Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad

Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad
Nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 883/2004 a 987/2009 Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad ve spolupráci s

CMU (Centrum mezistátních úhrad)
styčný orgán ČR pro oblast zdravotní péče (pověření státem) CMU je sdružením všech českých zdravotních pojišťoven. Ve Správní radě i zástupci MZ, MPSV, MF. Úkoly CMU: koncepční, metodická a informační činnost, provádění mezistátních plateb (hromadně za celý systém zdravotního pojištění), dohody s cizími styčnými orgány, spolurozhodování o výjimkách, řešení a administrace sporných případů - právní a pomoc a poradenství zastupování ČR v evropských institucích, Atd. Aktuální informace o právu EU a mezistátních smlouvách–

Evropské instituce v oblasti koordinace
Evropská Rada Evropský parlament spoluzodpovědní za přípravu přímo závazného práva EU (nařízení) nařízení nadřazeno národní legislativě Evropská komise Správní komise Audit Board Technical Commission Advisory Commission (tripartitní)

Evropské instituce v oblasti koordinace
Evropský soudní dvůr (Lucemburk) rozhodování v konkrétních případech ( v rámci řízení o předběžných otázkách, nebo ve věci samotné ) rozhodnutí nejsou obecně závaznými předpisy hledání souladu s Dohodami o ES a sekundární legislativou, některé rozsudky přímo vykládají jednotlivé články Dohod nebo nařízení ESD nejvyšší autoritou při výkladu práva EU, jeho nálezy závazné pro národní soudy nelze na národní úrovni postupovat v rozporu s výkladem učiněným ESD

Právní předpisy a další prameny koordinačního práva
Nařízení 883/2004 a prováděcí nařízení 987/2009 (vstup v účinnost ) Nařízení 1408/71 a prováděcí nařízení 574/72 (dočasně ve vztahu k osobám ze třetích států, Švýcarům, Norům, Lichtenštejncům a Islanďanům) Nařízení 859/2003 (aplikace 1408 ve vztahu k občanům 3. států) Rozhodnutí Správní komise řada rozhodnutí, týkajících se původních nařízení rozhodnutí k novým nařízením: E1 – řešení přechodného období A1 – platnost vydaných dokumentů, dialog a dohodovací řízení v případě sporů A2 – vyslaní pracovníci H3 – směnné kurzy S1-7 – řada rozhodnutí, týkajících se dávek v nemoci řada rozhodnutí před publikací: - o nových formách mobility ad.

Právní předpisy a další prameny koordinačního práva
Rozsudky ESD – o bydlišti, o placení pojistného, o platnosti potvrzujících dokumentů, o nárocích na dávky apod. Bilaterální mezinárodní Smlouvy o sociálním zabezpečení (31 platných smluv)

Manuál provádění evropského práva
Obsahuje společnou základní metodiku provádění koordinačního práva EU Obsahuje základní popis postupů při praktickém provádění koordinačního práva v současné době oficiálně připomínkován, zveřejnění v dubnu 2010 (problém z hlediska dopracování - dosud oficiálně neschválené dokumenty pro provádění) následující prezentace v zásadě vychází z obsahu a členění Manuálu : obecná část nařízení – definice a principy příslušnost k právním předpisům a důsledky pro českou praxi nároky na dávky zdravotní péče a vypořádání nákladů na zdravotní péči vymáhání pohledávek v zahraničí konkrétní specifické otázky

Osobní rozsah nařízení
Osoby kryté nařízením 883/04 a 987/09 Nařízení se vztahuje na každou osobu, která: podléhá, nebo podléhala jakémukoliv, byť i jedinému, systému sociálního zabezpečení kteréhokoliv z členských států a která je státním příslušníkem jednoho z těchto států nařízení se dále vztahuje na rodinné příslušníky a pozůstalé výše uvedených osob, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost. Nařízení se vztahuje výslovně na aktivní i neaktivní osoby Osoby kryté nařízením 1408/71 a 574/72 Občané Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska, Islandu (nejméně do roku 2011) Občané třetích států - podmínkou bydliště v jednom ze států a pohyb mezi státy EU

Základní principy koordinace
rovnost zacházení (stejná práva a povinnosti jako občané daného státu) příslušnost k právním předpisům jednoho státu (na osobu se vztahují výlučně předpisy sociálního zabezpečení jednoho jediného státu) exportovatelnost dávek do zahraničí sčítání dob pojištění asimilace skutečností (skutečnosti existující v jiném státě posuzovány tak, jako by nastaly v příslušném státě - rozsah uplatnění principu v budoucnu může být sporný)

Definice obecných pojmů
Nezaopatření rodinní příslušníci Definice v čl. 1(i) nařízení 883/04. Pro zdravotní péči primárně určující právní předpisy země bydliště. Neobsahují-li národní předpisy definici, jde o manžela(ku), nezletilé a nezaopatřené dítě v ČR za manžela považován i registrovaný partner podle definice uvedené v zákoně České republiky č. 115/2006 Sb, o čemž též ČR učinila vklad do příslušné přílohy XI. nařízení 883/04. Nezaopatřený RP = nevykonávající výdělečnou činnost, nepobírající nemocenskou, podporu v nezaměstnanosti, nebo důchod. V ČR nejčastěji manžel(ka) považovaná za OBZP, nebo pečující o děti, dítě vykonávající školní docházku nebo studující.

Bydliště (čl. 11 prováděcího nařízení) Místo, kde má osoba těžiště zájmů kritéria pro posouzení bydliště: trvání a kontinuita přítomnosti v dotčených státech charakter a podmínky činnosti (místo činnosti a stabilní povaha činnosti, trvání pracovní smlouvy) rodinný stav a vazby výkon nevýdělečných aktivit zdroj příjmů u studentů bytová situace a její stálost stát daňové příslušnosti nelze – li určit z uvedených kritérií – rozhodující je záměr osoby vyplývající z okolností

Věcné dávky zdravotní péče (čl. 1(va) nařízení 883/04) : věcné dávky stanovené v právních předpisech členského státu, které jsou určeny k poskytnutí a zpřístupnění lékařské péče a produktů a služeb souvisejících s touto péčí i k přímé úhradě nebo náhradě nákladů na tuto péči, produkty a služby související s touto péčí. Patří sem i věcné dávky dlouhodobé péče. pro účely hlavy III kapitoly 2 (pracovní úrazy a nemoci z povolání) všechny věcné dávky týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, jak jsou definovány v první odrážce a jež jsou upraveny v systémech členských států pro pracovní úrazy a nemoci z povolání.

Používání dokumentů a výměna dat mezi institucemi
Zavedeny nové dokumenty - SEDy (pro komunikaci mezi institucemi) a Přenositelné dokumenty PD (vydávány přímo pojištěnci) SEDy (strukturované el. dokumenty): označené H – horizontální , A-aplikovatelná leg., S- dávky v nemoci (77 dokumentů), DA – pracovní úrazy a nemoci z povolání PD : A1 (potvrzení aplikovatelné legislativy), S1 (registrace ve státě bydliště), S2 (plánovaná péče), S3 (nárok bývalého pendlera), DA1 (nárok na dávky při pracovních úrazech) SEDy předávány elektronicky prostřednictvím národních Přístupových míst (AP) v rámci sítě EESSI, pro dávky v nemoci budován AP CMU Zaveden el. adresář všech institucí (s vyznačením role kterou hrají pro koordinaci) - tzv. Master Directory

Používání dokumentů v přechodném období
Zavedeno dvouleté přechodné období na přípravu elektronické výměny SEDů ( ) – upraveno rozhodnutím E1 Dohodnutý přístup českých institucí k používání dokumentů během přechodného období: Tam, kde to je možné, budou používány stávající E-formuláře, v ostatních případech papírové SEDy Při odpovědi na cizí Přenositelný dokument nebo SED lze použít odpovědní SED (doporučeno), nebo českou verzi E-formuláře, který odpovídá příslušné situaci (nutno v takovém případě vyplnit i část A-identifikace osoby). Způsob na zvážení každé ZP.

Článek 2 nařízení 987/2009- základní obecný tok dat Zjišťování nebo sdělování jakýchkoliv informací, které nejsou upraveny ve speciálních SEDech (info, žádost o info, urgence, doplňující info apod.) ze strany ZP

Příslušnost k právním předpisům – sdílení a sdělování informací
Sdílení a sdělování informací (čl. 2, 19 a 20 prováděcího nařízení): Instituce kompetentního státu: sdělí osobě podmínky účasti v systému sociálního zabezpečení na žádost potvrdí osobě nebo zaměstnavateli podléhání komp. předpisům, případně včetně označení konečného data a podmínek pro udržení příslušnosti Určená instituce kompetentního státu učiní informaci o začátku podléhání předpisům dostupnou instituci dříve příslušného státu instituce si přímo, nebo přes styčné orgány, neprodleně poskytují nebo vyměňují všechny nezbytné údaje pro stanovení a určení práv a povinností osob – čl.2 nařízení 987/09 pro tyto účely nutná komunikace mezi ZP a ČSSZ

Příslušnost k právním předpisům – oznamovací povinnost
Oznamovací povinnost (čl. 76, odst. 4 a 5 nařízení 883/04 a čl. 3 nařízení 987/09) dotčená osoba povinna informovat příslušnou instituci a instituci v místě bydliště o jakékoliv změně situace významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku podle nařízení. Nesplnění povinnosti = sankce dle národních předpisů, jako v obdobných případech na národním území

Příslušnost k právním předpisům – základní principy
aplikace právních předpisů jednoho státu příslušnost určená podle 1408/71 platí dále do změny situace nebo do žádosti osoby o přehodnocení dle nového nařízení – max. však 10 let nelze zároveň podléhat předpisům o sociálním zabezpečení dvou států příslušnost se vztahuje k předpisům o všech systémech sociálního zabezpečení daného státu příslušnost ke všem předpisům ovšem nemusí automaticky znamenat účast ve všech systémech určeného státu. Nutno zajistit rovnost zacházení s místními občany. Pro podléhání předpisům daného státu nutno splňovat podmínky pro účast v alespoň jednom systému sociálního zabezpečení. pojistné vybíráno podle určených předpisů ze všech příjmů, včetně příjmů zahraničních (jako by jich bylo dosaženo v přísl. státě)

Příslušnost k právním předpisům – základní principy
princip lex loci laboris (právo místa výkonu práce) až na výjimky se na osobu vztahují předpisy státu, na jehož území vykonává zaměstnání nebo SVČ (tzn. sídlo zaměstnavatele, nebo právo, kterým se řídí pracovní smlouva, apod., nehrají obecně roli) co je zaměstnáním nebo SVČ se řídí předpisy o sociálním zabezpečení dané země (tzn. ne každá práce musí zakládat příslušnost k předpisům státu jejího výkonu – např. práce na dohodu o provedení práce v ČR, stáže atd.) za výkon činnosti se považuje i doba pobírání peněžitých dávek, z činnosti vyplývajících, kromě důchodů (v ČR zejména nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství, podpora v nezaměstnanosti) neaktivní osoby podléhají právním předpisům státu bydliště příslušnost k právním předpisům nezaopatřených rodinných příslušníků je odvozena od živitele rodiny

Příslušnost k právním předpisům
Pravidla pro účast v dobrovolném pojištění (čl. 14 nařízení 883/04) kolizní pravidla pro určení příslušnosti se použijí na systém dobrovolného pojištění pouze v případě, že ve státě pro dané odvětví jiný systém neexistuje. pokud osoba podléhá zákonnému systému v jednom státě, neměla by zároveň podléhat dobrovolnému systému v jiném státě. pokud existuje více dobrovolných systémů a osoba nepodléhá systému zákonnému, podléhá pouze systému, který si zvolil. Jestliže předpisy členského státu podmiňují účast v dobrovolném pojištění bydlištěm v tomto státě nebo předchozí činností zaměstnance nebo OSVČ, považuje se existence bydliště v jiném členském státě za splnění podmínky pouze v případě, že osoba dříve podléhala právním předpisům uvedeného členského státu na základě činnosti, kterou vykonávala jako zaměstnanec nebo OSVČ.

Příslušnost k právním předpisům – hlavní výjimky ze základních principů - vyslání
Vyslaní pracovníci (čl. 12 nařízení 883/04 a rozhodnutí Správní komise A2) pracovníci vyslaní podnikem vykonávat činnost jménem zaměstnavatele do jiného státu na dobu, jejíž očekávané trvání nepřesahuje 24 měsíců (dle starých nařízení šlo o 12 měsíců s možností požádat o roční prodloužení – E102 ) nesmí jít o nahrazení jiného vyslaného pracovníka vyslat se může i OSVČ. Podmínkou vyslání u OSVČ je udržení prostředků pro výkon SVČ v původním státě Další předpoklady vyslání: udržení přímé vazby zaměstnance se zaměstnavatelem zaměstnavatel vykonává podstatnou část činnosti ve státě, kde sídlí předchozí příslušnost osoby k pojištění státu, kde má sídlo vysílatel - alespoň po dobu jednoho měsíce. rozdíl mezi vysláním a souběžným výkonem ve dvou státech – posuzována stálost a/nebo místo výkonu práce dle pracovní smlouvy

Příslušnost k právním předpisům – hlavní výjimky ze základních principů
státní úředníci a osoby za takové považované (např. diplomaté) podléhají vždy předpisům státu, kde sídlí zaměstnávající úřad, i když jsou na území jiného státu smluvní pracovníci evropských institucí mohou si zvolit příslušnost ke státu kde pracují, nebo ke státu z nějž přicházejí. Volba jen jednou, při podpisu smlouvy.

Příslušnost k právním předpisům – hlavní výjimky ze základních principů
osoby, kterým byla udělena výjimka z příslušnosti k předpisům na žádost státu, který chce zůstat kompetentní, může být osobě, nebo skupině osob, udělena výjimka z příslušnosti k předpisům státu, kde pracuje zpravidla používána u osob vyslaných na delší čas, nebo při retroaktivním napravení špatně určené legislativy, žádosti podávány často v rámci činnosti uvnitř nadnárodních koncernů na udělení výjimky není právní nárok žádost podávána pověřené instituci ve státě, jejíž příslušnost má být zachována a následně předávána pověřené instituci dotčeného státu k rozhodnutí. V ČR pověřenou institucí u aktivních osob ČSSZ. Žádost o výjimku musí být v rámci ČR konzultována s CMU. V případě rozdílného stanoviska obou institucí rozhodují příslušné úřady. V případě souhlasu vydá příslušná instituce A1.

Výkon výdělečné činnosti ve více státech (souběh) pravidla pro určení příslušnosti v případě souběhu Osoba, která je zaměstnána na území dvou a více států: Pokud je jednou ze zemí, kde pracuje, stát bydliště, je pojištěna v tomto státě za podmínky, že zde vykonává alespoň 25% své činnosti z hlediska pracovní doby a/nebo mzdy. V úvahu je brán i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. Pokud by šlo o vícero zaměstnání pro vícero různých firem, které mají sídla ve různých zemích, zůstává pojištěna v zemi bydliště. Pokud pracuje pro jednu firmu ve vícero zemích, z nichž ani jedna není zemí bydliště, je pojištěna v té zemi, kde má firma sídlo.

Výkon výdělečné činnosti ve více státech (souběh) pravidla pro určení příslušnosti v případě souběhu u OSVČ OSVČ na území dvou a více států: Pro OSVČ vykonávající činnost na území dvou a více členských států, platí předpisy státu, kde bydlí. Podmínkou je alespoň 25% činnosti z hlediska obratu, pracovní doby, množství poskytovaných služeb a příjmu v tomto státě. V úvahu je brán i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících. V ostatních případech podléhá předpisům státu, kde má centrum činnosti. Pro určení centra je rozhodné místo výkonu podnikání, povaha a trvání aktivit, množství poskytovaných služeb a záměr vyplývající ze všech okolností.

Výkon výdělečné činnosti ve více státech (souběh) činnost osoby na palubě lodě se považuje za činnost, vykonávanou na území státu, pod jejíž vlajkou loď pluje. Pokud je ale za práci odměňována podnikem nebo osobou registrovanými v jiném státě, a pokud v tomto státě bydlí, podléhá předpisům státu bydliště Osoba, která je zaměstnána na území jednoho státu a zároveň je samostatně výdělečně činná na území druhého členského státu podléhá právním předpisům země, kde pracuje v závislém placeném zaměstnání. výjimkou osoby u nichž byla příslušnost určena před , které nepožádaly o přehodnocení své situace (maximálně 10 let) osoba, která vykonává činnost ve dvou státech pro zaměstnavatele ze třetího státu je příslušná legislativě státu bydliště

Postup při určení příslušnosti v případě souběhu činností ve více státech Příslušnost je na žádost osoby nejdříve určována pověřenou institucí státu bydliště Rozhodnutí instituce státu bydliště je následně sděleno dotčené instituci (institucím) druhého (druhých) státu(ů). Oslovené instituce mají 2 měsíce na případné zpochybnění. Pokud ke zpochybnění nedojde, je určení považováno za definitivní. V případě sporu mezi institucemi dvou či více států je postupováno dále dle čl. 6 (tzn. dochází k provizornímu určení aplikovatelné legislativy dle daných kritérií)

Článek 6 nařízení 883/2004 – zjištění dob pojištění Zjištění dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, nebo bydliště , dosažených ve druhém státě

Článek 6 nařízení 883/2004-zjištění dob pojištění Zjištění dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti, nebo bydliště , dosažených v ČR

Článek 20.1 a 20.2 nařízení 987/2009 –zjištění počátku podléhání předpisům jiného státu Zjišťování dne, odkdy se začaly vztahovat předpisy jiného státu a informací pro stanovení výše pojistného (příjem v druhém státě), ze strany ZP

Článek 20.1 a 20.2 nařízení 987/2009 –zjištění počátku podléhání předpisům jiného státu Zjišťování dne, odkdy se začaly vztahovat české předpisy, ze strany cizí instituce

Příslušnost k právním předpisům ve sporných případech – provizorní určení
Provizorní určení příslušnosti (čl. 6 prováděcího nařízení) dojde li k neshodě mezi institucemi 2 států=provizorní určení kritéria provizorního určení (čl. 6, odst. 1): stát práce (pokud je jeden) stát bydliště (pokud je neaktivní, nebo částečně činný tamtéž) stát, kde požádal o příslušnost dávky poskytovány dle státu bydliště, bydlí-li mimo sporné státy, pak dle státu kde prvně požádal o příslušnost posouzení sporu může být předáno Správní komisi po dodatečném určení kompetentního státu retroaktivní účinky(odst.4) již poskytnuté dávky (peněžité i věcné) vypořádány= dodatečně uhrazeny správnou kompetentní institucí (odst. 5) vybrané pojistné na výzvu předáno určené komp. instituci (případný přeplatek v porovnání s výší pojistného dle přísl. státu vráceno osobě) – čl. 73.odst. 2 prováděcího nařízení)

Provizorní určení příslušnosti - postup v případě neshody na určení příslušnosti s institucí druhého státu v případě aktivní osoby předáno k vedení sporu a rozhodnutí na ČSSZ (zpravidla by měla řešit ČSSZ již jako první instance) v případě neaktivní osoby a sporu s institucí druhého státu předáno k vedení sporu a definitivnímu určení na CMU nutné zajištění vzájemné informovanosti mezi institucemi ČR je-li provizorně určena legislativa česká – běžný přístup k pojištěnci Po definitivním určení (bylo-li odlišné od provizorního) - vypořádání pojistného a nákladů na poskytnuté dávky (oboustranně !!)

Článek 6 a 16 nařízení 987/2009 – návrh určení legislativy z české strany Návrh určení legislativy, spor o určení legislativy a definitivní rozhodnutí o určení legislativy – iniciované českou institucí (zpravidla ČR státem bydliště)

Článek 6 a 16 nařízení 987/2009 – návrh určení legislativy ze strany 2
Článek 6 a 16 nařízení 987/2009 – návrh určení legislativy ze strany 2. státu návrh určení legislativy, spor o určení legislativy a definitivní rozhodnutí o určení legislativy – iniciované zahraniční institucí (zpravidla jiný stát je státem bydliště)

Dodatečně určená legislativa česká: v případě dodatečně určené legislativy české (provizorně určena zahraniční), zjistí ZP výši dlužného pojistného a oznámí jí do třech měsíců zahraniční pojišťovně (v případě problémů s určením výše pojistného (vyměřovací základ apod.) požádá o pomoc zahraniční instituci). zahraniční instituce zašle vyžádanou částku, pokud ji předtím za osobu vybrala. Případný přeplatek vrátí plátcům. Pokud vybrala méně, pošle co má. následně může zahraniční instituce zaslat české ZP vyúčtování nákladů na dávky, které osobě během provizorního určení poskytla. Česká ZP náklady uhradí.

Článek 6 - Výběr dlužných částek z jiného státu Česká ZP je kompetentní institucí, která dodatečně vybírá pojistné od původně špatně určené zahraniční instituce

Dodatečně určená legislativa cizí: v případě dodatečně určené cizí legislativy předá česká ZP na výzvu cizí instituci vybrané pojistné ve vyžádané výši. Žádost cizí instituce musí být podána do třech měsíců od definitivního určení. ZP případně poskytne cizí instituci spolupráci při určení správné výše pojistného Vybrala – li česká ZP víc, než je vyžádaná částka, vrátí rozdíl plátcům pojistného. Pokud během provizorního určení uhradila za osobu péči, vyúčtuje náklady běžným způsobem zahraniční instituci.

Článek 6 - Výběr dlužných částek z jiného státu Cizí dodatečně určená instituce vybírá pojistné od české ZP, která byla původně určena (mylně) jako kompetentní

Příslušnost k právním předpisům ve sporných případech – určení bydliště
Spory o bydliště Určení bydliště je důležité pro příslušnost, ale i pro rozsah nároku na dávky Pokud česká ZP posoudí v daném případě bydliště osoby, sdělí svůj návrh (tam, kde je vhodné) příslušné instituci druhého státu (nejčastěji přichází v úvahu u neaktivní osoby) – H006. Stejně tak může být návrh určení bydliště sdělen české ZP cizí institucí. Pokud oslovená instituce s určením nesouhlasí, odmítne návrh – H007. V takovém případě ZP předává případ CMU. Následuje spor o bydliště a zjišťování okolností dle čl. 11 nařízení 987/09. Následně je bydliště dohodou institucí (případně projevem vůle osoby) určeno, o čemž je ZP informována.

Oznámení určení bydliště a jeho případné zpochybnění Oznámení rozhodnutí o bydlišti českou ZP a jeho přijetí či odmítnutí 2. státem

Oznámení určení bydliště a jeho případné zpochybnění Oznámení rozhodnutí o bydlišti cizí institucí a jeho přijetí či odmítnutí českou ZP nebo CMU

Proces výměny dat pro určení bydliště Zjišťování informací o bydlišti v jiném státě ze strany české ZP nebo CMU

Proces výměny dat pro určení bydliště Zjišťování informací o bydlišti v ČR ze strany zahraniční instituce

Příslušnost k právním předpisům – obecné průlomové důsledky z hlediska českého zdravotního pojištění
Rekapitulace průlomů do základních principů národního předpisu (již od r. 2004) : v ČR pojištěn zaměstnanec z členského státu, vykonávající činnost na území ČR, i bez sídla zaměstnavatele v ČR v ČR pojištěna OSVČ z členského státu, vykonávající samostatnou výdělečnou činnost na území ČR, i bez trvalého pobytu v ČR nezaopatření rodinní příslušníci českého pojištěnce/pracovníka, ať bydlí v EU nebo v ČR, pojištěni v ČR i bez trvalého pobytu (výjimečně i RP pojištěnce, který je OBZP) nezaopatření rodinní příslušníci cizích pojištěnců/pracovníků, bydlící v ČR, jsou na základě nařízení cizími pojištěnci, i když zde mají trvalý pobyt neaktivní osoba z EU je zdravotně pojištěna v ČR, pokud zde má skutečné bydliště

Příslušnost k právním předpisům - některé praktické důsledky a výklady pro uplatnění v ČR
Za horizontální otázky, související s příslušností, odpovídá v ČR u aktivních osob ČSSZ, u neaktivních osob CMU Administrativní postup vydání potvrzení o příslušnosti k českým předpisům: žádosti o E101CZ nebo A1 CZ podávány v ČR na OSSZ (vyslání, souběh) nebo ČSSZ – referát vysílání pracovníků (výjimky). žádosti o vyslání ke stažení na v sekci Tiskopisy - EU. V případě vyslání do 3 měsíců možno žádat dopisem. žádosti o výjimky předávány ze strany ČSSZ k vyjádření i na CMU

Administrativní postup vydání potvrzení o příslušnosti k cizím předpisům pracovníka, pracujícího v ČR: žádosti o E101 nebo A1 podávány určené instituci ve státě pojištění (vyslání, výjimka) nebo bydliště (souběh). Např. v Německu je touto institucí DVKA. žádosti o výjimky předávány touto institucí na ČSSZ, která po dohodě s CMU rozhodne (případně rozhodnou při nesouladu stanovisek MPSV a MZ) potvrzení o příslušnosti k cizím předpisům v ČR nevyžadováno institucemi českého sociálního zabezpečení k automatickému předložení

oznamovací povinnost a sankce za její nesplnění čl. 76, odst. 4,5 nařízení 883/04 a čl. 3 nařízení 987/09 - osoba má povinnost informovat příslušnou ZP a pojišťovnu v místě bydliště o změně situace významné z hlediska příslušnosti, resp. nároku. nesplnění – ZP nebo ČSSZ může sankcionovat podle českých předpisů jako v obdobných případech u běžných pojištěnců výkon činnosti na území ČR s existujícím předpokladem určení příslušnosti jiného státu do vydání přenositelného dokumentu A1 (nebo během přechodného období E101) , popřípadě do provizorního určení jiné legislativy, bude činnost považována za činnost, zakládající účast v systému sociálního a zdravotního pojištění.

Příslušnost k právním předpisům - některé praktické důsledky pro ZP
Ukončení českého pojištění cizího pracovníka obecně dnem ukončení výdělečné činnosti v ČR. Pojištění přesto trvá, pokud: onemocněl před ukončením pracovního poměru –dokud čerpána nemocenská (včetně peněžité pomoci v mateřství) je evidován na Úřadě práce s nárokem na českou podporu v nezaměstnanosti. Po ukončení výplaty nemocenské, nebo podpory v nezaměstnanosti, nebude obecně nadále považován za českého pracovníka a tím ani za českého zákonného pojištěnce. pracovník prohlásí a prokáže, že státem jeho skutečného bydliště je ČR (typicky v případech, kdy zde předtím výdělečnou činnost vykonával po delší dobu) v pojištění dále může pokračovat, pokud bude po ukončení výdělečné činnosti považován za nezaopatřeného rodinného příslušníka jiného českého pojištěnce.

Výběr pojistného ze zahraničí vybíráno stejně jako v případě běžných českých pojištěnců. Pro zařazení do kategorie plátců asimilovány skutečnosti, existující v druhém státě – např. péče o dítě, studium apod. (důležité hlavně u RP) za nezaopatřené rodinné příslušníky spadající do státní kategorie je plátcem MF ČR, ostatní platí (sami nebo prostřednictvím živitele) jako OBZP pojistné vybíráno i od zaměstnavatelů, sídlících v jiném státě (měli by se registrovat jako plátci podle českých předpisů). Pojistné též může za zaměstnavatele hradit přímo zaměstnanec (nutná dohoda, předaná ZP a ČSSZ) pro převod měn by měl být dle rozhodnutí H3 použit kurz dle ECB (rozpor s pravidlem daným zákonem o pojistném na z.p.)

Instituce zjistí s určitým zpožděním, že pojištěnec má již nějakou dobu podléhat právním předpisům jiného státu vracení pojistného, přeúčtování nákladů na poskytnuté dávky (pokud možné), možnost sankce za nesplnění oznamovací povinnosti, nebo vyžadování náhrady škody nebo případně náprava prostřednictvím výjimky

Příslušnost k právním předpisům – příklady sporných nebo složitějších situací
Souběh SVČ v ČR a zaměstnání jinde – příloha VII nařízení 1408/71, dvojí pojištění (pro situace určené před a trvající dále) Dosud ne zcela jednotně přijímán zákaz vyžadování minimálního pojistného a sporné i hrazení záloh ze SVČ Nové nařízení – princip asimilace skutečností – další argument pro zákaz vyžadování min. pojistného (zaměstnání v jiném státě by mělo být postaveno na roveň zaměstnání v ČR) Přiznání bydliště v ČR u neaktivních osob, nebo osob, co ukončily činnost problémem nepřipravenost zákona č. 48/97 o v.z.p. – chybí procesní pravidla Onemocnění cizích pracovníků s bydlištěm jinde po ukončení práce v ČR v ochranné době dle č. předpisů Dle ČR končí příslušnost okamžikem ukončení práce a nelze ji v ochranné době obnovit retroaktivně spor se Slovenskem, v současné době řešen ESD

Účast v systému a hrazení pojistného osob, na které se vztahují nařízení, zaměstnaných na území ČR zaměstnavatelem se sídlem ve třetím státě migrující pracovník z jiného státu EU, vykonávající na území ČR zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem mimo ČR (i mimo EU), nebude z hlediska nařízení obecně kryt českými právními předpisy a nebude zde proto ani pojištěn, neboť činnost není dle českých právních předpisů považována za zaměstnání. pokud je ale sídlo zaměstnavatele ve státě, se kterým Česká republika uzavřela bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení, bude pracovník sociálně i zdravotně pojištěn v ČR (z hlediska zákona o nemocenském pojištění jde o zaměstnání, navíc je nutné zajistit rovnost zacházení s českými občany z hlediska ZP). pokud mezinárodní smlouva neobsahuje ve věcném rozsahu i zdravotní pojištění, bude osoba odvádět pojistné na ZP jako OBZP, pokud zahrnuje, pak hradí z příjmu jako zaměstnanec.

Hrazení pojistného z odměny po přechodu do režimu jiného práva Lze – li celá přiřadit k době výkonu práce v státě původní příslušnosti – odvod v původním státě Nelze -li – odvod ve státě, jehož předpisům osoba v okamžiku výplaty podléhá Úředníci institucí EU Staff Regulations – vylučují se z koordinace, tzn. nadále se vztahují české předpisy i povinné české zdrav.poj. Možnost odhlášení z důvodu dlouhodobého pobytu dle zákona o v.z.p.

Pronájem pracovní síly do ČR – odvod pojistného na zdravotní a na sociální pojištění pojistné na zdrav. poj. odváděno českým zaměstnavatelem, pojistné na sociální pojištění zahraničním zaměstnavatelem Odhlášení z č. zdrav. poj. z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí nepřípustné v případě, že byla příslušnost potvrzena zvláštním aktem, např. vydáním A1 (vyslání, výjimka apod.) – tzn. nepřípustné osobu z ČR vyslat a následně odhlásit z platby pojistného. v ostatních případech dle názoru CMU přípustné – na straně příslušných úřadů pochybnosti o této možnosti v případě pobytu v jiném státě EU Rozdílný osobní rozsah zdravotního a nemocenského pojištění Někteří migrující pracovníci pojištěni v ČR pouze zdravotně Možnost požádat o výjimku

Rozsah zdravotní péče Nezbytná péče
Rozhodnutí Administrativní komise S3. Péče nezbytná z lékařského hlediska, poskytovaná tak, aby pacient nemusel odcestovat dříve než zamýšlel (nebo dříve než je toho schopen). Nesmí jít o vycestování cíleně za touto péčí. Dávky při chronické nemoci vždy součástí nezbytné péče – např. kyslíková terapie, dialýza, chemoterapie, ošetření při astma, echokardiografie. Nutno předjednat s poskytovatelem před vycestováním. Delší pobyt = téměř plný rozsah péče. Vyloučeny jen dávky, které nelze považovat za nezbytné-např. preventivní prohlídka nebo očkování bez zvláštního med. důvodu Plánovaná péče jakákoliv péče, za níž pacient cíleně vycestoval do jiného státu Plná péče všechna zdravotní péče, poskytovaná místním pojištěncům ve státě bydliště

Poskytování zdravotní péče - přechodný pobyt mimo ČR
Přechodné pobyty českých pojištěnců v jiných členských státech Evropské unie, EHP a Švýcarska Obecně: nárok českých pojištěnců (včetně těch bydlících a registrovaných v jiném státě EU), na nezbytnou péči za stejných podmínek jako u místních pojištěnců nárokový doklad: EHIC nebo Potvrzení dočasně nahrazující EHIC (REPL) doklad předkládán poskytovateli v případě chronické nemoci nutno domluvit ošetření předem (týká se např. dialýzy, kyslíkové terapie, chemoterapie, echokardiografie, ošetření astma apod. - viz. rozhodnutí S3) Postup : Vydání EHIC pojištěnci V případě, že EHIC nemá, zaslání Potvrzení na žádost do státu pobytu (žádá pojištěnec nebo zdravotnické zařízení) nebo zaslání příslušného SEDu (případně REPL) , potvrzujícího nárok (pokud vyžádáno institucí v místě pobytu)

Článek 25 – přechodný pobyt mimo ČR- vyžádání nárokového dokladu Scenář 1: Osoba bez nárokového dokladu Varianta 1: ČR je kompetentním státem dotčené osoby

Nařízení 883/2004 a 987/2009 – poskytování zdravotní péče - přechodný pobyt mimo ČR
Po vycestování: 3. Poskytnutí péče 4. Úhrada péče na území státu pobytu: místní pojišťovnou přímo poskytovateli, nebo refundováno pacientovi (pokladenské systémy) Po návratu do ČR: 5. Mezinárodní úhrada péče : místní pojišťovna účtuje náklady prostřednictvím styčných orgánů české ZP, nebo 6. Refundace nákladů pojištěnci českou ZP v případě, že zaplatil v hotovosti refundace v cenách státu pobytu nebo českých cenách (záleží na pojištěnci) nárok na refundaci podle českých cen, i když ze zahraničí potvrzena nula. Pro refundaci použit kurz dle ECB ke dni úhrady.

Článek 25 – přechodný pobyt mimo ČR- zjišťování zahraniční ceny pro refundaci Scenář 2: Refundace nákladů na věcné dávky kompetentní institucí Varianta 1: ČR je kompetentním státem dotčené osoby

Plánovaná péče českých pojištěnců mimo ČR
Obecná pravidla: Nárok na konkrétní péči odsouhlasenou ZP Nárok z českého pojištění mají čeští pojištěnci, včetně těch bydlících a registrovaných v jiném státě EU. Výjimkou čeští důchodci a rodiny bydlící jinde než pracovník, registrovaní ve státech, účtujících paušály (9 států) Rozhodování ZP ve správním řízení - rozhodnutí přezkoumatelné soudem Nárokový doklad – S2 nebo do konce přechodného období E112 tam, kde by byla na území ČR hrazena doprava a doprovod, stejný nárok i při vycestování mimo EU nárok na úhradu dle vyšší ceny (cena v rámci veřejného systému státu léčení, nebo cena v rámci českého zdravotního pojištění)

Postup: Před vycestováním Žádost o souhlas ZP podává pacient s doporučením ošetřujícího lékaře ZP povinna souhlasit, pokud péče v ČR hrazena a nejde ji poskytnout bez zbytečného odkladu. V ostatních případech na zvážení. v případě udělení souhlasu vhodné domluvit podmínky s cizím poskytovatelem nebo pojišťovnou předem (zda lze přeúčtovat přes S2 nebo E112) předem lze také zjistit, zda jde o péči hrazenou v rámci systému státu léčení

Článek 26 – plánované léčení mimo ČR – zjištění zda je péče poskytována a hrazena Scenář 1: Kompetentní instituce nebo instituce v místě bydliště žádá informace, zda je specifická věcná dávka kryta systémem sociálního zabezpečení ve státě, ve kterém má být plánované léčení poskytnuto Varianta 1: ČR je kompetentním státem nebo státem bydliště dotčené osoby

Po vycestování nárokový doklad by měl být zásadně nejdříve předán místní instituci (lze ale domluvit/ověřit možnost zprostředkování poskytovatelem) péče poskytnuta a uhrazena podle místních předpisů (zaplacena poskytovateli, nebo refundována - pokladenské systémy) v případě potřeby rozšíření léčení by měla místní instituce požádat českou ZP o souhlas

Článek 26 – plánované léčení mimo ČR-žádost o souhlas s rozšířením léčení Scenář 4: Rozšíření existující autorizace (Čl. 26(5)) Varianta 2: ČR je kompetentním státem

Úhrada nákladů výpomocné instituci nebo přímo pojištěnci Náklady zpravidla přeúčtovány prostřednictvím styčných orgánů Pokud se obrátí pojištěnec s účtem na českou ZP (zaplatil celé sám – např. při dodatečném udělení souhlasu, nebo zaplatil část nákladů – spoluúčast podle místních předpisů) může požádat o úhradu dle výhodnějších předpisů Pokud zaplatil část nákladů, musí předložit doklady specifikující péči, ZP musí následně počkat na vyúčtování ze zahraničí. Spočítá, kolik by péče stála v ČR a doplatí rozdíl mezi zjištěnou částkou a částkou uhrazenou výpomocně v druhém státě. Pokud zaplatil celé náklady, obrátí se ZP na instituci druhého státu – zjištění kolik by stála péče tam. Předpokladem doklady specifikující výkony. Refunduje zjištěnou částku. Pokud pojištěnec požádá o zjištění výše nároku dle českých předpisů , ocení ZP poskytnutou péči a případně doplatí rozdíl mezi českou cenou a cenou v 2. státě. Celková částka refundace vždy omezena částkou, kterou pojištěnec zaplatil. Je-li nutné použít kurz, použije se kurz dle ECB ke dni výplaty.

Článek 26 – plánované léčení mimo ČR – zjišťování ceny plánované péče Scenář 5: Úhrada nákladů věcných dávek (Čl. 26(6)) Varianta 1: ČR je kompetentním státem

Refundace nákladů mimonemocniční péče na základě judikatury ESD nárok na refundaci nákladů plánované mimonemocniční péče (včetně léků), poskytnuté v jiném státě bez souhlasu ZP a zaplacené pojištěncem, do výše české ceny ZP na žádost pojištěnce ověří českou cenu péče (nutno mít doklady specifikující péči) a zjištěnou částku refunduje zdrojem judikatura ESD podmínkou refundace – péče hrazena na území ČR a splněny existující podmínky dle českých předpisů (např. doporučení nebo předpis lékařem příslušné odbornosti) Nemocniční péče – vyžaduje hospitalizaci, nebo jde o vysoce specializovanou péči, nebo péči představující riziko pro pacienta

Poskytování zdravotní péče – čeští pojištěnci bydlící v jiném státě
Čeští pojištěnci a jejich nezaopatření rodinní příslušníci, bydlící na území jiného členského státu EU (v případě zemí EHP a Švýcarska aplikovány zatím postupy dle 1408/71!!!) Obecné principy Nárok na plnou péči ve státě bydliště i v ČR na účet české ZP Nárokový doklad – S1, S072 (nebo do konce přechodného období E106, 109, 120, 121) – označeno datum vzniku pojištění v ČR nebo datum přestěhování typicky osoby pracující v ČR, nebo čeští důchodci, bydlící v jiném státě (+ jejich rodiny). Může jít i o dlouhodobě vyslané Čechy. Výjimečně může jít i o RP české OBZP. Rodinní příslušníci též mohou bydlet v jiném státě sami.

Obecné principy česká ZP platí skutečně poskytnutou péči ve státě bydliště + česká ZP platí vždy i nezbytnou péči v dalších státech (EHIC je dále český) + česká ZP platí vyžádanou péči v jiných státech (S2 nebo E112 vydává česká ZP) výjimkou důchodci a jejich rodiny + rodiny, bydlící jinde než pracovník – registrovaní ve státech uvedených v příloze III. (9 zemí): zde česká ZP hradí státu bydliště paušály, vyžádanou péči schvaluje a platí stát bydliště Jde o : IRSKO, ŠPANĚLSKO, ITÁLIE, MALTA, NIZOZEMSKO, PORTUGALSKO, FINSKO, ŠVÉDSKO, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Postup při vystavení nárokového dokladu Podání žádosti o nárokový doklad (pojištěncem nebo cizí institucí) Před vydáním ověření bydliště a předběžné zjištění případných rodinných příslušníků Na žádost pojištěnce vydáván S1 (jeden na rodinu), na žádost cizí instituce zaslán S072 (jeden na rodinu) Je li vydán během přech.obd. E-formulář – E121 každé osobě, jinak jeden na rodinu. Český EHIC pojištěnci ponechán, případně vydán (u krátkodobého zaměstnání lze vydat i Potvrzení nahrazující EHIC) Nárokový doklad vydán s platností s ohledem na očekávanou délku podléhání českým předpisům

důchodce registrován v jiném státě jen pokud tam nemá důchod nebo důchod z jiného státu, kde podléhal déle pojištění. Před vystavením nárokového dokladu ověřeno i pobírání českého důchodu. za žadatele o český důchod hrazeno až v případě, že se po přiznání důchodu ukáže, že je ČR definitivně zodpovědná za hrazení nákladů dlouhodobě vyslaný pracovník – před vystavením nárokového dokladu ověřena délka vyslání (alespoň rok) – nutno vidět doklad o vyslání A1 (nebo během přechodného období E101) rodinní příslušníci pojištěni u různých ZP: doporučit přechod k pojišťovně živitele na dobu registrace. (výjimečně v případě nesouhlasu RP lze též vydat nárokový doklad přímo na RP původní pojišťovnou–nutno v takovém případě informovat ZP živitele a ta musí zpětně informovat o případném zániku registrace živitele).

Registrace ve státě bydliště účinky má až registrace instituce potvrzuje registraci – S073 za každou registrovanou osobu (během přechodného období lze potvrdit i prostřednictvím E-formulářů) na S073 datum registrace, které může česká ZP zpochybnit – S050 Hrazení pojistného za osoby registrované v jiném státě placeno podle českých předpisů u rodinných příslušníků nutno vyzvat k předložení dokladů o spadání do kategorie státních pojištěnců – skutečnosti v jiném státě naroveň skutečnostem v ČR (asimilace faktů). Pokud nedoloženo – platí jako OBZP

Článek 24 – bydliště mimo ČR – registrace osoby bez nárokového dokladu Scénář 1.1: Osoba bez nárokového dokumentu Varianta 2: ČR je kompetentním státem dotčené osoby

Článek 24 – bydliště mimo ČR – registrace osoby s nárokovým dokladem Scenář 1.2.1: Osoba bez nárokového dokumentu – informace osvědčující nároky je poslána přímo instituci v místě bydliště Scenář 1.2.2: Osoba bez nárokového dokumentu – informace osvědčující nároky je vydána přímo dotčené osobě Varianta 2: ČR je kompetentním státem dotčené osoby

Přechodný pobyt mimo stát bydliště používán český EHIC náklady účtovány české ZP Přechodný pobyt v ČR český pojištěnec si může vždy vybrat, zda chce být léčen ve státě bydliště ,nebo v ČR. Může si proto udržet české lékaře.

Plánovaná péče mimo stát bydliště schvaluje a hradí česká ZP (kromě států bydliště, účtujících v paušálech) Postup: žádost podávána ve státě bydliště a předávána české ZP s vyznačením, zda by státem bydliště musel být souhlas vydán česká ZP ověřuje, zda může být péče poskytnuta bez zbytečného odkladu v ČR. Pokud ano, nemusí souhlas vydat. Pokud ne, záleží na posouzení institucí bydliště – potvrdila-li že by musela souhlas vydat, musí česká ZP souhlas potvrdit. V ostatních případech na uvážení české ZP. je li souhlas vydán, zašle česká ZP nárokový doklad pojištěnci (příp. prostřednictvím cizí instituce) v případě urgentní životně nezbytné péče může doklad vydat instituce bydliště i bez souhlasu české ZP

Článek 26 – plánované léčení mimo ČR i stát bydliště – postup schvalování Scenář 2: Situace, kdy pojištěnec nebydlí v kompetentním státě – autorizační procedura Varianta 1: ČR je kompetentním státem

Článek 26 – plánované urgentní léčení mimo ČR i stát bydliště – postup schvalování Scenář 3: Situace, kdy pojištěnec nebydlí v kompetentním členském státě – autorizační procedura když pojištěnec potřebuje urgentní životně nezbytnou péči (Čl. 26(3)) Varianta 2: ČR je kompetentním státem

Pracovní úraz nebo nemoc z povolání českého pojištěnce, registrovaného ve státě bydliště nárok na léčení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání ve státě bydliště, v rámci tamního systému léčení pracovních úrazů a nemocí z povolání. Pokud jde o typického přeshraničního pracovníka a dle českých předpisů by byl hrazen převoz do místa bydliště - automaticky má nárok na uhrazení převozu z ČR do státu bydliště. Jinak pouze na základě schválení českou zdravotní pojišťovnou. pracovní úraz nebo nemoc z povolání poprvé diagnostikován ve státě bydliště-tamní instituce českou ZP informuje prostřednictvím DA Nutno informovat Kooperativu a.s.. nárokovým dokladem pro léčení pracovního úrazu nebo nemoci z povolání v jiném státě (v rámci tamního systému léčení pracovních úrazů a nemocí z povolání) je přenositelný dokument DA 1, nebo do konce přechodného období E123. Potvrdit, že jde o pracovní úraz nebo nemoc z povolání by měla Kooperativa. Na základě této zprávy lze vystavit nárokový doklad.

Změna nebo zánik registrace ve státě bydliště Konec registrace: ukončením českého pojištění živitele, ukončením nároku na výplatu důchodu, přiznáním důchodu i ve státě bydliště, přestěhováním osoby do dalšího státu (případně návrat do ČR), smrtí dotčené osoby, zahájením prac. činnosti nezaopatřeného rodinného příslušníka Registraci ruší instituce v místě bydliště zasláním S018 (za každou osobu zvlášť), nebo česká ZP zasláním S016 (buď jedna na živitele rušící celou rodinu, nebo zvlášť za osobu, které se to týká) Rozhodné datum uvedeno na rušícím dokladu. Může být druhou stranou zpochybněno. Doplnění nového rodinného příslušníka ve státě bydliště (např. narození dítěte) – oznámeno zasláním S073 institucí bydliště

Článek 24 – bydliště mimo ČR – změna nebo zrušení registrace českou ZP Scenář 2.1: Změna nebo zrušení nárokového dokumentu Varianta 2: ČR je kompetentním státem dotčené osoby

Článek 24 – bydliště mimo ČR – změna nebo zrušení registrace cizí institucí v místě bydliště Scenář 2.1: Změna nebo zrušení registrace Varianta 2: ČR je kompetentním státem dotčené osoby

Poskytování zdravotní péče – přechodné pobyty v ČR
Přechodné pobyty cizích pojištěnců z členského státu EU (turisté, vyslaní pracovníci, studenti atd.) v ČR. U občanů EHP a Švýcarska obdobné procesy, jen nelze využít SEDů. Nárok na nezbytnou péči v ČR (včetně chronických onemocnění, dávek v těhotenství, porodu a následné péče o matku i dítě). Narozené dítě - nárok i bez vlastního dokladu Rozsah, intenzita a délka péče dle předpokládané délky pobytu. Nesmí jít o vycestování za účelem péče Nárokový doklad - EHIC nebo Potvrzení nahrazující EHIC předkládaný českému lékaři (ale i možnost registrace u ZP) a S045 (při vyžádání českou ZP od cizí ZP). Při nepovinné registraci českou ZP vydáno Potvrzení o registraci (výjimečně žlutý Průkaz cizího pojištěnce) Pokud osoba nemá doklad u sebe (od počátku, nebo skončila během pobytu platnost) – povinnost českých institucí si jej vyžádat (lze též vyžádat přímo pojištěncem nebo poskytovatelem)

Článek 25 – přechodný pobyt v ČR – vyžádání nárokového dokladu českou ZP Scenář 1: Osoba bez nárokového dokladu Varianta 2: ČR je státem pobytu dotčené osoby

Poskytovateli předán EHIC, či Potvrzení dočasně nahrazující EHIC: poskytovatel vytvoří kopii dokladu, nebo přepíše identifikační údaje do dílu A Potvrzení o nároku + podpis dílu B Potvrzení o nároku. poskytovatel účtuje zvlášť a výkonově. K vyúčtování přikládá Potvrzení o nároku (případně i kopii EHIC) Poskytovateli předáno Potvrzení o registraci nebo žlutý průkaz pojištěnce EU pobývajícího v ČR: poskytovatel vyúčtuje na základě čísla pojištěnce, uvedeného na Potvrzení o registraci Poskytovateli nepředán žádný z dokladů: Poskytovatel účtuje náklady pacientovi nebo žádá o dodatečné zaslání nárokového dokladu přímo, nebo prostřednictvím ZP či CMU (zejm. při hospitalizaci) cenotvorba při přímé úhradě – daná hodnota bodu při neodkladné péči, nad tento rozsah by měla být cena přiměřená ceně v rámci zdravotního pojištění

Zvláštní postup při pracovním úrazu vyslaného pracovníka pracovní úraz nebo propuknutí nemoci z povolání v ČR oznámeno kompetentní instituci nebo instituci úrazového pojištění prostřednictvím DA004 pokud obdržen nárokový doklad od jiné instituce než původní kompetentní instituce vydávající EHIC (mělo by jít o DA1), pak náklady léčení prac. úrazu nebo nemoci z povolání účtovány této instituci Dlouhodobé věcné dávky – ČR v příslušném seznamu žádné neuvádí = i když cizí instituce oznámí výplatu dlouhodobých peněžitých dávek, pro českou ZP žádné důsledky Úhrada nákladů na zdravotní péči Péče uhrazena výpomocně českou ZP. Náklady přeúčtovány cizí instituci prostřednictvím styčných orgánů Cizí pojištěnec zaplatil v ČR v hotovosti. Cizí instituce se obrací na ČR se žádostí o sdělení české ceny – S067. CMU předává ZP. ZP odpovídá na S068. Ověří, zda by vůbec hradila a případně kolik. (do konce přech. ob. lze použít i E126)

Článek 31 – dlouhodobá péče v ČR Varianta 1: ČR je státem bydliště nebo pobytu

Článek 25 – přechodný pobyt v ČR – zjišťování české ceny pro refundaci Scenář 2: Refundace nákladů na věcné dávky kompetentní institucí Varianta 2: ČR je státem pobytu dotčené osoby

Poskytování zdravotní péče- plánovaná péče v ČR
Žadatelé o poskytnutí plánované péče na území ČR cizí instituce se může nejdříve informovat, zda je péče v ČR poskytována a hrazena nárokový doklad - S2 nebo do konce přechodného období - E112 (při vyžádání od cizí ZP českou ZP je dokladem - S010) doklad by měl být před poskytnutím péče registrován českou ZP (případně prostřednictvím poskytovatele) – u péče do 1000 EUR registrace i dodatečně (dohoda na nár. úrovni) doklad předložen ZP = vystavení Potvrzení o registraci, předkládaného v ZZ. Doklad předložen/zaslán zvolené pojišťovně prostřednictvím poskytovatele = vystavení Potvrzení o registraci, resp. přidělení čísla pojištěnce pro přeúčtování nákladů.

Článek 26 – plánované léčení – postup zjišťování zda je péče v ČR poskytována a hrazena

v případě nutnosti rozšíření léčení je nutno požádat komp. instituci o souhlas v případě plánované péče v ČR bez nárokového dokladu – smluvní vztah a smluvní cena hrazena přímo pacientem český pojištěnec, registrovaný v jiném státě bydliště, může do ČR za péčí bez jakéhokoliv souhlasu. Má na výběr, zda se chce léčit ve státě bydliště,nebo v ČR. v některých situacích může být nárokový doklad vydán nepříslušnou institucí (urgentní péče pojištěnce bydlícího mimo stát pojištění). Česká ZP, hradící výpomocně péči může být následně informována, komu má náklady přeúčtovat (pokud není uvedeno správně již na nárokovém dokladu).

Článek 26 – plánované léčení – oznámení potřeby rozšířit poskytovanou péči Scenář 4: Rozšíření existující autorizace (Čl. 26(5)) Varianta 1: ČR je státem pobytu, tzn. státem, kde je poskytována péče

Článek 26 – plánované léčení- urgentní péče pojištěnce bydlího mimo stát pojištění poskytovaná v ČR Scenář 3: Situace, kdy pojištěnec nebydlí v kompetentním členském státě – autorizační procedura když pojištěnec potřebuje urgentní životně nezbytnou péči (Čl. 26(3)) Varianta 3: ČR je státem pobytu, tzn. státem, kde je poskytována péče

Úhrada nákladů plánované péče náklady výpomocně převzaté českou ZP uplatněny do zahraničí prostřednictvím styčných orgánů v rámci mezinárodního přeúčtování v některých situacích dodatečná refundace kompetentní institucí – zjišťování české ceny – S069, S070 (do konce přechodného období lze použít E126)

Článek 26 – plánované léčení- zjišťování české ceny pro refundaci Scenář 5: Úhrada nákladů věcných dávek (Čl. 26(6)) Varianta 2: ČR je státem, kde bylo poskytnuto plánované léčení

Poskytování zdravotní péče- bydliště v ČR
Pojištěnci členského státu EU a jejich nezaopatření rodinní příslušníci, bydlící v ČR (pro pojištěnce EHP, či Švýcarska dále používány postupy a dokumenty dle 1408/71 a 574/72) Plná péče v ČR na základě registrace nárokového dokladu. Nezbytná a plánovaná péče v jiných státech na účet kompetentního státu (EHIC a S2 vydává komp. inst.). Ve státě pojištění obecně nárok na plnou péči ( tzn. možnost volby státu léčení). Výjimkou: rodiny pendlerů pojištěné v : DÁNSKO, ESTONSKO (omezení platí do ), IRSKO, ŠPANĚLSKO (omezení platí do ), ITÁLIE (omezení platí do ), LITVA (omezení platí do ), MAĎARSKO (omezení platí do ), NIZOZEMSKO (omezení platí do ), FINSKO, ŠVÉDSKO, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ důchodci s rodinami pojištění v: Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Velká Británie . V uvedených státech pojištění pouze nárok na nezbytnou péči.

Registrace: nárokový doklad S1 (vydán osobě) nebo S072 (na vyžádání české ZP). Do konce přechodného období může být i E106, 109, 120, 121. v ČR vydán po registraci žlutý Průkaz pojištěnce EU, bydlícího v ČR s živitelem v ČR registrováni i jeho nezaopatření rodinní přísl. – nutno zjistit o koho jde a ověřit rodinný vztah a nezaopatřenost. V případě dítěte též, zda rodič nebo jiná osoba, pečující o dítě, nejsou v ČR výdělečně činní. v případě pochybností nutno ověřit bydliště v ČR registrace každé jednotlivé osoby (včetně nově narozených dětí, nebo RP, kteří přestali být zaopatření) prostřednictvím S073 ( do konce přechodného období lze použít i E-form)

Článek 24 – bydliště v ČR – postup registrace osoby bez nárokového dokladu Scénář 1.1: Osoba bez nárokového dokumentu Varianta 1: ČR je státem bydliště dotčené osoby

Článek 24 – bydliště v ČR- registrace osoby s nárokovým dokladem Scenář 1.2.1: Osoba bez nárokového dokumentu – informace osvědčující nároky je poslána přímo bez vyžádání instituci v místě bydliště Scenář 1.2.2: Osoba s nárokovým dokumentem– informace osvědčující nároky je vydána přímo dotčené osobě Varianta 1: ČR je státem bydliště dotčené osoby

Registrace rodiny, jejíž členové předtím v ČR pojištěni u vícero ZP: registrace RP u české ZP živitele i v případě, že byli v daném okamžiku pojištěni u jiné české ZP nutno od osoby vybrat EHIC vydaný původní ZP a tuto ZP o výpomocné registraci a přerušení českého pojištění informovat. po ukončení výpomocné registrace návrat k původní ZP. výjimečně, v případě odmítání registrace u ZP živitele lze též doporučit celé rodině registraci u jiné výpomocné ZP. Registrace důchodce a jeho rodiny: Podmínkou registrace cizího důchodce je, že nepobírá důchod český, nebo že v ČR nepracuje Registrace žadatele o důchod: Náklady za dobu registrace žadatele o důchod nese instituce, která vydala nárokový doklad po přiznání důchodu a za předpokladu, že je kompetentní k nesení nákladů za důchodce

Hrazení pojistného a dodatečná registrace za cizí pojištěnce, registrované v ČR, neplaceno po dobu registrace do ČR pojistné (ani osobně, ani státem – nutno případně zrušit) v případě dodatečné zpětné registrace ,(zjištěno opožděně , že jde o cizího pojištěnce) nelze vyžadovat doplacení pojistného. Případně již zaplacené pojistné by mělo být vráceno. Náklady na dávky (pokud vznikly) nutno přeúčtovat instituci, která vystavila nárokový doklad. Zvážit pokutu za nesplnění oznamovací povinnosti.

Zvláštní postup v případě bývalého přeshraničního pracovníka v důchodu Bývalý přeshraniční pracovník ,registrovaný v ČR jako státě bydliště, je po získání českého důchodu českým pojištěncem. Léčil-li se ještě během výkonu činnosti v jiném státě, má nárok na doléčení nemoci na účet české ZP – nárokovým dokladem S3 (vydán osobě) nebo S008 (vystaven a zaslán na žádost instituce státu předchozí činnosti)

Vyžádaná péče cizího pojištěnce, bydlícího v ČR, mimo ČR i stát pojištění péči schvaluje a nárokový doklad S2 (nebo E112 max. do konce přechodného období) vydává cizí kompetentní instituce (pouze v případě urgentní životně nezbytné péče souhlas vydává a doklad vystavuje česká ZP) žádost o souhlas podávána prostřednictvím české registrující ZP. Ta žádost předává zahraniční instituci s vyznačením, zda by v případě českého pojištěnce musela souhlas vydat. kompetentní instituce posuzuje možnost poskytnutí ve státě pojištění. Pokud nemůže poskytnout bez odkladu a česká ZP vyznačila, že by souhlas musela vydat, je tímto kompetentní instituce vázána. Jinak je souhlas na jejím zvážení. Nárokový doklad zasílá pojištěnci (případně prostřednictvím české ZP).

Článek 26 – plánované léčení mimo ČR i stát pojištění - autorizace Scenář 2: Situace, kdy pojištěnec nebydlí v kompetentním státě – autorizační procedura Varianta 2: ČR je státem bydliště

Článek 26 – plánované urgentní léčení mimo ČR i stát pojištění Scenář 3: Situace, kdy pojištěnec nebydlí v kompetentním členském státě – autorizační procedura když pojištěnec potřebuje urgentní životně nezbytnou péči (Čl. 26(3)) Varianta 1: ČR je státem bydliště

Pracovní úraz cizího pojištěnce (pracovníka), bydlícího v ČR úraz nebo nemoc z povolání zjištěné na území ČR oznámeny Kooperativou kompetentní instituci na DA004 (je-li známa, pak instituci úrazového pojištění). Pokud se o úrazu dozví ZP, měla by Kooperativu informovat. dávky při pracovním úraze nebo nemoci z povolání účtovány buď původní kompetentní instituci, nebo instituci úrazového pojištění ( to v případě, že česká ZP obdrží zvláštní nárokový doklad na dávky při pracovním úraze nebo nemoci z povolání DA1) možné účtování běžných nákladů jedné instituci a nákladů na léčení úrazů a nemocí z povolání druhé instituci (pokud tato vydala zvláštní doklad, kryjící pouze dávky při pracovních úrazech (DA1 nebo S072 nebo do konce přechodného období E123)

Změna nebo zrušení registrace Registrace zrušena zejména v případě: ztráty nároku živitele ve státě pojištění, zahájení činnosti v ČR, získání důchodu v ČR, přestěhování do jiného státu, smrti osoby. ruší ten, kdo se o skutečnosti dozví. registraci ruší kompetentní stát (S016 vydán buď na jméno živitele – zrušení registrace celé rodiny, nebo výjimečně na jméno rodinného příslušníka - v případě změny/resp. zrušení pouze registrace uvedené osoby) registraci ruší česká ZP (S018 vydán vždy na každou „rušenou“ osobu) do konce přechodného období lze zrušit i prostřednictvím E108

Změna nebo zrušení registrace Vznik rozhodné skutečnosti je datem ukončení registrace. Měl by být uveden na rušícím dokladu. Datum lze oboustranně zpochybnit – S050. V případě přiznání českého důchodu je rozhodným okamžikem den, ke kterému je penze splatná. Změna registrace: např. narození dítěte nebo začátek nezaopatřenosti RP = česká registrující ZP oznamuje kompetentní instituci nově registrovanou osobu prostřednictvím S073 (do konce přechodného období lze použít E001) Úhrada nákladů za péči poskytovanou cizímu pojištěnci náklady na péči v ČR účtovány ve skutečných nákladech prostřednictvím styčných orgánů

Článek 24 – bydliště v ČR - ukončení registrace Scenář 2
Článek 24 – bydliště v ČR - ukončení registrace Scenář 2.1: Změna nebo zrušení nárokového dokumentu Varianta 1: ČR je státem bydliště dotčené osoby

Článek 24 – bydliště v ČR – zrušení registrace Scenář 2
Článek 24 – bydliště v ČR – zrušení registrace Scenář 2.2: Změna nebo zrušení registrace Varianta 1: ČR je státem bydliště dotčené osoby

Mezinárodní vypořádání nákladů
Provádění mezistátních úhrad za zdravotní péči – skutečné náklady Za české pojištěnce ošetřené v zahraničí: fakturační doklad - S026 nebo do konce přechodného období E125 odmítnutí úhrady dle rozhodnutí S4 možné z důvodů: péče mimo platnost nárokového dokladu, faktura neúplně nebo nesprávně vyplněná, existují odůvodněné pochyby o tom, zda nešlo o plánovanou péči

Provádění mezistátních úhrad za zdravotní péči – skutečné náklady Za české pojištěnce ošetřené v zahraničí: odmítnutí není možné pokud péče poskytnuta na základě formálně platného EHICu v době po ukončení č. pojištění. Náklady nutno v takovém případě uhradit a posléze přeúčtovat skutečné pojišťovně v době ošetření (je-li známa) – postup umožňuje rozhodnutí S4 . faktury musí být na CMU doručeny do 12 měsíců od konce pololetí, v němž byly náklady zaplaceny poskytovateli – jinak budou rovnou ze strany CMU odmítnuty faktury musí být cizímu styčnému orgánu zaplaceny nejpozději do 18 měsíců od doručení na CMU (jinak úroky z prodlení )

Skutečné náklady za české pojištěnce ošetřené v zahraničí – změna české ZP v průběhu léčení Pravidla upravena smluvně mezi ZP a CMU : náklady uplatněny na základě dokladu, vystaveného původní českou ZP, za léčení v době, kdy byla dotčená osoba pojištěncem jiné české ZP - náklady uhradí skutečně příslušná pojišťovna, která uzná nárokový doklad, jako by jej sama vystavila. pojištěnec změnil českou ZP v průběhu nemocničního ošetření v EU (péče poskytnuta na jeden doklad) - náklady uhradí ZP, která doklad vystavila. Poměrná část takto vynaložených nákladů jí bude následně refundována ze strany nové ZP pojištěnec změnil českou ZP v průběhu opakovaného ošetření (péče poskytnuta na jeden doklad) - náklady uhradí obě pojišťovny. Výše úhrady každé ZP bude odpovídat nákladům na dávky, poskytnuté v době jejich příslušnosti.

Nařízení 883/2004 a 987/2009 – mezinárodní vypořádání nákladů
Postup provádění mezistátních úhrad za zdravotní péči – skutečné náklady za české pojištěnce ošetřené v zahraničí doručení souboru fakturačních dokladů S026 nebo E125 na CMU kontrola souladu s celkovou požadovanou sumou a kontrola dodržení promlčecí lhůty – při překročení vráceno. přepočet dlužné částky kurzem ČNB (střed) platným v den obdržení výkazů a evidence výkazů pro statistiku a sledování lhůt rozdělení výkazů podle jednotlivých ZP, vůči nimž je nárok uplatňován do 30 dnů soubory výkazů zaslány jednotlivým ZP s rekapitulací ,obsahující částku v Kč nárokovanou vůči ZP a datem splatnosti ZP do 60 dnů od obdržení písemně oznámí, jakou část závazku uznává a které případy z jakého důvodu zpochybňuje. úhradu částky v Kč odpovídající uznaným případům provede ZP na účet CMU v termínu splatnosti uvedeném na rekapitulačním dopise.

termíny splatnosti se řídí dohodami mezi styčnými orgány, nebo příslušnými úřady, příp. principem reciprocity. Splatnost musí být stanovena tak, aby byla dodržena 18 měsíční lhůta úhrada styčným orgánům po připsání všech nezpochybněných částek splatných v daném termínu od všech ZP na účet CMU. Pokud zpoždění na straně konkrétní ZP a ohrožení úhrady do 18 měsíců, před vypršením této lhůty provedena úhrada dosud připsaných částek. úhrada provedena v kurzu platném v den převodu. Zároveň CMU zašle styčným orgánům rekapitulace obsahující uznané částky a případy, které byly zpochybněny. Další projednání zpochybněných případů zprostředkuje CMU. žádosti o úhradu úroku z prodlení ze strany zahraničí = předání dlužné zdravotní pojišťovně k úhradě (přičtení k dlužné částce).

Vypořádání skutečných nákladů za české pojištěnce – komunikace mezi styčnými orgány Skutečné náklady Varianta 1: ČR je kompetentním státem (dlužníkem)

Platba/ žádost o úhradu již vyplacených skutečných/paušálních nákladů (přeplatek)

Článek 67 Úroky ke zpožděným platbám

Vyúčtování za cizí pojištěnce, ošetřené v ČR Přinejmenším do konce přechodného období - elektronický E125 Pohledávku musí ZP uplatnit na CMU nejpozději do 9 měsíců od konce pololetí v němž zaplatila poskytovateli (nutno dodržet roční lhůtu) Postup: faktury čtvrtletně zasílány CMU, vždy do 60 dnů po skončení daného kalendářního čtvrtletí, za nějž je nárok uplatňován. přílohou k souboru výkazů rekapitulace - celková částka uplatňovaná ZP a číslo účtu ZP. Rekapitulace členěna podle zemí. Její součástí i soupis jednotlivých případů. výkazy zaslány styčným orgánům smluvních států do 30 dnů od jejich obdržení. řízení o zpochybněném případu – pojišťovna zašle vyjádření do 30 dnů od doručení žádosti CMU. zpoždění úhrady pohledávky - CMU zasílá do 30 dnů od konce lhůty žádost o úhradu úroků z prodlení. Informuje i příslušné ZP.

platba ze zahraničí – CMU rozdělí celkovou došlou sumu podle ZP. do 30 dnů zašle ZP na jejich účet částku odpovídající uznaným případům, včetně případných úroků. zároveň zašle rekapitulaci -specifikaci zpochybněných případů. Projednání zpochybněných případů zprostředkuje CMU. pokud CMU obdrží zálohu (dle nařízení nejméně 90% celkové pohledávky), rozdělí sumu zálohy podle poměru částek nárokovaných jednotlivými zdravotními pojišťovnami. do 30 dnů od obdržení zálohy zašle CMU na účet ZP takto stanovenou částku záloh. po oznámení o definitivním vypořádání pohledávky ze strany zahraničí provede CMU do 30 dnů vypořádání záloh pokud z definitivního vypořádání vyplyne, že částka, odpovídající oprávněně stornovaným případům, přesahuje rozdíl mezi celou pohledávkou pojišťovny a dříve vyplacenou zálohou, požádá dotčenou zdravotní pojišťovnu o vrácení této částky.

Vypořádání skutečných nákladů za cizí pojištěnce léčené v ČR Skutečné náklady Varianta 2: ČR je státem pobytu nebo bydliště (věřitelským státem)

Úhrada paušálních nákladů za zdravotní péči poskytnutou našim pojištěncům, bydlícím na území členského státu od pouze z 9 zemí fakturační doklad S040 (nebo během přechodného období E127) důvod odmítnutí: nesprávně nebo neúplně vyplněna faktura; měsíc, nekrytý registrací nárok musí být na CMU uplatněn do roka od zveřejnění průměrných nákladů v Úředním věstníku EU úhrada do zahraničí musí být provedena do 18 měsíců od doručení na CMU Úhrada paušálních nákladů za zdravotní péči poskytnutou cizím pojištěncům, bydlícím na území ČR pouze za období do a stejně jako doposud

Vypořádání paušálních nákladů za české pojištěnce registrované v zemích uvedených v příloze Paušální náklady Varianta 1: ČR je kompetentním státem (dlužníkem)

Změny v oblasti spolupráce institucí
Změny v oblasti spolupráce institucí – čl. 76 a násl. nařízení 883/04 Obecné : doručení styčnému orgánu má stejné účinky jako doručení příslušné instituci dokumenty, doklady, informace předané instituci špatně určeného státu musí být předány správné instituci správného státu (datum doručení první instituci je přitom závazné pro druhou instituci závazné). dokumenty a informace předané institucí jiného státu jsou pro instituci závazné, v případě pochybností o správnosti či aktuálnosti lze požádat o přehodnocení, v případě trvajícího rozporu lze případně požádat o stanovisko AK)

Změny v oblasti spolupráce institucí – výběr dlužných částek na území druhého státu (čl.75 a n. prováděcího nařízení) 1) Informace právo vyžádat a povinnost poskytnout všechny informace, ke kterým by se dožádaná instituce 2. státu dostala při řešení vlastní pohledávky na žádost dožádaná instituce 2. státu doručuje přímo osobě ve svém státě 2) Žádost o výběr dluhu (na pojistném, dávkách atd.) měla by být doprovázena dokumentem/rozhodnutím umožňujícím výkon a potvrzením, že jsou splněny níže uvedené podmínky dluh, nebo rozhodnutí není právně napaden procedura pro výběr v 1. státě neúspěšně proběhla nárok není promlčen 3) Uznání titulu instituce 1. státu rozhodnutí přímo uznáno v dožádaném státě, jako by šlo o místní titul je-li to 2. státem vyžadováno, nahradí zahraniční rozhodnutí svým vlastním

Změny v oblasti spolupráce institucí – výběr dlužných částek na území druhého státu (čl.75 a n. prováděcího nařízení) 4) Výkon rozhodnutí v 2. státě dle předpisů dožádaného státu jako u vlastních pohledávek instituce dožádaného státu může dle svých předpisů dohodnout splátky (musí o tom informovat žádající instituci) výběr a úhrada v měně dožádaného státu dožádaná instituce může výběr odmítnout, pokud by dlužníku způsobila vážné socioekonomické potíže nebo uběhlo více než 5 let od vydání rozhodnutí úroky z prodlení účtovány od data uznání zahraniční pohledávky (vybrané úroky předány žádající instituci)

Změny v oblasti spolupráce institucí – výběr dlužných částek na území druhého státu (čl.75 a n. prováděcího nařízení) 5) napadení rozhodnutí napadne li dlužník existenci dluh nebo rozhodnutí, řízení vedeno před příslušnou autoritou 1. státu (do rozhodnutí vymáhání v 2. státě zastaveno) týká li se napadení procedury vymáhání v 2. státě - řízení probíhá v tomto dožádaném státě je - li existence dluhu, nebo platební titul napaden, může proces pokračovat, pokud to umožňují předpisy dožádaného státu ( v případě vítězství dlužníka = vrácení vybrané částky)

Změny v oblasti spolupráce institucí – výběr dlužných částek na území druhého státu (čl.75 a n. prováděcího nařízení) 6) Náklady řízení náklady mezi institucemi obecně zdarma (ve zvláštních složitých případech lze ale domluvit úhradu nákladů) náklady mohou jít k tíži dlužníka, pokud to právo dožádaného státu umožňuje pokud se vymáhání ukáže jako neodůvodněné, nese náklady žádající instituce Důsledky pro CMU a české ZP: ZP musí počítat s výpomocným vymáháním pohledávek institucí ostatních států na území ČR ZP musí připravit svůj systém na využití daných možností a uplatňování pohledávek prostřednictvím zahraničních institucí pohledávky cizích institucí bude v ČR vymáhat ZP, u níž je dlužník pojištěn, pokud takové instituce není, bude určena CMU zahraniční pohledávky, zahrnující pohledávku na zdravotním i nemocenském pojištění budou v ČR předávány ČSSZ pro uplatnění českých pohledávek, resp. přijetí pohledávek druhého státu budou využívány příslušné SEDy R017 a R018

Článek 78,80 a 84 Výběr dlužného pojistného nebo jiné dlužné částky od dlužníka, sídlícího v jiném státě EU, prostřednictvím instituce druhého státu

Článek 78,80 a 84 Výběr dlužného pojistného nebo jiné dlužné částky od dlužníka, sídlícího v ČR, prostřednictvím české zdravotní pojišťovny

Specifické otázky Jaké je pořadí důležitosti rozhodných skutečností při posuzování příslušnosti k právním předpisům (výkon činnosti, pobírání důchodu, odvozený nárok) ? 1. výkon výdělečné činnosti 2. důchod 3. odvozené pojištění 4. bydliště Jaký je postup při zahájení výdělečné činnosti českého občana v jiném státě, má oznamovací povinnost a jak řešit návrat do českého systému ? oznamovací povinnost, vrácení EHIC. Po návratu dokládání délky pojištění v EU Může se český pojištěnec odhlásit z pojištění z titulu dlouhodobého pobytu v zahraničí, pokud má pobývat v EU a může nastat situace, kdy osoba není nikde zdravotně pojištěna? Ano a tato situace skutečně může nastat.

Specifické otázky Jak lze řešit pojištění úředníků Evropské komise a dalších mezinárodních orgánů? pracovníci institucí, vyloučených z koordinace= dál se uplatňují české předpisy= pojištění v ČR, ale možnost odhlášení z titulu dlouhodobého pobytu Jak přistupovat k nezaopatřeným rodinným příslušníkům živitele, který není v jiném státě (kde pracuje) pojištěn v rámci veřejného systému, vydávajícího příslušné nárokové doklady? pokud se z vlastní vůle neúčastní tamního zákonného pojištění = nezaopatření rodinní příslušníci by neměli být v ČR pojištěni Jaký je osud mezinárodních smluv sjednaných před vstupem do EU? použitelná ustanovení o převozu do ČR ve smlouvě s Německem a Slovenskem

Specifické otázky Jak řešit situaci dítěte, které se narodí na území ČR, matce pojištěné v jiném státě EU, která v ČR nebydlí a dítě po narození odloží? do rozhodnutí soudu o umístění v č. ústavu pojištěno spolu s matkou, posléze fikce udělení trvalého pobytu a české pojištění Jaké jsou nároky na zdravotní pojištění rodinných příslušníků českého pojištěnce, pocházejících ze třetích států? pokud v minulosti pracovně migroval mezi státy, jsou pojištěni i jeho rodinní příslušníci z 3. státu Má pojištěnec nárok na poskytnutí podstatných věcných dávek odsouhlasených ještě českou ZP, poté co změní aplikovatelnou legislativu do jiného státu? Na čí účet? ano, na účet české ZP (příkladmý seznam podstatných dávek má vydat AK)

Stručné shrnutí změn v porovnání s nařízením 1408/71 a 574/72
Všeobecné změny: zavedení asimilace faktů, jinak definovaný osobní rozsah kryjící výslovně i neaktivní osoby, nové definice zdravotní péče, bydliště, RP ad. Změny technického charakteru: zavedení SEDů, přenositelných dokumentů, elektronizace, vznik Master Directory Změny v oblasti určování příslušnosti: zavedení provizorního určení legislativy, delšího vyslání, institutu podstatné části činnosti ve státě bydliště – 25%, resp. sídla firmy, postupu pro určování leg. v případě souběhu ad. Změny v oblasti rozsahu nároků na dávky: např. rozšíření nároků na zdravotní péči důchodců a rodin pendlerů v příslušném státě, nároky bývalých pendlerů, nároky na výhodnější refundaci Změny v oblasti přeúčtovacích procedur: přechod na skutečné náklady, zavedení lhůt, úroků, záloh Změny v oblasti spolupráce institucí: výměna a sdílení informací, pružnější pravidla pro komunikaci, doručování apod., zápočet, mezinárodní vymáhání pohledávek

Otázky a odpovědi Děkuji za pozornost

Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Ladislav Švec, Václav Janalík Centrum mezistátních úhrad"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář