Evropská ekonomická integrace podnikový pohled 3. seminář 19.10.2006.

Prezentace na téma: "Evropská ekonomická integrace podnikový pohled 3. seminář 19.10.2006."— Transkript prezentace:

1 Evropská ekonomická integrace podnikový pohled 3. seminář 19.10.2006

2 Je EU vůbec v něčem výjimečná, zásadně odlišná od jiných pokusů o tržní integraci? V čem spočívá její případná výjimečnost a vliv?

3 Co je na EU nad-standardní? 1. Instituce silné přenesenými pravomocemi V oblastech vymezených zakládající smlouvou Exkluzivní, sdílené, koordinované, podporované 2. Vlastní právní řád Bezprostředně aplikovatelný S předností před právem národním

4 Čím jsou instituce EU silné? Pravomoci dané zakládající smlouvou Respekt účastníků k mezinárodní normativní smlouvě Původní ideologie integrace (Monnet a ordoliberálové) Instituce uchovávají zkušenost a mění chování lidí Re-distribuce zisků a kompenzace ztrát Systém zarážek a proti-vah Národní/nadnárodní Mnoho dělících čar a koalic Subsidiarita a proporcionalita

5 Proč jsou EU (a její instituce) silné? Vůle účastníků „řešit problémy“ integrací Historická lekce – „solidarita otřesených“ Společný nepřítel Hospodářský optimismus Vize společná velmocem, přijatelná ostatním Výkon a autorita exekutivní složky Kvalitní a akceptovaný předseda Komise a jeho tým Podpora elit / veřejnosti Evropanství jako náhradní identita Evropanství jako příslib modernity a prosperity Evropanství jako příslib de-periferizace

6 Kdo v EU rozhoduje? Členské státy = tvůrci Smlouvy o založení ES/EU Orgány ES vytvořené na základě Smlouvy: Evropská komise (cca výkonná moc) Rada (ministrů) EU (cca zákonodárná moc) Evropský parlament (cca zákonodárná moc) Evropský soudní dvůr + SPI (moc soudní) Evropská rada (politické vedení) Evropská centrální banka (cena peněz)

7 Co to je, kam „patří,“ právo ES? Nejde o klasické právo mezinárodní Nejde o právo národní ESD: „Autonomní pramen práva… nový právní řád mezinárodního práva…, který se stává součástí právního řádu členských států a který jsou jejich soudy povinné aplikovat.“

8 Kde je právo ES zachyceno? I. Primární právo: Smlouva o založení ES v aktuálním znění, jejich doplňky a dodatky (přistoupení, přidružení, EHP) Mezinárodní smlouvy uzavřené ES Sekundární právo: Nařízení ES (přímo závazná) Směrnice ES (závazné po národní transpozici) Rozhodnutí ES (závazná pro adresáty) Doporučení a stanoviska (nezávazné soft-law) Terciární právo Dohody mezi členskými státy ES

9 Kde je právo ES zachyceno? II. Rozhodnutí Soudního dvora ES (precedenty) ESD a SPI právo netvoří, ale nalézají (vyjevují) z jeho pramenů fakticky dotvářejí a někdy i nově formulují právní zásady ES odborníky považovány za zvláštní pramen práva ES Obecné právní principy rovnost proporcionalita zásada legitimního očekávání úcta k základním lidským a občanským právům

10 Nově dle Ústavy EU Sekundární legislativní akty Evropský zákon (nyní Nařízení) Evropský rámcový zákon (nyní Směrnice) Sekundární nelegislativní akty Evropské nařízení (mix nynějších prováděcích aktů) Evropské rozhodnutí (nyní Rozhodnutí) Doporučení a stanoviska (jako dosud)

11 Přednost/nadřazenost práva ES formulována judikaturou ESD vyplývá z rámce a smyslu práva ES, ne z ústav člen. států nevyžaduje zmocnění v právu členských států vztahuje se na každodenní výkon práva orgány člen. států je nadřazeností aplikační, nikoli derogační (automaticky se neuplatňují, ale zároveň nezrušují) umožňuje „negativní“ diskriminaci

12 Přímý účinek/aplikovatelnost práva ES každé právně jasné, přesné a nepodmíněné ustanovení práva ES, které již nevyžaduje legislativní činnost ze strany členských států, je přímo použitelné pro řešení konkrétních kauz horizontální účinek (články SES, nařízení) vertikální účinek (dtto + neimplementovaná směrnice) povinnost konformní interpretace národního práva („nepřímý“ účinek)

13 Kdo právo ES vynucuje? Správní a soudní orgány členských států ES absolutní povinnost loajality vůči právu ES Evropská komise  Evropský soudní dvůr vlastní dozorová činnost Evropské komise (porušení Smlouvy) individuální stížnost k Evropské komisi

14 Jak se domoci svého práva chráněného EU? Odpovědnost EU - žaloba k Soudu první instance na neplatnost aktu ES (je-li proti jednotlivci nebo se ho bezprostředně a individuálně dotýká) na náhradu škody způsobené orgánem/aktem ES žádost o zjištění porušení SES nečinností orgánu ES

15 Odpovědnost státu za správnou aplikaci práva ES Stát je odpovědný a žalovatelný: nechal-li marně uplynout lhůtu pro transpozici směrnice ( Francovich 1991 ) za nesprávnou nebo neúplnou transpozici směrnice ( Miret 1993 ) pokud jsou jeho vlastní předpisy v rozporu s přímo účinnými ustanoveními práva EU ( Brasserie du Pecheur 1996, Factortame 1996 ) pokud jeho vlastní předpisy a jejich aplikace popírají či zužují účel právních aktů EU ( Faccini Dori 1994 )

16 Nedílnost odpovědnosti státu Stejně jako v mezinárodním právu, je i v EU chápán stát jako jeden subjekt: odpovídá bez rozdílu za chyby svých částí i v případě chyby výkonného úřadu i v případě chyby zákonodárce (parlamentu) i v případě chyby nezávislé justice (vč. Nejvyššího správního soudu) i v případě chyby subjektu, kterému stát svěřil práva větší než obvyklá (krajské, městské, místní úřady, veřejné podniky)

17 Soudní cesta ochrany „evropských“ práv podnikatelů proti státu Místně (sídlo žalovaného) a věcně (správní nebo občanskoprávní spor) příslušnému soudu lze adresovat: žalobu na porušení práva ES ze strany státu (tj. aby stát něco udělal/dal/zdržel se/strpěl v souladu s právem ES) žalobu na náhradu škody způsobenou porušením práva ES ze strany státu Před tímto soudem se lze dovolat jakéhokoli přímo účinného ustanovení práva ES články SES, nařízení, rozhodnutí včas netransponované směrnice (pouze ve sporu se státem) Nelze podmiňovat řízení (nebo ho časově vázat k) rozhodnutí o porušení práva ES ze strany vyššího orgánu nebo ESD

18 Institut předběžné otázky I. Otázka vnitrostátního soudu k ESD (SPI) 1.na spor je aplikovatelné právo ES 2.soud pozastavuje řízení, aby 3.položil ESD otázku „zda je právní akt vydaný institucemi EU platný, a/nebo jak je třeba tento právní akt anebo Smlouvu ES vykládat“ 4.ESD odpovídá formou rozsudku (závazné rozhodnutí) vnitrostátnímu soudu

19 Institut předběžné otázky II. Nejde o sporné řízení – PO nerozhoduje soudní řízení – závazně pomáhá národnímu soudci aplikovat právo ES Smyslem PO je jednotný výklad a aplikace práva ES – nikoli EU-konformní výklad vnitrostátního práva nebo posouzení jeho slučitelnosti s EU PO může položit jakýkoli vnitrostátní soud, musí odvolací (resp. dovolací) soud (je-li na pochybách) PO vždy a bez výjimek: chce-li soud vycházet z neplatnosti aktu práva ES

20 Předběžná otázka jako nástroj obrany Strana může podání PO navrhnout, soud nemá-li pochyby, nebo považuje-li odkaz na právo ES za nepodstatný, nemusí PO podat Strana se tomu může bránit: stížností k Evropské komisi (možné řízení pro porušení SES ze strany členského státu) stížností k Ústavnímu soudu členského státu žalobou na náhradu škody způsobené členským státem tj. de facto obnovení sporu na jiné úrovni, před jiným soudem

21 Nárok na náhradu škody za porušení práva ES Odpovědnost státu za škodu a nárok na její náhradu vyplývá automaticky z práva ES Uplatnění nároku na náhradu škody je upraveno výhradně právem vnitrostátním Není podmínkou pro přiznání náhrady škody, aby porušení práva ES ze strany státu bylo úmyslné, vědomé v případě chyby soudu však musí být „dostatečně zjevné“ (tj. nikoli plynoucí z možné, podle ESD však mylné interpretace)

22 Náhrada škody – porušení přímo účinných práv státem Státní orgán porušil právo ES tím, že svým aktem porušil/nenaplnil přímo účinné ustanovení práva ES, a zároveň: 1.ustanovení chránilo práva jednotlivce (občana, firmy) 2.porušení bylo dostatečně závažné (rozsah) 3.byla prokázána příčinná souvislost mezi porušením na straně státu a škodou na straně jednotlivce, pak... pak je členský stát povinen škodu nahradit! ( Miret 1993, Factortame, 1996, Brasserie du Pecheur 1996)

23 Náhrada škody – nepřevzatá směrnice Státní orgán porušil právo ES tím, že včas nepřevzal směrnici, a zároveň: 1.směrnice chránila práva jednotlivce (občana, firmy) 2.obsah porušených práv byl jasně definován 3.byla prokázána příčinná souvislost mezi porušením na straně státu a škodou na straně jednotlivce, pak... pak je členský stát povinen škodu nahradit! ( Francovich 1991)

24 Jak se bránit mimosoudní cestou? Individuální stížnosti: k Evropské komisi europa.eu.int/comm/sg/lexcomm k poslanci Evropského parlamentu k Evropskému ombudsmanovi (jen pro porušení ze strany orgánů ES) Systémem SOLVIT europa.eu.int/solvit