SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU – PRAVIDLA PRO PODNIKY

Prezentace na téma: "SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU – PRAVIDLA PRO PODNIKY"— Transkript prezentace:

1 SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU – PRAVIDLA PRO PODNIKY
Prezentace 2017

2 PROPOJENÍ MEZI SOUTĚŽNÍ POLITIKOU (PRÁVEM) A VNITŘNÍ TRHEM EU
" S vytvořením jednotného vnitřního trhu jako základním cílem smluv je soutěžní politika důsledně spojena. Poté, co se značným úsilím došlo k odstranění překážek obchodu, které byly tvořeny vnitrostátními zákony a správními předpisy, musí být EU ostražitá, aby tyto překážky nebyly nahrazeny tržní segmentací zavedenou firmami.“ (Mario Monti: 2001, Evropská soutěž pro 21. století)

3 SOUTĚŽNÍ PRÁVO EU Dvě oblasti soutěžního práva podle adresátů:
Vůči podnikům kartelové dohody (+ jednání ve shodě) zneužití dominantního postavení kontrola spojování podniků Vůči státům Veřejné podpory (státní pomoc) Státní monopoly obchodní povahy Veřejné zakázky

4 Hlavní oblasti působení
Odbourávání dohod mezi podniky, které omezují soutěž Zákaz zneužití dominantního postavení soutěžiteli Kontrola spojování (koncentrací) podniků Omezení poskytovaných veřejných podpor státy Omezování státních monopolů (výrobní či obchodní povahy)

5 Komise EU a její úloha Komise – „strážkyně smluv“
V rámci soutěžní politiky má pravomoc dozírat na zachovávání pravidel Zahajovat řízení (správní)v případě zjištěných porušení Svými rozhodnutími zakazovat existující protisoutěžní jednání a ukládat sankce (pokuty) Přijímá mnoho závazných předpisů, jimiž provádí vydané primární a sekundární akty (např. “Pravidla pro výpočet pokut“ 2006) Od roku 2004 existuje síť antimonopolních úřadů – EU + 28 národních úřadů na ochranu hospodářské soutěže

6 Přehled úpravy vztahující se na podniky
Články 101 a 102 SFEU doplněny sekundárním právem a judikáty ESD Důležité oblasti úpravy pravidla pro aplikaci článku 101 a 102 SFEU - nařízení Rady EU 1/2003 dohody menšího významu, které výrazně neomezují hospodářskou soutěž podle čl. 101 SFEU (pravidlo "de minimis") -Sdělení Komise 2014 – viz dále kartely pokyny Komise EU o účinku omezení soutěže na obchod v EU propojení Komise EU a národních soutěžních úřadů pravidla Komise EU: pokyny pro výpočet pokut udílených podnikům pravidla vyplývající z judikátů ESD – pojem "podnik" nebo "relevantní trh"

7 Relevantní trh Definice trhu je nástrojem pro stanovení a vymezení hranic hospodářské soutěže mezi podniky. relevantní výrobkový trh výrobky a/nebo služby, které jsou spotřebitelem s ohledem na jejich vlastnosti, ceny a zamýšlené použití považovány za zaměnitelné nebo zastupitelné. relevantní geografický trh oblast, ve které se dotyčné podniky účastní dodávky a poptávky výrobků nebo služeb, kde jsou podmínky hospodářské soutěže dostatečně stejnorodé a která může být odlišena od sousedních zeměpisných oblastí

8 Článek 101 SFEU Zakázané jako neslučitelné s vnitřním trhem jsou jednání, která Přímo nebo nepřímo určují pevné prodejní nebo nákupní ceny (resp. jiné obchodní podmínky) Omezují nebo kontrolují výrobu, trhy, technický rozvoj nebo investování do výroby či distribuce zboží Sdílejí trhy nebo zdroje dodávek zboží Uplatňují rozdílné podmínky vůči identickým obchodním transakcí m s druhými smluvními stranami a tím je vystavují soutěžní diskriminaci Činí uzavření smluv závislým na přijetí dalších smluvních závazků, jež s daným smluvním plněním nikterak nesouvisejí

9 FORMY JEDNÁNÍ OMEZUJÍCÍHO SOUTĚŽ
Čl. 101 SFEU - zakázány tři formy protisoutěžního jednání I. Dohody mezi podniky (tzv. kartely) II. Rozhodnutí sdružení (svazů) podniků III. Jednání podniků ve shodě

10 Kartelové dohody Nejčastější formy porušování čl. 101 SFEU jsou protisoutěžní (kartelové) dohody Znaky uzavřené mezi min. dvěma podniky mají za cíl omezení soutěže, jež je citelné lokalizované uvnitř EU způsobilé ovlivnit obchod mezi členskými státy kartelová dohoda je ABSOLUTNĚ NEPLATNÁ (nemá právní účinky, není vynutitelná )

11 VÝJIMKY ZE ZÁKAZU VYTVÁŘENÍ KARTELŮ
Výjimky- základní ustanovení čl. 101 se nepoužije na dohody nebo kategorie dohod mezi podniky, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících,

12 VÝJIMKY ZE ZÁKAZU VYTVÁŘENÍ KARTELŮ
a které: neukládají zúčastněným podnikům taková omezení, která nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná; neumožňují těmto podnikům eliminovat hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených

13 BLOKOVÉ VÝJIMKY PRO „TYPY“ DOHOD
Výjimky stanoveny v podobě obecně závazných nařízení Rady EU a EP Navrhuje Komise pro Dohody nebo kategorie dohod mezi podniky Jednání ve shodě mezi podniky Směrnice pro vertikální omezení V linii výrobce – distributor , distributor – maloprodejce Např. dohody o dodacích a nákupních podmínkách Směrnice pro horizontální omezení a jednání ve shodě V linii výrobce – výrobce nebo prodejce – prodejce Např. dohody o spolupráci ve výzkumu a vývoji Obvykle mají na omezení soutěže závažnější dopad

14 BLOKOVÉ VÝJIMKY PRO „TYPY“ DOHOD
Příklady nařízení o blokové výjimce Nařízení pro dohody o výzkumu a vývoji (2000) Nařízení pro dohody o poskytování technologií (2004) Nařízení pro dohody v oblasti pojišťovnictví (2003) Tzv. bílé a černé klauzule v nařízeních Bílé – jaké omezení může být dovolené v rámci chování účastníků kartelu (např. dohoda delší územní ochranu u dohod o licencích na know-how, zejména za účelem ochrany nákladných a riskantních investic) Černé - co se nikdy nesmí nařídit v rámci omezení chování účastníků dohody (např. nařízení uzavírat pouze exkluzivní dodavatelské smlouvy s distributory)

15 Sdělení Komise EU – pokyny k aplikaci článků 101 odst. 3 SFEU (2004)
kritéria posouzení výjimek z obecného zákazu kartelů v případě dohod, které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží podporují technický nebo hospodářský pokroku a umožňují spotřebitelům přiměřeně se podílet na výhodách z nich vyplývajících

16 Sdělení Komise EU – pokyny k aplikaci článků 101 odst. 3 SFEU (2004)
pokyny analyzují čtyři podmínky článku 101/3: zvýšení efektivity; spravedlivý podíl pro spotřebitele; nezbytnost omezení; soutěž v rámci relevantního trhu není zcela vyloučena

17 Komise a řízení o porušení článku 101
Na základě oznámení o omezujících praktikách (konkurenti, spotřebitelé, smluvní partneři) prověřují stav Při důvodném podezření zahájí řízení (správní řízení) Vyšetřování na místě (v sídlech firem) Za spolupráce národních soutěžních úřadů (vybaví potřebná soudní povolení) Spočívají v zabavení dokumentace, datových nosičů popř. počítačů Domovní priohlídky ve firmě i v sídlech managerů firmy

18 Komise a řízení o porušení článku 101
Po skončení vyšetřování se koná projednání věci (stanoviska stran a obviněných, svědecké výpovědi) Poté vyhlášeno rozhodnutí komise Udělení správní pokuty Zakázání provozovaných protisoutěžních praktik Náhrada škody ostatním soutěžitelům (pokud požáýdali) Možnost podání žaloby neplatnost rozhodnutí (do 2 měsíců) - soudní přezkum

19 POKUTY – PRAVIDLA PRO VÝPOČET POKUTY
- metody používané Komisí při ukládání pokut firmám, které porušují ustanovení zakazující kartelové smlouvy Základní výše – procento z hodnoty tržeb spojených s porušením smlouvy (x počet roků po něž porušování trvalo) Procento z výše tržeb - podle závažnosti porušení (povaha, spojený tržní podíl všech podniků zúčastněných v kartelu, územní rozsah atd.) – až do 30% Další částka která se uplatňuje u všech kartelových případů (15 až 25% z výše ročních tržeb), bez ohledu na délku trvání porušování) Maximální pokuta pro každý ze zúčastněných podniků je 10% z jeho celkového obratu za předcházející účetní rok

20 Čl. 102 – zneužití dominantního postavení (DOMINANCE)

21 Zneužití dominantního postavení podniku na relevantním trhu
Čl. 102 SFEU zakazuje jako protisoutěžní Jednání Subjektu jež má na relevantním trhu dominantní postavení Zneužije tohoto postavení v rámci podstatné části tohoto trhu Toto chování má vliv na obchod mezi členskými státy

22 co je to dominance ESD definuje dominantní postavení jako:
"postavení ekonomické síly, kterou disponuje podnik, a jež mu umožňuje bránit účinné hospodářské soutěži na relevantním trhu tím, že mu poskytne možnost chovat se ve značné míře nezávisle na svých soutěžitelích, zákaznících a nakonec i na spotřebitelích" [případ 27/76 United Brands v. Komise ES (1978)]

23 co je to dominance V podstatě nedostatek soupeření na trhu
konkurenční tlak od konkurenčních firem obvykle brání podnikům uplatňovat ceny, které jsou nadměrně vysoké v porovnání s náklady bez konkurenčního tlaku má dominantní podnik tržní moc a tak je schopen ve prospěch svého zisku zvýšit ceny či omezit výrobu

24 Článek 102 SFEU Každé zneužití jedním nebo více podniky jejich dominantního postavení na společném trhu nebo jeho podstatné části je zakázáno jako neslučitelné se společným trhem, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy. Takové zneužívání může zejména spočívat v: přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen nebo jiných nerovných obchodních podmínek;

25 Článek 102 SFEU omezování výroby, odbytu nebo technického rozvoje na úkor spotřebitelů; uplatňování nerovných podmínek pro stejné výkony vůči obchodním partnerům, čímž by je znevýhodnily v hospodářské soutěži; Pokud uzavírání smluv podmíní tím, že druhá strana přijme další plnění, která věcně ani svým obchodním užitím nesouvisí s předmětem této smlouvy.

26 Posouzení dominance K Posuzování dominantního postavení na trhu, musí být definován samotný trh, poté, co trh je definován, je zapotřebí posouzení rozsahu tržní síly tržní síla by neměla být zaměňována s podílem na trhu. Zatímco nedostatek konkurence obecně vyžaduje, aby firma měla značný podíl na trhu, naopak velký podíl na trhu nemusí nutně znamenat že je nedostatek konkurentů !

27 Posouzení dominance Dominantní postavení nebo tržní síla je schopnost dosáhnout zisku zvýšením ceny nad úrovní konkurentů Tržní síla proto závisí na rozsahu konkurence nebo konkurenčních omezení stávající konkurencí potenciální konkurec Kupní silou zákazníků dominantní postavení může vyplynout z řady faktorů, které samy osobě (izolovaně) nemusí být rozhodující!

28 Existující konkurence
Omezení představovaná stávajícími konkurenty lze posoudit analýzováním tržních podílů Jakmile se tržní podíl podniku zvyšuje, je méně pravděpodobné, že musí čelit konkurenčním tlakům od jiných firem Podle judikatury ESD - podíl > 70% = dominance - 70% > podíl > 50% = dominance presumovaná - podíl < 40% = dominance nepravděpodobná

29 Existující konkurence
Posouzení relativního tržního podílu - 3 firmy, každá s třetinovým podílem na trhu jsou mnohem více soutěžící než 1 firma s 30 % a 7 firem, každý s 10 % podílem na trhu. tržní podíly jsou nestálé, mohou se časem měnit. Může se stát, že firmy neustále inovují s cíle zvětšit svůj podíl a dostat se dopředu, Toto je v souladu se zdravou konkurenci. Podnět k získání vyšší zisků tím, že se dostane před konkurenty častější inovací výroby

30 Existující konkurence
trvale vysoký podíl na trhu může být způsoben tím, že podnik je dlouhodobě nejlepším inovátorem Je třeba zvážit reakci cenové politiky (tvorby cen) konkurenlů. Firma s velkým tržním podílem nemusí být schopna udržet zvýšení cen pokud ostatní firmy zvýší jako reakce svůj objem výroby mají-li však kapacitu omezenou, pak firma pravděpodobně udrží vyšší ceny v porovnání s konkurenty

31 Potenciální konkurence
Pokud nové podniky mohou snadno vstoupit na trh pak zavedené firmy mohou zpravidla obtížněji udržet zvýšení cen, potom firma s velkým podílem na trhu je méně schopen využít zákazníky, je-li trh je více „konkurenční“ Může se však pokusit zvýšit překážky vstupu na trh, aby oddálila hrozbu potenciální konkurence (a to je zneužití dominance) Dále je důležité též tempo růstu trhu

32 Dominantní postavení - kritéria
Dominantní postavení dáno tržní sílou Odvozováno od tržní podíl hospodářská síla finanční síla překážky vstupu na trh stupeň vertikální integrace kupní síla odběratelů

33 Způsoby zneužití -příklady
Cenové zneužití Predátorské ceny Diferenciační ceny Necenové zneužití Svazování, spojený prodej a výhradní dohody (zahrnuje rovněž povinnost výhradní dodávky nebo pobídky) charakterizovány jako vertikální omezení

34 Řízení před Komisí podle čl. 102 SFEU
Obdobná úprava jako u vyšetřování kartelů Zahájení řízení Vyšetřování Důkazní břemeno Vyšetřovací pravomoci Ústní jednání Rozhodnutí komise Sankce Opravné prostředky – žaloba na neplatnost k Tribunálu

35 Aplikace článků 101 a 102 SFEU Principy a způsob aplikace
jsou přímo použitelné prováděcí předpisy – nařízení Rady 1/2003, nařízení Komise 773/2004, sdělení Komise z dubna 2004 prováděná kontrola je kontrola ex post (tzv. notifikační povinnost a negativní atesty zrušeny od roku 2004) soutěžní právo aplikuji koordinovaně Komise i národní orgány na ochranu soutěže ( v ČR ÚOHS) obecně má Komise přednost vždy, pokud si ji vyhradí

36 Aplikace článků 101 a 102 SFEU (pokrač.)
Vztah Komise a národních orgánů na ochranu soutěže Soutěžní orgány členských států jsou příslušné k aplikování článků 101 a 102 v jednotlivých případech Příslušné mohou být i národní soudy Principy spolupráce Komise pod pod kontrolou ESD Provádí vrcholnou kontrolu Má delegovanou prováděcí legislativu Sama si může vyhradit případy zvláštního významu

37 Konec prezentace