Objektivní testy osobnosti a posuzovací škály Ladislava Hladíková (372072) Veronika Kubíčková (371734) Jan Kučera (384015) Zuzana Lamserová (363751) Peter Zach (382756)

Objektivní testy osobnosti vlastnosti osobnosti v chování při testové situaci nedochází ke zkreslení výsledků chybí komplexní pohled na osobnost nejčastěji používané: Zrcadlové kreslení a Stroopův test mají potenciál všetranného využití

Porteusovy labyrinty používá se k zjišťování lehkomyslnosti, impulzivity, tendence k náhodným řešením pro věk 7-12, 14 let a dospělé počet pokusů se zohledňuje ve výsledném skóru

Testy mravní úrovně měří se poctivost testovaného předkládají se 2 paralelní verze testu, jednu verzi si vyhodnocuje proband sám porovnání výsledků -> sklony k podvádění

Testy aspirační úrovně Proband má určit svůj budoucí výkon test čtverců s křížkem stavění věže z kostek

Zrcadlové kreslení Kučera, Smékal; vydán 1976 zjišťuje adaptabilitu, frustraci a schopnost sebeovládání od 8 let Administrace: jednotlivě, předloha se administruje 6x - měří se čas a projevy se zaznamenávají do protokolu

Stroopův Color-Word-Test John R. Stroop, r. 1935 přepracoval Thurstone standardizace r. 1983, J. Daniel - test zjišťuje odolnost vůči psychické zátěži a stresu - individuální administrace - použitelný od 12 let (normy)

a  S skór = ukazatel osobního tempa  F skór = faktor percepce SF – F = index interference  SF skór = faktor percepční zátěže  SFS skór = faktor zvýšené zátěže

Modifikace Stroopova testu The warped words Stroop test

Modifikace Stroopova testu The emotional Stroop test

Modifikace Stroopova testu The Reverse Stroop test

Test nalézání známých obrázků (TE-NA-ZO) Müllner a kol., r. 1986 - navazují na MFFT (Matching Familiar Figures Test) slouží ke zjišťování kognitivního stylu; dimenze „impulzivnost – uvážlivost“ individuální administrace od 15 let 15-20 minut

Test nalézání známých obrázků (TE-NA-ZO) V čem spočívá: předloha a soubor podobných alternativ  zjišťujeme rychlost a přesnost

Witkinovy testy závislosti na poli Herman A. Witkin (1916 – 1979) koncept závislosti a nezávislosti na poli (1962) „Jedinci nezávislí na poli jsou charakterizováni jako jistější, nezávislejší, psychicky zralejší.“ muži více nezávislí na poli než ženy; s věkem se vlastnost mění u dětí: korelace mezi vyšším IQ a nezávislostí na poli

RFT – Rod and Frame Test úkol: umístit tyčinku do vertikální polohy 24 pokusů skóry na základě odchylky od kolmice obdobně BAT (Body Adjustment Test) a RAT (Room Adjustment Test)

EFT – Embedded Figures Test percepční, neverbální test úkol: najít jednoduché figury v komplexních figurách měříme čas 3 karetní sady: 2 sady po 12 kartách s komplexními figurami a sada 8 karet s jednoduchými figurami (A – H), + zácvikový pár

EFT - Embedded Figures Test Administrace: Je předložena karta s komplexním obrazem na 15 s Překrytí jednoduchým obrazem na 10 s Odstranění jednoduchého obrazu a spuštění stopek (Na jednoduchou figuru se může proband opakovaně znovu podívat. ) Zaznamenáme čas potřebný k správnému identifikování figury Vyhodnocení: Testový výsledek = aritmetický průměr (sec/položky) K dispozici normy od 10 let

Dětský Embedded Figures Test (CEFT) S. Karp, N. Konstadt Pro děti od 5 – 9 let 25 komplexních figur, které v sobě ukrývají jednoduchý tvar STANU, nebo DOMU Administrace obdobná jako u EFT; bez časového limitu; skórování 1 nebo 0 (max. skóre je 25)

POSUZOVACÍ STUPNICE Sebehodnocení, subjektivní posouzení hodnotitele využíváme spíše tehdy, chceme-li znát hodnocení dítěte dospělým Problematický může být rozsah škály nebo srozumitelnost kategorií + přehlednost a snadnost hodnocení - nabízené možnosti, které proband musí zvolit, nemusí vždy přesně vyjadřovat daný jev

Dělení posuzovacích stupnic podle způsobu administrace Numerické posuzovací škály Grafické posuzovací škály Standardní posuzovací škály Kumulativní posuzovací škály Posuzovací škály s nucenou volbou

1. Numerické posuzovací škály posoudit skutečnost a přiřadit jí číselnou hodnotu minimální počet bodů je pět, nejčastější jsou škály sedmibodové krajní hodnoty bývají verbálně charakterizovány Př. Škála hodnocení osobních vlastností dítěte Nápadně citlivý, vše ho rozpláče 1 2 3 4 5 Nápadně tvrdá povaha, nic ho nedojme Př. (bipolární stupnice) introverze -3 -2 -1 0 +1 +2 +3 extroverze

2. Grafické posuzovací škály zaznačí podnět na úsečku, která vyjadřuje kontinuitu vlastnosti Horizontální Vertikální nakloněná/spádová Př. úprava Škály hodnocení osobních vlastností dítěte nápadně citlivý nápadně tvrdá povaha

3. Standardní posuzovací škály zařadit hodnocený jev do určité přesně vymezené kategorie Př. rozdělení IQ do jednotlivých stupňů defektivity podprůměr - průměr - nadprůměr

4.Kumulativní posuzovací škály označuje míru souhlasu nebo nesouhlasu na škále, která obsahuje různá tvrzení Př. Rohnerova škála hodnocení chování matky dítětem Maminka má zájem o to, co dělám___________téměř vždy někdy málokdy téměř nikdy 4 3 2 1

5.Posuzovací škály s nucenou volbou vybírá jednu variantu z několika možných, popřípadě má za úkol je seřadit, jak moc vystihují/nevystihují daný jev Př. Cosgrovova škála hodnocení chování učitele (žák má za úkol seřadit výroky v každé položce podle toho, jak vystihují chování učitele) Položka č.3 - Vyučování vede vždy dobře. - Vyučování ho těší. - Je spontánně přátelský. - Myslí a postupuje logicky.

Škály hodnocení zájmů Obrázkový test zájmu o povolání

Obrázkový test zájmu o povolání 50 obrázků s vyobrazenými profesemi Zařadit do 5 skupin podle preference Bez časového limitu (obvykle 30-40 min) Pro žáky 7. až 9. tříd Metoda není standardizována-kvalitativní analýza V poradenské praxi jako součást testové baterie zaměřené na volbu povolání Získané informace nutné upřesnit v rozhovoru

Škály sebehodnocení

dítě = subjekt (hodnotitel), dítě = objekt (hodnocený) od 9-10 let posouzení vlastních projevů, schopností, dovedností, zájmů, vlastností osobnosti… dítě = subjekt (hodnotitel), dítě = objekt (hodnocený) od 9-10 let schopnost číst s porozuměním schopnost posoudit situaci, rozumět jí schopnost sebereflexe kritické myšlení, zaměření na sebe názor dítěte hodnotíme i z hlediska vývoje informace o názorech a postojích dítěte, které mohou být přehlíženy

Škála sebehodnocení dítěte (PAQ) součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974) univerzální použití, na kultuře nezávislá metoda sebehodnocení jako důležitá součást dětské osobnosti → informace o jejím vývoji zkušenosti z dětství, způsob výchovy, míra rozvinutí sebedůvěry a pozitivního sebepojetí u nás: Matějček (1992, vyšlo jako součást příručky Rohnerovy rodinné diagnostiky) využití v klinické a poradenské praxi, řešení rodinných konfliktů, adaptačních poruch, školního selhání

popis: 42 položek, 7 subškál hostilita a agresivita závislost negativní sebeocenění negativní hodnocení vlastních schopností inhibice citových projevů emoční labilita pesimismus souhlas/nesouhlas s tvrzením na 4bodové škále (platí téměř vždy – někdy – málokdy – téměř nikdy) administrace: seznámení s instrukcemi (co a proč bude dítě dělat) zácvičné tvrzení 10-15 minut, bez limitu (zdůrazníme), individuálně i skupinově 10-15 let (standardizováno na české populaci dětí)

hodnocení: hrubý skór = součet bodů v jednotlivých subškálách, celková suma → převod na vážené skóry (steny) normy pro CH a D 10-15 let posuzujeme kvantitativně i kvalitativně (vyrovnanost výsledků v subškálách, nejlepší a nejhorší hodnoty) výsledek: souhrn osobnostních charakteristik, které mohou svědčit o adaptačních potížích a problémech v sebepojetí

Sebehodnocení chování matky a otce k dítěti (PARQ) součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974) teorie rodičovské akceptace a odmítání → rozvoj určitých osobnostních charakteristik dítěte; rodičovské chování ovlivněno zkušeností z dětství (chování matky, které rodič přejímá) možnost porovnat s názorem dítěte popis: škály sebehodnocení obsahují 60 položek využití: doplnění při vyšetření dítěte, vyšetření rodinných vztahů

Rosenbergova škála sebehodnocení M. Rosenberg, 1965, u nás: Blatný, Osecká, 1997 původně pro adolescenty, používána i v jiných věkových kategoriích popis: 10 položek, souhlas na 4bodové škále, hodnocení sebe (faktor nezávislého sebehodnocení) + sebe ve srovnání s druhými (faktor sebehodnocení vyplývajícího ze srovnání se s ostatními) administrace: od 14-15 let, individ. i skupinově, bez limitu, časově nenáročné, bez specifických instrukcí hodnocení: hrubý skór = součet bodů, není česká standardizace → nejsou převodní tabulky využití: školní neúspěšnost, volba povolání, sociální adaptace, emoční problémy, objasnění postojů probanda

Škála sebehodnocení školní práce a vztahu ke škole diagnostický komplex (Vágnerová, 1995): 1 škála sebehodnocení + 2 škály, kde je dítě hodnoceno rodiči a učiteli (viz dále) popis: 15 položek (sebehodnocení), vyjádření míry souhlasu, vyčleněny 3 faktory: sebehodnocení školní práce, míra jejího zvládnutí či subjektivní zátěže relativní úspěšnost ve třídě strach ze školy administrace: instrukce a vysvětlení (chceme vědět, jak se dítě skutečně cítí ve škole, jak si skutečně myslí, že mu jde učení) 10-13 let, skupinově i individuálně, bez limitu (cca 10 min) hodnocení: součet bodů v subškálách a v celku, převod na steny využití: dg. školních problémů, neúspěšnosti, adaptačních poruch

Škála aktuální paměti Ruisel, Müllner, Farkaš, 1986 popis: 56 položek, 2 části orientovaná na zapomínání – 30 položek + 3 položky, které nezapočítáváme (hodnocení kvalitativních aspektů činnosti paměti) orientovaná na zapamatování – 23 položek normy: od 14 let (ověřována srozumitelnost), při individuálním zadávání i od 12 let, do 80 let široké použití, nejlépe v kombinaci s výkonovými testy, často v profesním a školním poradenství

Škála osobní pohody Zerssen, Koeller, 1976, u nás: Kollárik, Poliaková, Ritomsky, 1990 standardizováno na naši populaci, normy pro dospělé 20-60 let, lze využít i u dětí/starších, ale výsledky hodnotit opatrně popis: forma A a B, 28 položek, 2 bipolární adjektiva (zakřížkovat, jak se aktuálně cítím momentální stav) využití: longitudinální vyšetření psychologické a psychopatologické (zaznamenávání změn v čase)

Student Self-Concept Scale (SSCS) Gresham, 1993, vychází z Bandurovy teorie self-efficacy sebehodnocení školního výkonu, sociální pozice a self-image do jaké míry si proband věří, že je v dané oblasti úspěšný (i do budoucna) + jak je to pro něj důležité Behavior Assessment System for Children (BASC) Reynolds, Kamphaus, 1992 testová baterie: škála sebehodnocení + posuzovací škála pro rodiče a učitele + podklad pro strukturovaný rozhovor s rodiči o vývoji dítěte + formulář pro záznam chování dítěte ve třídě Social Skills Rating System Gresham, Elliott, 1990 škála sebehodnocení (posouzení chování doma a ve škole) + škála posouzení pro rodiče a učitele metody nebyly nepřeloženy do češtiny

Škály hodnocení chování jiných osob

Škály hodnocení chování rodičů dítětem součást Rohnerovy baterie rodinné diagnostiky (1974), konkrétně PARQ – děti hodnotí chování svých rodičů obsahuje stejné 4 subškály o 60 položkách citová vřelost, láska k dítěti hostilita a agresivita nevšímavost a zanedbávání dítěte odmítání dítěte administrace: vysvětlíme, že má dítě posoudit, jak se tatínek a maminka obvykle chovají, má odpovídat tak, jak si myslí, že to je doopravdy, neexistuje špatná odpověď bez limitu, individuálně i skupinově, 10-15 let využití: součást komplexního vyšetření rodinných vztahů

Škála hodnocení školní práce dítěte a jeho vztahu ke škole 2 varianty – pro rodiče a učitele (liší se jen způsobem oslovení) součást diagnostické baterie zaměřené na posouzení školní úspěšnosti a vztahu dítěte ke škole, hodnocení míry školní adaptace porovnáváme se sebehodnotící škálou (viz výše) popis: 19 položek, míra souhlasu s tvrzením na 3-bodové škále, 3 subškály/faktory: hodnocení školní práce dítěte, míry jejího zvládnutí a subjektivní obtížnosti míra předpokladů pro školní práci strach ze školy administrace: zjištění názoru rodiče/učitele na dítě → odpovídat dle vlastního přesvědčení bez limitu, individuálně i skupinově, věk nerozhoduje hodnocení rodičů/učitelů ovlivněno pohlavím dítěte a školním prospěchem využití: zjišťování příčiny školských problémů žáků základní školy

Škálový dotazník školního chování žáka Škála rizikového chování žáka Mezera, 1999 učitel posuzuje aktuální chování žáka (běžné a rizikové) jen dle svých zkušeností, hodnotí jen zjevné a pozorovatelné chování, neinterpretuje ho, chování srovnává s dalšími žáky jeho věku normy: zvlášť pro CH a D, věkové kategorie 8-12, 13-15 a 16-18 let, pro jednotlivé typy škol viz předchozí prezentace Dotazníky

Škála hodnocení osobních vlastností dítěte Z. Matějček nebyla standardizována, ale používá se v dětské klinické a poradenské praxi jako orientační pomůcka pro posouzení typických dětských projevů a jako zdroj informací o názoru a postoji posuzovatele popis: 12 položek, 5-bodová škála (5b. souhlas s extrémním hodnocením – 1b. nesouhlas) hodnotí se vlastnosti – dominance, ctižádostivost, míra tělesné aktivity, konformita, extraverze, citlivost, dráždivost, sociální pozice ve skupině administrace: zdůrazňujeme, aby zaškrtl nejvýstižnější variantu, vyjádřil osobní názor bez limitu, individuálně i skupinově hodnocení a interpretace jen kvalitativně

Connersové škála pro rodiče (CPQ) a Connersové škála pro učitele (CTQ) → Connersová, 70. léta, u nás: Paclt, Šebek, 1998, nebylo standardizováno na českou populaci, součást testové baterie v klinické a poradenské praxi, lze vzájemně srovnávat hodnocení rodičů a učitelů hodnocení dětských projevů rodiči 93 položek, 25 okruhů, 4bodová stupnice, bez limitu, ind. i skup. seznam potíží a problémů → rodiče posoudí, zda se některé nevyskytly v posledních 4 týdnech 8 kategorií: poruchy chování úzkost impulzivita – hyperaktivita poruchy učení psychosomatické potíže puntičkářství, perfekcionismus asociální chování svalové napětí informace o dítěti, jak se projevuje v domácím prostředí, jak jej vidí rodiče hodnocení dětského chování a školní práce učitelem 39 položek, 3 okruhy zaměřené na chování ve třídě zařazení ve skupině spolužáků postoj k autoritě + 3 okruhy k posouzení ve srovnání s jinými dětmi ve třídě; ind. i skup., bez limitu učitel posuzuje výkonnost a projevy chování, jak se mu v poslední době jeví 4 kategorie: poruchy chování nezájem, pasivita napětí, úzkost hyperaktivita informace o chování dítěte ve škole

Škály hodnotenia skupiny, resp. pozície jedinca v skupine

Škála sociálnej akceptácie Autorom metódy je slovenský psychológ J. Juhás. Vytvoril ju v roku 1990. Obsahuje 32 položiek, ktoré sú rozdelené do 4 subškál, vymedzených pomocou faktorovej analýzy.

Subškály Vzťah k spolužiakom a ich hodnotenie, príklad položky: „Mám iné záujmy než moji spolužiaci.“ Názor jedinca na kolektív triedy, príklad položky: „V inej triede by som sa cítil lepšie.“ Emočné prežívanie jedinca, ktoré súvisí s jeho životom v triede, príklad položky: „Mrzí ma keď sa v triede nedokážeme zjednotiť.“ Vzťah rodinného prostredia a školy, príklad položky: „Doma rozprávam o živote v triede.“

Mieru súhlasu s jednotlivými položkami respondent vyjadruje zaškrtnutím jednej zo 4 variant: nikdy, občas, často alebo vždy. Škálu je možné administrovať individuálne aj skupinovo. Je určená pre deti od 12 do 16 rokov. Administrácia nie je časovo limitovaná, obvykle trvá 10 minút. Škálu je možné použiť aj u mladších detí ale potom je vhodnejšie použiť formu rozhovoru (nemá normy).

Vyhodnotenie a interpretácia Za každú položku môže proband získať 0 až 3 body (v príručke je uvedený spôsob hodnotenia pre jednotlivé položky) Súčet bodov predstavuje hrubý skór, ktorý je možné pomocou stenovú hodnotu. Príručka obsahuje normy pre žiakov základných škôl, odborných učilíšť a stredných škôl.

Kvantitatívne hodnotenie Vysoký celkový skór vyjadruje bezkonfliktný vzťah respondenta so školskou triedou Extrémne vysoký skór (9. – 10. sten) môže značiť neprimeranú snahu o konformitu voči triede Nízky skór znamená, že proband má problémy so začlením do kolektívu Extrémne nízky skór (1. – 2. sten) rozpor medzi hodnotami vlastného prostredia (rodina) a školskej triedy

Kavalitatívne hodnotenie Napríklad autor uvádza, že ak respondent na položky 12 a 19 odpovie inak než nikdy, znamená to, že sa v skupine cíti neistý.

Rozbor subškál Vzťah k spolužiakom a ich hodnotenie Vysoký skór: Respondent sa identifikuje so spolužiakmi a nadviazal kamarátske vzťahy. Nízky skór: Respondent sa v triede cíti osamelý. Názor jedinca na kolektív triedy Vysoký skór: Jedinec sa cíti v triede dobre a považuje ju za svoju identifikačnú skupinu Nízky skór: Respondent sa v triede necíti dobre, nemá v nej potrebný pocit istoty a bezpečia. Emočné prežívanie jedinca, ktoré súvisí s jeho životom v triede Vysoký skór: Pocity bezpečia, istoty a pohody v triede. (Nemusia byť opodstatnené, niektoré deti nie sú schopné adekvátne sociálneho odhadu) Nízky skór: Pocity odmietania neistoty. (Nemusia byť opodstatnené, niektoré deti nie sú schopné adekvátne sociálneho odhadu) Vzťah rodinného prostredia a školy, príklad položky Vysoký skór: Pre respondenta je dôležitejšia rodina než školský kolektív. Nízky skór: Vyjadruje túhu po osamostatnení alebo prejav negatívneho hodnotenia rodinného prostredia a konfliktu s rodičmi.

Použite Individuálne: Objasnenie maladaptačných problémov Skupinové: Diagnostika triednej klímy, môže prispieť o k odhaleniu závažných problémov ako napr. šikana. Výsledky je nutné overiť a doplniť pomocou ďalších metód a rozhovorom

SO – RA – D sociometricko-ratingový dotazník Vytvoril v 60. Rokoch český poradenský psychológ V. Hrabal. Metóda vychádza z princípu ratingových škál ale je pre ňu špecifické, že: všetci členovia skupiny sa hodnotia vzájomne k hodnoteniu sa používa 5 bodová škála hodnotenie je nutné doplniť zdôvodnením technika ja zameraná na osobnostnú diagnostiku príručka obsahuje normy

Pomocou SORAD môžeme získať údaje o: 1. Sociálne-psychologickej charakteristike osobnosti, ktorú určuje: Pozícia podľa vplyvu (napr. vodca) Pozícia podľa obľúbenosti (napr. hviezda) Pozícia podľa náklonnosti (vyjadrenie sympatie či nesympatie ostatným, spokojnosť jedinca s jeho vzťahmi) 2. Rysoch osobnosti, ktoré sa prejavujú v sociálnej interakcií a podľa ktorých je jedinec posudzovaný ako vplyvný alebo obľúbený. Na úrovni skupiny poskytuje SORAD informácie o kohézii, štruktúrovanosti, emočnej atmosfére apod.

Administrácia SORAD je administrovaný skupinovo. Každý jedinec hodnotí ostatných vzhľadom na ich vplyv a obľúbenosť v skupine. Respondent najprv hodnotí svojich spolužiakov na základe ich vplyvu v triede pomocou 5 bodovej škály. (1 – najvplyvnejší žiak v triede, 5 – nemá žiadny alebo takmer žiadny vplyv) Následne hodnotí mieru sympatie k spolužiakom (1 – veľmi sympatický, 5 nesympatický) Nakoniec vysvetľuje respondent svoje hodnotenie miery sympatie. Svoje vysvetlenie vpisuje do záznamového archu. Dievčatá píšu najprv o dievčatách, chlapci o chlapcoch a potom opačne. Administrácia je časovo náročná, obvykle trvá jednou vyučovaciu hodinu (časovo limitovaná ale nie je).

Interpretácia a vyhodnotenie Na základe údajov v záznamovom liste vypočítame 3 indexy: Index vplyvu. Vyjadruje sociálnu zdatnosť žiaka v skupine. Index obľúbenosti. Svedči o miere akceptácie daného jedinca ostatnými členmi skupiny Index náklonnosti. Signalizuje mieru citovej akceptácie spolužiakov respondentom. Môžeme ho chápať ako indikátor subjektívnej adaptácie a spokojnosti so vzťahmi k spolužiakom.

Pre diagnostiku skupiny využijeme triedny index vplyvu, ktorý ukazuje na mieru skupinovej kohézie. Triedny index obľúbenosti vyjadruje emocionálnu atmosféru v triede.

Využitie Diagnostika skupín, podskupín aj pozície jedinca v skupine a jeho osobnostných chrakteristík. Metóda je určená pre žiakov druhého stupňa základnej školy a pre študentov stredných škôl (tj. od veku 11 – 12 rokov). Pre túto skupinu bola metóda normalizovaná na českej populácií.

Vyhodnocovanie pomocou http://www.sociometrie.cz

Ďakujeme za pozornosť