Měnové právo II 6. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 36.

Prezentace na téma: "Měnové právo II 6. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 36."— Transkript prezentace:

1 Měnové právo II 6. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 36

2 Osnova 1.Bezhotovostní platební styk 2.Prameny 3.Zákon o platebním styku 4.Pravidla tvorby čísla účtu 5.Přeshraniční platby 6.Informace o plátci 7.Poplatky za karetní transakce 8.Finanční arbitr 2

3 1. Bezhotovostní platební styk modernější forma oběhu peněz veřejnoprávní úprava 3

4 2. Prameny zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů prováděcí vyhlášky k zákonu o platebním styku (140/2011 Sb., 141/2011 Sb. a 142/2011 Sb.) vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 924/2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1781/2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 260/2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů 4

5 3. Zákon o platebním styku A.Platební služby B.Poskytovatelé platebních služeb C.Elektronické peníze D.Vydavatelé elektronických peněz E.Platební systémy F.Práva a povinnosti při poskytování platebních služeb G.Práva a povinnosti při vydávání elektronických peněz 5

6 A. Platební služby vymezení – pozitivní vložení hotovosti na účet výběr hotovosti z účtu provedení převodu peněžních prostředků – negativní přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí směnárenská činnost vydávání papírových poukázek na zboží nebo služby vyplacení hotovosti dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu osoby oprávněné poskytovat platební služby 6

7 1.banky 2.zahraniční banky a zahraniční finanční instituce 3.spořitelní a úvěrní družstva 4.instituce elektronických peněz 5.zahraniční instituce elektronických peněz 6.vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu 7.platební instituce 8.zahraniční platební instituce 9.poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu 10.Česká národní banka 7 B. Osoby oprávněné poskytovat PS

8 C. Elektronické peníze peněžní hodnota, která – představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal, – je uchovávaná elektronicky, – je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí, a – je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal osoby oprávněné vydávat elektronické peníze 8

9 1.banky 2.zahraniční banky a zahraniční finanční instituce 3.spořitelní a úvěrní družstva 4.instituce elektronických peněz 5.zahraniční instituce elektronických peněz 6.vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu 7.Česká národní banka 9 B. Osoby oprávněné vydávat EP

10 E. Platební systémy def. : platební systém platební systém s neodvolatelností zúčtování – podmínky účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování – provozovatel vypořádacího systému – ústřední protistrana – zúčtovatel – clearingová instituce – Česká národní banka CERTIS 10

11 F. Práva a povinnosti při poskytování PS smlouva o platebních službách – rámcová smlouva – smlouva o jednorázové platební transakci základní okruhy, které zákon upravuje – informační povinnosti pro poskytovatele – povinnosti při změně a výpovědi rámcové smlouvy – autorizace platební transakce – provádění platebních transakcí – odpovědnost poskytovatele 11

12 Platební transakce 12 Platební transakce převod peněžních prostředků úhrada (příkaz plátce) inkaso (příkaz příjemce) karetní transakce (příkaz plátce prostřednictvím příjemce) vložení peněžních prostředků na účet výběr peněžních prostředků z účtu

13 Provádění platebních transakcí platební příkaz lhůty pro provádění platebních transakcí – lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce – lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce – lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele v české měně 13

14 Lhůty pro provádění platebních transakcí 14 PoskytovatelplátcePoskytovatelplátcePoskytovatelpříjemcePoskytovatelpříjemce PříjemcePříjemce PlátcePlátce smluvní vztah platební příkaz připsání částky platební transakce na účet vyplacení či připsání na účet pondělí 2.3. úterý 3.3. neprodleně

15 Lhůty pro provádění platebních transakcí 15 PoskytovatelplátcePoskytovatelplátce PříjemcePříjemce PlátcePlátce smluvní vztah platební příkaz vyplacení či připsání na účet pondělí 2.3.

16 Odpovědnost poskytovatele za neautorizovanou platební transakci – povinnost poskytovatele vrátit účet do stavu před transakcí vrátit částku platební transakce – ztráta z neautorizované platební transakce za nesprávně provedenou platební transakci 16

17 G. Práva a povinnosti při vydávání EP smlouva o vydání elektronických peněz vydání elektronických peněz zpětná výměna 17

18 4. Pravidla tvorby čísla účtu vyhláška č. 169/2011 Sb. číslo účtu – jedinečný identifikátor – formáty národní (identifikátor účtu klienta+kód platebního styku) IBAN (CZ+kontrolní číslice+kód platebního styku+ identifikátor účtu klienta) 18

19 Algoritmus kontroly čísla účtu 19

20 5. Přeshraniční platby nařízení 924/2009 přeshraniční platba – elektronicky zpracovaná platební transakce z podnětu plátce nebo příjemce nebo prostřednictvím příjemce, pokud se poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce nacházejí v různých členských státech poplatky za přeshraniční platby – stejné 20

21 6. Informace o plátci nařízení 1781/2006 převody peněžních prostředků v libovolné měně povinnost zajistit, aby převody doprovázely úplné informace o plátci 21

22 7. Poplatky za karetní transakce nařízení 2015/751 jednotné technické a obchodní požadavky na karetní platební transakce v rámci Evropské unie poplatky za transakce uskutečňované kartami 22

23 8. Finanční arbitr zákon č. 229/2002 Sb. oprávněn rozhodovat spory v oblasti – platebních služeb – elektronických peněz – úvěru, zápůjčky či obdobné finanční služby – kolektivního investování – životní pojištění – směnárenské činnosti – stavebního spoření – investičních sužeb subjekty řízení před arbitrem – instituce – navrhovatel 23

24 8. Finanční arbitr řízení před finančním arbitrem – povaha – zahájení – Arbitr je povinen rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nestranně, spravedlivě a bez průtahů a pouze na základě skutečností zjištěných v souladu s tímto zákonem a zvláštními právními předpisy. – nález – námitky 24

25 Počet zahájených řízení 2014 25

26 Počet řešených sporů 2014 26

27 Příklad č. 1 27 Navrhovatelka tvrdí, že když nakupovala v provozovně Levné knihy, realizovala platbu za zakoupené zboží svoji platební kartou. Po odstoupení od pokladny si pečlivě uzavřela kabelku na zip. Podle tvrzení navrhovatelky bylo v prodejně hodně lidí a zdálo se jí, že se na ni někdo tlačí. Navrhovatelka dále tvrdila, že pachatelů mohla být celá skupina. Následně, když zjistila, že kabelka je zpola otevřená a postrádá peněženku, zamířila bezprostředně po tomto zjištění do pobočky instituce, kde osobně požádala o blokaci karty. Navrhovatelka namítá, že při placení a zadávání PIN byla opatrná, nikde v odcizené peněžence či na kartě neměla PIN poznamenán. Kartou byly provedeny transakce v celkové výši 12.500 Kč. Tuto částku požaduje navrhovatelka zpět včetně naúčtovaných čtyř manipulačních poplatků ve výši 26 Kč za každou transakci. Finanční arbitr zjistil, že všechny sporné výběry byly provedeny před zablokováním karty a byly potvrzeny hned napoprvé správně zadaným PIN.

28 Příklad č. 1 28 Finanční arbitr vyhodnotil jednání navrhovatelky jako hrubě nedbalé zejména v tom, že téměř ve stejný okamžik, kdy měla navrhovatelka tušení, že zadávání čísla PIN by mohlo být při platbě kartou u obchodníka sledováno, přesto PIN zadala, čímž porušila svou povinnost, kdy jakožto uživatelka oprávněná používat platební prostředek nepřijala přiměřená opatření na ochranu jeho personalizovaných bezpečnostních prvků (PIN), a zároveň v úzké časové posloupnosti nevěnovala dostatečnou pozornost svým osobním věcem, čímž umožnila odcizení platební karty a porušení povinnosti chránit platební kartu před odcizením podle podmínek banky. Finanční arbitr musel konstatovat, že navrhovatelka tím, že dostatečně neochránila personalizované bezpečnostní prvky (PIN) a neuchovávala platební kartu s náležitou péčí, jednala hrubě nedbale a nese ztrátu z neautorizovaných výběrů z bankomatu v plném rozsahu.

29 Příklad č. 2 29 Navrhovatel tvrdil, že když si chtěl vybrat hotovost ve výši 15.000 Kč prostřednictvím bankomatu jiné instituce, než u které má vedený účet, bankomat odpověděl negativní systémovou hláškou a hotovost nevydal. Následně se navrhovatel pokusil vybrat 4.000 Kč. Také na podruhé bankomat částku nevyplatil a na displeji bankomatu se objevilo, že transakci nelze provést. Částka 4.000 Kč však byla následně navrhovateli odúčtována z účtu.

30 Příklad č. 2 30 Instituce, z jejíhož bankomatu vybíral navrhovatel hotovost, finančnímu arbitru sdělila, že téhož dne oznámil náhodný kolemjdoucí zaměstnancům pobočky, že zůstaly v podavači bankomatu peníze. Pracovnice pobočky vyjmuly hotovost, přepočítaly ji na pokladně a sepsaly protokol o vzniku pokladní diference ve výši 40 ks bankovek o nominální hodnotě 100 Kč tj. celkem 4.000 Kč. Poté, co instituce vlastnící bankomat a instituce, která vede účet navrhovatele, mezi sebou vyřídily reklamaci, instituce navrhovateli připsala zpět na účet reklamovanou částku. Finanční arbitr řízení zastavil, vzhledem k tomu že navrhovatel vzal svůj návrh na řízení před finančním arbitrem zpět, neboť v průběhu řízení mezi navrhovatelem a institucí došlo ke smírnému urovnání sporu.

31 Příklad č. 3 31 Navrhovatel tvrdil, že prostřednictvím vlastního internetového bankovnictví omylem zaslal částku 151.485 Kč ze svého účtu na jiný účet, než zamýšlel. Tuto chybu si navrhovatel ihned uvědomil a během minuty reklamoval mylnou platbu jak u instituce, která vede jeho účet, tak i u instituce, která vede účet, na který navrhovatel omylem zaslal platbu. Navrhovatel dále tvrdil, že místo aby instituce příjemce neoprávněnou platbu vrátila, nezákonně použila částku ve svůj prospěch na splátky úvěru a úroků po splatnosti, i když věděla, že peníze nenáleží jejich klientovi.

32 Příklad č. 3 32 Instituce namítala, že v případě zaslání peněžních prostředků omylem na nesprávný účet nevzniká žádný právní vztah mezi plátcem, který omylem ze svého účtu částku odeslal, a institucí vedoucí účet příjemce, na který byla částka připsána. Nárok na vrácení omylem odeslané částky tak musí být uplatněn výlučně po majiteli účtu – příjemci. Instituce dále uvedla, že zaslala příjemci žádosti o vrácení částky, ale ten na ně nereagoval, nebo je opakovaně nepřevzal. Protože instituce příkaz ani souhlas příjemce neměla a o opravné zúčtování nešlo, nemohla již z tohoto důvodu platbu ve prospěch navrhovatele provést.

33 Příklad č. 3 33 Finanční arbitr navrhovatele v průběhu řízení poučil, že v jeho případě se bude muset obrátit na soud se žalobou na bezdůvodné obohacení směřující proti příjemci omylem převedených peněžních prostředků. Finanční arbitr navrhovateli vysvětlil, že takový spor nemůže vést před finančním arbitrem, neboť se nejedná o spor mezi navrhovatelem a institucí jako poskytovatelem platebních služeb. Finanční arbitr řízení zastavil, vzhledem k tomu že navrhovatel vzal svůj návrh na řízení před finančním arbitrem zpět.

34 Příklad č. 4 34 Navrhovatelka uvedla, že v kavárně obchodního domu za velké rychlosti podepsala se zástupcem společnosti smlouvu o úvěru ve výši 46.000 Kč s konečnou částkou, kterou bude navrhovatelka muset ze smlouvy zaplatit, ve výši 71.972 Kč. Po skončení schůzky si navrhovatelka uvědomila, že jí zástupce společnosti nenechal žádnou kopii z podepsaných dokladů. Poté, co jí zástupce společnosti po telefonu odmítl vydat podepsané doklady, zavolala navrhovatelka do společnosti a požádala o zaslání kopií dokladů. Společnost zaslala navrhovatelce podepsanou smlouvu o revolvingovém úvěru na částku 50.000 Kč se smluvní odměnou za poskytnutí úvěru ve výši 69.052 Kč a s konečnou částkou, kterou musí navrhovatelka zaplatit, ve výši 119.052 Kč. Navrhovatelka tvrdila, že takovou smlouvu nikdy nepodepsala a že její podpis byl na smlouvu naskenován. Poté společnost odeslala navrhovatelce dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru, kterým se mění částka k vyplacení na 46.000 Kč a smluvní odměna na 71.972 Kč. V průběhu řízení před finančním arbitrem navrhovatelka změnila své tvrzení, že smlouvu nikdy nepodepsala a domáhala se určení neplatnosti ujednání o smluvní odměně.

35 Příklad č. 4 35 Po upozornění finančního arbitra, že na ujednání o smluvní odměně, které představuje cenu peněz, tj. úroky z úvěru, lze s ohledem na výši odměny a délku splatnosti úvěru nahlížet jako na neplatné ujednání pro rozpor s dobrými mravy, úvěrová společnost s navrhovatelkou smírně urovnala spor. Finanční arbitr řízení zastavil, vzhledem k tomu že navrhovatelka vzala svůj návrh na řízení před finančním arbitrem zpět, neboť v průběhu řízení mezi navrhovatelkou a institucí došlo ke smírnému urovnání sporu.

36 e-mail: bohac@prf.cuni.cz web: www.radimbohac.cz tel.: +420221005530 6. dubna 2016 doc. JUDr. Radim Boháč, Ph.D. katedra finančního práva a finanční vědy 36