7. Využití informací manažerského účetnictví pro rozhodování

Prezentace na téma: "7. Využití informací manažerského účetnictví pro rozhodování"— Transkript prezentace:

1 7. Využití informací manažerského účetnictví pro rozhodování
Bohumil Král katedra manažerského účetnictví Fakulta financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze tel , Konzultační hodiny: pondělí 14,00 – 16,00 č. m. 284 Nová budova Prezentace pro studenty kurzu 1MU413 – Manažerské účetnictví pro vedlejší specializaci

2 Vzájemný vztah finančního, daňového a manažerského účetnictví
PRO ŘÍZENÍ …. (NÁKLADOVÉ) výkonově orientované odpovědnostní procesně orientované PRO ROZHODOVÁNÍ na existující kapacitě o budoucí kapacitě

3 Účetnictví pro rozhodování
Vznik spojován se členěním nákladů, ale i dalších hodnotových veličin z hlediska jejich závislosti na objemu prováděných výkonů Postupně ovšem dochází k výraznějším změnám, které mají vliv zejména na metodické prvky manažerského účetnictví („spíš manažerské než účetnictví“) Nové členění hodnotových veličin: relevantní x irelevantní Stejně jako v nákladovém účetnictví lze rozlišit rozhodování ve výkonové, odpovědnostní a procesní oblasti Typologie rozhodování: řada rozhodovacích úloh je obdobná z hlediska informačního zázemí, které je třeba pro jejich řešení Úlohy řešené na existující kapacitě x úlohy řešené o budoucí kapacitě Vzájemný vztah obou typů úloh

4 Úlohy na existující kapacitě
Jde o úlohy spojené s využitím kapacity, k níž se váží fixní náklady. Zahrnují 3 typy úloh : optimalizační úlohy (optimalizace objemu a sortimentu) stanovení dolního limitu ceny úlohy "buď a nebo " Charakteristické rysy těchto úloh: tím, že se v zásadě nemění investovaný kapitál, je nejdůležitějším kritériem MAXIMALIZACE MANAŽERSKY MĚŘENÉHO ZISKU jde v podstatě o úlohy CVP, vycházející v různých modifikacích z marže z bodu zisku a návazných veličin

5 Standard Vyšší standard Jednicový materiál 220,- 300,-
Ve výrobním útvaru strojírenského podniku se vyrábějí dva druhy výrobků: A B Standard Vyšší standard Jednicový materiál , ,- Jednicové osobní náklady , ,- Oba výrobky jsou stejně pracné, ale B je náročnější na kvalifikaci lidské práce - na"třídu" VR - odpis stroje, na kterém oba výrobky tráví stejné množství času: pořizovací cena ,- Kč roční odpis ,- Kč Chybně rozvržena ve vztahu k JOsN , ,- Správná alokace – prostým dělením , ,- CENA , ,- Výchozí objem výroby a prodeje ks ks (plně využitá kapacita)

6 Předmětem našich úvah je další rozpočtované období, kdy se předpokládá výroba a prodej 2 500 výrobků
Který z výrobků je výhodnější z hlediska přínosu k podnikovému zisku? b) Který z výrobků by byl výhodnější za předpokladu, že by výrobek B za jinak stejných okolností trávil na výrobním zařízení dvojnásobné množství času? Kolik činí bod zvratu? Q (BEP) = : (660 – 410) Q (BEP) = 1 200 b) Kolik činí příspěvek k tržbám (Margin to Sales)? PT = 250 : 660 PT = 0,3788 (37,88 %) V dalším zadání předpokládejme, že jsme celou kapacitu naplnili výhodnějším výrobkem B

7 Kolik činí bezpečnostní marže (Margin of Safety) ?
Bezpečnostní marže vymezuje procentně nebo indexně vyjádřený pokles nebo vzrůst objemu prodeje za předpokladu, že rozpočtovaný EBIT není dán staticky (jednoznačně), ale ve dvou alternativách (např. v úrovni výchozí – rozpočtované a pesimistické): Výchozí předpoklad výroby a prodeje výrobků B vede za daných předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč ,- Kč. Výnosy z prodeje ( ) ,- - Variabilní náklady prodaných výrobků ( ) ,- Marže z prodeje ( ) ,- - Fixní náklady ,- Rozpočtovaný zisk ,-

8 Kolik činí bezpečnostní marže za předpokladu, že pesimistická varianta počítá se ziskem 280 000,- ?
Objem prodeje zajišťující zisk ve výši ,- : Q (Z ) = ( ) : (660 – 410) Q (Z ) = 2 320 Bezpečnostní marže (MS): MS = (2 500 – 2 320) : 2 500 MS = 0,072 (7,2 %) Objem prodeje může klesnou za jinak stejných okolností o 7,2 %.

9 Další modifikace úlohy vychází ze složitější sortimentní struktury:
Kolik činí rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje 1 500 ks výrobku A a ks výrobku B ? A B Celkem Výnosy z prodeje - Variabilní náklady prod.výrobků Marže z prodeje - Fixní náklady Zisk Kolik výrobků ve stejné sortimentní struktuře bude třeba prodat, abychom dosáhli zisku ve výši ,- ?

10 Řešení T ( ) = ( ) : (1 – 0,58865) T ( ) = Kč Příspěvek k tržbám daného sortimentního mixu činí 0,41135 Index splnění rozpočtu zisku: : = 1, Objem prodeje v kusech (za předpokladu neměnné sortimentní struktury): Výrobek A: , = ks Výrobek B: , = ks

11 Obrácený poměr výrobků : předpoklad výroby a prodeje 1 000 A : 1 500 B
Celkem Výnosy z prodeje - Variabilní náklady prod.výrobků Marže z prodeje - Fixní náklady Zisk Zisk nám o ,- Kč narostl, neboť jsem zlepšili sortimentní strukturu ve prospěch výhodnějších výrobků B. Co je překvapující, je změna příspěvku k tržbám: : = 0, (pokles ??) Důkaz, že PT nemůže být vrcholovým kritériem rozhodování na existující kapacitě

12 Jaké další úlohy lze řešit na bázi vztahů CVP ?
Jaká může být nejnižší cena dodatečně prodaných 200 kusů výrobků B, pokud si jejich výroba říká o přírůstkové vyhnutelné fixní náklady ,- Kč? C (min) = ( : 200) C (min) = 510 Kč Jaký bude zisk z prodeje při snížení ceny o určitou úroveň při zadání výroby určitého dílu externímu dodavateli při zvýšení objemu prodeje, ale za sníženou cenu při nárůstu utopených fixních nákladů (do reklamy) atd.

13 STATICKÁ (jednofaktorová) ANALÝZA CITLIVOSTI: objemu prodeje ceny
Základní rámec úvah o změnách jednotlivých parametrů CVP při zachování žádoucí minimální úrovně zisku lze kvantifikovat pomocí tzv. ANALÝZY CITLIVOSTI (Sensitivity Analysis) STATICKÁ (jednofaktorová) ANALÝZA CITLIVOSTI: objemu prodeje ceny variabilních nákladů fixních nákladů Výchozí předpoklad výroby a prodeje výrobků B vede za daných předpokladů k rozpočtovanému zisku ve výši Kč ,- Kč. Výnosy z prodeje ( ) ,- - Variabilní náklady prodaných výrobků ( ) ,- Marže z prodeje ,- - Fixní náklady ,- Rozpočtovaný zisk ,-

14 Pesimistická varianta zisku, kterou je společnost ochotna akceptovat, činí ,- Kč. O kolik procent může klesnout poptávka (objem prodeje) klesnout cena vzrůst výše variabilních nákladů vzrůst výše fixních nákladů, pokud má společnost dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku a za předpokladu, že ostatní faktory ovlivňující zisk zůstanou neměnné. Citlivost objemu: (660 – 410) . Q = Q = 2 320 S(Q) = (2500 – 2320) : 2 500 S(Q) = 0,072 Objem prodeje může klesnout o 7,2 % Citlivost objemu je totéž jako bezpečnostní marže

15 Další parametry citlivosti:
Citlivost ceny: (c – 410) = c = 642 S(c) = (660 – 642) : 660 S(c) = 0,0273 Výše ceny může klesnout o 2,73 % Citlivost variabilních nákladů: (660 – v) = v = 428 S(v) = (428 – 410) : 410 S(v) = 0,0439 Výše jednotkových variabilních nákladů může narůst o 4,39 %

16 Další parametry citlivosti:
Citlivost fixních nákladů: (660 – 410) = F F = S(F) = ( – ) : S(c) = 0,15 Výše absolutních fixních nákladů může narůst o 15,0 %

17 Obdobným způsobem lze samozřejmě kvantifikovat analýzu citlivosti i v případě složitější, ovšem již „rozhodnuté“ sortimentní struktury: Rozpočtovaný zisk za předpokladu prodeje ks výrobku A a ks výrobku B činí (viz tabulka). Jaká je statická citlivost jednotlivých parametrů za předpokladu, že společnost má dosáhnout alespoň minimální úrovně zisku ? A B Celkem Výnosy z prodeje - Variabilní náklady prod.výrobků Marže z prodeje - Fixní náklady Zisk

18 Parametry citlivosti:
Citlivost objemu: (1 – 0,58865) . T = T = S(T) = ( – ) : S(T) = 0,0517 Objem prodeje může klesnout o 5,17 % Citlivost ceny: (Ic – 0,58865) = Ic = 0,9787 S(Ic) = (1 – 0,9787) : 1 S(Ic) = 0,0213 Cenový index může klesnout o 2,13 % atd.

19 Přednosti metody „Variable Costing“
Metoda je zdrojem kvalitnějších informací pro rozhodování Orientace v sortimentní výhodnosti Stanovení dolního limitu ceny Úlohy „buď a nebo“ Adekvátní přístup k řízení hospodárnosti Odlišnost fixních a variabilních nákladů Motivační působení Nepřímý tlak na urychlený prodej Finalizace dílčích výkonů

20 Omezení metody „Variable Costing“
Metodu nelze použít v rozhodnutích dlouhodobého charakteru, kde čas vystupuje jako odhadovaná proměnná veličina Kalkulace zpracovaná na dobu životnosti výrobku Investiční rozhodování Obtíže při kvantifikaci fixní a variabilní složky nákladů Přínos dynamické teorie nákladů Modifikované využití v podmínkách nevyvážené proporce obou složek nákladů Levný materiál zpracovávaný automatizovaně na nákladném výrobním zařízení Telekomunikace, vodovody a kanalizace, energetika

21 Dámy a pánové, děkuji za Vaši pozornost .