Ekologická výchova – kap. 6

Prezentace na téma: "Ekologická výchova – kap. 6"— Transkript prezentace:

1 Ekologická výchova – kap. 6

2 Historie ekologické výchovy v ČR – ekologická nebo environmentální?
Environmentální výchova - podstatně mladší v porovnání s ostatními: církevní – tisíciletí, hudební a výtvarná – staletí, snad srovnatelná s vývojem tělovýchovy. Historie - souvisí se stavem prostředí a jeho složek a s rozvojem poznání (hl. biologicko-ekologickým a geografickým). Etapy historického vývoje (Eliáš 1994): Výchova vztahu k přírodě (nature education) – zhruba mezi světovými válkami. Vztah k živé přírodě, rostlinám a zvířatům, jejich význam pro člověka, poznávání. Cíl – formování pozitivního vztahu, respektování všech forem života. Výchova k ochraně přírody (conservation education) – 50. léta 20. století. Ochrana přírody, ochrana živé přírody před člověkem, heslo „poznej a chraň“. Ovlivněno pokroky v ekologii (společenstva, ekosystémy, potravní řetězce), cíl – pochopení rovnováhy v přírodě (pozorování, sběr a poznávání přírodnin, vycházky a exkurze do přírody). Výchova k potřebě čistého prostředí (pollution education) – 70. léta 20. století. Důsledek lokálních ekologických krizí, znečišťování prostředí cizorodými látkami (polutanty), zhoršování kvality vody a čistoty ovzduší. Koncepce organismů jako bioindikátorů stavu ŽP, monitoring, důsledky eutrofizace. Cíl – rozvoj uvědomění ve vztahu ke kvalitě vody, ovzduší, potravin, přírodního základu ŽP. Výchova zaměřená na životní prostředí (environmental education) – důsledek přerůstání lokálních krizí v globální problémy ŽP člověka, spojení předcházejících do komplexního environmentálního vzdělávání a výchovy, heslo „mysli globálně, jednej lokálně“. Podporována mezinárodními aktivitami.

3 Ekologická výchova a vzdělávání – na bázi ekologie jako vědy, soustředění
na přírodní prostředí = užší než vzdělání environmentální. Cíle – pochopit funkci ekosystémů a porozumět potřebám pro jejich ochranu, poznávát vztahy v přírodním prostředí na biologických základech, vztah globálních ekologických problémů k jejich účinkům na lokální úrovni (vědomosti, schopnosti a připravenost ekologicky myslet a jednat). Environmentální výchova a vzdělávání – širší spektrum, zahrnuje všechny přírodovědné, společenskovědní a technické disciplíny, týkající se ŽP člověka. Cíle = zvýšit odpovědnost lidí za jejich jednání a přístupy k ŽP, získávání poznatků, dovedností, formování hodnot a postojů pro ochranu a tvorbu ŽP - nové vzorce chování ve vztahu k ŽP, cesta k novému životnímu stylu a TUR - klíčové. (Analýza současného stavu, pozitivní řešení, systémový přístup, důraz na souvislosti, pochopení principu a významu negativní zpětné vazby jako základního regulačního mechanismu.) Smysl a cíl – co nejvyšší počet osobností, které vědí, co znamená TUR, a chtějí, mohou a umějí v této věci něco udělat. Lidé takto vzdělaní by měli působit ve školách, vědě, politice, médiích atd.

4 dětí a mládeže, odbornou a metodickou přípravu vedoucích.
ČR – nejprve otázka oprávněnosti zařazení do struktury vzdělávání, dnes – soustředění na přípravu a zvyšování kvalifikace učitelů, rozvoj mimoškolních aktivit dětí a mládeže, odbornou a metodickou přípravu vedoucích. Právní zakotvení – viz poslední bod osnovy – legislativa.. MŽP – koncepce ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (tvorba finančních, personálních i materiálních podmínek pro její realizaci v podobě fungujícího systému), ústí v celonárodní program propojený s dalšími (Národní program zdraví, Program sociální prevence a prevence kriminality, Program obnovy vesnice aj.). Školy – nauka o ŽP – různé představy, jak zařadit do učebních programů: buď samostatný předmět – ? = název („environmental science“ není „ekologická výchova“), nebo lze zařadit do existujících předmětů (přírodovědné, ale i např. historie, psychologie aj., velmi vhodný je zeměpis). VŠ – základní informace o globálních problémech ŽP – využití stávajících oborů, není doporučováno zavádění povinného předmětu do všeobecného základu. Každý absolvent VŠ by se měl slušně orientovat v problematice ŽP. Návrh: do osnov všech typů škol (včetně PGS) předmět Ekologie člověka – znalosti základních problémů interakce člověka a ostatní přírody a možnosti jejich řešení prostřednictvím TUR.

5 i působení na nejširší veřejnost – média, film, výstavy…
Jak rozvíjet environmentální výchovu v praxi – všechny stupně a typy škol, i působení na nejširší veřejnost – média, film, výstavy… Problematika komplexní, multi- a interdisciplinární, značně nad rámec ekologie jako přírodní vědy (ani školení přírodovědců, ani nová složka výchovy). Úkol - poskytovat informace a poznatky, ale zajímat se i o to, jak jsou vnímány a využívány, uvádět je do sociálních a ekonomických souvislostí. Součást všeobecného vzdělání každého člověka, věc celé školské soustavy, všech předmětů a všech učitelů Velmi důležitá motivace – pocit osobní zainteresovanosti. Základ = ekologické principy, klíčový - především vztah lidské populace a prostředí. Nenaučíme-li se žít tak, abychom mohli Zemi sdílet s ostatními, nebudeme ji sdílet vůbec (E. Kohák). Den Země Rok Země – materiály. Literatura: Selby, Pike (1994), Seymour, Girardet (1993), Javna (1991), Moldan (1992), Burešová (1994) , Učitelské lístky (Burešová, Havlíčková 1993), odpady – Burešová 1994). Pracovní sešit pro žáky ZŠ – Škvor, Škvorová, Holeček (lze využít i na SŠ).

6 Cíle ekologické výchovy (znalosti a porozumění, dovednosti, postoje)
- dosažení vyváženého souladu nezbytných odborných poznatků s prožitky citovými a smyslovými, které pomáhají nalézat lásku k přírodě, úctu ke všemu životu a zvyšovat úroveň mezilidských vztahů (Máchal et al. 2001). - změna postojů a jednání člověka vůči přírodnímu prostředí = předp. pro postupné omezování normativních a ekonomických nástrojů – osobní odpovědnost k prostředí, chápání důsledků jednání, myšlení v souvislostech, domýšlení následků, chápání předběžné opatrnosti Neprosazovat antropocentrický a technokratický přístup – upravit nutno myšlení, vnímání, žebříček hodnot… Dnešní žáci budou řešit úkoly, které dosud nikdo neřešil, ale zatím se realizuje to, co chtějí dospělí, ne to, co potřebují příští generace. a) Komplexnější a únosná měřítka pravdy (zatím co nejde spočítat, s tím se nepočítá) b) Změnit představu, že je v pořádku vláda člověka nad přírodou, že prvořadý je růst ekonomiky, že všechny znalosti bez ohledu na jejich důsledky jsou stejně hodnotné, že materiální pokrok je lidským právem. c) Mnoho se hovoří o individuálních právech, ale málo o občanství a odpovědnosti. d) Naše budoucnost spojována s neustále se rozvíjející technikou, menší důraz na slušnost, dobrou práci, stabilní rodinu, solidní mezilidské vztahy, méně egoismu. e) Vzdělání nemusí probíhat jen ve vzdělávacích institucích – alternativy, levnější, rychlejší, lépe přizpůsobené ekonomické realitě, ale nabídka specializované přípravy, ne ucelené široce založené vzdělání. Pozor= nebezpečné pro ŽP!!!

7 Klíčová otázka – koho vzdělávat a vychovávat .
Realizace ekologické výchovy – kde a jak, význam EV na základních a středních školách Klíčová otázka – koho vzdělávat a vychovávat . Dospělí – nedaří se je předělat, změnu přístupů spolehlivěji a rychleji zajistí odpovídající legislativa a kontrola, významné i sdělovací prostředky. Lepší ovlivňovat člověka od dětství – nutná i systémová opatření ve školství, zdravotnictví, médiích a vývoj „odspodu“ – nejprve pedagogové a pak generace dětí. VŠ - úkol připravit vzdělané pedagogy schopné ve svých předmětech likvidovat ekologickou negramotnost a vytvářet předpoklady pro navazující ekologické myšlení i pro ekologickou etiku. rovina kognitivní – přiměřené a použitelné informace, rovina postojová (hodnotící) – pozitivní vztah k přírodě, emoční sféra rovina činnostní – přetvářecí – podněty, poznání žádoucích způsobů jednání, dovednosti l překonání některých tendencí – přílišné teoretizování, formalismus, kampaňovitost…). Týká se všech učitelů, působení musí být koordinované a doplňovat se.

8 Živá voda - SEV Alcedokontakt Vsetín.
Metody a prostředky ekologické výchovy v souladu s RVP (samostatné práce žáků, exkurze, projekty, soutěže, ekohry, workshopy, školy v přírodě apod.) Výchovné projekty = možnost efektivně spojit získávání teoretických poznatků s praktickou a smysluplnou činností. Přínos – vlastní práce na projektu, její praktický dopad a výsledky. Schopnost prakticky aplikovat informace získané ve škole, hledat a prosazovat řešení, podílet se na veřejném životě obce = dovednosti potřebné pro všechny oblasti budoucího života dětí. Přínos i pro učitele – změna práce, hledání nových forem práce s dětmi. Projekt Ozón – nejstarší školní projekt, zahájen u nás Sleduje znečištění ovzduší pomocí rostlinných bioindikátorů (kultivary rostlin tabáku), které si děti samy vypěstují. Živá voda - SEV Alcedokontakt Vsetín. Přes tři schody do života – projekt ve spolupráci s ČEZ, programy zlepšení kvality ŽP prostřednictvím ozelenění okolí školy, úspor energie, snižováním produkce odpadů. Návod, jak dosáhnout stanovených cílů (jak si vybrat téma, vytvořit tým a rozdělit úkoly, jak získat peníze a jak s nimi hospodařit, jak pracovat s veřejností a hodnotit své výsledky). Evropský projekt Modré z nebe – zaměřen na znečištění ovzduší a kyselost srážek, každoročně kolem 100 tis. dětí z 12-14 evropských zemí. Bioindikátory – lišejníky, výsledky zpracovávány na evropské úrovni pro všechny zúčastněné země v Norsku, ČR – výsledky vyhodnocuje Český hydrometeorologický ústav (a poskytuje účastníkům výzkumu) = každý účastník dostane 2 zprávy = ojedinělý materiál k dalšímu využití. Součást – i sledování kvality vod, kyselosti půd, poškození jehličnatých stromů, i památek a budov kyselými dešti. Celosvětový program Globe – děti po celé Zemi sledují stav okolního prostředí a pomocí Internetu si předávají svá naměřená a celosvětově vyhodnocená data (hydrologická, meteorologická, biometrická) s řídícím centrem ve Washingtonu.

9 i atraktivní pomůcka. Mezinárodní projekty – podpora z MŽP a MŠMT.
Kde končí Evropa? – projekt vznikl v r. 1994, širší souvislosti ŽP – děti pátrají v minulosti svého rodu, města, regionu, Evropy = křižovatky kultur, národů, náboženství, řemesel, přírodních pásem, ale i válek. Význam minulosti pro dnešek a budoucnost, úcta k hodnotám, které nás přežívají. Všechny projekty – metodické materiály a další vybavení, pracovní listy = praktická i atraktivní pomůcka. Mezinárodní projekty – podpora z MŽP a MŠMT. Zájemcům o účast poskytuje informace TEREZA. Další výchovný směr – globální výchova – ucelený systém školních aktivit, rozvíjí vědomí sounáležitosti s lidmi a přírodou, učí schopnosti řešit spory, spolupracovat, přemýšlet nad důsledky svých činů. Nezastupitelná = formativní úloha samotného prostředí – studium v krajině, řešení reálných problémových situací, využívání narušených území = praktické ověření školou zprostředkovaných informací přímo v terénu, radost z vlastních zjištění a objevů, vnímání reality všemi smysly i tušení širších souvislostí = vede k systémovému myšlení. Simulační hry - objasňují tématiku, kterou z různých důvodů nelze studovat v konkrétním prostředí – na základě vhodné motivace a jasných pravidel se hráči mohou chovat jako jejich skutečné předlohy (politici, ekonomové, obchodníci, domorodci apod.) = řešení problémů dohodou, spoluprací, vzájemným respektem, kompromisy aj.

10 o ně profesionálně i dobrovolně. TEREZA
Význam spolupráce školy s jinými institucemi (nevládní neziskové organizace – Pavučina, střediska – Tereza, Sluňákov, apod., nabídky pro školy – programy, projekty, metodiky). Mimo školy – skupiny, sdružení, organizace, které se věnují ŽP a výchově k péči o ně profesionálně i dobrovolně. TEREZA sdružení pro ekologickou výchovu Českého svazu ochránců přírody – specializace na výchovné projekty a rozvoj netradičních výchovných směrů: .„environmentální výchova do škol“ – komplexní pomoc s realizací environmentální výchovy na základních a středních školách Občanské sdružení Haštalská 17, Praha 1 Tel , fax: Mail: internet: MŽP - Nadace ekologické výchovy EVA, Národní středisko ekologické výchovy (vznik v dubnu 1993) – cílem napomáhat rozvoji ekologické výchovy a jejímu začlenění do oficiálního výchovného procesu.

11 Sdružení pro ekologickou výchovu Sluňákov slunakov@mmol.cz
Střediska ekologické výchovy (SEV) – speciální vybavení, kvalifikovaní pracovníci, nabízejí výukové programy pro nejrůznější typy škol (navazují na školní osnovy n. je doplňují), umožňují dětem získat zkušenosti, které nemůže nabídnout škola. Přímo ve školách – obohacení výuky, semináře k metodám alternativní výchovy pro učitele, vychovatele i vedoucí. Některá – vlastní ubytovací zázemí – pobytové programy, bezprostřední kontakt s přírodou, poradenské a výpůjční služby (literatura, video,…). Sdružení pro ekologickou výchovu Sluňákov Lidická 10, Horka nad Moravou, tel (2) Rezekvítek - Sdružení pro ekologickou výchovu a ochranu přírody Kamenná 6, Brno Tel , fax: +420 543 211 264, mobil mail: internet: www. rezekvitek.cz PAVUČINA Sdružení středisek ekologické výchovy – celostátní síť organizací Senovážné nám. 977/24 Praha – Nové Město Tel., fax: +420 234 621 386, mobil: Mail: www:

12 Zdroje informací pro EV
Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP ČR) Vršovická 65, Praha 10 Tel. ústředna: , Fax: Děti Země Poslání = chránit přírodu a ŽP člověka a posilovat pouto mezi lidmi a krajinou. Práce v regionech, podpora těch, kteří chtějí hájit své ŽP. Komunikační centrum Tylova Plzeň tel./fax:  772 http.// Greenpeace = mezinárodní nezisková organizace, pobočky ve 40 zemích světa. Přináší svědectví o těch, kdo ničí ŽP, a konfrontuje vlády a firmy ve chvíli, kdy neplní svou povinnost chránit ŽP (nenásilné přímé akce, politická a finanční nezávislost). Greenpeace Česká republika 1. pluku 12/143, Praha 8 - Karlín Tel.:  667, Fax:  289 všeobecné informace:

13 Instituce MŽP ČR Jméno instituce Kontakt
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) Kališnická Praha Telefon:  , Fax:       Web:      Česká geologická služba - Geofond Kostelní 26 Praha Telefon:  Fax:       Web:      Česká inspekce životního prostředí Na Břehu 267 Praha Telefon:  Fax:       Web:      Český Ekologický ústav Kodaňská 10/54 Praha Telefon:  Fax:       Web:      Český hydrometeorologický ústav Na Šabatce 17 Praha Telefon:  Fax:       Web:      Správa chráněných krajinných oblastí České republiky (SCHKO ČR) Kaplanova 1931 Praha Telefon:  Fax:       Web:      Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR) Kaplanova 1931 Praha 11-Chodov 14800 Telefon:  Fax:       Web:      Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka Podbabská 30 Praha Telefon:  Fax:       Web:      Instituce MŽP ČR

14 Klub ekologické výchovy – Dr. Danuše Kvasničková
Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. (ÚEP) Hradební 3, Praha 1 Tel.: , fax: +420 224 826 593, nestátní nezisková organizace zabývající se ochranou ŽP a problematikou udržitelného rozvoje Hnutí Duha Bratislavská 31, Brno Fax: Mail: Odborné i populárně naučné časopisy Ochrana přírody, Vesmír, National Geographic, Veronica aj.

15 Zákon č. 17/1992 Sb. O životním prostředí
EVVO – legislativa Zákon č. 17/1992 Sb. O životním prostředí Zákon č. 123/1998 Sb. (nabyl platnosti ) o právu na informace o životním prostředí Usnesení vlády č. 232/1992 – MŽP = odborný garant environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Usnesení vlády ČR č. 1048/2000 o Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice (SP EVVO ČR) – součást implementace směrnice č. 90/313/EHS o svobodě přístupu k infomacím o životním prostředí Akční plán EVVO Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních – EVVO (2001) – účinnost k  Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Olomouckého kraje (2004)

16 Příčiny nedostatků v ekologickém vzdělávání v českém školství, úloha
koordinátora EVVO - neexistuje ucelený systém této činnosti, - chybí institucionální podpora, - není dodržována platná legislativa, - rozpor mezi verbálně podporovanou péčí o ŽP a skutečným chováním jednotlivců i společnosti. - příprava učitelů není optimální, - větší všeobecné povědomí o problémech ŽP není výsledkem vzdělávání a výchovy, ale toho, že stav ŽP se globálně zhoršuje, což již nelze přehlédnout - pokusy o praktickou realizaci narážejí na neznalost a nepochopení, převládá víra v neomezené možnosti technického řešení (technokratický optimismus) - chybí úspěch, viditelné výsledky (nestačí jen prokazatelně dobrá práce středisek ekologické výchovy). Stále chybí: Výchova činností – terénní cvičení a expedice, pozorování, nákresy, popisy, jednoduché závěry a hodnocení, návrhy řešení. Vhodné využívání projektů, scénáře, besedy s odborníky, studentské konference. Hodnocení, diskuse, návrhy alternativních řešení, pohledy do budoucna místo konstatování stavu. Hodnocení kvality života, úrovně sociálního prostředí – bydlení, pracovní prostředí, vlivy dopravy, celá kultura, životní styl, strava, pohyb, návyky, vztahy mezi lidmi, související sociálně patologické jevy atd.

17 Koordinátor EVVO Pedagogický pracovník pověřený koordinací EVVO ve škole nebo školském zařízení Možná náplň činnosti: - zvyšuje svou odbornou úroveň, účast na vzdělávacích akcích - připravuje dlouhodobý program EVVO a jeho každoroční realizaci (roční program) - kontakty s centry EV, využívání nabídek, spolupráce s jinými školami… - kontakty s rodiči a dalšími subjekty v oblasti péče o ŽP - organizuje nebo pomáhá s organizací akcí EVVO - přispívá k ekologizaci provozu školy (podklady - třídění odpadů, zeleň apod.) - eviduje literaturu a pomůcky pro EVVO a navrhuje jejich doplňování Sluňákov