práce“ podpořeného v rámci iniciativy Equal Evropské unie. Materiál je využíván pro diseminaci projektu. Další informace naleznete na níže uvedených webových stránkách. Ústí nad Labem

3 3 Obsah školení 1.Postavení rozvojového plánování v samostatné působnosti územních samosprávných celků a specifika rozvojového plánování v oblasti sociální péče 2.Účastníci komunitního plánování v oblasti sociální péče 3.Právní postavení a právní jednání účastníků komunitního plánování 4.Právní a obdobné vztahy uplatněné a vzniklé během procesu komunitního plánování 5.Praktická cvičení 6.Diskuse 7.Závěr, vyhodnocení

4 4 1.Postavení rozvojového plánování v samostatné působnosti územních samosprávných celků a specifika rozvojového plánování v oblasti sociální péče 1.1. Právní základ rozvojového plánování ÚSC 1.2. Nový pohled na rozvojové plánování sociální péče po účinnosti zákona o sociálních službách 1.3. Triáda komunitního plánování 1.4. Zásady dobré správy 1.5. Komunitní plánování v oblasti sociální péče na úrovni obce 1.6. Komunitní plánování v oblasti sociální péče na úrovni kraje 1.7. Vztah mezi plánováním sociálních služeb obcí a krajů 1.8. Shrnutí, otázky

5 Právní základ rozvojového plánování ÚSC  Rozvojové plánování: zakotveno v zákonech o obcích a o krajích  Programy rozvoje obcí a městských částí: neurčitý pojem, obvykle strategický plán  Programy rozvoje krajů: navazují na zákon o regionální podpoře  Význam programů rozvoje podle zákona o obcích / krajích a o regionální podpoře: mimo jiné podklad pro samosprávnou dotační politiku a pro odůvodnění žádostí o grantové dotace  Vzájemné vztahy: kraje povinny koordinovat, obce povinny s krajem spolupracovat  Způsob pořizování rozvojových plánů: zákony neupravují

6 Nový pohled na rozvojové plánování sociální péče po účinnosti zákona o sociálních službách  Zákon o sociálních službách (ZoSS): definuje nový pojem – střednědobý plán rozvoje sociálních služeb  Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb: má dopad na dotační mechanismy státu – samosprávná plánovací činnost je zde podkladem pro výkon státní správy  Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb: může být zpracován samostatně, ale může být i součástí obecnějšího plánu rozvoje  Rozlišovat mezi plánováním podle ZoSS a obecným rozvojovým plánováním podle zákona o obcích / krajích je vhodné kvůli zajištění vnějších zdrojů pro financování plánovacího procesu

7 Triáda komunitního plánování  ZoSS předepisuje způsob zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb – samosprávné celky musí plán zpracovat ve spolupráci s poskytovateli a uživateli služeb: princip tzv. TRIÁDY  Spolupráce v triádě samospráva – poskytovatel služeb – uživatel služeb je principem procesu KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ  Principy komunitního plánování mohou být uplatněny v jakémkoli procesu plánování sociálně ekonomického rozvoje, pokud jsou dobře definováni účastníci triády a je zajištěna jejich účast  Komunitní plánování tedy není totožný pojem jako zpracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb, má obecnější význam

8 8 1.4 Zásady dobré správy  Princip triády je aplikací tzv. zásad dobré správy, které Státy EU a EHP považují za nezbytnou součást výkonu veřejné správy  Principy dobré správy zahrnují zejména tyto prvky: –odpovědnost; –transparentnost; –zastoupení; –rovnost; –vládu práva; –schopnost a způsobilost; –schopnost reagovat na lidské potřeby  Míra uplatnění zásad dobré správy je obvyklým kriteriem při posuzování žádostí o dotace ze zdrojů EU a EHP

9 Komunitní plánování v oblasti sociální péče na úrovni obce  Plánování sociální péče ani sociálních služeb v obcích není povinné  Obec z právního hlediska může sociální služby plánovat bez triády - mimo rámec ZoSS. Zvolení komunitního přístupu je věcí politického rozhodnutí, projevu vůle řídit se zásadami dobré správy.  Zvolení postupu podle ZoSS má význam pro zajištění financování – pořízení plánu rozvoje sociálních služeb může být státem dotováno  V zákonech není určeno, který orgán má o plánování rozhodovat – jde o působnost obecní rady, kterou si může vyhradit zastupitelstvo  Komunitně plánovat má smysl v přiměřeně velkých celcích – plánovací proces může realizovat několik obcí společně  V územně členěných městech je třeba přihlédnout k jejich statutu

10 Komunitní plánování v oblasti sociální péče na úrovni kraje  Kraje zpracovávají své programy rozvoje podle zákona o regionální podpoře, jejich součástí by mělo být i řešení otázek sociální péče  Kraje rovněž povinně zpracovávají plán rozvoje sociálních služeb podle ZoSS, tj. vznik triády na úrovni kraje je nutností  Oba typy plánovacích procesů se zčásti překrývají obsahem i cílem – mohou být spojeny, nebo některé podklady, výstupy a organizační struktury pořízené v rámci jednoho procesu lze využít pro druhý  Programy rozvoje krajů a plány rozvoje sociálních služeb mají oporu ve zvláštních zákonech – jejich schvalování je vyhrazeno krajským zastupitelstvům

11 Vztah mezi střednědobým plánováním sociálních služeb obcí a krajů  Jak pro obecné rozvojové programy, tak pro plány rozvoje sociálních služeb zákony ukládají obcím a krajům spolupracovat  Mají-li krajské plány rozvoje sociálních služeb být podkladem pro účelné přerozdělování státních dotací, měly by co nejlépe odrážet nehomogenní realitu v cílové oblasti, tj. v obcích  Nejlogičtějším podkladem pro komunitně zpracované plány krajů jsou komunitně zpracované plány obcí, mikroregionů apod. Problém je, že ZoSS v tomto směru podcenil časové návaznosti.  Jde o samostatnou působnost územních samospráv, není tedy možno ze strany krajů komunitní plánování od obcí vymáhat, lze je ale motivovat ekonomicky, přístupem k informacím apod.

12 Shrnutí: Zákon o sociálních službách (ZoSS) zavedl pro kraje povinnost a pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje sociálních služeb a formuloval základní metodické východisko spolupráce v triádě zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Triáda je principem řízení procesu komunitního plánování. Kraje rozvoj sociálních služeb plánují povinně jako podklad pro vyčíslení potřeby dotací ze státního rozpočtu, které pak jménem státu přerozdělují mezi poskytovatele služeb. Obce sice rozvoj sociálních služeb plánovat nemusejí, ale je to nanejvýš vhodné, protože jejich plány mohou posloužit krajům k získání objektivních podkladů pro krajské plány rozvoje a následnému rozdělování dotací v souladu s jejich reálnými potřebami. Komunitní plánování rozvoje sociálních služeb v obcích může a nemusí souviset s obecným plánováním sociálně ekonomického rozvoje. Programy sociálně ekonomického rozvoje (strategické plány) mohou obce zpracovávat podle obecných zákonů pro územní veřejnou správu. Záleží na rozhodnutí obce, zda bude takový program obsahovat kapitolu věnovanou sociální problematice a jak se při jejím zpracování bude postupovat. V krajích je třeba střednědobý plán rozvoje sociálních služeb a obecný program rozvoje kraje chápat odděleně, protože každý dokument ze zákona má jiný účel. Výstupy střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb nicméně mohou být do obecného programu rozvoje kraje s výhodou zahrnuty. I v případech zpracování obecných programů rozvoje obcí a krajů je vhodné opírat se při zpracování kapitol, věnovaných sociální péči, o metodické východisko, popsané v ZoSS, a vytvořit k tomu triádu v širším smyslu, která bude zahrnovat zejména Úřady práce a zaměstnavatele.

13 13 2. Účastníci komunitního plánování v oblasti sociální péče 2.1. Kdo jsou účastníci komunitního plánování v triádě 2.2. Zadavatelé 2.3. Poskytovatelé 2.4. Uživatelé 2.5. Účast poskytovatelů a uživatelů v triádě 2.6. Účast dalších osob v plánovacím procesu 2.7. Shrnutí, otázky

14 Kdo jsou účastníci komunitního plánování v triádě  Princip komunitního plánování je založen na tom, že se jej účastní všichni, kdo se podílejí na následné realizaci plánu  Triádu z právního hlediska charakterizuje trojstranný vztah, kde zadavatel je odpovědný (buď právně, nebo politicky) za to, že uživatelům se dostane potřebných (veřejně prospěšných) služeb, což zajišťuje prostřednictvím poskytovatelů  Pokud jde o plánování sociálních služeb, zařazení účastníků komunitního plánování do jednotlivých skupin není jednoznačné  U samosprávných celků je účelné odlišit jejich postavení zadavatele služeb ve smyslu triády od povinnosti / práva komunitní plán zpracovat – jsou též pořizovateli plánu

15 Zadavatelé  Zadavatelé rámcově objednávají a zajišťují / kontrolují financování poskytovaných služeb a to, že jsou služby poskytovány správným uživatelům v odpovídající kvalitě  Obecně jsou zadavateli územní samosprávy, v případě sociálních služeb podle ZoSS ale je důležitým zadavatelem také stát, který služby financuje z vlastního rozpočtu a přerozdělením zdrojů EU  Mezi zadavatele je tedy nutno do plánování v triádě zařadit též příslušné orgány státní správy  Nové uspořádání finančních toků podle ZoSS vede k úvaze, že se na zadávání sociálních služeb přímo podílejí i uživatelé

16 Poskytovatelé  Obecně jsou v komunitním smyslu poskytovateli subjekty, jejichž služby jsou ve veřejném zájmu určeny uživatelům - občanům.  Ve smyslu ZoSS jde zejména o registrované poskytovatele sociálních služeb, ať už neziskové nebo podnikatelské subjekty  Poskytovateli sociálních služeb jsou ale i stát a územní samosprávy, poskytující služby buď vlastními pracovníky státních úřadů či úřadů přenesené působnosti, nebo prostřednictvím zřizovaných organizací  Pořizovatel plánu je tedy v triádě v dvojjediné roli  Zvláštním případem poskytovatelů jsou zaměstnavatelé - z titulu svých zákonných povinností vůči zdravotně postiženým  Podle ZoSS lze ale za poskytovatele považovat i rodiny postižených

17 Uživatelé  Uživatelem služeb je potenciálně kterýkoli občan, a to i v případě sociálních služeb – každý má nárok na základní sociální poradenství  Pro komunitní plánování podle ZoSS zákon vymezuje faktické uživatele úžeji, jde ale o několik skupin s odlišnými handicapy, mnohdy omezujícími jejich praktickou účast na plánovacím procesu  Největší problém je se zapojením osob s vysokým stupněm závislosti na pomoci jiné osoby - často jde o osoby neschopné rozpoznat a projevit vlastní vůli  Na straně uživatelů tedy v triádě mohou vystupovat jejich zákonní zástupci, což ale mohou být zároveň i zadavatelé, např. státní orgány, zejména úřady obcí s rozšířenou působností, nebo poskytovatelé faktických služeb, např. příslušníci rodin.

18 Účast zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů v triádě  Postavení účastníků komunitního plánování v triádě není vyhraněné, zastupují často více „stran trojúhelníku“. Triáda v realitě vlastně neexistuje - nefixuje pevnou organizační strukturu k hájení partikulárních zájmů. Pojem vykládáme jako otevřený manažerský nástroj pro komunikaci a prostředí pro konsensuální řešení.  Vedle pořizovatele plánu by měly být zastoupeny další relevantní úřady – vždy zřejmě úřady obcí s rozšířenou působností, dále např. Úřady práce, Regionální rada soudržnosti, krajské pracoviště MPSV  Zejména v krajích a velkých obcích nelze zajistit účast všech poskytovatelů a uživatelů. Důležitou roli bude hrát vhodný výběr jejich zástupců, zkoumat, zda zastřešující subjekty (občanská sdružení apod.) jsou representativní a jejich jednání transparentní. Navržené organizační struktury by ale měly zůstat otevřené.

19 Účast dalších osob v plánovacím procesu  Komunitní plánování je manažersky náročný proces, k jehož vedení nemusí mít pořizovatelé plánu personální a organizační kapacity  Management plánování je nutno organizačně strukturovat podle úrovně řízení a věcného obsahu plánovaných služeb. Pro každou organizační strukturu musí být zajištěna administrativní podpora.  Některé činnosti lépe a efektivněji zajistí specializovaní dodavatelé (např. organizaci pracovních skupin, sběr a analýzy dat, v každém případě pak externí hodnocení průběhu procesu – evaluaci)  Na rozdíl od vztahů mezi účastníky plánování v triádě, které nemusí být vždy právně formalizovány, vztahy mezi pořizovatelem plánu a externími dodavateli musí mít vždy pevný právní základ  Do vzniklých právních vztahů mezi pořizovatelem plánu a dodavateli se promítne dualita veřejného a soukromého práva

20 Shrnutí Do triády komunitního okruh účastníků tak, aby byly postiženy všechny aspekty realizace plánu. I když jsou sociální plánování: zadavatelé – poskytovatelé – uživatelé sociálních služeb je vhodné zapojit služby primárně financovány státem, funkci zadavatelů služeb plní obce a kraje. V triádě by je měly zastupovat jak jejich politické representace, ze zákona zodpovědné za vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, tak jejich úřady, vykonávající v oblasti sociální péče přenesenou státní správu. Na straně zadavatelů by se ale plánování měly účastnit i další věcně příslušné státní a regionální úřady - úřady práce, orgány regionální soudržnosti, územní pracoviště MPSV. Obce a kraje jsou nicméně mezi zadavateli sociálních služeb ve zvláštním postavení, protože jsou jak podle ZoSS, tak podle obecných zákonů pro územní veřejnou správu pořizovatelem komunitního plánu. V postavení poskytovatelů budou jak tradiční dotovaná zařízení sociální péče, tak poskytovatelé ze sféry neziskových organizací a nově též podnikatelské subjekty, které budou pro poskytování služeb zaregistrovány u krajského úřadu. Pro komplexnější komunitní plány je nutno za poskytovatele považovat i zaměstnavatele, kteří mají řadu povinností vůči postiženým osobám. S účinností ZoSS se výrazně změní ekonomické podmínky poskytování sociálních služeb. V sociálních službách vznikne oblasti zřetelně tržní prostředí. Uživatelé, kteří si budou mnohdy zajišťovat poskytování sociálních služeb sami a hradit je ze státních příspěvků, jejichž jsou přímými příjemci, se stávají významným účastníkem plánování, protože svým osobním rozhodováním mohou ovlivnit jeho výsledek – podílejí se na zadávání služeb.

21 Shrnutí – pokračování Zapojení uživatelů, i poskytovatelů do procesu komunitního plánování bude zejména ve větších územních celcích organizačně náročné. Proto se v krajích uplatňuje „zastupitelský“ princip, který ale bude vhodné použít i ve větších obcích. Výběr zástupců je třeba podřídit místním podmínkám. Vymezení rolí účastníků komunitního plánování v tzv. triádě není striktní. Zúčastněné subjekty ve skutečnosti často působí ve více rolích – obce jsou především zadavatelé, ale některé jsou zároveň i poskytovateli, někteří uživatelé sociálních služeb se po přijetí ZoSS dostávají i do postavení zadavatelů, zákonní zástupci nesvéprávných uživatelů jsou zároveň často poskytovateli a pod. Triáda je proto především otevřeným prostředím ke komunikaci a pro hledání společných východisek a řešení, nikoli rigidní organizační strukturou. Protože je komunitní plánování manažersky náročný proces, je nutno počítat s tím, že účastníci nebudou mít vlastní personální kapacity na jeho řízení. Na zpracování plánu se budou pravděpodobně podílet další subjekty, najaté pořizovatelem k zajištění organizačních a koordinačních úkolů, ke zpracování analýz a pod. Jejich účast bude podmíněna vznikem řady civilněprávních vztahů, uzavíraných veřejnoprávními subjekty, a jejich charakter a obsah se budou případ od případu lišit podle místních podmínek.

22 22 3. Právní postavení a právní jednání účastníků komunitního plánování 3.1. Právo veřejné a právo soukromé 3.2. Právní subjektivita 3.3. Právní úkony a právní vztahy 3.4. Právní jednání 3.5. Jednání a vztahy účastníků komunitního plánování 3.6. Shrnutí, otázky Vydržte, následuje p ř estávka !

23 Právo veřejné a právo soukromé  Veřejné právo – upravuje možnost určeným účastníkům právních vztahů jednostranně autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech druhých; co není výslovně na základě zákona povoleno, je zakázáno.  Soukromé právo – upravuje právní vztahy mezi účastníky jako rovnocennými partnery; co není zakázáno, je povoleno.  Při komunitním plánování vznikají především soukromoprávní vztahy – nerozhoduje se o právech a povinnostech. Avšak účastníci, podléhající režimu veřejného práva (tj. zejm. zadavatelé), jsou při vytváření právních vztahů přísněji omezeni, než jiné subjekty  Veřejnoprávní vztahy vznikají zejména jako důsledek implementace komunitního plánu, a vždy, když se rozhoduje o rozdělování financí. Veřejnoprávní povahy je dále například povinnost krajů pořídit střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, a samozřejmě interní vztahy a rozhodovací procesy územních samosprávných celků.

24 Právní subjektivita  Právní subjekty (osoby) – jednají a je s nimi jednáno pod vlastním jménem.  Subjekty soukromého práva – fyzické a právnické osoby, mají způsobilost k právům a k povinnostem, a to již od narození nebo od svého vzniku. Nezaměňovat se způsobilostí k právním úkonům.  Subjekty veřejného (vrchnostenského) práva – především správní úřady, mají způsobilost rozhodovat o právech a povinnostech, a to pouze tak, jak jim určí zákon. Většinou nebývají subjekty práva soukromého.  Zvláštním případem jsou tzv. veřejnoprávní korporace, které podléhají jak předpisům veřejného, tak soukromého práva. Jde především o stát a územní samosprávné celky.  Městské části v územně členěných městech nejsou právní subjekty

25 Právní úkony a právní vztahy  Právní úkony jsou projevy vůle v soukromém právu. Podmínkou způsobilosti k právním úkonům je soukromoprávní subjektivita, ale ne každý právní subjekt je způsobilý činit právní úkony.  Na rozdíl od právní subjektivity, která principiálně buď je nebo není, způsobilost k právním úkonům lze zákony různě omezovat.  Právní úkony jsou jednostranné (např. založení právnické osoby) nebo vícestranné (např. uzavření smlouvy). Některé úkony jsou jednostranné zdánlivě (např. udělení grantu/daru – ve skutečnosti se příjemce také zavazuje k plnění různých podmínek).  Důsledkem právních úkonů jsou obvykle právní vztahy  Obdobou právních úkonů ve veřejném právu jsou správní akty. Ty se v komunitním plánování uplatní vzácněji (např. přijetí statutu), mohou však následovat také jako důsledek vadně provedeného právního úkonu (např. sankce za špatné výběrové řízení).

26 Právní jednání  Fyzické osoby, jsou-li způsobilé k právním úkonům, mohou jednat samy, nebo zplnomocnit za sebe zástupce - zmocněnce. Nejsou-li fyzické osoby způsobilé k právním úkonům, jedná za ně zákonný zástupce, kterého určí buď zákon, nebo správní úřad popř. soud.  Právnické osoby jednají svým statutárním orgánem, určeným zakládací/zřizovací listinou, nebo osobou tímto orgánem prokazatelně pověřenou. Rovněž mohou pověřit zmocněnce.  Veřejnoprávní korporace nemají statutární orgán, ale osoby určené zákonem k jednání jejich jménem (starosta,hejtman). Zastupitelstva / rady mohou pověřit i další osoby. Aby mohly činit právní úkony, musí předcházet rozhodnutí kolektivního orgánu s vnitřními schvalovacími procedurami, jejichž nedodržení může někdy mít za následek neplatnost úkonu. (To u jiných právnických osob neplatí.)

27 Způsob jednání a charakter vztahů účastníků komunitního plánování  Účastníci komunitního plánování jsou směsí různých typů právních subjektů a jejich právní postavení a vzájemné vztahy mají různý právní charakter  Právnímu postavení a charakteru vztahů účastníků komunitního plánování je nutno věnovat stejnou pozornost, jako náplni jejich činnosti v plánovacím procesu, aby nemohlo dojít k přerušení procesu nebo zpochybnění jeho výsledků z právních důvodů  Některé případy jednání a vztahů mezi účastníky s různým typem právní subjektivity nebudou mít vůbec právní charakter, je třeba je fixovat jinými prostředky politického rázu

28 Jednání a vztahy v okruhu zadavatelů  Obce a kraje, mikroregiony, svazky obcí atd. musí své právní úkony nejprve předepsaným způsobem projednat. Jejich úkony jsou právně formalizované projevy politické vůle.  Správní úřady nemohou vůbec činit právní úkony vlastním jménem. V některých případech může (státní) úřad právně jednat jménem státu, v některých případech může pověřený pracovník úřadu (územní samosprávy) jednat jménem samosprávného celku.  Úřady samosprávných celků mají dvojí úlohu – jsou orgánem státní správy podle ZoSS, ale také servisním pracovištěm pro výkon samosprávy. Lze je zapojit pomocí pracovněprávních vztahů.  Územně členěná města musí statutem řešit formu a míru zapojení městských částí

29 Jednání a vztahy v okruhu poskytovatelů  Poskytovatelé - právnické osoby jednají platně svými statutárními orgány nebo zmocněnci. Nelze zkoumat, zda toto jednání je projevem jejich „vnitřní vůle“. U organizací, zřízených pořizovatelem komunitního plánu, však je tato otázka zcela na místě.  Poskytovatelé - fyzické osoby musí být způsobilí k vlastnímu právnímu jednání, jinak by nemohli poskytovat služby. Mají-li však být v procesu efektivně zastoupeni, povede to asi k tomu, že buď užijí zmocněnce, či vznikne právnická osoba jednající v jejich zájmu.  Poskytovatelé budou představovat různorodou skupinu ve vzájemném konkurenčním vztahu. Rovnost hospodářské soutěže je podstatnou právní povinností, kterou je při plánování třeba zohlednit.

30 Jednání a vztahy v okruhu uživatelů  Uživatelé jednají sami nebo zmocněncem pouze mají-li k tomu způsobilost, jinak (a bude to často) za ně jednají zákonní zástupci  Zastoupení uživatelů v komunitním plánování lze prakticky organizačně zajistit pouze pokud budou zastoupeni společným fyzickým zmocněncem nebo zájmovou právnickou osobou  Uživatelé jsou skupinou různorodou nejen podle charakteristiky postižení a služeb, které jim mají být poskytovány, ale z hlediska komunitního plánování i pokud jde o motivaci se do procesu zapojit. V některých případech zřejmě bude muset pořizovatel plánu zajistit zapojení uživatelů pomocí důvěryhodného zmocněnce „ex offo“, např. dobře zavedenou nevládní organizaci.

31 Shrnutí Ač jde o záležitost veřejného zájmu, proces pořizování komunitního plánu se odehrává převážně v soukromoprávní oblasti. Účastní se ho však různé typy subjektů, z nichž některé (správní úřady) vůbec nemají soukromoprávní subjektivitu a tedy ani způsobilost k právním úkonům jako je uzavírání smluv vlastním jménem a pod. Vztahy mezi účastníky komunitního plánování proto nebudou mít vždy právní charakter, ale půjde v některých případech spíše o vztahy politické. Oproti tomu ryze soukromoprávního charakteru budou vždy vztahy mezi pořizovatelem plánu a externími subjekty, zajišťujícími dodavatelsky manažerský servis a zpracování plánovacích podkladů. Právní jednání některých účastníků procesu – právnických osob (zejména územních samospráv) je zákony regulováno tak, že před uskutečněním právního úkonu musí proběhnout předepsané vnitřní procedury. Jejich nedodržení může mít vážné následky, v některých krajních případech právní úkon, kterému tyto procedury nepředcházely, může být prohlášen za neplatný. Zvláštní postavení mezi účastníky mají úřady obcí a krajů, které mohou být do procesu zapojeny ve dvojí úloze. Jednak mohou plnit servisní služby pro orgány územních samospráv, jednak vystupovat jako správní úřady. Ať už je jejich funkce jakákoli, jejich efektivní účasti v plánovacím procesu napomůže skutečnost, že pracovníci těchto řadů jsou v pracovněprávním vztahu k územním samosprávným celkům a úkoly související s komunitním plánováním je jim možno zařadit do pracovní náplně.

32 Shrnutí - pokračování Poskytovatelé sociálních služeb jsou po přijetí ZoSS v přirozeném konkurenčním vztahu. V rámci komunitního plánování je třeba zohlednit povinnosti veřejnoprávních subjektů, pokud jde o dodržování pravidel hospodářské soutěže. Úloha městských obvodů / městských částí územně členěných měst, které s výjimkou hl.m.Prahy nemají právní subjektivitu a jednají jménem města, by pro implementaci zákona o sociálních službách měla být upravena statutem. Některé skupiny uživatelů se zřejmě nepodaří do plánovacího procesu přímo zapojit ať už proto, že k tomu nemají způsobilost, nebo motivaci. Může při tom jít o osoby, jejichž handicap klade na poskytování sociálních služeb mimořádné nároky. Takové skupiny uživatelů mohou být zastoupeny poskytovatelskou organizací, zpravidla nevládní, je však třeba klást důraz na její důvěryhodnost. Právnímu postavení a charakteru vztahů účastníků komunitního plánování je nutno věnovat stejnou pozornost, jako náplni jejich činnosti v plánovacím procesu, aby nemohlo dojít k přerušení procesu nebo zpochybnění jeho výsledků z právních důvodů.

33 33 4. Právní a obdobné vztahy uplatněné a vzniklé během procesu komunitního plánování 4.1. Právní předpisy, které mohou upravovat vztahy v procesu komunitního plánování 4.2. Základní fáze procesu komunitního plánování 4.3. Pravděpodobné právní a obdobné vztahy vznikající, měnící se a zanikající během procesu komunitního plánování 4.4. Možné právní a obdobné vztahy a úkony účastníků komunitního plánování uplatněné během plánovacího procesu 4.5. K některým smluvním typům 4.6. Shrnutí, otázky

34 Právní předpisy, upravující vztahy v procesu plánování  Soukromoprávní vztahy, vznikající během komunitního plánování, se řídí předpisy občanského, obchodního a pracovního práva  Pracovní právo přesahuje do veřejnoprávní oblasti; nezávisle na občanském právu řídí vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.  Obchodní právo doplňuje nebo pozměňuje občanské, když vznikají právní vztahy mezi podnikateli; lze dohodnout i mezi nepodnikateli.  Podnikání je soustavně vykonávaná činnost za účelem dosažení zisku,většinou se živnostenským oprávněním. Podnikateli jsou v tom smyslu i neziskové organizace při tzv. vedlejší (doplňkové) činnosti.  Obce a kraje mají postavení podnikatelů ze zákona  Veřejnoprávní vztahy řídí zejm. zákony o obcích a o krajích, správní řád, rozpočt. pravidla, daňové předpisy, zák. o veřejných zakázkách

35 Základní fáze procesu komunitního plánování  Metodika komunitního plánování není sjednocena, ale každý postup musí obsahovat alespoň čtyři základní fáze: 1. Příprava politického a organizačního prostředí, zahájení procesu 2. Zpracování, projednání a schválení = pořízení komunitního plánu 3. Implementace / realizace komunitního plánu 4. Vyhodnocování / evaluace plánovacího procesu a jeho výstupů.  Fáze vyhodnocování/evaluace probíhá průběžně během všech fází, získaná zpětná vazba umožňuje korigovat postup tak, aby proces vedl co nejefektivněji k co nejsprávnějšímu výsledku  Komunitní plánování sociálních služeb je cyklický proces, po implementaci plánu a vyhodnocení následuje opět příprava atd.

36 Pravděpodobné právní a obdobné vztahy, vznikající, měnící se a zanikající během procesu komunitního plánování  Právní vztahy mohou při komunitním plánování vznikat / měnit se / zanikat v různých právních a institucionálních situacích  Mezi účastníky napříč triádou nemusí vznikat právní vztahy - účast lze založit na dobrovolné spolupráci, obtížně postižitelné závazkovým právem. Pořizovatel však může členy organizačních struktur odměňovat podle zákoníku práce nebo zák. o obcích/krajích  Mezi účastníky v rámci jedné ze stran triády nalezneme častější právní nebo obdobné vztahy – zadavatelé se dohodnou na společném organizačním postupu, poskytovatelé a uživatelé budou řešit své efektivní zastoupení v triádě apod.  Nejčastější vztahy budou vznikat mezi pořizovatelem komunitního plánu a externími dodavateli různých služeb. Kvůli veřejnoprávnímu postavení pořizovatele budou vyžadovat zvýšenou pozornost.

37 Možné typy právních a obdobných vztahů a úkonů účastníků komunitního plánování, uplatněné během plánovacího procesu  Veřejné podněty a rozhodnutí org. územních samosprávných celků  Politické dohody mezi představiteli samosprávy a státních úřadů  Zřízení právnických osob (rozpočt.pravidla, zák. o obcích / krajích)  Založení práv. osob (obč. nebo obch. zákoník, OPS, obč. sdružení)  Veřejnoprávní smlouvy mezi územními samosprávnými celky  Práva a povinnosti členů zastupitelstev (veřejnoprávní + pracovní)  Pracovněprávní vztahy, plnění úkolů dle sjednané pracovní náplně  Smluvní vztahy podle obchodního, popř. občanského zákoníku  Autorské a licenční vztahy dle práva ochrany duševního vlastnictví  Interní dohody účastníků, fixované do formalizovaných pravidel, k jejichž dodržování se svou účastí zavazují (jednacích řádů)

38 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi přípravy plánovacího procesu  Zpracování podnětu, směřujícího k rozhodnutí pořídit komunitní plán  Vnitřní procesy a vnější komunikace pořizovatele, zakončené rozhodnutím pořizovatele o pořízení plánu, organizačním postupu a jeho financování. Toto rozhodnutí musí obsahovat úkoly a termíny.  Jednání o politických dohodách mezi účastníky v pozici zadavatelů  Právní podpora koordinace mezi účastníky v pozicích poskytovatelů resp. uživatelů  Ustavení organizačních struktur, formalizace jejich jednacích pravidel  Manažerské a organizační zajištění funkčnosti organizačních struktur – vlastními pracovníky pořizovatele, výběrem externího dodavatele služeb

39 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi přípravy – pokračování (typy vztahů)  Zpracování podnětu, rozhodnutí, komunikace navenek, politické dohody: kompetence upravují zákony + vnitřní předpisy – jednací řády orgánů, organizační řády úřadu; ustavení svazku/sdružení obcí. Politická dohoda může být formalizována memorandem apod.  Právní podpora koordinace mezi účastníky: založení právnické osoby (občanské sdružení, zájmové sdružení s právní subjektivitou), smlouva o sdružení bez právní subjektivity, smlouva o zastupování  Ustavení organizačních struktur: jmenování členů, zpracování a schválení jednacího řádu, začlenění do organizačních struktur pořizovatele (např. komise rady…). Umožňuje ukládat úkoly.  Manažerské a organizační zajištění: interní – pracovněprávní, externí – smluvní, externí – institucionální, a různé kombinace

40 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi přípravy – pokračování (typy úkonů)  Interní manažerské a organizační zajištění: pracovní smlouvou - v rámci pracovní náplně, nebo dohodou o provedení práce / pracovní činnosti mimo hlavní pracovní náplň zaměstnance. Členové zastupitelstev mohou být odměňováni podle zák. o obcích / krajích.  Externí manažerské zajištění smluvní: smlouvy raději podle obchodního práva; nejčastěji smlouva o dílo a mandátní smlouva. Dodržovat zákon o veřejných zakázkách a rozhodovací procedury!  Externí manažerské zajištění institucionální: založení nového subjektu nebo pověření již zřízené organizace s relevantním předmětem činnosti. Raději příspěvková organizace – té je možno uložit, u obecně prospěšné společnosti nebo obchodní společnosti by mohl nastat konflikt s pravidly zadávání veřejných zakázek.

41 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi zpracování (pořízení) plánu  Manažerské a organizační zajištění může v této fázi pokračovat ve stejných nebo obdobných organizačních strukturách, činnost bude obdobná  Nově se uplatní potřeba pořizovat data a jejich analýzy, provozovat informační systém, organizovat veřejná projednání a zajišťovat publicitu. V naprosté většině těchto případů půjde o externí smluvní zajištění – pozor na veřejné zakázky. Nelze řešit grantem ze strany zadavatele – poskytoval by ho oklikou de facto sám sobě.  Schválení komunitního plánu musí mít formu řádně projednaného rozhodnutí kompetentního orgánu (zastupitelstva), závazného pro všechny účastníky následné implementační fáze, tzn. pro ně obsahovat úkoly a termíny jejich plnění

42 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi zpracování – pokrač. (typy vztahů)  U zajištění informačních systémů a zpracování analýz půjde o smlouvy o dílo s přesahem do práva ochrany duševního vlastnictví. Vhodné je zajistit, aby veškerá práva z hotového díla měl nakonec pořizovatel komunitního plánu. Právně obtížná problematika – k přípravě smlouvy je vhodná externí právní pomoc (smlouva o dílo nebo mandátní s advokátem).  U pořizování dat bude důležitá spolupráce s úřady působícími v oblasti sociální péče a zabezpečení, které mají řadu dat k dispozici. Pozornost věnovat ochraně osobních údajů – nelze smluvně ošetřit, ale může být součástí dohod ve fázi přípravy. Pořizování dalších dat – terénní průzkumy apod., nevybočují z rámce smlouvy o dílo.  Veřejná projednávání lze zajistit interně i externě – smlouva může být mandátního typu, vytištění publikací apod. je typickým dílem

43 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi implementace komunitního plánu  Při implementační fázi se těžiště aktivit přesouvá na pořizovatele a jeho vnitřní strukturu, na důležitosti nabývají pracovněprávní vztahy  Stávající organizační struktury mohou a měly by působit dál - zejména při upřesňování realizačních plánů pro dílčí období, při monitorování implementace a poskytování zpětné vazby pořizovateli  Nově mohou organizační struktury působit jako poradenská místa. Změny působnosti mohou vyžadovat změny smluvním zajištění – buď úpravu stávajících smluv, nebo změny smluvních partnerů.  Výsledkem implementace mohou být změny na trhu sociálních služeb, spojené se vznikem, transformací či zánikem právnických osob, poskytujících sociální služby

44 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi evaluace  Průběžné vyhodnocování se může odehrávat ve třech úrovních komplexnosti  Monitoring sleduje několikrát ročně plnění časového harmonogramu a čerpání finančních prostředků  Revize nejméně cca jedenkrát za půl roku sleduje správnost monitoringu a bezprostřední výsledky provedených aktivit  Evaluace provedená při ukončení jednotlivých fází hodnotí kromě předchozího i širší dopad procesu a připravenost na další fázi  Každý stupeň hodnocení by měl vést k doporučením pro další období – zpětnou vazbu pro pořizovatele komunitního plánu a jednotlivé organizační struktury

45 Organizačně - právní situace vedoucí ke vzniku právních a obdobných vztahů ve fázi evaluace – pokrač. (typy vztahů)  Monitoring může být zajišťován interně předkládáním zpráv jednotlivých organizačních struktur řídícímu orgánu celého procesu  Revize a evaluace vyžadují účast nezávislého hodnotitele. Revizi provádí jednotlivé organizační struktury ve spolupráci s nezávislým hodnotitelem, evaluaci provádí nezávislý hodnotitel samostatně  Nezávislost hodnotitele by mělo zaručovat to, že není do procesu plánování žádným způsobem zapojen svou činností ani finančně  Revizi mohou v zásadě provést kontrolního útvary pořizovatele, vhodnější je zajistit pro revizi i pro evaluaci externí hodnotitele  Smluvně se může jednat o smlouvu o dílo, v případě potřeby složitější finanční kontroly též o smlouvu o kontrolní činnosti

46 K některým smluvním typům  Obecně k uzavírání smluv  Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  Smlouva o dílo  Mandátní smlouva  Inominátní (nepojmenované) smlouvy  Smlouva o sdružení  Zájmové sdružení právnických osob

47 Obecné poznámky k uzavírání smluv  Pokud není výslovně stanoveno v občanském nebo obchodním zákoníku, nemusí být smlouva uzavřena písemně, pokud aspoň jedna strana na písemné formě netrvá. Problém ústních smluv je dokazování jejich obsahu v případě sporů.  Podle zákoníku práce je povinná písemná forma u pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti, dohodu o provedení práce lze ústně  Typ smluv se přednostně posuzuje podle obsahu – úmyslu smluvních stran, nezáleží tolik, jak je smlouva nazvána  Jak v občanském, tak v obchodním právu lze uzavřít i smlouvy s obsahem, který není v zákoníku popsán (tzv. inominátní smlouvy), nebo kombinované smluvní typy, pokud nejsou v rozporu s obecnými principy vzniku a obsahu závazkových vztahů  Význam zákonných smluvních typů je v jejich jednodušší konstrukci – obecně platná ustanovení se nemusí do smlouvy přepisovat

48 K některým smluvním typům - Dohody o pracích mimo pracovní poměr  Uzavírány v případě, že není možný nebo vhodný pracovní poměr  U stejného zaměstnavatele lze pouze na jiný druh práce  V novém zákoníku práce nejsou podstatné změny proti starému, až na vyšší limit pracovní doby a snadnější rozvazování  Na pracovníky s dohodami se nehledí jako na úředníky samospráv. celků, dohody písemně uzavírá tajemník OÚ / ředitel KÚ  Dohody o pracovní činnosti – omezena max. polovinou týdenní pracovní doby, nesčítá se s jinými dohodami, vhodná pro pravidelnou opakovanou činnost na neurčitou dobu  Dohody o provedení práce – omezeno max. 150 hod. ročně, sčítá se u téhož zaměstnavatele, vhodné pro časově omezené úkoly v rámci projektu, neodvádí se soc. a zdrav. pojištění, nutno uzavírat pro každý kalendářní rok samostatně

49 K některým smluvním typům - Smlouva o dílo  Občanský a obchodní zákoník řeší smlouvu komplexně a samostatně. I když obsah smlouvy je stejný, liší se právní důsledky (odpovědnost za vady, promlčení, režim odstoupení od smlouvy, sankce, při pochybnostech se přihlíží v občanském právu k dobrým mravům,v obchodním právu k odvětvovým obchodním zvyklostem).  Předmětem smlouvy vždy věc – ale vykládá se tak, že může jít o materiální výstup duševní činnosti (např. čistopis závěrečné zprávy). Dílo nesmí existovat před uzavřením smlouvy – pak by šlo o koupi.  Smlouva nemusí obsahovat cenu díla – stačí např. naznačení způsobu, jak se vypočítá. Možno tedy i hodinovou sazbou apod. Cenu však je nutno stanovit, je-li dílo zadáno jako veřejná zakázka.  Na rozdíl od pracovních smluv: musí být dodán výsledek ve smlouvě dostatečně přesně popsaný, zhotovitel díla odpovídá a škodu, není- li ve smlouvě stanoveno, že podléhá pokynům, pracuje samostatně

50 K některým smluvním typům - Mandátní x příkazní smlouva  Jde o smlouvy, jejichž předmětem je činnost směřující k předem stanovenému výsledku na straně „objednatele“. Doplňkem smlouvy bývá plná moc k zástupnému jednání. Hodí se pro činnosti jako facilitace, zprostředkování jednání mezi účastníky, konzultace, zadání a provedení výběrového řízení na veřejnou zakázku apod.  Mandátní smlouva se sjednává k dosažení obchodního výsledku – v komunitním plánování se přímo neuplatní, ani u podnikatelů (lze ji však užít např. k zajištění výběrového řízení na zhotovení díla)  Příkazní smlouva (též smlouva o obstarání) je bezúplatná, pokud není sjednána odměna nebo pokud není při uvedené činnosti obvyklá. Vždy je ale nárok na náhradu nákladů.  V mnohém podobné smlouvám pracovního typu (včetně danění),liší se zejména možností kdykoli bez uvedení důvodů smlouvu ukončit

51 K některým smluvním typům – inominátní (nepojmenované) smlouvy  Jak podle občanského, tak podle obchodního práva si mohou smluvní strany dohodnout smluvní vztah co do obsahu individuálně, nemusí odpovídat žádnému typu smlouvy, upravenému v zákoně.  Pouze obecná ustanovení zákona platná pro všechny závazkové vztahy nelze v inominátní smlouvě obcházet (např. si nelze ujednat jinou promlčecí dobu, nelze se dopředu vzdát práv, která ještě nenastala apod.). V pochybnostech výkladu záměru smluvních stran se přihlíží k zákonnému typu smlouvy s nejobdobnějším obsahem.  Inominátní smlouvu je možno použít pro dodávku služeb vždy, když se nehodí uzavřít smlouvu o dílo nebo smlouvu mandátního typu.  Inominátní smlouva ale musí obsahovat všechna ujednání potřebná k tomu, aby smlouva fungovala a její plnění bylo vymahatelné, proti smlouvám podle zákona je proto delší a vyžaduje pečlivější přípravu

52 K některým smluvním typům - Smlouva o sdružení:  Účastníci sdružení se zavazují společně vyvíjet činnost, směřující k dosažení sjednaného účelu stanoveným způsobem. Smlouva nemusí být písemná, ale pro další činnost je to krajně nepraktické.  Nevzniká právní subjekt – musí se dohodnout, kdo a jak za sdružení jedná navenek. Jednání je nutno jako jednání za sdružení označit. Je-li sdružení dodavatelem, měl by objednatel chtít smlouvu vidět.  Účastníci sdružení mohou poskytnout svůj majetek, práci nebo nehmotné statky – know-how, patent a pod. Majetek mohou svěřit do správy jednomu z nich, nebo s ním hospodařit sami – pak musí tento majetek účetně i fyzicky oddělit. Činností nabytý majetek se stává spoluvlastnictvím všech a při ukončení se musí vypořádat.  Účast ve sdružení má vážné účetní a daňové dopady (přizpůsobení účastníků režimu nejsložitějšího z nich – DPH, podvojné účetnictví..)

53 K některým smluvním typům – Zájmová sdružení právnických osob  K založení sdružení je třeba buď uzavřít písemnou smlouvu, jejíž přílohou jsou stanovy, jejichž obsah je stanoven zákonem. Je také možno sdružení založit schválením stanov na ustavující schůzi.  Sdružení jako právnická osoba vznikne registrací stanov místně příslušným krajským úřadem.  Jde o jediný, výjimečný typ právnické osoby, která není evidována v centrálně spravovaném rejstříku, což může přinést různé komplikace. Krajské úřady k registraci vydávají metodické pokyny.  Registr zájmových sdružení právnických osob není veřejný, jediný doklad o existenci sdružení je evidence ekonomických subjektů vedená Českým statistickým úřadem – IČO.  Zájmová sdružení mohou zakládat obce společně s jinými subjekty. Vznik a provoz je mnohem snadnější, než u ustavení svazku obcí.

54 Shrnutí Převážná většina právních vztahů vzniklých při komunitním plánování se řídí občanským nebo obchodním, a pracovním právem. Veřejnoprávní vztahy se budou týkat vnitřních poměrů pořizovatele, financování plánovacích aktivit a zadávání veřejných zakázek. Obchodní vztahy vznikají mezi podnikateli, ale mohou být dohodnuty i mezi podnikatelem a nepodnikatelem. Územní samosprávné celky jsou ze zákona v postavení podnikatelů. Podnikateli jsou i občanská sdružení při výkonu vedlejší činnosti. Dá se počítat s tím, že většina smluv bude uzavírána podle obchodního zákoníku, pokud to nepůjde, podle občanského zákoníku. Komunitní plánování probíhá v několika postupných krocích, které lze shrnout do čtyř základních fází: příprava procesu, pořízení plánu, realizace plánu a průběžné hodnocení/evaluace procesu a výstupů. Plánování je cyklické, po vyhodnocení realizace plánu následuje příprava dalšího. Právní vztahy při plánování vznikají a mění se v různých situacích a mezi různými kategoriemi účastníků. Účast na procesu napříč triádou může být založena pouze na dobrovolnosti bez právních vztahů. Pevnější závazky vzniknou, když jsou organizační struktury ustaveny jako orgány rad / zastupitelstev (výbory, komise) a když se pořizovatel rozhodne členy organizačních struktur odměňovat. Mezi účastníky v rámci jedné ze skupin triády vznikají právní vztahy při koordinaci společného postupu apod. Nejčastější potřeba vytvářet právní vztahy je mezi pořizovatelem a externími dodavateli služeb. Při přípravě plánovacího procesu se vedle politických dohod uplatní zejména právní vztahy vedoucí k zastupování poskytovatelů a uživatelů (vznik právnických osob, hromadné zmocnění apod.) a vnitřní vztahy pořizovatele, vedoucí k oficializaci organizačních struktur.

55 Shrnutí – pokračování Při pořizování komunitního plánu se uplatní zejména smluvní vztahy vůči osobám, zajišťujícím manažersky plánovací a projednávací proces – pracovněprávní vztahy, smluvní vztahy (obchodní, občanskoprávní, licenční) a institucionální vztahy (zřizovatelské funkce zejména k příspěvkovým organizacím pořizovatele plánu). Nejčastějšími typy smluv budou zřejmě pracovní smlouvy a dohody o práci konané mimo pracovní poměr, smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, příkazní smlouva podle občanského zákoníku, smlouva o sdružení, zakladatelské smlouvy ke vzniku právnických osob (včetně zájmového sdružení právnických osob podle občanského zákoníku), veřejnoprávní smlouvy o ustavení svazku obcí. Mnoho smluv může být inominátního typu. Při realizaci / implementaci plánu zůstávají právní vztahy vzniklé v předchozích fázích, může se rozšířit jejich obsah – organizační struktury plánovacího procesu mohou plnit veřejné poradenské funkce a monitorovat implementaci. Posíleny budou vnitřní aktivity pořizovatele s možným dopadem na pracovněprávní vztahy. Na trhu sociálních služeb bude docházet ke vzniku, zániku a transformaci právnických osob. Při vyhodnocování / evaluaci bude vhodné smluvně zajistit působení nezávislého hodnotitele. Nejčastějšími smluvními typy uplatněnými v procesu komunitního plánování budou zřejmě pracovní smlouvy a dohody uzavřené mimo pracovní poměr, smlouva o dílo podle obchodního zákoníku, smlouva příkazní podle občanského zákoníku, smlouva o sdružení podle občanského zákoníku.

56 56

57 57 mmmmmm 5. Praktická cvičení Modelová situace 1: Rada kraje uložila usnesením náměstkovi hejtmana předložit návrh opatření, kterými by kraj zajistil plnění povinností, vyplývajících z nového ZoSS. Kraj má dva roky platný program rozvoje, ve kterém v sociální oblasti dává prioritu snížení nezaměstnanosti a boje proti drogovým závislostem. Sídelní město kraje v současné době vyhodnotilo první komunitní plán sociální péče, zpracovaný jako součást strategického plánu města, a připravuje zahájení druhého cyklu komunitního plánování. V kraji působí dva aktivní mikroregiony s vlastními programy sociálně ekonomického rozvoje. Náměstek hejtmana se na základě usnesení obrátil na sociální odbor s požadavkem zpracovat podkladový materiál pro Radu kraje, který by navrhnul splnění uloženého úkolu ve dvou variantách – úsporné a komplexní. Načrtněte navržené postupy věcně a odůvodněte jejich právní souvislosti.

58 58 5. Praktická cvičení Modelová situace 2: Hejtman kraje písemně vyzval starostu okresního města – obce s rozšířenou působností, aby zajistil pro kraj zpracování podkladů pro přípravu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb podle ZoSS. Rada města uložila odboru sociálních věcí předložit návrh,jak splnit požadavek. Město je zřizovatelem několika sociálních zařízení pro seniory a mentálně postižené. Kapacita zařízení nestačí, zájem o umístění je v širším okolí. Město má několik let starý program sociálně ekonomického rozvoje, ve kterém jedna z priorit je určena rovnost příležitostí. Opozice v zastupitelstvu kritizuje nedostatečné plnění programu rozvoje, zejména pokud jde o neklesající nezaměstnanost. V sociální komisi města jsou zastoupeni představitelé občanského sdružení vozíčkářů a diecézní charity. Načrtněte navržený postup věcně a odůvodněte jeho právní souvislosti.

59 59 mmmmmm 5. Praktická cvičení Modelová situace 1: Rada kraje uložila usnesením náměstkovi hejtmana předložit návrh opatření, kterými by kraj zajistil plnění povinností, vyplývajících z nového ZoSS. Kraj má dva roky platný program rozvoje, ve kterém v sociální oblasti dává prioritu snížení nezaměstnanosti a boje proti drogovým závislostem. Sídelní město kraje v současné době vyhodnotilo první komunitní plán sociální péče, zpracovaný jako součást strategického plánu města, a připravuje zahájení druhého cyklu komunitního plánování. V kraji působí dva aktivní mikroregiony s vlastními programy sociálně ekonomického rozvoje. Náměstek hejtmana se na základě usnesení obrátil na sociální odbor s požadavkem zpracovat podkladový materiál pro Radu kraje, který by navrhnul splnění uloženého úkolu ve dvou variantách – úsporné a komplexní. Načrtněte navržené postupy věcně a odůvodněte jejich právní souvislosti.

60 60 5. Praktická cvičení Modelová situace 3: Diecézní charita, poskytující sociální služby seniorům a mentálně postiženým, se sídlem v středně velké obci A (cca 800 obyvatel) se obrátila na starostu s podnětem, aby využil nových možností, které dává ZoSS, a pomohl zajistit spravedlivější financování pro péči o seniory v obci a jejím okolí. Zejména poukazuje na to, že v sousední obci B (400 obyvatel) sídlí ústav sociální péče pro mentálně postižené, zřizovaný místně příslušnou obcí s rozšířenou působností, který zajišťuje péči o polovinu osob, než charita, avšak dostává dotace ve výši trojnásobku rozpočtu diecézní charity. V jiné sousední obci C (300 obyvatel) sídlí zařízení následné péče o léčené drogově závislé osoby, spravované občanským sdružením, financovaným z grantů kraje. Na nezastavěném území mezi obcemi B,C vzniká průmyslová zóna se zajištěnými povoleními a investicemi do nového závodu na výrobu léků. Navrhněte postup, jak může starosta na podnět reagovat a odůvodněte právní souvislosti.

61 61 6. Diskuse 7. Závěr, vyhodnocení

62 62 Centrum komunitní práce Ústí nad Labem Koněvova 18, Ústí nad Labem tel.: Nashledanou V případě zájmu nás kontaktujte

63 Zpracoval: JUDr. RnDr. Jiří Exner Obsahová část materiálu vznikla za finanční podpory projektu „Komunitní plánování jako nástroj pro posilování sociální soudržnosti a podporu sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob na trhu práce“ podpořeného v rámci iniciativy Equal Evropské unie. Materiál je využíván pro diseminaci projektu. Další informace naleznete na níže uvedených webových stránkách.


Stáhnout ppt "Ústí nad Labem. 2 Právní aspekty komunitního plánování Právně metodické informace pro účastníky rozvojového plánování v oblasti sociální péče, již obeznámené."

Podobné prezentace


Reklamy Google