Zájmová samospráva profesní samospráva

Prezentace na téma: "Zájmová samospráva profesní samospráva"— Transkript prezentace:

1 Zájmová samospráva profesní samospráva
Organizace VS v ČR

2 Zájmová samospráva Určité společenství osob (zejména fyzických), které realizují své cíle v rámci organizace zastupující jejich zájmy Komory nebo různá společenstva Veřejnoprávní samospráva Srovnání s územní samosprávou: Protipól státní moci, prosazování zájmů určitých skupin Slabší pozice ZS z hlediska práva (vymezení, zájem o její výzkum i zákonná úprava nejsou zdaleka tak bohatými a propracovanými, jako je tomu u samosprávy územní), Ústava č. 1/1993 Sb. Důležitý prvek samosprávy!!! Závaznost jednání: normy v rámci profesní samosprávy (stavovské předpisy advokátní komory)

3 Zájmová samospráva samospráva profesní
samospráva akademická (akademické samosprávné orgány) samospráva hospodářská samospráva pojištěnecká samospráva školská

4 Zájmová x profesní samospráva
profesní samosprávy: profesní komory s povinným členstvím sdružující samostatně výdělečné fyzické osoby v určitých povoláních, kde je dán silný veřejný zájem na jejich řádném výkonu komory jsou právnickými osobami veřejného práva, zřizované zákonem jsou vybavené oprávněním vydávat různé vnitřní předpisy pro komoru a její členy, kteří se jim musí s ohledem na povinné členství podřídit (např. etické kodexy), vlastní normotvorba Komora nad členy - příslušníky určitého profesního stavu - vykonává určitá mocenská oprávnění, mezi něž typicky patří např. kárná pravomoc zánik členství ke komoře je spojen se zánikem legálního výkonu dané profese

5 Česká komora architektů
Konzultace a informační servis pro architekty ( ) Iniciativa právních předpisů, legislativa Veřejné soutěže pro VS Mezinárodní soutěže Poradenství pro jednotlivce, FO Certifikace architektů, urbanistů, krajinářských architektů Konference, školení, vzdělávací programy Právnický servis pro architekty, urbanisty, poradenství, publikační činnost Cena nejlepšího architekta Celoživotní vzdělávání architektů, pojištění architektů Smírčí řízení

6 Zájmová x profesní samospráva
Zájmová samospráva – širší pojem, značně diverzifikovaná z hlediska typu subjektů Profesní organizace, komory, svazy, grémia, podnikatelské asociace, živnostenská společenstva Církve, vysoké školy, některé vědeckovýzkumné a kulturní instituce a též někdy i další subjekty tzv. třetího (neziskového) sektoru (např. různá sdružení tělovýchovná, kulturní, ekologická apod.) Prezentována: profesní komorami s povinným členstvím komorami s nepovinným členstvím, vysokoškolskou samosprávou

7 Komory s povinným členstvím
Česká advokátní komora Česká lékařská komora Česká stomatologická komora Česká lékárnická komora Komora veterinárních lékařů ČR Česká komora architektů Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Notářská komora ČR Komora daňových poradců ČR Komora patentových zástupců Komora auditorů ČR Komora soudních exekutorů

8 Stavovské předpisy normy, které splňují všechny charakteristické prvky normativních právních aktů jako pramenů práva jednotlivé úkony profesních komor mají vůči jejím členům veřejnoprávní povahu Autonomní normotvorná pravomoc, závazná pro členy komory, představuje konstitutivní prvek veřejné moci svěřené veřejnoprávní korporaci Stavovské předpisy trojího charakteru: neukládající povinnosti, předpisy, kde budou řešeny čistě organizační věci nebo budou přiznávána určitá práva (podmínky půjček a sociálních dávek pro příslušníky profese z rozpočtu komory) ukládající povinnosti pouze členům komory (výše a splatnost příspěvků na činnost komory, organizace povinného pojištění ap.) ukládající povinnosti nečlenům komory (poplatek za profesní zkoušku, podmínky profesní přípravy před zkouškou ap.). Soulad přijatých norem komor se zákonem: správní soudy

9 Hlavní znaky zájmové samosprávy
veřejnoprávní korporace (právnická osoba) na bázi povinného nebo dobrovolného členství fyzických nebo právnických osob mající vztah k profesi, živnosti, podnikání či oboru členství přímé nebo nepřímé prostřednictvím jiné právnické osoby jsou vytvořeny samostatným zákonem – stavovským nebo profesním předpisem nebo jsou založeny podle občanského zákoníku, případně i jiné legislativy mají vlastní strukturu, vlastní orgány, statut a vnitřní předpisy cílovou funkcí není vytváření zisku reprezentují určité zájmy dané profese, živnosti, či oboru, hájí své zájmy vůči veřejné správě příslušné orgány veřejné správy (státu, kraje, obce) s nimi mohou konzultovat legislativní změny, priority hospodářské politiky, apod. zajišťují určité služby své cílové skupině, organizují výměnu zkušeností, vzdělávání a sebevzdělávání a další, pro členy, vzájemně prospěšné aktivity a pro širší profesní, živnostenskou nebo podnikatelskou veřejnost realizují zásady seberegulace v dané profesi, živnosti, sektoru, zejména se zaměřují se na kvalitu a etiku výkonu profese stát na ně v jisté míře přenesl určitou část své působnosti - např. funkci kontrolní, ověřovací, exeminační, certifikační, vzdělávací apod.

10 Podmínky fungování samosprávy
vlastní zdroje a majetek příspěvky členů samosprávy (doposud s výjimkou veřejných vysokých škol) státními nebo evropskými dotacemi Mohu hospodařit s cizím majetkem (státní majetek, jiná fyzická či právnická osoba), např. veřejné vysoké školy hospodaří se státním majetkem ve zvláštním režimu Hospodaření s majetkem – individuální vlastní předpisy (často velice nedostatečně definované odpovědnosti) – potřeba jednoznačně definovat pravidla hospodaření a nakládání s majetkem komory a odpovídající odpovědnostní a kontrolní mechanismus v této oblasti!!! (majetek státu)

11 Cíle a priority ZS (?) Poskytnutí zázemí a současně ochrany pro své členy Vnější impulsy mimo samosprávnou organizaci k zajištění a zaručení kvality a odbornosti při výkonu činností členů ve vztahu k veřejnosti, nástroj snižování byrokratické zátěže státu v řešení specifických otázek v jakém rozsahu může stát přenášet svou moc na další subjekty ? je zapotřebí ústavního zmocnění pro takový přenos či nikoli a proč ? Stanovení mezí takového přenosu státní moci? Je nutné podmiňovat „členství“ v komoře všech příslušníků některé profese pro její výkon ?

12 Komory s nepovinným členstvím
nesdružují osoby stejného profesního zaměření nepodmiňují členství jistou kvalifikací, či dosaženým vzděláním a odborností nedisponují ze zákona veřejnomocenskými oprávněními vůči podmínkám podnikání svých členů vztah ke státní správě a samotná její ingerence do komor s nepovinným členstvím je do jisté míry volnější Vznik a fungování je definováno zákonem Vnitřní předpisy pro své členy – porušení předpisů, vyloučení z komory – 0vliv na vlastní podnikatelskou činnost členství i právnických osob Hospodářská komora se sídlem v Praze (hájí spíše podnikatelské než veřejné zájmy) Agrární komora se sídlem v Olomouci

13 Ostatní zájmová samospráva
Vinařský fond (marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství) Potravinářská komora

14 Vysokoškolská samospráva
Veřejné vysoké školy! příslušníci akademické obce (akademičtí pracovníci a studenti) zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (novela zákona 48/2013 Sb. – nahrazuje starý zákon) Státní vysoké školy (Policejní akademie ČR, Praha, Univerzita obrany, Brno) nemají právní subjektivitu a majetek se kterým hospodaří je majetkem státu Soukromé vysoké školy státní souhlas s existencí školy, oprávnění pro udělování akademických titulů

15 Vysokoškolská samospráva
Univerzity jako samosprávné korporace: středověk svůj právní (právní subjektivita, vlastní soudní pravomoc) i ekonomický (vlastní statky) základ církevní dozor, vznikaly v sídle biskupa (arcibiskupa), jenž byl kancléřem univerzity vlastní samosprávné orgány ustanovované podle fakult a národů Fakulty v čele s děkany byly organizačními celky ze studijních důvodů národy v čele s prokurátory byly spíše politickými útvary Volený rektor (i student) Relativně nezávislé na městské obci, kde působily, nebo na okolní pozemkové vrchnosti KU, Praha (1348) první moravská univerzita, 1573 v Olomouci 1088 Bologna Itálie, 1150 Paříž, 1167 Oxford, 1175 Modena, Cambridge, 1212 Valladolid, 1218 Salamanca (Španělsko)… Samospráva VŠ x totalitní systémy ( ), vývoj po r

16 Akademické svobody oprávnění k vydávání vlastních předpisů
otázky vědy a výuky správa jejího majetku a přidělování zdrojů vnitřní předpisy pro studenty: za jejich porušení může být student postižen v disciplinárním řízení (plagiátorství) Akademičtí pracovníci: pracovněprávní vztah schvalování vnitřních předpisů: prostřednictvím akademického senátu vysoké školy (vědečtí pracovníci, studenti) Jednotlivé fakulty navrhují své vnitřní předpisy prostřednictvím fakultních senátů akademickému senátu vysoké školy, který je schvaluje. Platnosti nabývají tyto vnitřní předpisy registrací u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na návrh rektora vysoké školy. Rozhodnutí o registraci vydá Ministersvo do 90 dní od podání žádosti, avšak Ministerstvo může, odmítnou registraci jen pro rozpor se zákonem Předpisy jsou závazné jen pro určitý omezený okruh lidí studující na konkrétní vysoké škole, ne obecně, nemají charakter obecně závazných právních předpisů Závazné jen pro příslušníky akademické obce dané vysoké školy, přičemž se jejich působnosti mohou vyhnout např. změnou vysoké školy.

17 Hospodaření veřejné vš
VŠ vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty. O nakládání s majetkem VŠ rozhoduje rektor, orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut vysoké školy V některých případech je zapotřebí souhlasu správní rady, či vyjádření akademického senátu, které takto do jisté míry působí jako kontrolní orgán Vnitřní kontrola hospodaření: správní rada a akademický senát Vnější kontrola hospodaření veřejných vysokých škol : Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole)

18 Doporučená literatura k dalšímu studiu:
Hrozinková, E, Novotný, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Koudelka, Z. Zájmová samospráva a její předpisy. In Bulletin advokacie, 2001, č. 5, s Beran, K.: Právnické osoby veřejného práva. Praha: Linde, 2006,