Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilJaroslava Doležalová
1
Vláda ČR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Kateřina Charvátová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).
2
Vláda Vrcholný kolektivní orgán státní moci a správy, který má výkonnou pravomoc, při které řídí a kontroluje státní administrativní aparát. Skládá se z předsedy, místopředsedů a ministrů. Je odpovědná Poslanecké sněmovně, která může projevit nespokojenost s její činností vyslovením nedůvěry vládě. V takovém případě vláda musí podat demisi (odstoupit). Vláda rozhoduje ve sboru a k přijetí jejího usnesení je nutný souhlas nadpoloviční většiny všech jejích členů. K provedení zákona a v jeho mezích může vláda vydávat nařízení.
3
Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá jí o vyslovení důvěry. Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, celý proces se opakuje. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh přesedy Poslanecké sněmovny. Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky.
4
Kompetence a jednání vlády Vláda disponuje zákonodárnou iniciativou, tedy může podávat návrhy zákonů a má rovněž právo se ke všem návrhům zákonů vyjadřovat. K provádění zákonů vláda vydává nařízení. Vládě rovněž přísluší mnohé kompetence, jež nejsou v Ústavě přímo uvedeny. Vláda rozhoduje ve sboru, k přijetí usnesení je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny jejích členů.
5
Vztah k Parlamentu Každý člen vlády se může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu, jejich výborů a komisí. Slovo se mu udělí vždy, když o to požádá. Na základě usnesení Poslanecké sněmovny je člen povinen zúčastnit se její schůze; to platí i o schůzi sněmovního výboru, komise či vyšetřovací komise – zde se však může nechat zastoupit. Poslanci mohou členy vlády interpelovat a členové vlády jsou povinni jim odpovědět do třiceti dní.
6
Předseda vlády Předsedu vlády jmenuje prezident republiky. Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů.
7
Ministři Řídí jednotlivé resorty. Ve svém resortu ministr rozhoduje a nese odpovědnost sám. Resortní ministři jsou v čele vrcholných úřadů svých resortů; ministerstev.
8
Pokuste se ve dvojicích obsadit vládní schéma jmény současných členů vlády. Žáci mohou použít k úkolu internet, například vyhledávače jako třeba Google či internetovou encyklopedii Wikipedie. Použité zdroje vždy uvedou. Ministři: - Dopravy a spojů - Financí - Kultury - Obrany - Práce a sociálních věcí - Pro místní rozvoj - Průmyslu a obchodu - Spravedlnosti - Školství, mládeže a tělovýchovy - Vnitra - Zemědělství - Zahraničních věcí - Zdravotnictví - Životního prostředí
9
Rozdělení státní moci V klasickém schématu moderní demokracie je soudcovská moc oddělena od státu a chráněna před jeho zásahy tím, že soudce nelze přímo odvolat a tím, že je vázán jen zákony, nikoli nařízeními a vyhláškami, které přijímá moc výkonná. Vládu nejmenuje parlament, ale hlava státu. Platí také princip neslučitelnosti některých funkcí, např. hlava státu nemůže být zároveň poslancem, ministr soudcem atd. Princip vzájemných „brzd a protiváh“ se pak projevuje např. v tom, že vláda je kontrolována a omezována parlamentem nejen zákony, ale i možností vyslovení nedůvěry (tj. de facto odvolání vlády), pravidelným schvalováním rozpočtu, interpelacemi a podobně.
10
Naproti tomu vláda administrativně řídí a financuje soudnictví, ústavní soud může zrušit zákony apod. Zákonodárná moc je omezena tím, že zákony mohou být pouze obecné, avšak míra jejich obecnosti a přípustnosti výjimek je mnohdy sporná a rozhoduje o ní soudní moc. V České republice je systém oddělenosti státních mocí specifický v tom, že nejenže jsou odděleny moci zákonodárná, výkonná a soudní (čl. 2 odst. 1 Ústavy), ale rozděleny jsou i „zevnitř“ (Poslanecká sněmovna –Senát, prezident republiky – vláda, Ústavní soud – obecné soudy). Tím je omezena možnost koncentrace a zneužití moci i jen v rámci jedné z nich.
11
Diskuze: Každý žák si vybere jedno ministerstvo, které by chtěl vést, a popřemýšlí o tom, jak by ho vedl, popřípadě co by změnil jako jeho ministr. Učitel usměrňuje debatu a dohlíží na to, aby každý žák dostal prostor k vyjádření se k danému tématu.
12
Použitá literatura: VALENTA, Milan a Oldřich MULLER. Občanská nauka pro střední odboré školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2002, 176 s. ISBN 80-7235-179-6. EMMERT, František. Odmaturuj! ze společenských věd. 1. vyd. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. Odmaturuj!. ISBN 80-862-8568-5. Dělba moci. [online]. [cit. 2013-12- 8]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Blba_moci Vláda. [online]. [cit. 2013-12- 8]. Dostupné z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vl%C3%A1da_%C4%8Cesk%C3%A9_ republiky
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.