Komunální politika: teorie a praxe. Institucionální a politický rámec

Prezentace na téma: "Komunální politika: teorie a praxe. Institucionální a politický rámec"— Transkript prezentace:

1 Komunální politika: teorie a praxe. Institucionální a politický rámec
Tomáš Havel

2 Veřejná správa v ČR Státní správa vykonávaná orgány státu (moc výkonná): Vláda. Prezident republiky. Ministerstva. Jiné ústřední správní úřady. Správní úřady s celostátní působností („neústřední“). Tomáš Havel

3 Veřejná správa v ČR Regionální správní úřady.
Veřejné bezpečnostní sbory. Nezávislé správní úřady. Státní správa vykonávaná jinými orgány, než orgány státu: Orgány krajů. Orgány obcí. Fyzické a právnické osoby soukromého práva. Územní samospráva: Orgánů obcí a orgány krajů. Tomáš Havel

4 Veřejná správa v ČR Profesní samospráva: ČAK. Akademická samospráva:
Orgány veřejných vysokých škol a jejich fakult. Ostatní (zbytková) veřejná správa: Česká televize, Český rozhlas, Česká filharmonie, VZP. Tomáš Havel

5 Samospráva Působí na určitém území (územní samospráva) nebo na určitou činnost (mj. profesní samospráva). Existují nějaké osoby podřízené samosprávě. Samospráva představuje právnickou osobu veřejného práva se soustavou samosprávných orgánů. Vlastní hospodaření a rozpočet (boj o rozpočtové určení daní). Jméno přednášejícího

6 Ústavní rámec samosprávy
Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky (Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.). Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku; vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem (Čl. 100 odst. 2 a 3 Ústavy). Tomáš Havel

7 Ústavní rámec samosprávy
Vyšší územní samosprávné celky i obce jsou samostatně spravovány zastupitelstvem (Čl. 101 odst. 1 a 2 Ústavy). Funkční období zastupitelstva je čtyřleté (čl. 102 odst. 2 Ústavy). Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem (Čl. 104 odst. 1 Ústavy). Jméno přednášejícího

8 Praha Hlavní město Praha je hlavním městem České republiky a má postavení kraje a obce, je samostatně spravováno Zastupitelstvem hlavního města Prahy, dalšími orgány jsou Rada hlavního města Prahy, primátor hlavního města Prahy, Magistrát hlavního města Prahy, zvláštní orgány hlavního města Prahy a Městská policie hlavního města Prahy (§ 1 odst. 1 a 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“). Jméno přednášejícího

9 Kraj Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje, dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman kraje, krajský úřad a zvláštní orgán kraje zřízený podle zákona (§ 1 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 232/2002 Sb. Zastupitelstvo kraje se skládá z členů zastupitelstva kraje, jejichž počet je stanoven zákonem o krajích podle počtu obyvatel kraje (§ 31 odst. 1 zákona o krajích). Radu kraje tvoří hejtman, náměstek hejtmana kraje (náměstci hejtmana kraje) a další členové rady kraje, kteří jsou voleni z členů zastupitelstva kraje; počet členů je stanoven zákonem o krajích podle počtu obyvatel kraje (§ 57 odst. 2 zákona o krajích). Jméno přednášejícího

10 Obec, městys a město Obec, která má alespoň obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Jméno přednášejícího

11 Statutární město Statutární města jsou stanovena zákonem o obcích, území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy (§ 4 zákona o obcích). obcích). Statutárními městy jsou: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek, Ostrava, Opava, Havířov, Most, Teplice, Karviná, Mladá Boleslav a Prostějov. Jméno přednášejícího

12 Obec Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce, dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse, dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse. Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města. Jméno přednášejícího

13 Obec Zastupitelstvo obce je složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu se zákonem o obcích zastupitelstvo nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích, přičemž přihlédne zejména k počtu obyvatel a velikosti územního obvodu (§ 67 a § 68 odst. 1 zákona o obcích). Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady volení z řad členů zastupitelstva obce. Jméno přednášejícího

14 Institucionální „vztahy“
Zastupitelstvo je základním orgánem a je ústavně zakotveno v čl. 101 Ústavy. Má přímou demokratickou legitimitu danou volbami občanů. V souladu s ústavní úpravou (čl. 101 odst. 1 Ústavy) je zastupitelstvo nejdůležitějším orgánem obce/kraje, přičemž zastupitelstva územně samosprávných celků jsou jedinými orgány územní samosprávy, které Ústava výslovně zmiňuje. Nejen z těchto důvodů je zastupitelstvo nejvyšším orgánem, kterému je vyhrazeno rozhodovat o těch nejzásadnějších otázkách v rámci výkonu samostatné působnosti. S tím také souvisí způsob jeho konstituování a od něj odvozené ustavení dalších orgánů, zejména rady a starosty/primátora/hejtmana. Jméno přednášejícího

15 Institucionální „vztahy“
Vedle zastupitelstva je rada dalším důležitým orgánem působícím v samostatné působnosti. Rada je tzv. výkonným orgánem, který na jedné straně plní úkoly uložené zastupitelstvem a dále samostatně rozhoduje na základě zákona v oblasti své vyhrazené, anebo zbytkové působnosti. Zákonodárce zvolil poměrně jednoduchý princip rozdělení kompetencí, kdy taxativním výčtem určil, které kompetence patří do vyhrazené působnosti rady (v těchto věcech může rozhodnout pouze rada městské části), a současně stanovil, že zbytek (tedy rozhodování o věcech, které nejsou zákonem svěřeny do vyhrazené rozhodovací pravomoci zastupitelstva ani rady) spadá do rozhodování rady, pokud si rozhodování nevyhradí zastupitelstvo. Jméno přednášejícího

16 Institucionální „vztahy“
Legitimitu rady, jakož i výkonu její vyhrazené působnosti, odvozujeme od voleb do zastupitelstva, jehož prostřednictvím, resp. prostřednictvím jeho demokratické většiny, se konstituuje (volí) právě rada. Částečně to připomíná prolnutí vlády a parlamentu, resp. jeho dolní komory ve dvoukomorových systémech, v parlamentních formách vlády, které si vyznačují institutem důvěry vládě. Tato myšlenka je však dosti zjednodušující. V tomto ohledu je i v současných parlamentních formách vlády snaha o větší oddělení mandátu zákonodárce a člena vlády, jakkoliv je častokrát běžné, že člen vlády je i členem parlamentu. Můžeme se však i v českém prostředí setkat s případy, kdy člen vlády zákonodárcem není. Oproti tomu členy rady, lze volit toliko z řad členů zastupitelstva. Jméno přednášejícího

17 Institucionální „vztahy“
Rada se tak de facto a ze státovědného hlediska stává spíše jakousi formou výboru či předsednictva zastupitelstva, přičemž jako taková je nadána, jak je již uvedeno výše, i působností v oblasti, kam zastupitelstvo zasahovat nemůže. Zastupitelstvo pouze může projevit svou nespokojenost s výkonem vyhrazené působnosti rady prostřednictvím jejího odvolání nebo odvolání některých jejích členů. Zákonodárce zvolil takovou konstrukci, že zastupitelstvu vyhradil rozhodování v oblastech, které považoval za klíčové při správě územního samosprávného celku. Nelze tak zjednodušeně uvést, že zastupitelstvo vykonává pouze „legislativu“, protože ve vyhrazené působnosti rozhoduje o individuálních právních jednáních, např. typicky při převodu nemovitého majetku. Jméno přednášejícího

18 Institucionální „vztahy“
Radě je svěřena těsnější vazba na úřad tak, aby byla lépe a flexibilněji zajištěna každodenní agenda. Tomu odpovídá také konstrukce vyhrazených pravomocí rady. Dělba působnosti mezi radou a zastupitelstvem je tak spíše než dělbou na principu exekutiva a legislativa dělbou na principu závažnosti kompetence, resp. činnosti. Jméno přednášejícího

19 Co nás zajímá z hlediska politiky?
Zastupitelstvo může do rady zasahovat personálně i jednotlivě. Případ Praha 5, Bohuslav Svoboda, Oto Košta. Lze odvolat („vyměnit“) jednotlivé členy rady včetně starosty/primátora/hejtmana. Stejně tak má „v rukou“ zastupitelstvo výbory. Jméno přednášejícího

20 Co nás zajímá z hlediska politiky?
V radě i zastupitelstvu se rozhoduje nadpoloviční většinou všech bez na ohledu na počet přítomných. Počítání většiny má pochopitelně dopady do oblasti stranické a klubové disciplíny. Disciplína souvisí s problematikou odměňování a rozdělení zastupitelů na uvolněné a neuvolněné. Jméno přednášejícího

21 Co nás zajímá z hlediska politiky?
V územně samosprávných celcích kde je rada je funkce starosty/primátora/hejtmana spíše symbolická. Možnost pozastavit usnesení rady pro nesprávnost. Manipulace se svoláním či nesvoláním zastupitelstva. Starosta stojí v čele úřadu, hejtman nikoliv. Možnosti směrem k úřadu. Jméno přednášejícího

22 Tomáš Havel