Úvod do práva existenční ochrany hospodářské soutěže

Prezentace na téma: "Úvod do práva existenční ochrany hospodářské soutěže"— Transkript prezentace:

1 Úvod do práva existenční ochrany hospodářské soutěže
Mgr. Monika Příkazská Základy obchodního práva.

2 Kartelové/ antitrustové/ protimonopolní právo
Výrazný vliv soutěžní politiky EU. Zájem na existenci hospodářské soutěže jako takové a zájem na svobodě trhu. Projevuje se řada zájmových konfliktů (chránit soutěž jako instituci a nebrat ohled na dopady vůči konkrétnímu soutěžiteli). Ochrana hospodářské soutěže je pro společnost důležitá – proto se plošně uplatňují četné intervence státu do ekonomiky. Rozlišujeme jednotlivé formy omezování soutěže – mají podobu generálních klauzulí (neuzavřené množiny).

3 Existenční ochrana hospodářské soutěže x ochrana před nekalou soutěží
Existenční ochrana – chrání soutěž samotnou jako veřejný zájem Vzhledem k tomu, že se jedná o zájem veřejný, zaslouží si ochranu prostředky veřejného práva. Nekalá soutěž – hospodářská soutěž se předpokládá, chrání se poctivá soutěž mezi soutěžiteli (její kvalita). Zde se ochrana realizuje prostředky soukromého práva. Proto také někdy odlišování na „soukromoprávní“ větev a „veřejnoprávní“ větev soutěžního práva.

4 Relevantní trh a tržní moc
Nutné pro posouzení úrovně soutěžního prostředí a existenčních předpokladů svobodné soutěže. Tržní moc – není hodnotou sama o sobě, vymezuje se ve vztahu k určité části trhu, a to z hlediska věcného, prostorového a časového – zde nastává reálný soutěžní vztah a reálný střet zájmů. Účelné je posuzovat ochranu soutěže v případě střetu nabídky a poptávky v konkrétním čase a konkrétním místě – proto kategorie relevantního trhu.

5 Relevantní trh Jedná se o prostorový a časový souběh (společnou interakci) nabídky a poptávky po takovém zboží nebo službách, které jsou z hlediska uspokojení určité potřeby shodné nebo vzájemné zastupitelné. Věcné vymezení RT: Podstatný je pocit subjektivně pociťované ekvivalence – rozhodující je názor kupujícího – funkční zaměnitelnost z hlediska tržní protistrany. Teritoriální vymezení RT: obec, kraj, stát, EU… Časové vymezené RT: význam u sezonních podnikatelů (veletrhy…)

6 Tržní moc Nelze definovat konkrétně a exaktně.
Většinou se chápe jako schopnost soutěžitele určovat přímo či nepřímo chování jiných účastníků trhu (konkurentů, spotřebitelů), resp. chovat se na nich ve značné míře samostatně (zejména schopnost stanovit si samostatně ceny). Tržní moc není identická s tržním podílem! Vysoký tržní podíl je pouze hrubé měřítko – důležité i jiné ukazatele!

7 Druhy protisoutěžních postupů
Omezení: Horizontální Vertikální Diagonální Dle příčiny omezení pak na: v užším smyslu (dohody, smlouvy, postupy…), zabraňovací postupy a monopolní chování, koncentrační strategie (snížení počtu soutěžitelů a následní faktické omezení svobody jednání)

8 A. Dohody omezující soutěž (kartely)
Dohodu je nutno chápat v širokém slova smyslu – ujednání, rozhodnutí, jednání ve vzájemné shodě… Nemusí být výslovné – jednání i mlčky Dohoda nebo jiná forma dorozumění mezi soutěžiteli, která může ovlivnit soutěž, nebo ji vyloučit, případně zkreslit její výsledky. Kartely jsou svojí podstatou vlastně zárodky monopolů. Cenové, množstevní, výrobní, nabídkové… Mohou být i vertikální.

9 B. Zabraňovací postupy a monopolní chování
Právně zakotvené či ryze faktické způsoby chování konkurentů, které jsou způsobilé ztížit či dokonce vyloučit účast jiných konkurentů v soutěži, a tím ohrozit jejich individuální zájmy nebo účinnost celého soutěžního mechanismu. Existence soutěže jako takové se ohrožuje především tím, že zneužitel tržní moci může zneužívat své postavení nejen vůči jednomu smluvnímu partnerovi, ale vůči řadě z nich či dokonce všem (monopolista). Bojkoty, odmítnutí dodávek či jiné spolupráce, diskriminace (různé ceny vůči různým zákazníkům), junktimace (vázání vzájemně nesouvisejících plnění).

10 C. Koncetrace Tzv. „skoupení“ konkurence – snazší cesta, než s ní soutěžit. Při překročení určitých horizontálních a vertikálních hranic dochází ke změně tržní struktury, která pak ohrožuje soutěž. Jádrem soutěžní politiky je kontrola spojení soutěžitelů – fúze: Horizontální fúze – stejný trh (omezení počtu soutěžitelů) Vertikální fúze – různé úrovně (výrobce – velkoodběratel – maloobchodník) Diagonální fúze – různé trhy Důvody – úspory z rozsahu: stejné zboží ve větším množství, bezproblémový přísun surovin, hladký odbyt produkce…

11 Právní úprava Český právní řád je kompatibilní s evropským soutěžním právem. Hlavní pramen: zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (OHS). Základ právní úpravy u každého typu omezení hospodářské soutěže je tzv. generální klauzule, která umožňuje výkladové posuny Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a soudy. „Narušení“ soutěže dle OHS zahrnuje i jen potenciální ohrožení, „soutěžiteli“ jsou FO, PO, nejen podnikatelé, ale i sdružení bezsubjektová („soutěžitel“ dle OHS x „podnik“ dle EU). Soutěžní činnost nemusí být zisková a nemusí být nutně podnikáním. OHS se nevztahuje na služby obecného hospodářského významu. Místní působnost OHS – jednání a činnosti i v cizině, pokud se jejich narušující účinky projevily i na tuzemském trhu nebo se projevit mohly. ÚOHS je ústřední orgán státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže.

12 Právní úprava dohod omezujících soutěž
Evropská: Zakázané dohody – čl. 101 odst. 2 SFEU – zakázané a neplatné, může být udělena bloková výjimka – posouzení dle nařízení, tzv. „bezpečný přístav“. Tuzemská: Dohody narušující soutěž – společné postupy a praktiky konkurentů, které vedou nebo by mohly vést k narušení hospodářské soutěže. Může jít o dohodu v užším slova smyslu, o rozhodnutí grémia, jednání ve vzájemné shodě… Generální klauzule: materiálním znakem je potenciální nebo skutečná nebezpečnost pro soutěž, zakazuje se již uzavření, výjimkou jsou tzv. bagatelní kartely (doktrína de minimis), jejichž dopad je zanedbatelný, ale nikoliv pokud se jedná o tzv. tvrdá omezení. Platí princip objektivní, je jedno, co měli účastníci v úmyslu.

13 Právní úprava dohod omezujících soutěž
Platí také princip potenciality. Následkem je vždy absolutní neplatnost, zákaz plnění dohod a veřejnoprávní sankce pokuty, případně též trestný čin. Demonstrativní skutkové podstaty: cenové kartely, restrikční a kontrolní kartely, rozdělovací (segmentační) kartely, junktimační kartely, diskriminační kartely…

14 Právní úprava zneužití dominantního postavení
Evropská: 102 SFEU – zakazuje se až zneužití dominantního postavení, bez výjimek, dominantní postavení vede ke zvláštní odpovědnosti. Tuzemská: rozlišujeme vykořisťovatelské a zabraňující způsoby zneužití tržní moci – získání dlouhodobé nebo bezprostřední výhody z neexistence konkurence a vyžadování nepřiměřeného protiplnění od tržní protistrany nebo ohrožení tržních zájmů protistrany, která je vystavena vůli monopolisty nebo dominanta. Zákonné vymezení je kvalitativní a podpůrně kvantitativní – podstatná je taková tržní síla, která umožňuje nezávislé chování na jiných soutěžitelích nebo spotřebitelích.

15 Právní úprava zneužití dominantního postavení
Generální klauzule: zakazuje se jakékoliv zneužívání dominantního postavení na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů. Demonstrativní skutkové podstaty: vynucování nepřiměřených podmínek, junktimace a diskriminace, dlouhodobé cenové podbízení…

16 Právní úprava kontroly spojování soutěžitelů
Evropská: SFEU neobsahuje – evropské nařízení o kontrole spojování soutěžitelů, musí být dosaženo komunitárního rozměru. Tuzemská: Východiskem je nutnost zachovat určité strukturální předpoklady trhu. Ke spojením podniků dochází buď fúzí, nabytím podniku (ve smyslu závodu), vznikem společné kontroly = pozitivní vymezení koncentrace – v těchto případech se o koncentraci jedná. Dále zákon obsahuje i vymezení, co koncentrací není (určité přechodné situace – likvidace, finanční rekonstrukce, nucená správa apod.)

17 Právní úprava kontroly spojování soutěžitelů
Nebezpečná jsou takoví spojení, která mají významný ekonomický rozměr. Výpočet kombinací celosvětového a vnitrostátního obratu – při překročení určitých kombinací podléhá spojení soutěžitelů povolení Úřadu. Řízení je dvoufázové – nejprve se rozhoduje, zda vůbec podléhá jeho schválení, a následně, zda má za následek podstatné narušení hospodářské soutěže.

18 Děkuji Vám za pozornost!
Dotazy…?