Reforma veřejné správy v České republice

Prezentace na téma: "Reforma veřejné správy v České republice"— Transkript prezentace:

1 Reforma veřejné správy v České republice

2 Východiska reformy v roce 1990
První záměry reformy VS po svržení komunistického režimu v listopadu 1989 – dáno ekonomickou a politickou situací; v té době dvě úrovně centrální vlády – federální vláda + vláda dvou republik, České a Slovenské; další stupně – krajská a místní státní správa (správu vykonávaly národní výbory příslušného stupně).

3 V roce 1990 svobodné parlamentní volby na základě systému poměrného zastoupení → podstatná změna skladby ústředních orgánů SS, výrazně redukovány jejich počty, změna jejich funkcí. Změny ve struktuře mocenských orgánů v souvislosti s uplatněním kritérií demokratického a právního státu na činnost veřejné správy.

4 Hlavním směrem reformy decentralizace státní správy spolu se zrušením systému národních výborů (orgánů veřejné moci v území, orgánů státu) a vytvořením samosprávných obcí.

5 Období federálního státu 1990 - 1992
Od voleb do obecních zastupitelstev existovala územní samospráva na základním, obecním stupni (u nás dlouhá tradice – od r do r. 1938, spojený model); na okresním stupni zřízeny okresní úřady jako orgány státní správy s všeobecnou působností; krajské národní výbory zrušeny bez náhrady; v okresech a krajích speciální, tzv. dekoncentrované orgány SS.

6 Vytvořený stav neměl být dlouhodobým, okresní úřady koncipovány jako orgány s maximálně dvouletým časovým omezením; předpokládala se rovněž existence vyšší samosprávy – spory o to, zda má být realizována dle historických zemí nebo dle krajů, rozdílné představy o podobě krajů, popřípadě o způsobu uplatnění zemského principu. Přechodný systém nastolený v roce 1990 se ukázal jako dlouhodobější.

7 Období první koaliční vlády 1992 - 1996
Červen 1993 – předložen Návrh reformy územní správy v České republice, projednání materiálu však ve vládě neustále odkládáno. Spornou otázkou se stal počet vyšších územních samosprávných celků a řešení vztahu samosprávy a státní správy v nich.

8 Vládou navrženo zřízení 17 VÚSC, decentralizace státní správy na VÚSC se předpokládala zejména na úsecích kultury, školství, sociálního zabezpečení a zdravotnictví. V září 1994 vládou schváleny „Záměry vlády ČR v oblasti reformy veřejné správy“.

9 Dokument obsahuje tyto iniciativy:
Překonat nefunkční rozdrobenost malých obcí. Navrhnout právní úpravu řešení případů, kdy obec odmítá dodržovat zákon. Připravit volby do zastupitelstev. Řešit otázku financování samosprávných funkcí VÚSC Zachovat postavení okresních úřadů jako orgánů SS s všeobecnou působností,

10 Do krajských úřadů v maximálně možné míře přenést prvoinstanční působnost ministerstev, zejména na úseku vodního hospodářství, odpadového hospodářství a ochrany přírody. Prověřit nezbytnost existence některých dekoncentrovaných orgánů státní správy v území a případné budoucí požadavky na vznik dalších takových orgánů.

11 V otázce ústřední SS – v únoru 1996 vládě předložena Zpráva o přípravě reformy ústřední státní správy a o jejím dalším postupu; navrhovalo se: Výhodnější způsob právní působnosti ministerstev a jiných ústředních správních úřadů. Zrušení prováděcích právních předpisů. Zjednodušení vnitřní organizace ministerstev a její sjednocení pro všechna ministerstva. Zkvalitnění kvalifikace státních úředníků.

12 Další problémy Nekoncepční, spontánní vznik zvláštních dekoncentrovaných územních orgánů SS – vznik vždy dle potřeby jednotlivých ministerstev či jiných ústředních orgánů SS, rozdílné územní působnosti. Připravit zákon o státní službě – vzdělávání pracovníků ústřední SS nebylo koordinované, neexistovala ústřední instituce věnující se této problematice – úkolu se ujal Úřad pro legislativu a veřejnou správu.

13 Období druhé koaliční vlády a přechodné vlády 1996 - 1998
Politickým východiskem pro další postup reformy byly dva dokumenty zásadního významu: koaliční dohoda a programové prohlášení vlády.

14 Koaliční dohoda Zřídit regionální samosprávu.
Zrevidovat kompetence všech úrovní a institucí veřejné správy. Připravit změnu zákona o rozpočtových pravidlech. Připravit zákony o státní službě, o majetku státu a základní soukromoprávní kodexy.

15 Programové prohlášení vlády
Racionalizace veřejné správy. Zlepšení profesionality veřejné správy. Dodržování ústavního pořádku.

16 Změna vlády podala vláda demisi, nová vláda → změny ve struktuře a působnosti některých ministerstev a jiných ústředních orgánů SS, zrušení Úřadu pro legislativu a veřejnou správu – působnost přešla na ministerstvo spravedlnosti; nová vláda se soustředila na změny personální nikoli strukturální,

17 Práce na koncepci reformy pokračovala na ministerstvu vnitra a ministerstvu spravedlnosti – předložena koncepce reformy, schválena vládou; reforma v koncepci považována za dlouhodobý proces, v dané etapě považováno za nutné uvést postavení a úkoly orgánů územní samosprávy do souladu s Ústavou a dokumenty EU.

18 Hlavní úkoly této etapy
Decentralizace státní správy. Dělba působnosti v samosprávě mezi obce a VÚSC. Právní úprava státní služby. Vybudovat správní soudnictví a v souvislosti s tím nově upravit správní řízení. Vytvořit předpoklady pro stabilitu státní správy, její zefektivnění a ochranu před politickými vlivy.

19 přijat ústavní zákon, který vytvořil 14 VÚSC – konec téměř sedm let trvající diskuse a sporů o regionálním uspořádání státu (účinnost zákona stanovena dnem – dlouhá legisvakance z důvodu vyřešení dalších otázek existence krajů – konkrétní kompetence a organizace).

20 Pokračování reformy od r. 1998

21 Politická východiska a koncepce reformy
V červenci 1997 publikovala Evropská komise svoje stanovisko k žádosti ČR o členství v EU – výhrady k pomalému postupu reformy, definování základních výhrad a nedostatků.

22 Základní nedostatky Neexistence regionální samosprávy.
Neexistence právní úpravy postavení veřejných zaměstnanců (neexistence zákona o státní službě). Neexistence strategie reformy VS, jež by se měla postupně, ale s dostatečnou vehemencí a rychlostí realizovat.

23 Tlak EU → reforma VS prioritou vlády.

24 Vláda slíbila: Řadu zákonných předloh, jež mají naplnit ústavní zákon o vytvoření VÚSC z prosince 1997. Předložit návrh zákona o státní službě. Předložit návrhy zákonů umožňujících rozšíření spoluúčasti občanů (referendum, ombudsman). Připravit daňovou reformu a rozpočtovou reformu posilující ekonomické kompetence místních a regionálních samospráv.

25 Druhá etapa decentralizace státní správy – krajské zřízení
V listopadu 1999 předloženy vládní návrhy zákonů k provedení ústavního zákona o vytvoření krajů. Přijaty zákony o obcích, o krajích, o volbách do zastupitelstev krajů, o hlavním městě Praze, o okresních úřadech a další. Předloženy také finanční zákony k realizaci krajského zřízení a zákon o podpoře regionálního rozvoje.

26 Důvody decentralizace
Přechod na systém moderní evropské veřejné správy. Proces přibližování ČR Evropské unii – možnost uplatňovat evropskou regionální politiku, efektivně využívat strukturální fondy. Uplatnění zásady subsidiarity. Prospěšnost občanům a veřejnosti – dostupnost služeb, možnost participace apod.,

27 Decentralizace je důležitá pro plnohodnotný rozvoj sociální politiky státu – regiony přebírají větší odpovědnost za rozvoj vzdělávací a zdravotní politiky, politiky sociální péče na svém území v souladu s potřebami a zájmy daného území. Regionální samosprávy mohou přispívat k vytváření vhodného podnikatelského prostředí. Zacelení „černé díry“ v samosprávě mezi parlamentem a obcemi.

28 Vlastní činnost začala krajská zastupitelstva a další krajské orgány včetně krajských úřadů vykonávat od → legislativně ukončena druhá etapa decentralizace SS v ČR.

29 Vymezení jednotlivých krajů

30 Praha – funkci kraje plní magistrát.
Středočeský kraj – vymezen shodně se stejnojmenným krajem z let 1949 – Problém zařazení některých okresů, které tradičně tíhnou k jinému kraji: okres Příbram – očekávalo se spíše zařazení k Plzni, Kutná Hora a Kolín k Pardubicím nebo Hradecku, Rakovník ke Karlovarskému kraji.

31 Budějovický kraj – oproti dřívějšímu jihočeskému je menší o okres Pelhřimov, za cizorodou oblast se považuje východní část okresu Jindřichova Hradce (Dačicko a Slavonicko), která vždy náležela k Moravě. Plzeňský kraj – vznikl z části Západočeského kraje (zbytek vytvořil VÚSC Karlovy Vary). Ústecký kraj – vznikl jako větší část Severočeského kraje.

32 Liberecký kraj – menší část území Severočeského kraje, zvětšeného o okres Semily.
Hradecký kraj – část Východočeského kraje, zmenšeného kromě okresu Semily též o okresy připojené ke kraji Pardubickému. Pardubický kraj – menší podíl území Východočeského kraje, zmenšený o okres Havlíčkův Brod a o oblasti připojené k Hradeckému kraji, problematický okres Svitavy – česká část tíhne k Pardubicím, moravská k Brnu.

33 Jihlavský kraj – nejvíce diskutovaný, z příslušných podílů Východočeského a Jihomoravského kraje, žádný z okresů tohoto kraje není jako celek stoprocentně zařaditelný. Brněnský kraj – tvoří 7 okresů, problematický je okres Hodonín – tendence spíše ke Zlínu. Olomoucký kraj – 5 okresů, problematický okres Jeseník – značně odlehlý.

34 Zlínský kraj – vytvořen z menších částí dosavadních dvou moravských krajů.
Ostravský kraj – z části Severomoravského kraje, problém s Opavou – někteří očekávali vznik kraje Opavského.

35 Rozhodujícím datem pro 2. fázi reformy územní VS byl 1
Rozhodujícím datem pro 2. fázi reformy územní VS byl 1. leden 2003 – změny: ukončilo svoji činnost 73 okresních úřadů. Jejich kompetence přeneseny na 205 úřadů obcí s rozšířenou působností, na krajské úřady a na další správní úřady. Stát poskytl samosprávným celkům movitý majetek k výkonu státní správy v přenesené působnosti,

36 Úředníci okresních úřadů delimitováni na úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a další správní úřady s přenášenými agendami. K dočasnému zajištění některých agend uzavřely některé obce veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi s rozšířenou působností. K informování veřejnosti o důležitých změnách ve VS připravilo Ministerstvo vnitra mediální kampaň.

37 Důsledky Decentralizací státní správy došlo k posílení významu samosprávy. Od dosaženo lepší dostupnosti VS pro občany (sídla obcí s rozšířenou působností tvoří přirozená centra správních obvodů). Nový typ obce (s rozšířenou působností) vykonává dva druhy působností –samosprávnou pro svou obec, přenesenou pro stanovený správní obvod.

38 Pro krajskou správu zvolen tzv
Pro krajskou správu zvolen tzv. jednotný model VS = krajský úřad působí v rámci krajské samosprávy a podobně jako na úrovni obcí vykonává přikázané mu úkoly samosprávné a současně přenesenou působnost v oblasti státní správy.

39 Převod kompetencí zrušených okresních úřadů

40 Obecní úřad obce s rozšířenou působností od 1. 1. 2003 mimo jiné:
Vydává občanské průkazy, cestovní doklady, vydává řidičské průkazy, technické průkazy, eviduje motorová vozidla. Provádí působnosti na úseky živnostenské agendy. Rozhoduje o dávkách státní sociální podpory. Plní úkoly o sociálně právní ochraně dětí.

41 Rozhoduje o poskytování pečovatelské služby ve vlastních zařízeních.
Zajišťuje výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, odpadové hospodářství, ochrany ovzduší, státní správy lesů, myslivost, vodní hospodářství, rybářství atd. Povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic II. a III. třídy. A jiné.

42 Krajský úřad od 1. 1. 2003 mino jiné:
Vykonává odvolací řízení proti rozhodnutí obcí v přenesené působnosti. Rozhoduje o zařazení žadatelů o osvojení dítěte do evidence. Vydává povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic I. třídy. A jiné.

43 Jiné správní úřady od 1. 1. 2003 mino jiné:
Pozemkový úřad – rozhodnutí o pozemkových úpravách, restitučních nárocích. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – správa majetku státu. Archivy – oblastní archivy – archivní správa.

44 Ústřední správní úřady od 1. 1. 2003 vykonávají:
Ministerstvo vnitra – dozor nad samostatnou působností obcí. Hasičský záchranný sbor – krizové řízení. Ministerstvo pro místní rozvoj – programy EU. Ministerstvo kultury – rozhodnutí o příspěvku na obnovu památek.

45 Ústřední orgány státní správy – kompetenční zákon

46 „Kompetenční zákon“ Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zhruba asi 66 novelizací, změn.

47 Ústřední orgány státní správy
V České republice působí tyto ústřední orgány státní správy, v jejichž čele je člen vlády: Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí,

48 Ministerstvo zdravotnictví,
Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí.

49 Další ústřední orgány státní správy
Český statistický úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Národní bezpečnostní úřad, Energetický regulační úřad, Úřad vlády České republiky, Český telekomunikační úřad.

50 Předsedu Českého statistického úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Předsedy ostatních úřadů a orgánů jmenuje a odvolává vláda České republiky.

51 Okruh působnosti ústředních orgánů státní správy

52 Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní
rozpočet, státní závěrečný účet, státní pokladnu České republiky, finanční trh, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, přezkoumání hospodaření územních samosprávných celků, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí,

53 ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, příspěvek ke stavebnímu spoření a státní příspěvek na penzijní připojištění, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

54 zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení (pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance), koordinuje příjem zahraniční pomoci.

55 Ministerstvo zahraničních věcí
je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim,

56 zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje činnost ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v oblasti zahraničních vztahů a jim svěřených úsecích státní správy, působí k tomu, aby na těchto úsecích byly dodržovány závazky vyplývající pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství České republiky v mezinárodních organizacích,

57 zajišťuje ochranu práv a zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí,
řídí zastupitelské úřady v zahraničí, plní úkoly při zabezpečování styků s orgány cizích států v České republice a v zahraničí, plní úkoly při správě majetku České republiky v zahraničí, koordinuje a zabezpečuje přípravu, jednávání a vnitrostátní projednávání mezinárodních smluv a dohod,

58 zabezpečuje vyhlašování mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
uděluje souhlas v případech dovozu a vývozu vojenského materiálu, zajišťuje přípravu pracovníků pro výkon zahraničních služeb, organizačně a technicky zabezpečuje volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí a plní úkoly při volbách do Evropského parlamentu.

59 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.

60 koordinuje činnost ministerstev, jiných ústředních orgánů státní správy a profesních komor v oblasti systému uznávání odborné kvalifikace, v oblasti získávání kvalifikací, v systému dalšího vzdělávání. je mu podřízena Česká školní inspekce.

61 Ministerstvo kultury je ústředním orgánem státní správy pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církví a náboženských společností, pro věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, pro rozhlasové a televizní vysílání, dále pro provádění autorského zákona a pro výrobu a obchod v oblasti kultury.

62 Ministerstvo práce a sociálních věcí
je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.

63 Ministerstvo zdravotnictví
je ústředním orgánem státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, zacházení s návykovými látkami, přípravky, pomocnými látkami, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém,

64 Ministerstvo spravedlnosti
je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství, vystavuje právní posudky k úvěrovým a garančním dohodám, v nichž je smluvní stranou Česká republika, je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství; je mu podřízena Vězeňská služba České republiky; zajišťuje telekomunikační síť Vězeňské služby České republiky,

65 je ústředním orgánem státní správy pro probaci a mediaci,
zastupuje Českou republiku při vyřizování stížností na porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích Protokolů a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a koordinuje provádění rozhodnutí příslušných mezinárodních orgánů.

66 Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy pro vnitřní věci, zejména pro: veřejný pořádek a další věci vnitřního pořádku a bezpečnosti ve vymezeném rozsahu, včetně dohledu na bezpečnost a plynulost silničního provozu, jména a příjmení, matriky, státní občanství, občanské průkazy, hlášení pobytu, evidenci obyvatel a rodná čísla,

67 sdružovací a shromažďovací právo a povolování organizací s mezinárodním prvkem,
veřejné sbírky, archivnictví a spisovou službu, zbraně a střelivo, požární ochranu, cestovní doklady, povolování pobytu cizinců a postavení uprchlíků,

68 územní členění státu, státní hranice, jejich vyměřování, udržování a vedení dokumentárního díla a zřizování, uzavírání a změny charakteru hraničních přechodů, státní symboly, volby do zastupitelstev územní samosprávy, do Parlamentu České republiky a volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky, krizové řízení, civilní nouzové plánování, ochranu obyvatelstva a integrovaný záchranný systém,

69 plní koordinační úlohu v oblasti správního řízení, správního trestání a spisové služby, v oblasti výkonu veřejné správy svěřené orgánům územní samosprávy, v oblasti služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. zajišťuje komunikační sítě pro Policii České republiky, složky integrovaného záchranného systému a územní orgány státní správy, zajišťuje spolupráci v rámci mezinárodní organizace Interpol.

70 Ministerstvo průmyslu a obchodu
je ústředním orgánem státní správy pro státní průmyslovou politiku, obchodní politiku, zahraničně ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud,

71 hutnictví, strojírenství, elektrotechniku a elektroniku, pro průmysl chemický a zpracování ropy, gumárenský a plastikářský, skla a keramiky, textilní a oděvní, kožedělný a polygrafický, papíru a celulózy a dřevozpracující a pro výrobu stavebních hmot, stavební výrobu, zdravotnickou výrobu, sběrné suroviny a kovový odpad, vnitřní obchod a ochranu zájmů spotřebitelů, zahraniční obchod a podporu exportu,

72 věci malých a středních podniků a pro věci živností,
technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, průmyslový výzkum, rozvoj techniky a technologií. MPO je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz ( s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva zemědělství),

73 MPO: koordinuje zahraničně obchodní politiku České republiky ve vztahu k jednotlivým státům, zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných obchodních a ekonomických dohod včetně komoditních dohod, realizuje obchodní spolupráci s ES, ESVO, GATT a jinými mezinárodními organizacemi a integračními seskupeními, řídí a vykonává činnosti spojené s uplatňováním licenčního režimu v oblasti hospodářských styků se zahraničím, posuzuje dovoz dumpingových výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků,

74 MPO řídí puncovnictví a zkoušení drahých kovů.
Je mu podřízena Česká energetická inspekce, Česká obchodní inspekce, puncovní úřad a Licenční úřad.

75 Ministerstvo pro místní rozvoj
je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví,

76 MMR: spravuje finanční prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje, zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením, zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.

77 Ministerstvo zemědělství
je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, s výjimkou ochrany zemědělského půdního fondu, pro vodní hospodářství, s výjimkou ochrany přirozené akumulace vod, ochrany vodních zdrojů a ochrany jakosti povrchových a podzemních vod, a pro potravinářský průmysl. Je rovněž ústředním orgánem státní správy lesů, myslivosti a rybářství, s výjimkou území národních parků,

78 MZe: je ústředním orgánem státní správy ve věcech komoditních burz, které organizují obchody se zbožím pocházejícím ze zemědělské a lesní výroby, včetně výrobků vzniklých jeho zpracováním, řídí Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, Státní veterinární správu České republiky, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský a Českou plemenářskou inspekci,

79 je ústředním orgánem státní správy ve věcech veterinární péče, rostlinolékařské péče, péče o potraviny, péče o ochranu zvířat proti týrání a pro ochranu práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.

80 Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy zejména pro:
zabezpečování obrany České republiky, řízení Armády České republiky, správu vojenských újezdů,

81 Min. obrany: se podílí na zpracování návrhu vojenské obranné politiky státu, připravuje koncepci operační přípravy státního území, navrhuje potřebná opatření k zajištění obrany státu vládě ČR, Radě obrany ČR a prezidentu ČR, koordinuje činnost ústředních orgánů, správních orgánů a orgánů samosprávy a právnických osob důležitých pro obranu státu při přípravě k obraně, řídí Vojenské zpravodajství, zabezpečuje nedotknutelnost vzdušného prostoru ČR,

82 organizuje a provádí opatření k mobilizaci Armády ČR, k vedení evidence občanů podléhajících branné povinnosti a k vedení evidence věcných prostředků, které budou za branné pohotovosti poskytnuty pro potřeby Armády, povolává občany ČR k plnění branné povinnosti, v rámci evropských bezpečnostních struktur organizuje součinnost s armádami jiných států, vykonává státní dozor nad radiační ochranou ve vojenských objektech.

83 Ministerstvo dopravy je ústředním orgánem státní správy ve věcech dopravy a odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování.

84 Ministerstvo životního prostředí
je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech ŽP je ústředním orgánem státní správy pro ochranu přirozené akumulace vod, ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti povrchových a podzemních vod, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro oblast provozování zoologických zahrad, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod, pro geologické práce a pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na ŽP, je ústředním orgánem pro myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích, státní ekologickou politiku, pro systém značení ekologicky šetrných výrobků a služeb a pro program podporující dobrovolnou účast v systému řízení podniku a auditu z hlediska ochrany ŽP (Program EMAS),

85 koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky, zabezpečuje a řídí jednotný informační systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území České republiky, a to i v návaznosti na mezinárodní dohody, spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí České republiky, je mu podřízena Česká inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav.

86 Zásady činnosti ústředních orgánů státní správy

87 Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích (pokud jsou pro Českou republiku závazné),

88 Ministerstva se ve veškeré své činnosti řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády.
Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a činí opatření k řešení aktuálních otázek. Zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládají vládě České republiky. O návrzích závažných opatření přiměřeným způsobem informují veřejnost,

89 Ministerstva předkládají za svěřená odvětví podklady potřebné pro sestavení návrhů státních rozpočtů republiky. Zaujímají stanovisko k návrhům, které předkládají vládě České republiky jiná ministerstva, pokud se týkají okruhu jejich působnosti,

90 Ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti České republiky; připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila; dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě,

91 Ministerstva zabezpečují ve své působnosti úkoly související se sjednáváním mezinárodních smluv, s rozvojem mezistátních styků a mezinárodní spolupráce. Zabezpečují ve své působnosti úkoly, které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv, jakož i z členství v mezinárodních organizacích,

92 Ministerstva si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady
Ministerstva si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady. Nižší orgány státní správy jim podávají zprávy a sdělují údaje, které si příslušná ministerstva vyžadují v rozsahu nezbytně nutném pro plnění svých úkolů. Činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje vláda České republiky.