„Správa a vymáhání pohledávek, upozornění na úskalí z praxe“ Přednášející: Antonín Metál, MPA STMOÚ – Brno 11.05.2012 119.9.2016.

Prezentace na téma: "„Správa a vymáhání pohledávek, upozornění na úskalí z praxe“ Přednášející: Antonín Metál, MPA STMOÚ – Brno 11.05.2012 119.9.2016."— Transkript prezentace:

1 „Správa a vymáhání pohledávek, upozornění na úskalí z praxe“ Přednášející: Antonín Metál, MPA STMOÚ – Brno 11.05.2012 119.9.2016

2 Jak vyplývá z názvu, tak účelem této přednášky je objasnit a zodpovědět především otázky: a) rozdíl mezi nedaňovou pohledávkou a daňovou pohledávkou b)kdo a za jakých zákonných podmínek může tyto pohledávky vymáhat, c)které lze zařadit pod pojem daňové pohledávky, d)Zda můžou pohledávky daňového charakteru mohou vymáhat i ryze soukromé podnikatelské subjekty práva, které k tomu nejsou zákonem výslovně zmocněni. V souvislosti s výše uvedeným budou rámcově rozebrány i další právní souvislosti: a)Zda existují nějaké zákonné překážky nebo zákonem stanovené podmínky, které je nutné splnit při vymáhání těchto pohledávek daňového charakteru. b)Z nastíněné situace a z výše uvedeného pak vyplývají i uvedené nosné problémy, se kterými se dotčené orgány obcí (v procesním postavení správce daně) setkávají. c)Může správní orgán v postavení správce daně sjednat smlouvu s ryze soukromým podnikatelským subjektem, který nemá ze zákona zmocnění vymáhat pohledávky daňového charakteru? d)Může soukromá společnost, která k tomu nemá zmocnění ze zákona provádět vymáhání nedoplatků daňového charakteru? e)Nebude při převzetí agendy a následném vymáhání pohledávek daňového charakteru porušena mlčenlivost ze strany tohoto správního orgánu v postavení správce daně? f)Je možné uhradit ryze soukromému subjektu, který k vymáhání daňových pohledávek nemá zákonné zmocnění vzniklé náklady spojené s vymáháním? Cíl přednášky 219.9.2016

3 Z tohoto pojmově širšího pohledu - vymáhání pohledávek a v souvislosti s výše uvedeným, je nutné dále podotknout, že v tom případě, že činnost věřitele, (jeho právního zástupce, nebo osoby zmocněné k zastupování) nevybočuje z mezí povolených zákonem, a tento se domáhá splnění své pohledávky zákonem upraveným postupem, pak ani nelze namítat jeho nepřípustnost. Přičemž samotný exekutivní (nucený) výkon práva může vykonat pouze ten subjekt práva, který je k tomu zákonem výslovně zmocněn. K dalšímu upřesnění (výše nastíněného) problému je dále nutné dodat, že se od ryze soukromých společností objevují nabídky v tom smyslu, že budou pohledávky (za příslušnou odměnu vymáhat) i pro orgány státní správy. Pro úplnost nastíněné problematiky je též důležité uvést, že pohledávky jednotlivých správních orgánů mohou být druhově různého charakteru. Druhově různý charakter pohledávek je zapříčiněn mnohotvárností vykonávané správní činnosti jednotlivých správních orgánů. Dále je nutné brát do úvahy, že s touto správní činností je neoddělitelně spojená i rozsahově rozdílná procesní způsobilost (činit určité právní úkony) těchto správních orgánů, která jim byla přiřčena na základě zákonného zmocnění zákonodárcem. Míněno je například to, že některé správní orgány mohou uzavírat i smlouvy v občansko-právním nebo obchodním vztahu, zatím co jiným orgánům státní správy není tato procesní způsobilost zákonodárcem dána (umožněna). Jak již bylo výše uvedeno, mohou vzniknout pohledávky (zejména nedaňové) různého charakteru, což je zapříčiněno mnohotvárností vykonávané správní činnosti jednotlivých subjektů, a tím i jejich rozsahově rozdílné procesní způsobilosti. Co do charakteru pohledávek, se pak může jednat například o pohledávky vzniklé z důvodu nezaplacení faktury za poskytnuté služby, z titulu nedodání zálohově zaplaceného zboží, nezaplaceného pronájmu za byt nebo nebytové prostory, nebo daňové pohledávky jako např. daně, pokuty, poplatky apod. Komentář k zaměření 319.9.2016

4 Pojmy a úvod Pohledávka: pohledávkou rozumíme nárok (právo) věřitele na plnění od dlužníka (je to opak závazku). Závazek: je určité plnění, které má dlužník vůči věřiteli (je to opak pohledávky). Nedaňové pohledávky jsou právním vztahem mezi věřitelem a dlužníkem a jsou to vztahy, které se řídí závazkovým právním vztahem (§ 488 až 852k zákona č. 40/1964 Sb.) [v navrhovaném občanském zákoníku oblast smluvního práva cca 800 §§]. Závazkový právní vztah: závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek - § 488 OZ. Daňová pohledávka je finanční úhrada daně, která není uhrazena, a kterou je daňový subjekt povinen uhradit správci daně v plné výši a včas. Součástí pohledávky jsou i nedoplatky daně, což je částka daně, která není uhrazena, a uplynul již den splatnosti této daně; nedoplatek je rovněž neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, popřípadě též neuhrazená částka zajištěné daně. 419.9.2016

5 Druhy daní: 1. Daně přímé a) daně z příjmu – fyzických osob, - právnických osob b) daně majetkové – z nemovitostí (vyměřuje se k 1.lednu zdaň.období. Předmětem jsou všechny pozemky na území ČR, které jsou evidované v katastru nemovitostí a stavby na území ČR, které jsou spojené se zemí pevným základem a podléhají kolaudaci) - dědická – povinnost, jestliže je získán majetek v souvislosti s úmrtím – od daně osvobozeny osoby ze skupiny I.aII. (platí od r. 2008) - darovací – jde o převod majetku mezi živými bez protiplnění. Osvobozeny osoby ve skupině I. A II. - z převodu nemovitostí – jde o úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Dále bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcného břemene. c) silniční daň – přiznávají se silniční mot.vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrovaná a provozovaná v ČR, jestliže se používají k podnikání. Vztahuje se i při používání soukromého vozidla pro služební účely ( jízda na cesťák zaměstnancem – daň hradí zaměstnavatel, není-li již uhrazena jiným subjektem) Pojmy a úvod 519.9.2016

6 2. Daně nepřímé a) daň z přidané hodnoty (DPH) - poplatníkem je konečný spotřebitel, plátcem výrobce, poskytovatel nebo dovozce b) spotřební daň jedná se o selektivní daň, týká se pouze zákonem stanovených druhů zboží (plátcem je výrobce nebo dovozce) c) ekologická daň – týká se energie 3. Poplatky – daní se pro účely daňového zákona (daňové pohledávky) rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, a další peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu (např. místní poplatky, pokuty v sankčním řízení, náklady správního řízení) 4. Příslušenství daně - Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně. Pojmy a úvod 619.9.2016

7 Komentář Částečné zodpovězení těchto otázek lze dovodit již z výše uvedeného a to z pojednání, které se dotýká pojmů - rozsah procesní způsobilosti správního orgánů, s tím spojeného vzniku a charakteru jednotlivých pohledávek, dále z pojmů exekuční a vymáhací činnost. Pro úplné a přesnější zodpovězení nosných otázek, je nutno vycházet především z právní věty, která vyplývá z rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. 253/1998, evidenční č. 19000 ze dne 3. 3. 1998, včetně odůvodnění, které se týkající odkazu - vymezení pojmu "orgán veřejné moci", a které provedl Ústavní soud ČSFR). Konkrétně, uvedená právní věta zní: Princip "co není výslovně zákonem zakázáno, je povoleno" se vztahuje ;toliko na osoby soukromého práva (čl. 2 odst. 3 Listiny) pro osoby veřejnoprávní, uplatňující státní moc, naopak platí princip, že mohou činit pouze to, co zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny). Tato právní věta určuje pomyslnou hranici možného výkladu a v konečném důsledku určuje i samotnou hranici aplikace práva v praxi. Dále je při rozboru výše nastíněných problémů (a to jak postupovat při vymáhání pohledávek, které mají charakter daňových nedoplatků - příslušným správním orgánem, který je v procesním postavení správce daně) nutno vycházet z platné právní úpravy, a to zejména z dřívějšího ustanovení § 1 a § 73 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZSDP") nyní nově podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád Kdo smí vymáhat daňové nedoplatky je uvedeno v § 12 daňového řádu: Správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob, Úřední osobou je zaměstnanec, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně, nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na základě zákona. 719.9.2016

8 Daňový řád – výpis ze zákona § 1 (1) Tento zákon upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. (2) Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. § 2 (1) Předmětem správy daní jsou daně, které jsou příjmem veřejného rozpočtu, nebo snížením příjmu veřejného rozpočtu (dále jen „vratka“). (2) Veřejným rozpočtem se pro účely tohoto zákona rozumí b) rozpočet územního samosprávného celku, e) rozpočet, o němž to stanoví zákon. (3) Daní se pro účely tohoto zákona rozumí a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy. (5) Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně. § 10 Správce daně (1) Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán (dále jen „orgán veřejné moci“) v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní. (2) Správním orgánem se pro účely tohoto zákona rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán a právnická nebo fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy. 19.9.20168

9 Daňový řád – výpis ze zákona § 11 Pravomoc správce daně (1) Správce daně a) vede daňová řízení a jiná řízení podle daňového zákona, b) provádí vyhledávací činnost, c) kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, d) vyzývá ke splnění povinností, e) zabezpečuje placení daní § 12 Úřední osoby (1) Správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob. (2) Úřední osobou je zaměstnanec, který se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správce daně, nebo osoba oprávněná k výkonu pravomoci správce daně zákonem nebo na základě zákona. § 259 prominutí daně (pohledávky) (1)Pokud zákon stanoví orgánu veřejné moci pravomoc zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně, lze tak učinit na základě žádosti daňového subjektu nebo z moci úřední. Z uvedeného vyplývá, že správu daní podle daňového řádu mohou konat jen orgány veřejné správy prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří při své činnosti konají jen v rozsahu stanoveném příslušným zákonem. Tyto zákonem svěřené kompetence nelze, ani formou zmocnění na jiný subjekt delegovat (při delegaci by bylo porušeno minimálně ustanovení § 10 a ustanovení § 12 daňového řádu). Ve věci daňových rozhodnutí se postupuje v procesním daňovém správním řízení, které je oprávněna konat jen úřední osoba. 19.9.20169

10 Prominutí daně (poplatku) Ustanovení, na jejichž základě lze prominout daň nebo příslušenství daně, jsou značně omezena a dle současné právní úpravy vyplývají z následujících zákonů: a)- zák. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti, ze kterého vyplývá možnost prominutí daně, kterou promíjí Finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí, b)- zákon o rozpočtových pravidlech, ze kterého vyplývá možnost prominutí odvodu za porušení rozpočtové kázně či penále, které promíjí Ministerstvo financí. Dle § 2 odst. 3 písm. b) daňového řádu je pod zákonné vymezení pojmu daň podřaditelný jak odvod za porušení rozpočtové kázně, tak penále s odvodem související, tudíž prominutí tohoto penále bude prominutím daně, nikoliv příslušenstvím daně, c)- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon o ochraně ovzduší, ze kterého vyplývá možnost prominutí poplatku či pokuty, které promíjí Česká inspekce životního prostředí. Jedná se o případ tzv. dělené správy (srov. komentář k § 161 a násl.), d)- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ze kterého vyplývá možnost prominutí penále z odvodů, které promíjí Ministerstvo financí. Jedná se o případ tzv. dělené správy (srov. komentář k § 161 a násl.), e)- zákon o elektronických komunikacích, ze kterého vyplývá možnost prominout penále, které promíjí Český telekomunikační úřad. Jedná se o případ tzv. dělené správy (srov. komentář k § 161 a násl.). Opět i v těchto případech se bude jednat v návaznosti na § 2 o prominutí daně. Promíjení místních poplatků. Možnost pro obce promíjet místní poplatky či jejich příslušenství byla zrušena zákonem č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu. Nově tedy nelze místní poplatek prominout. 19.9.201610

11 Právní podklad k pohledávkám Problematika pohledávek a závazků je upravena v řadě právních předpisů, ke kterým zejména patří: – Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (účtování, odpisy, evidence a správa pohledávek) – Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů (zejména odpisy pohledávek) – Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník – Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád – Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích – Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů – Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti V oblasti daní: – Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (do 31.12.2010) – Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (účinnost od 1.1.2011) – Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (zejména § 109-ručení za úhradu DPH, oprava výše daně - § 44) – Zákon č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů 1119.9.2016

12 O pohledávkách a závazcích obecně Pohledávka představuje právo (nárok) věřitele požadovat po dlužníkovi určité plnění. Se splatností pohledávky vzniká věřiteli nárok, tj. právo vymáhat plnění u příslušného státního orgánu. Dlužníkovi současně vzniká tomu odpovídající povinnost plnění uskutečnit. Pro oblast pohledávek jsou nezbytné tři zákonné normy: – Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zatímco občanský zákoník plní funkci základního právního předpisu, společného pro obě odvětví soukromého práva – občanského a obchodního – Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů obchodní zákoník postihuje zvláštnosti typické pro vztahy mezi podnikatelskými subjekty při jejich činnosti - Zákon č. 280/2009 Sb., Daňový řád – pro daňové pohledávky 1219.9.2016

13 O pohledávkách a závazcích obecně Při vymáhání pohledávek je důležité dbát na to, aby se pohledávka nestala pohledávkou promlčenou. Právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v zákoně stanovené. Promlčecí doba: – v obchodních vztazích se postupuje podle §387 až 408 ObchZ. Nestanoví-li ObchZ jinak, činí podle ObchZ obecná promlčecí doba 4 roky (§397). – v občanskoprávních vztazích je upraveno v §100 až 114 ObčZ. Nestanoví-li ObčZ jinak, je podle ObčZ obecná promlčecí doba 3-letá (§101 – V daňových pohledávkách (§ 160 DŘ)  6 let od splatnosti pohledávky (je-li však správcem daně učiněn úkon /zahájení exekuce,zřízení zástavy nebo oznámení o posečkání/) je počítá se nově doba 6 let od provedení úkonu. Lhůta se přerušuje : a)při vymáhání soudem nebo exekutorem b)při insolvenci c)při srážkách ze mzdy d)při dožádání mezinárodní pomoci  max. však 20 let od uplynutí splatnosti (je-li zástavní právo 30 let ode dne zápisu zástavy) 1319.9.2016

14 Příslušenství nedaňových pohledávek Pohledávka má své příslušenství, jímž jsou: – smluvní úroky – úroky z prodlení (§517 odst. 2 ObčZ, §369 + 369a ObchZ) – poplatek z prodlení (§517 odst. 2 ObčZ u nájmu) – náklady spojené s uplatněním pohledávky – úroky, penále, pokuty a náklady řízení uložené nebo vzniklé podle daňového řádu Příslušenství daňových pohledávek 1419.9.2016

15 Odpis pohledávky nebo opravné položky, inventarizace Každá evidovaná pohledávka podléhá majetkové a účetní inventarizaci dle zákona o účetnictví Odpis pohledávky nebo oprava její hodnoty se provádí obdobně jako u odpisu nebo opravy hodnoty majetku (srov. zákon o účetnictví, zákon o DPH, zákon o dani z příjmu …) 1519.9.2016

16 Ručení za pohledávky DPH - § 109 ZDPH ( 1) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody. (2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny25). Zvláštní způsob zajištění daně - § 109a ZDPH Pokud příjemce zdanitelného plnění uhradí za poskytovatele zdanitelného plnění daň z takového zdanitelného plnění, aniž by byl vyzván jako ručitel, použije se tato úhrada pouze na úhradu daně poskytovatele zdanitelného plnění z tohoto zdanitelného plnění. Tento § umožňuje příjemci zdanitelného plnění uskutečněného v tuzemsku zaplatit dobrovolně za poskytovatele tohoto zdanitelného plnění daň přímo správci daně. Jestliže se příjemce k tomuto kroku rozhodne, měl by si však nejdříve tento postup smluvně ošetřit s poskytovatelem zdanitelného plnění v tom smyslu, že zaplacení částky ve výši daně na účet správce daně poskytovatele (a zaplacení "zbytku" ceny poskytovateli) bude považováno za splnění závazku odběratele (příjemce) uhradit sjednanou cenu, resp. její relevantní část. V opačném případě nezanikl nárok poskytovatele, aby mu příjemce částku ve výši daně zaplatil. V případě nejistoty, že dodavatel DPH odvede, doporučuji uzavřít s dodavatelem dohodu, že odběratel uhradí dodavateli částku bez DPH a DPH odvede přímo na účet správce daně. 1619.9.2016

17 Rozdělení pohledávek Pohledávka:  Kdy někdo dluží nám – naše pohledávka  Kdy my dlužíme někomu – náš závazek Pohledávky dělíme na daňové a nedaňové. Co je daňovou pohledávkou stanoví § 2 odst. 3 Daňového řádu. Pro účely zákona se daní rozumí: a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, c) peněžité plnění v rámci dělené správy. Všechny ostatní závazky a pohledávky jsou nedaňového charakteru Oboje je pohledávka 1719.9.2016

18 Příklad nedaňových závazků a pohledávek Nedaňové závazky a pohledávky vzniklé např z. nájmu prodeje věcí movitých a nemovitých poskytovaných služeb vzniklých škod pracovně právních vztahů za zaměstnanci jiných hospodářských činností organizace 1819.9.2016

19 Příklad daňových závazků a pohledávek Daňové pohledávky vzniklé např z. neuhrazených správních a soudních poplatků neuhrazených sankcí neuhrazených daňových povinností (DPH, daň z příjmu, z nemovitostí, spotřební daň, z alkoholu a tabákových výrobků apod.) povinných odvodů za zaměstnance, neuhrazených místních a jiných obdobných poplatků neuhrazených daní, poplatků a sociálních dávek včetně vratek 1919.9.2016

20 Nedaňové nedaňové pohledávky–režim správy a inkasa Evidence (správa) podle zákona o účetnictví Vymáhání (inkaso) zejména podle občanského nebo obchodního zákoníku S nedaňovými pohledávkami se nakládá jako s kterýmkoliv jiným majetkem účetní jednotky Pohledávku lze svěřit jinému subjektu do správy nebo inkasu Lze ji postoupit, prodat, započítat vůči jinému závazku, započítat proti závazku dlužníka vůči třetí osobě apod. POZOR: podle § 38 odst. 6 zákona o obcích: Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. 2019.9.2016

21 Uplatnění a vymáhání nedaňových pohledávek Mimosoudní vymáhání pohledávek – telefonické upomínání, písemné upomínání tzv. předžalobní upomínka, uznání dluhu dle ObčZ, uznání závazku dle ObchZ, splátkový kalendář, notářský zápis s doložkou vykonatelnosti, notářské zápisy, exekutorské zápisy, ručení směnkou, zápočty apod. Některé úkony směřují přímo k vymožení pohledávky, některé potom ke zlepšení právní pozice. Soudní vymáhání pohledávek – uplatnění dlužné pohledávky v soudním řízení (žaloba, návrh na vydání platebního rozkazu a elektronického platebního rozkazu, směnečného platebního rozkazu), soudní poplatek, průběh soudního řízení (rozsudek, platební rozkaz, opravné prostředky), promlčení a prekluze práva, výkon rozhodnutí, exekuce – příslušenství pohledávky, náklady soudního řízení, soudní poplatky, odměna advokáta 2119.9.2016

22 Uplatnění a vymáhání nedaňových pohledávek o soudní řízení upravené OSŘ probíhá ve dvou stupních: řízení nalézací, které zkoumá oprávněnost požadavků, vede k vydání autoritativního soudního rozhodnutí, které lze vykonat prostřednictvím řízení vykonávacího (exekučního) řízení vykonávací (exekuční) neboli soudní výkon rozhodnutí - Exekuce neboli vykonávací řízení je nucený výkon exekučního titulu. Tím je např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, exekutorský zápis, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy, nebo jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.exekučního tituluvykonatelnérozhodnutísoudurozhodčí náleznotářský zápisexekutorský zápissmíry Exekuce spočívá většinou ve vymožení peněžité částky od povinného (dlužníka) pro oprávněného (věřitele), případně v donucení ke splnění jiné povinnosti. Jako vykonávací řízení tedy sleduje realizaci toho, co bylo shledáno právem v řízení nalézacím, jestliže poté nedošlo k dobrovolnému plnění ze strany povinného.řízení nalézacím Bez návrhu oprávněného nelze vykonávací řízení zahájit. Výjimku tvoří insolvenční řízení, kde dochází k přímému výkonu práva, aniž by předtím proběhl proces, končící pravomocným odsuzujícím rozsudkem. Toto řízení je jen pro případy úpadku 2219.9.2016

23 Daňové pohledávky–režim správy a inkasa Evidence (správa) podle zákona o účetnictví Vymáhání (exekuce – výkon rozhodnutí správce pohledávky) za použití DŘ, příp. OSŘ, zák. o exekutorech aj. S daňovými pohledávkami se nakládá podle daňového řádu a zákona o účetnictví Pohledávku nelze svěřit jinému subjektu do správy nebo inkasu, pokud to nestanoví zákon – např. DŘ Nelze ji postoupit, prodat, započítat vůči jinému závazku, započítat proti závazku dlužníka vůči třetí osobě apod. POZOR: podle § 38 odst. 6 zákona o obcích: Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. 2319.9.2016

24 Uplatnění a vymáhání daňových pohledávek o řízení upravené Daňovým řádem probíhá ve dvou stupních: řízení nalézací, které zkoumá oprávněnost požadavků (nabývací titul, příslušnost správce daně, soudů, náležitosti žaloby) řízení vykonávací (exekuční) neboli správní případně soudní výkon rozhodnutí (vykonává správce daně, soudní nebo soukromý exekutor - § 175 odst. 1 DŘ) Postup upraven v § 175 až 232 DŘ 2419.9.2016

25 Uplatnění a vymáhání daňových pohledávek Mimosoudní, nebo mimosprávní zajištění úhrady pohledávky – telefonické upomínání, písemné upomínání tzv. vhodná upomínka. Zajištění daní - § 167 až 174 DŘ, Takové úkony směřují přímo k zajištění, nebo vymožení pohledávky anebo ke zlepšení právní pozice správce daně. Správní nebo soudní zajištění úhrady pohledávky – Správní úkony správce daně, výzva správce daně, povolení úhrady ve splátkách, povolení posečkání s úhradou daně, exekuce, insolvence, přihlášení do dražby – uplatnění dlužné pohledávky v soudním řízení (žaloba) soudní poplatek, průběh soudního řízení (rozsudek, platební rozkaz, opravné prostředky), promlčení a prekluze práva, výkon rozhodnutí, exekuce – příslušenství pohledávky, náklady soudního řízení, soudní poplatky, Příslušenstvím daně se rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně ( § 2 odst. 5 DŘ) 2519.9.2016

26 Exekuce v ČR V České republice se rozlišují výkony rozhodnutí, které provádějí soudy sami, a exekuce, které provádí samostatní soudní exekutoři, ačkoli na základě předchozího pověření soudu. Kromě toho své vlastní exekuce mohou provádět i finanční úřady a další správní úřady.soudysoudní exekutořifinanční úřadysprávní úřady 2619.9.2016

27 Soudní výkon rozhodnutí Návrh na zahájení výkonu rozhodnutí se podává k místně příslušnému okresnímu soudu, který po odstranění případných vad návrhu usnesením výkon rozhodnutí nařídí, přičemž v tomto usnesení zároveň rozhodne i o jeho nákladech, které se pak v rámci nařízeného výkonu také vymůžou. Soud, který výkon rozhodnutí nařídil, se zároveň postará o jeho provedení.okresnímu souduusnesením V každé věci může oprávněný navrhnout jen jeden druh výkonu rozhodnutí: srážky ze mzdy, přikázání pohledávky, příkaz k výplatě z účtu u peněžního ústavu, prodej movitých věcí nebo nemovitostí, prodej podniku, zřízení soudcovského zástavního práva k nemovitostem, vyklizení, odebrání věci, rozdělení společné věci, provedení prací a výkonů, nebo ukládání pokut k donucení ke splnění jiné povinnosti. Soudní výkon rozhodnutí končí především vymožením pohledávky oprávněného a nákladů tohoto výkonu, lze ho však ještě předtím zastavit ze zákonem stanovených důvodů, jako je např. neexistence vykonatelného exekučního titulu, již splněná vymáhaná povinnost nebo nedostatek exekučně postižitelného majetku. O zastavení rozhoduje soud i bez návrhu. 2719.9.2016

28 Správní exekuce V rámci správní exekuce nejen vymáhá správní orgán povinnost, kterou v určitém správním řízení uložil, ale návrh na zahájení může podat i libovolná osoba, které bylo vykonatelným správním rozhodnutím přiznáno určité právo, případně byl správním orgánem schválen vykonatelný smír a z tohoto smíru ji vymaháné právo plyne. Návrh na zahájení správní exekuce se podává k exekučnímu správnímu orgánu, kterým je většinou obecní úřad obce s rozšířenou působností, případně jiný obecní úřad, krajský úřad nebo i jiný správní úřad. Pokud jím je ten správní orgán, který vydal exekuční titul, pak o zahájení vykonávacího řízení, ve kterém vystupuje jako exekuční správní orgán a zároveň je v pozici oprávněného, rozhodne z úřední povinnosti.správní orgánsprávním řízení rozhodnutímsmírobecní úřadobce s rozšířenou působnostíkrajský úřad Provedení správní exekuce se liší podle toho, zda je vymáháno peněžité plnění, nebo nepeněžité. Pro exekuci peněžitého plnění se použije stejný postup, jako u exekuce daňové. O provedení exekuce nepeněžitého plnění rozhodne exekuční správní orgán vydáním vlastního správního exekučního příkazu, který může znít na provedení náhradního výkonu v případě zastupitelného plnění, přímé vynucení v případě nezastupitelného plnění (zejména vyklizením, odebráním movité věci nebo předvedením) nebo na ukládání donucovacích pokut. O nákladech správní exekuce rozhodne exekuční správní orgán a nebudou-li povinným uhrazeny dobrovolně, budou také posléze exekučně vymáhány. 2819.9.2016

29 Daňová exekuce Daňová exekuce slouží pouze k vymáhání daňových nedoplatků a nedoplatků na pokutách, udělených v daňovém řízení. Vymáhajícím orgánem a zároveň v pozici oprávněného je správce daně, tedy finanční úřad (správce daně), který kromě využití tohoto typu exekučního řízení může podat i návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce prostřednictvím soudního exekutora. Právní úprava daňové exekuce je obsažena v daňovém řádu a subsidiárně se využívá občanský soudní řád. Exekučním titulem je zde vykonatelný výkaz nedoplatků, vykonatelné rozhodnutí ukládající peněžité plnění nebo vykonatelný zajišťovací příkaz.finanční úřaddaňovém řádusubsidiárněobčanský soudní řád výkaz nedoplatků zajišťovací příkaz O zahájení daňové exekuce rozhodne z úřední povinnosti správce daně a to tak, že vydá vlastní daňový exekuční příkaz, který může znít na provedení exekuce přikázáním pohledávky, srážkou ze mzdy nebo jiného příjmu, prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí nebo postižením jiných majetkových práv. Náklady této exekuce se vymáhají současně s vymáhaným nedoplatkem. 2919.9.2016

30 Exekuce prováděná soudním exekutorem Návrh na zahájení exekuce podává oprávněný k soudnímu exekutorovi, kterého chce provedením exekuce pověřit. Ten jej po odstranění případných vad postoupí exekučnímu soudu, kterým je okresní soud, v jehož obvodu bydlí povinný. Exekuční soud poté exekuci usnesením nařídí a daného soudního exekutora pověří jejím provedením.soudnímu exekutoroviokresní soud usnesením Soudní exekutor může v jedné věci zvolit více druhů exekuce zároveň, pro každý z nich pak vydá zvláštní exekuční příkaz. Exekuce může být provedena srážkami ze mzdy a jiných příjmů, přikázáním pohledávky, prodejem movitých věcí a nemovitostí, prodejem podniku, zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech, vyklizením, odebráním věci, rozdělením společné věci, provedením prací a výkonů nebo ukládáním pokut k donucení ke splnění jiné povinnosti. O nákladech exekuce je pak rozhodnuto v samostatném příkazu k úhradě nákladů exekuce, přičemž tyto náklady se také vymáhají v rámci již nařízené exekuce.exekuční příkazpříkazu k úhradě nákladů exekuce Podobně jako soudní výkon rozhodnutí končí exekuce především vymožením pohledávky oprávněného a nákladů exekuce, lze již však také ještě předtím ze stejných důvodů zastavit. O zastavení rozhoduje i bez návrhu soudní exekutor, pokud ale v případě podaného návrhu tomuto návrhu nevyhoví, postoupí jej exekučnímu soudu, který rozhodne s definitivní platností 3019.9.2016

31 Náklady vymáhání nedaňových pohledávek Druhy nákladů řízení § 137 OSŘ hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatek, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, odměna notáře za prováděné úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje, odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty ( za podmínek dle § 137/3 OSŘ) odměna za zastupování. (Odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář…) 3119.9.2016

32 Náklady vymáhání daňových pohledávek Náklady řízení o daňových nedoplatcích upravuje zejména § 107 DŘ Náklady řízení nese příslušný správce daně, s výjimkou nákladů na vymáhání nedoplatků a nákladů, které vznikly osobě zúčastněné na správě daní, nebo ke kterým byla osoba zúčastněná na správě daní povinna. a.Náklady řízení, které nese správce daně např.  Svědečné, tlumočníka (pokud si jej ustanoví), materiální náklady na správu pohledávky, zástupce nebo společný zástupce daňového subjektu ustanovený správcem daně,  O uplatnění nároku vynaložených nákladů (svědečného, znalečného apod.) rozhoduje správce daně svým rozhodnutím  Nárok na náhradu může třetí osoba uplatnit do 8 dnů ode dne účastni, jinak nárok zaniká  Správce rozhoduje do 15 dnů od uplatnění nároku a.Náklady vymáhání pohledávek, které nese věřitel a to např.  náklady na exekuci, soudní řízení, náklady správce daně, které zavinil daňový subjekt (např. nepředložil znalecký posudek k daňovému řízení, ač mu to zákon ukládá)  Náklady na uplatnění v insolvenčním řízení, nebo přihlášení nedoplatku do veřejné dražby 3219.9.2016

33 Zajišťovací tituly nedaňových pohledávek cca 35 zajišťovacích institutů vyplývajících z občanského, nebo obchodního např. – smluvní pokuta – ručení – zástavní smlouva a zástavní právo – zadržovací právo – Jistota (kauce) – dohoda o srážkách – uznání dluhu, závazku – započtení (u nedaňových) – rozhodčí smlouva, notářský zápis, směnka, notářská úschova, pojištění pohledávek atd. – ručení za nezaplacenou daň 3319.9.2016

34 Zajišťovací tituly daňových pohledávek Zajištění daní - § 167 až 174 DŘ 1) Zajišťovací příkaz - § 167 Je-li odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz. 2) Zástavní právo - § 170 Správce daně může zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. 3) Ručení § 171 Nedoplatek je povinen uhradit také ručitel, pokud mu zákon (např. § 56 odst. 5 obchodního zákoníku, § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 322/1993 Sb.) povinnost ručení ukládá a pokud mu správce daně ve výzvě sdělí stanovenou daň, za kterou ručí, a současně jej vyzve k úhradě nedoplatku ve stanovené lhůtě; kopie rozhodnutí o stanovení daně je přílohou této výzvy. 4) Ručením třetí osoby nebo bankovní zárukou § 173 Správce daně může rozhodnout o přijetí ručení třetí osoby odlišné od daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně, a to na základě písemného prohlášení ručitele s úředně ověřeným podpisem. Správce daně může rozhodnout o přijetí bankovní záruky k zajištění dosud neuhrazené daně, a to na základě předloženého písemného prohlášení banky v záruční listině o tom, že na výzvu správce daně uhradí zajištěnou částku. 5) Záloha - § 174 Daň lze zajistit prostřednictvím placení záloh, jestliže daň není ještě známa a neuplynul-li den její splatnosti. Povinnost platit daň prostřednictvím záloh stanoví zákon. V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy nižší, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. 3419.9.2016

35 Nezapomeňte a)Existuje rozdílný proces u správy a inkasa daňových pohledávek a u nedaňových pohledávek b)Nedaňové pohledávky může spravovat i inkasovat kdokoliv c)Daňové pohledávky může spravovat a provádět výkon rozhodnutí (exekuci) jen daňový úřad popř. osoba uvedené v zákoně (režim dle daňového řádu) d)Ke správě a inkasu (exekuci) je vhodné co nejodbornější personální zajištění. e)Nedaňové pohledávky je lepší svěřit jinému subjektu, který je ošetří, zaeviduje, zinventarizuje a inkasuje. Navíc tento subjekt je pojištěn proti škodě a věřitel nemusí mít obavu ze škody, která by mu mohla vzniknout nečinností (nevymáháním, promlčením apod.). Navíc to věřitele většinou nic nestojí a pokud ano, tak velmi málo. f)U daňových pohledávek může odborník (např. advokát) pomoci radou správnímu orgánu, jak by měl správní orgán nejefektivněji postupovat (POZOR – bez poskytování informací o dlužníkovi) Porada může být jen k procesu, nikoliv k osobě. 3519.9.2016

36 Činnost tvořící majetek (půjčka, sankce, nájem, prodej) Majetková pohledávka Vlastník – Věřitel Povinný - dlužník Účetnictví – věřitele i dlužníka Správa majetku – věřitele i dlužníka Inkaso pohledávek u věřitele – dobrovolně, nedobrovolně (exekuce, dražba, insolvence, zástava..) Účetnictví o stavu majetku věřitele i dlužníka Možnost odpisu pohledávky, snížení hodnoty majetku 19.9.201636

37 Kontakt: Mgr. Robert Tschöpl, advokát Ing. Barbora Kuříková, inkaso pohledávek Londýnská 59, 120 00 Praha 2, Česká republika Tel./fax: +420 221 620 296, Tel.: +420 221 620 295 e-mail: robert.tschopl@tschopl.czrobert.tschopl@tschopl.cz info@tschopl.cz, www.tschopl.czinfo@tschopl.czwww.tschopl.cz Inkaso pohledávek: barbora.kurikova@tschopl.czbarbora.kurikova@tschopl.cz Přístavní 24, 170 00 Praha 7, Česká republika Tel. 296 837 117-119, Klientská linka: 840 111 148 e-mail: klientskecentrum@tschopl.cz www.tschopl.cz klientskecentrum@tschopl.czwww.tschopl.cz 3719.9.2016