Přeshraniční spolupráce mezi územními orgány

Prezentace na téma: "Přeshraniční spolupráce mezi územními orgány"— Transkript prezentace:

1 Přeshraniční spolupráce mezi územními orgány

2 Právní rámec přímá přeshraniční spolupráce mezi územními orgány=důležitá součást společného správního prostoru základní právní rámec - Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány (Madridská úmluva) často se označuje za jeden z nejzdařilejších smluvních instrumentů  vytvářejících společný správní prostor otevřena k podpisu 21. května 1980 účinnost 22. prosince 1981 ČR podepsala jako 26. členský stát RE v květnu 1998

3 Charakteristika Madridské úmluvy
základní účel umožnit přímou přeshraniční spolupráci mezi regionálními a místními společenstvími příslušejícími k odlišným státům zabránit tomu, aby taková spolupráce ohrozila vnitřní integritu veřejné správy v rámci národních států. rámcová charakter - pro územní orgány a společenství nezakládá žádné nové kompetence, to určuje národní právní řád s tím, že úmluva tvoří rámec nad národním institucionálním a právním uspořádáním

4 Na koho a na co se úmluva vztahuje
úrovně veřejné správy územní společenství nebo úřady společenství =orgány a instituce, jež vykonávají místní a regionální funkce a jako takové jsou definovány i v legislativě daného státu smluvní strana může určitá společenství zcela nebo zčásti z působnosti úmluvy vyloučit přeshraniční spolupráce - jakékoliv společně odsouhlasené akce, jejichž cílem je propagovat a podporovat dobré sousedské vztahy mezi územními společenstvími nebo úřady v pravomoci dvou nebo více smluvních stran a uzavírání jakýchkoliv dohod a smluv, které budou nezbytné pro dosažení uvedených cílů

5 Nejdůležitější pravidla
závazek umožnit a podporovat přeshraniční spolupráci odstraňovat právní, administrativní nebo technické překážky konzultace sporných otázek zásada subsidiarity antidiskriminační klauzule úmluva neomezuje možnost státního dozoru informační otevřenost

6 Přílohy Proč jsou přílohy důležité?
Vzory dohod -využití zkušeností euroregionální praxe (od 70. let 20. století), metodická pomůcka První příloha – vzory mezistátních odhod Druhá příloha - vzory správních dohod uzavíraných přímo orgány územních společenství

7 Dodatkový protokol k úmluvě
vynucen dalším vývojem podepsán 9. listopadu 1995, účinnost 1. prosince 1998 zbavil smluvní strany možnosti vyhradit si mezistátní dohody jako výlučnou právní formu úpravy otázek přeshraniční spolupráce rozhodnutí přijaté v rámci přeshraniční spolupráce mají mít stejný implementační režim jako ryze národní rozhodnutí právo vytvořit společný orgán či organizaci – nejpokrokovější, řada států má výjimku zákaz diskriminace při výkonu státního dozoru

8 Další protokoly Druhý protokol z roku 1998
zavedl spolupráci bez ohledu na hranice - veškerá pravidla pro přeshraniční spolupráci v Madridské úmluvě a 1. protokol se mají aplikovat též na spolupráci územních společenství, která spolu nesousedí a ani nemusejí být geograficky blízká Třetí protokol z roku 2009 právo zakládat sdružení pro euroregionální spolupráci mají být zakládána písemným statutem mají požívat právní subjektivitu ve státě, kde sídlí mají mít též vlastní rozpočet.