ÚSZS Středočeského kraje Záchranná služba Praha - venkov

Prezentace na téma: "ÚSZS Středočeského kraje Záchranná služba Praha - venkov"— Transkript prezentace:

1 ÚSZS Středočeského kraje Záchranná služba Praha - venkov
ZÁTĚŽ, STRES A ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Seminář Státní zdravotní ústav MUDr. Jana Šeblová ÚSZS Středočeského kraje Záchranná služba Praha - venkov

2 Stres, stresor a jejich význam
stres = stav živého organismu při mobilizaci obranných/nápravných opatření - není to poškození systému! stresor = příčina, která stres vyvolala při ohrožení organismu se spouští poplachová reakce, která mobilizuje energetické zdroje a má vést k obnově homeostázy spustí se soustava „přednastavených“ rozhodnutí

3 Reakce na stresor 1. fylogenetická odpověď celého druhu
2. učení jednotlivce během jeho života při silném stimulu však nad naučeným převládne stará fylogenetická paměť automatické spuštění reakce má výhody (rychlost reakce), ale i nevýhody (nemusí být adekvátní) dnes již mnoho mechanismů neúčelných, neprospěšných či dokonce škodlivých

4 Poplachová reakce cílem:rychlé uvolnění energie, nerušená činnost CNS, optimální redistribuce krevního objemu (mozek, myokard, kosterní svaly), změny vodního a elektrolytového hospodářství nervový systém - spuštění a rychlé změny hormonální systém - pomalejší změny během poplachové reakce

5 Poplachová reakce - pokr.
RTF - nespecifické aktivační mechanismy reflexy somatosenzorické, visceromotorické a endokrinní - jsou již nepodmíněné v intenzitě stresové odpovědi jsou značné individuální rozdíly při opakování zátěžové situace a jejím zvládnutí stresové odpovědi postupně slábnou - podstata ADAPTACE

6 Adaptace jedna ze základních charakteristik živé hmoty
pomáhá přežít při změně zevních podmínek adaptace začíná dokonce již na subcelulární úrovni

7 Pozitivní a negativní význam stresu
stresová reakce nezávisí na objektivní intenzitě stresoru, ale jak byl organismem signál vnímán méně intenzivní stres vede k adaptaci, zlepšení výkonu, je předpokladem aktivního života („eustres“) neřešitelný stres vyžaduje množství energie a vede k rozvrácení homeostázy („distres“)

8 Duševní (mentální) stres
rychlé změny sociálního prostředí selekce informací při nadměrné stimulaci stresující je i senzorická (informační) deprivace schopnost lidského mozku (na rozdíl od počítačových modelů) přisoudit informaci subjektivní hodnotu o motivech chování často rozhoduje podvědomí

9 Specifika lidského mozku
mozkový kmen - zajišťuje rytmičnost metabolismu, tato rytmičnost velmi setrvačná (výkyvy hladiny hydrokortisonu se nemění bez ohledu na noční práci…) v mozkovém kmeni i oblasti pro udržení vědomí automatizované chování - při duševním stresu porušeno

10 Specifika lidského mozku
schopnost abstrakce, generalizace, symbolizace stresové mechanismy původně pro fyzické ohrožení přeneseny do oblasti společenské a symbolické poplachová reakce spuštěna úzkostí úzkost vzniká aktivací limbického systému, který je nejvíce spjat s emocemi úzkost se stupňuje nejistotou, nedostatkem informací repetitivní úkony zvyšují sebekontrolu - narůstání významu rituálů

11 Druhy stresu běžný stres - součástí běžného života, má i pozitivní funkci, zlepšuje adaptaci kumulativní stres - sčítání zátěže z jednotlivých oblastí života - může již být nadměrný nebo vede k syndromu vyhoření Critical Incident Stress - při kritické události, silný, jednorázový PTSP - kumulace psychologických problémů

12 Kritická událost (Critical Incident)
Definice: jakákoliv událost natolik emocionálně silná, že přesahuje běžné ADAPTAČNÍ schopnosti člověka, vyvolá neobvykle silnou emocionální reakci, může negativně ovlivnit schopnost zdravého jedince fungovat během této událost nebo i poté, co přestala působit

13 Příklady kritických událostí
smrt kolegy během výkonu služby vážné zranění během výkonu služby sebevražda kolegy vážné opakované nehody traumatická smrt dítěte medializované události COKOLIV, CO JE JAKO KRITICKÉ VNÍMÁNO!!!

14 Kritické události - ošetřování dětí

15 Kritické události - ošetřování dětí

16 Kritické události - hromadné dopravní nehody

17 Kritické události - hromadné dopravní nehody

18 Kritické události - hromadné dopravní nehody

19 Kritické události - zásahy při přírodních katastrofách

20 Kritické události - smrt mladých lidí

21 Kritické události - ohrožení vlastní nebo kolegů

22 Kritické události - ohrožení vlastní nebo kolegů

23 Složky odpovědi na stres: fyzické
vycházejí z poplachové reakce: zvýšený TK, Tf žízeň, pocení, nevolnost, slabost, zvracení dechové obtíže bolest na hrudi křeče, záškuby bolest hlavy obtíže s viděním

24 Složky odpovědi na stres: kognitivní
zmatenost, snížení pozornosti, koncentrace, potíže s pamětí nerozhodnost zhoršené abstraktní myšlení, zhoršené řešení problémů obviňování někoho zvýšené nebo naopak snížené uvědomování si okolního dění

25 Složky odpovědi na stres: emocionální
úzkost, nejistota, obavy, deprese, strach agitovanost, vznětlivost, hněv pocit viny popření akutní panická ataka ztráta emoční kontroly neadekvátní emoční odpověď pocit zahlcení

26 Složky odpovědi na stres: behaviorální
změny v aktivitě, neschopnost odpočinku stáhnutí do sebe podezřívavost zvýšená lekavost změny v řečovém projevu emocionální výbuchy změna chuti k jídlu (snížení/zvýšení) nespecifické tělesné obtíže

27 Stresová odpověď VYSOCE INDIVIDUÁLNÍ
teorie cílového orgánu - dáno genetickou výbavou (kardiovaskulární systém, GIT, dýchací, imunitní, pohybový aparát…) vliv chování na stresové odpovědi (rodičovské/pečovatelské modely chování) osobní životní zkušenosti a vlivy

28 Příklady klinických stavů s podílem následků stresu
kardiovaskulární systém (ICHS, hypertenze, arytmie) GIT (vředy, kolitida, poruchy motility) pohybový systém (vertebrogenní obtíže, tenzní bolesti hlavy, náchylnost k úrazům) dýchací systém (astma, hyperventilace) imunitní systém (infekce, alergie, autoimunitní choroby, nádory)

29 Představa o záchranářích
„syndrom Johna Wayna“ - rozhodnost, akceschopnost, nezranitelnost, železné nervy, neustálé řešení kritických situací…. v seriálech ze záchranářského prostředí je neustálý hektický ruch, hraničící s chaosem

30 Realitu práce všichni známe...
nekonečná trpělivost při čekání na práci a při jednání s opilci a komočními pacienty… schopnost rozhodnutí nesmí znamenat zbrklost akceptování zodpovědnosti určitá izolace schopnost empatie sociální inteligence pokora

31 Osobnostní charakteristiky záchranáře
orientace na detaily, obsedantně-kompulsivní rysy potřeba řídit ochota podstoupit vysoké riziko vysoká potřeba stimulace vysoká potřeba okamžitého ocenění vysoká odolnost vůči zátěži orientace na činnost vnitřní motivace

32 Techniky zvládání stresu
Praktická ukázka Dotazník technik zvládání stresu

33 Techniky zvládání stresu
pozitivní techniky zvládání stresu: cvičení - snižování svalového napětí, podporuje relaxaci, vylučování endorfinů, posiluje svaly, zrychluje se metabolismus, snižuje chuť k jídlu relaxace: psychické zklidnění, podporuje pocit sebekontroly, tlumí soustředění na starosti, snižuje svalové napětí výživa: jídlo, tekutiny, vitamíny, pozor na alkohol a nikotin...

34 Techniky zvládání stresu
kontraproduktivní mechanismy reakce na stres: tendence k nadměrné kontrole událostí a jevů rezignace na kontrolu nad vlastním životem abúzus alkoholu a ostatních psychoaktivních látek repetitivní kompulze

35 Akutní reakce na stres přechodná porucha, avšak závažně významná
odpověď na výjimečný duševní nebo fyzický stres projevy: zúžení vědomí, pozornosti, dezorientace, stažení nebo naopak agitovanost, hyperreaktivita může být amnézie

36 Syndrom vyhoření objevuje se v důsledku dlouhodobého stresu
častý u profesí s častým stykem s lidmi častý tam, kde je vysoká zodpovědnost dochází ke zničení adaptačních mechanismů a schopnost vyrovnat se se zátěží tři složky syndromu vyhoření: 1. emocionální vyčerpání 2. depersonalizace 3. snížená osobní výkonnost

37 Projevy syndromu vyhoření
1. fáze: přetrvávající vznětlivost, úzkost, poruchy koncentrace, bolesti hlavy, zapomínání 2. fáze: odkládání povinností, nespolehlivost, snížení schopnosti jednat, stažení se do sebe, únava, zvýšená spotřeba alkoholu, cigaret 3. fáze: fyzické vyčerpání, projevy deprese, chronické bolesti hlavy, emocionální únava, suicidální myšlenky

38 Posttraumatická stresová porucha
rozvoj po expozici kritické události, s následnou reakcí strachu, bezmocnosti, děsu příznaky trvají déle než měsíc je významný stav nepohody zasažení sociálního, pracovního i rodinného života

39 Posttraumatická stresová porucha: příznaky
vtíravé myšlenky (přetrvávají nepříjemné vzpomínky na událost, sny nebo pocit, že se událost znovu vrací, při vzpomínce výrazný pocit psychické nepohody i silné fyziologické reakce) vyhýbání (myšlenkám a činnostem, které připomínají událost, neschopnost přesně si vybavit určité části, snížení zájmu, odcizení ostatním lidem, zúžené prožívání, pocit omezení budoucnosti…)

40 Posttraumatická stresová porucha: příznaky (pokr.)
hypervigilance (potíže se spánkem, vznětlivost, výbuchy vzteku, obtíže se soustředěním, nadměrná čilost, nadměrná lekavost…)

41 CISM Critical Incident Stress Management
příprava a prevence před kritickou událostí debriefing (do hodin) odložený debriefing - (až do 3 měsíců) defusing (do 8 hodin) demobilizace (po ukončení směny) podpora na místě události (on-scene support) individuální krizová intervence podpora rodinných příslušníků následné služby

42 CISM předpoklad působení technik CISM:
vytvoření odolnosti proti psychologické traumatizaci (PTSP), vede k pochopení reakce na krizovou událost normalizuje stresovou reakci a obnovuje normální úroveň fungování jedince učí vhodné mechanismy adaptace na stres je zaměřen na specifická profesní rizika

43 CISM je: diskuze proces podpora
strukturované setkání po události, týkající se právě kritické události systém prvků a postupů, cílem je preventivní působení na možnou psychologickou morbiditu (80% účastníků zvládne kritickou událost bez rozvoje PTSP)

44 CISM není: psychologická nebo psychiatrická léčba
psychoterapie, i když využívá podobných technik jako některé školy psychologické poradenství

45 CISM Komu je určen? při kritické události rozlišujeme:
primární oběti - postižené nehodou, katastrofou (těm jsou určeny další podpůrné psychologické služby) sekundární oběti: záchranáře (nutnost odložení emocí během výkonu práce!!) přihlížející, svědkové neštěstí členové rodin sekundárních obětí

46 Historické kořeny většinou během válečných událostí, cílem technik podobných dnešnímu debriefingu bylo obnovení akceschopnosti vojáků 1. světová válka - individuální pohovor s psychiatrem, vyšší účinnost okamžitě poskytnuté psychologické pomoci 2. světová válka - Dr. S.L.A. Marshall, velmi podobné dnešnímu pojetí debriefingu

47 Historické kořeny - pokračování
Korea, Vietnam - Marshallovy debriefingy první výzkumný projekt, který prokázal význam debriefingu - během Libanonské války v roce 1982 Mitchellův model prvně popsán v roce 1983

48 Debriefing - popis a vysvětlení fází
úvod - vysvětlení účelu, co bude probíhat fáze faktů - jméno, úloha při události, co se stalo… všichni fáze myšlenek - přechodová fáze k emocím fáze reakcí - emocionální úroveň fáze symptomů - shrnutí, vysvětlení symptomů fáze učení - přechod zpět na kognitivní úroveň, vysvětlení technik zvládnutí stresu návrat na výchozí úroveň - ukončení sezení

49 Defusing - popis a vysvětlení fází
úvod - totožný jako u debriefingu průzkum - spojení fáze myšlenek, faktů a reakcí, naslouchání a identifikace symptomů stresové odpovědi informace - shrnutí informací, seznámení s možnostmi zvládnutí stresu, uzavření sezení a stanovení pokračování

50 Demobilizace na konci směny při katastrofách velkého rozsahu
10 minut informace, týkající se příznaků stresu, technik zvládnutí stresu, praktická doporučení (jídlo, spánek, alkohol…) odpočinek a relaxace 20 minut demobilizace má usnadnit odpočinek, „vypnutí“

51 Podpora na místě události
aktivní vyhledání osob s projevy stresu (pracovníci s příznaky, vedoucí zásahu, svědci a rodinní příslušníci obětí, kteří jsou přítomni na místě…) krátká, účelná podpora má stabilizovat situaci, obnovit fungování (v průběhu zásahu!) má normalizovat zkušenost

52 Členové týmu a jejich funkce
vedoucí pro debriefing - odborník z oblasti duševního zdraví (psycholog, lékař), vhodná praxe, vede celé sezení spoluvedoucí - víc času na naslouchání, pozorování - vstupuje s podporou vedoucího peer - stejného profesního zaměření jako skupina, procházející debriefingem

53 Tým pro CISM - ideální stav
vedoucí týmu CISM - supervize, vzdělávání, výběr členů, vyhodnocování koordinátor - organizační řízení odborníci na duševní zdraví - lékaři, psychologové, účastní se dle potřeby sezení debriefingu peerové - podpora v terénu týmový styčný důstojník - spolupráce se sponzory, technická a administrativní podpora

54 Problematika výzkumu v oblasti CISM
„… při studiu psychických dějů jsme současně diváky i herci…“ (Profesor Josef Charvát) CISM má mít preventivní působení, těžko se měří porucha, která nenastala obtížné stanovení výzkumných skupin dle zásad EBM, zejména obtížné vytvoření kontrolní skupiny

55 Problematika výzkumu v oblasti CISM
nelze někomu upřít podpůrné služby, např. kvůli randomizaci náhodnost výskytu kritických událostí - nemožnost plánování většinou malá velikost zkoumané skupiny z hlediska statistiky nepřesné definování intervence pomocí debriefingu

56 Některé studie z oblasti CISM
vojáci války ze Zálivu, náchylnost k onemocnění záchranáři po zemětřesení ženy po potratu, výskyt depresí oběti automobilových nehod oběti požáru, výskyt PTSP oběti násilí, PTSP, deprese

57 Některé studie z oblasti CISM
pracovníci zásahových jednotek po hurikánu vojáci z mírové mise - deprese, úzkost, požívání alkoholu, PTSP vojáci a hasiči po zásahu při automobilové nehodě v tunelu

58 Dotazníková studie ČR 2003

59 Dotazníková studie ČR 2003

60 Dotazníková studie ČR 2003

61 Dotazníková studie ČR 2003

62 Dotazníková studie ČR 2003

63 Dotazníková studie ČR 2003

64 Dotazníková studie ČR 2003

65 Dotazníková studie ČR 2003

66 Dotazníková studie ČR 2003

67 Dotazníková studie ČR 2003

68 Dotazníková studie ČR - 2003

69 Dotazníková studie ČR 2003

70 Dotazníková studie ČR - 2003

71 Dotazníková studie ČR 2003 Syndrom vyhoření:
do 2 kladných odpovědí - bez rizika 3-5 -počínající 6-8 - rozvoj 9-10 akutní potřeba odborné péče

72 Dotazníková studie ČR 2003

73 Dotazníková studie ČR 2003

74 Dotazníková studie ČR 2003

75 Dotazníková studie ČR 2003

76 Děkuji Vám za pozornost Další program: Přestávka Praktická ukázka -PhDr. B. Čepická Diskuze