1 Trh hnědého uhlí v ČR a jeho pravděpodobný vývoj Ing. Ladislav Pelcl VUPEK-ECONOMY, s.r.o. Hornická společnost podkrušnohorské oblasti.

Prezentace na téma: "1 Trh hnědého uhlí v ČR a jeho pravděpodobný vývoj Ing. Ladislav Pelcl VUPEK-ECONOMY, s.r.o. Hornická společnost podkrušnohorské oblasti."— Transkript prezentace:

1 1 Trh hnědého uhlí v ČR a jeho pravděpodobný vývoj Ing. Ladislav Pelcl VUPEK-ECONOMY, s.r.o. Hornická společnost podkrušnohorské oblasti

2 2 Trh hnědého uhlí v ČR a jeho pravděpodobný vývoj Hnědé uhlí v energetickém hospodářství ČR Současný trh hnědého uhlí Zdroje hnědého uhlí, zásoby HU, jejich životnost, možné těžby Možné potřeby HU Bilance hnědého uhlí

3 3 Hnědé uhlí v energetickém hospodářství ČR Primární zdroje energie: Spotřeba PEZ v ČR klesá, klesá i energetická náročnost HDP. K růstu HDP je potřeba stále méně zdrojů energie. Diverzifikace zdrojů energie roste jen pozvolna (patrný vliv státní podpory - plyn, jádro, OZE) Spotřeba HU i podíl HU v bilanci PEZ klesá: 1990: 876 PJ (42%), 2000: 651 PJ (37%), 2010: 551 PJ (29%), 2014: 469 PJ (27%) Konečná spotřeba energie: KSE klesá, pokles spotřeby je cílem řady politik HU v KSE (na teplo pro sebe) – podíl minimální a dále klesá (2016 29,3 PJ, 3% KSE). HU je v bilanci KSE zastoupeno ve spotřebované elektřině a centrálně vyrobeném teple.

4 4 Elektřina: Výroba elektřiny – hlavní způsob užití HU Na výrobu elektřiny jde 75% HU (asi 30 mil. tun + 1,3 mil. tun na energoplyn v SUAS) Roste diverzifikace výroby elektřiny. HU je stále nejvýznamnější zdroj pro výrobu elektřiny: 1990: 41,3 TWh (60%), 2000: 47,2 TWh (64%), 2010: 41,1 TWh (48%), 2014: 35,7 TWh (41,4%) Centrálně vyráběné teplo: HU je v ČR nejvýznamnějším zdrojem energie pro výrobu dodávkového tepla Na výrobu tepla jde 16% HU (6 – 6,5 mil. tun) Celková výroba tepla mírně klesá, podíl HU na výrobě mírně roste Z HU se vyrobí 50 – 56 PJ tepla, v roce 2014 činil podíl 43%. Hnědé uhlí v energetickém hospodářství ČR

5 5 Elektrizační soustava: Dlouhodobé relace mezi btto výrobou, spotřebou a obchodním saldem elektřiny ES je přeinvestovaná, přebytek výkonu je od roku 2000 řešen exportem elektřiny. Vrchol salda v roce 2011 (přes 17 TWh) Spotřeba elektřiny dlouhodobě stagnuje. Prognózy jsou mírně rostoucí - nástup nových spotřeb (elektromobily) Nestandardní vývoj ES v roce 2015. Spotřeba vzrostla o 2,2 TWh (o 3,5%), hlavně VO – vlivem růstu ekonomiky. Výroba elektřiny klesla o 2,2 TWh (o 2,9%), vlivem výpadku výroby v JE Dukovany. Výpadek byl řešen zvýšením dovozu elektřiny, částečně i vyšší výrobou ze ZP, ČU a OZE. Výpadky výroby v EDU dosud trvají.

6 6 Hnědé uhlí v energetickém hospodářství ČR Spotřeba HU a dovozní energetická závislost: Dovozní energetická závislost ČR bez jádra činí 28 – 30%, s jádrem 47 – 49% Užití tuhých paliv dlouhodobě snižuje dovozní energetickou závislost, od roku 2000 i díky elektřině z HU Trendem je snižování vývozu a růst dovozů zdrojů energie a růst čistého dovozu. Dopad řešení OKD na bilanci. HU do roku 2013 mělo aktivní obchodní saldo, v roce 2014 a 2015 v tunách záporné saldo – vliv dovozů z Německa a z Polska. V J bylo saldo kladné. Velké výkyvy obchodů se zdroji energie v korunovém vyjádření – vliv cen. Bilance HU v Kč kladná: 0,9 mld. Kč.

7 7 Hnědé uhlí v energetickém hospodářství ČR Rekapitulace významu HU HU je v ČR nejvýznamnějším zdrojem energie ve třech základních energetických bilancí, v bilanci celkové spotřeby PEZ a v bilancích výroby elektřiny a tepla dodávaného na trh. V bilanci KSE je podíl HU malý – HU zde je ale HU obsažené ve spotřebě elektřiny a tepla. Vysoké využívání tuzemského hnědého uhlí v energetickém hospodářství ČR se dlouhodobě příznivě odráží v nízké dovozní energetické závislosti ČR. Ke změně energetických mixů výroby elektřiny a tepla dojde - zvýší se i dovozní energetická závislost ČR. Hlavním důvodem bude zhoršující se disponibilita HU, vyplývající z omezenosti stavu jeho zásob a zpřísňující se podmínky provozu uhelných spotřebičů. Významnou pozici HU v základních energetických bilancích nelze v krátkém čase zásadně změnit. Tvoří ji spotřeba desítek velkých uhelných výroben elektřiny, velkých tepláren a výtopen, stovek středních zdrojů a statisíců malých uhelných spotřebičů, zejména v domácnostech. K postupné náhradě HU v energetických bilancích bude bezesporu docházet, mělo by ale jít o vyvážený proces.

8 8 Současný trh hnědého uhlí – zdroje HU Zdrojová stránka trhu HU - 4 HU společnosti, 5 dolů, dovoz HU - produkce HU postupně klesá, pokles v roce 2015 se pokles zastavil, částečně i vlivem výpadku JEDU a vyšší výroby tepla - produkce 2015: celkem 38,2 mil. tun, v tom 35,6 HUPR a 2,6 HUTR - Nástup 11,5, Bílina 9,4, ČSA 4,8, Vršany 5,9, SUAS 6,5 mil. tun - proměnlivý vývoj dovozu HU. Změny v zahraničním obchodě s HU: - dovoz HU dlouhodobě tvořil jen malou částí zdrojů (0,5%), v roce 2014 skoková změna (1,5 mil. tun, tj. 3,9% prod.), která trvala i v roce 2015, - v roce 2016 obrat, v 1.Q. 2016 dovoz HUPR necelých 10 kt, hlavně z Polska, dovoz briket 24 kt z Německa.

9 9 Současný trh hnědého uhlí – užití HU Tuzemské dodávky, spotřeba HU: -postupný pokles domácí spotřeby HU - v roce 2015 se dočasně zastavil - na tuzemský trh dodáno 37,4 mil. tun, v tom 35,2 HUPR a 2,2 HUTR (vyšší) - dodávky:do ČEZ 22,8 mil tun (60%) vlastní spotřeba 5,98 mil. tun vývozy 0,8 mil. tun všichni ostatní 8,6 mil. tun Vývoz HU: - vývoz HU do 2,5% produkce - pokles vývozu HU po roce 2013 - ve vývozu dnes hlavně HUTR (51%) - vývozy: Polsko, Slovensko, Maďarsko - vyváží se i HU multiprach

10 10 Současný trh hnědého uhlí – užití HU Tuzemská spotřeba HU: - Převládá spotřeba velkých zdrojích – elektrárnách a teplárnách (rok 2013 37,6 mil. tun) - na druhém místě je spotřeba HU v domácnostech (rok 2013 1,7 mil. tun) - nejmenší kategorií jsou střední zdroje (do 5 MWt) (rok 2013 jen 80 tis. tun). Spotřeba HU podle krajů: - spotřeba HU má stále plošný charakter - rozhodující je umístění velkých výroben energie ČEZ a nezávislých výrobců

11 11 Současný trh hnědého uhlí – užití HU Tuzemská spotřeba HU: - velká koncentrace spotřeby HU ve velkých energetických zdrojích - plošná spotřeba HUTR - různý vývoj spotřeby HU v kategoriích (velké zdroje a domácnosti se drží), střední zdroje padají – přechod na ZP - změny v kategorizaci zdrojů dle EU Rok: 2013 Počet zdrojů Spotřeba HU (tis. tun) Podíl na spotřebě Počet uhelných kotlů Velké zdroje (nad 5 MW t )14337 63693,86 %343 v tom: zvlášť velké (nad 50 W t )4736 80891,80 %141 ostatní velké (5 – 50 MW t )968282,06 %202 Střední zdroje (0,3 – 5 MW t )372790,2 %582 v tom zdroje 0,3 – 1 MW t 233240,06 %339 v tom zdroje 1 – 5 MW t 139550,14 %243 Domácnosti600 0001 6714,17 %600 000 Ostatní spotřeba-5761,44 %- Statistické rozdíly1390,33 % Spotřeba HU celkem-40 098100,0 %- Produkce HU-40 456-- Vývozy-941-- Dovozy-583--

12 12 Zdroje - zásoby HU, jejich životnost, možné těžby Stavy podnikatelsky vytěžitelných zásob HU k 1.1.2016 obsahují i podmínečně, hlubinně vytěžitelné zásoby na ČSA (3,15 mil. tun) i na DNT a Bílině (41,7 mil. tun + 25 mil. tun). Stavy zásob na Bílině se upřesňují studiemi o dopadech posunu linie těžby HU na Bílině od lidských sídel na 500 metrů. V tabulce je uveden expertní názor na rozsah tohoto snížení o 20 mil. tun.

13 13 Zdroje - zásoby HU, jejich životnost, možné těžby V prognóze těžeb HU je diskutabilní zařazení podmínečně vytěžitelných zásob do bilance zdrojů HU a jejich využití (chodbicování i zbilančňování) i odhady dovozů HU.

14 14 Možné potřeby HU Řada kvantifikací a odhadů budoucích potřeb HU (ASEK, VUPEK, EGÚ Brno) – liší se v odhadech chování účastníků trhu HU ASEK akceptuje priority unijní energetické dekarbonizační politiky a snížení spotřeby a váhy HU v energetických mixech Cíle pro uhlí v ASEK: (% dnes a v roce 2040 – výroba elektřiny, PEZ) –OZE a druhotné zdroje:13% a 8,8%8 – 25% 17 – 22 % –Zemní plyn 6% a 15%5 – 15% 18 – 25% –Jaderné palivo:32% a 19%46 – 58% 25 – 33% –Hnědé a černé uhlí 48,5% a 38,3% 11 – 21% 11 – 17% Regulace trhu – dva materiály MPO (k explicitní regulaci trhu HU a k zajištění přednostních dodávek HU pro teplárny) Dlouhodobě regulaci spotřeby a provoz uhelných spotřebičů řeší legislativa úspor energie, ochrany klimatu (ETS), ochrany ovzduší (emisní limity a stropy), integrovaná prevence (BAT a BREF), regulace investičních energetických aktivit do uhelných spotřebičů, připravovaný antifosilní zákon Opatření k regulaci spotřeby HU ve velkých zdrojích (nad 50 MW), ve středních zdrojích (1 – 50 MW) i v malých spotřebičích (do 1 MW) – BREF + 3 Směrnice EU k implementaci v naší legislativě Nová ohrožení pro trh HU představuje vývoj cen elektřiny (nekonkurenční kondenzační výroba elektřiny v teplárnách) a cen zemního plynu (zvyšuje konkurenceschopnost ZP ve výrobě elektřiny).

15 15 Možné potřeby HU Nástroje ochrany ovzduší (zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012) a integrovaná prevence + vyhláška 415/2012 a připravovaných BREF: ilustrace zpřísnění podmínek pro provoz (měrných emisí mg/m3) ve dvou velkých zdrojích – LCP – nad 50 MW. Náklady na ekologizaci velkých uhelných výroben energie se pohybují v řádech desítek mld. Kč a jsou realizovány s podporou fondů MŽP. Většina výroben využila přechodné opatření – přechodový národní plán s odkladem účinnosti nových limitů do poloviny roku 2020, řada z nich i podmínky pro malé teplárenské soustavy s ještě delším obdobím 2022, 2023.

16 16 Možné potřeby HU Regulace spotřeby uhlí a provozu dalších zdrojů: a) Směrnice Evropského parlamentu a rady č. 2025/2193 o omezení emisí ve středních spalovacích zařízení (1 - 50 MWt), listopad 2015). Zvýšený důraz na emise síry: 2000 1500 1100 400 Střední zdroje budou bez nástupu nových technologií (fluidní spalování, multiprach a pod.) a kompletní rekonstrukce kotelny, vč. odsíření neprovozovatelné. b) Dvě směrnice o ecodesignu a regulaci prodeje a provozu malých zdrojů (pod 1 MWt). Regulace podmínek podle národní legislativy: 1.1.2014 - Zákaz prodeje kotlů 1. a 2. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 3., 4. a 5. emisní třídy) 1. 1. 2017 Povinnost na vyžádání předložit revizi kotle (včetně označení emisní třídy) 1. 1. 2018 Zákaz prodeje kotlů 3. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle 4. a 5. emisní třídy) 1. 1. 2020 Zákaz prodeje kotlů 4. a 5. emisní třídy (možnost legálně zakoupit a uvést do provozu pouze kotle splňující požadavky EKODESIGN) – pro celou EU 1. 9. 2022 Zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy (bez ohledu na to, kdy byly pořízeny) Všechny směrnice a opatření bude nutné implementovat do české legislativy – novelou zákona o ochraně ovzduší a jeho prováděcí vyhlášky.

17 17 Možné potřeby HU Kondenzační výroba elektřiny u ČEZ a nezávislých výrobců. U ČEZ celková výroba elektřiny 27,5 TWh, v tom 860 GWh (3,1%) v KVET, zbytek v kondenzaci. Jde ale o velké a systémové zdroje, nezbytné pro chod ES. U nezávislých výrobců celková výroba elektřiny 18,5 TWh, v tom 4,2 TWh (22,3%) v KVET, zbytek v kondenzaci, která vylapšovala ekonomiku tepláren. Nízké ceny silové elektřiny ohrožují ekonomiku tepláren, vedou k omezování kondenzační výroby elektřiny, k tlaku na zvyšování cen tepla. Dopad na nižší poptávku po HU. Odhad dopadu snížení kondenzační výroby elektřiny u nezávislých výrobců – 3 až 4 mil. tun HU/rok.

18 18 Možné potřeby HU

19 19 Bilance hnědého uhlí

20 20 Bilance hnědého uhlí Velké množství faktorů ovlivňujících budoucí potřeby HU – objektivně nelze spolehlivě odhadnout jejich dopad na budoucí poptávku po HU. Do roku 2020 nedojde na trhu HU k nedostatku, problémy nastanou až po zastavení těžby HU na ČSA kolem roku 2023. Rozhodnutí vlády ČR o prolomení ÚEL hnědého uhlí pouze na Dolech Bílina znamená od roku 2024 výrazné snížení disponibility hnědého uhlí pro jeho stávající spotřebitele. Pouze ČEZ má program obnovy a náhrady HU elektráren. Na základě průzkumu u provozovatelů velkých výroben energie, provedeného na jaře 2015, lze konstatovat, že tito provozovatelé s HU nadále počítají a v celé řadě případů posouvají předpokládanou životnost svých výroben až k roku 2050. Většinou počítají provozovatelé výroben pracujících na bázi HU ze Sev.en, že budou po ukončení těžby na ČSA zásobováni ze Severočeských dolů - Dolů Bílina. Nemají však tento přechod na nového dodavatele nijak zajištěn smluvně. Obdobně je tomu i u těch stávajících odběratelů HU ze Sokolovské uhelné, s nimiž SUAS pro další zásobování nepočítá. Bílina nám vychází bilančně nevyrovnaná, což podporuje návrh zapojení HU za limity i na ČSA do zdrojů.

21 21 Děkuji za pozornost Ing. Ladislav Pelcl VUPEK - ECONOMY s. r.o. Lublaňská 48 120 00 Praha 2 Tel.: 222 312 797, 603 845 658 E-mail: vupek@vupek.cz www.vupek.cz