Školské systémy, vzdělanost a ekonomická výkonnost Bakalářská práce Vedoucí práce: Autor: Ing. Luděk Kouba, Ph.D. Martin Palatka Brno 2015
Cíl práce Porovnání dopadů změn ve školských systémech na vzdělanost, potažmo na ekonomickou výkonnost 2 hypotézy o pozitivním vztahu mezi: úrovní vzdělanosti a ekonomickou výkonností úrovní znalostní ekonomiky a ekonomickou výkonností
Metodika Ekonometrické modelování Regresní analýza Metoda nejmenších čtverců Verifikace modelů Použitý program: Gretl
Znalostní ekonomika Znalosti, informace Konkurenceschopnost Technologie Ukazatel: Knowledge Economic Index (KEI)
Vzdělanost Lidský kapitál → znalosti, informace → ekonomický růst Měření: Kvantita Kvalita Ukazatelé: PISA PIRLS, TIMSS a další
Vybrané země Finsko Japonsko Česká republika
Ekonometrické modely: vstupní data Ekonomická výkonnost = f(úroveň vzdělanosti) Ekonomická výkonnost = f(úroveň znalostní ekonomiky) Veličina Vyjádření Zdroj dat Ekonomická výkonnost HDP na 1 obyvatele World Bank, 2012 Úroveň vzdělanosti Průměrné skóre v PISA OECD, 2012 Úroveň znalostní ekonomiky Index KEI
Ekonometrické modely a jejich porovnání Ekonomická výkonnost a vzdělanost Ekonomická výkonnost a znalostní ekonomika n = 51 R2 = 71,84 % 𝑌=𝑒 −18,2 × 𝑋 4,6 n = 85 R2 = 71,66 % 𝑌=680,1× 𝑋 1,9
Závěr Potvrzení obou hypotéz – pozitivní vztahy existují Možná doporučení pro nositele vzdělanostní politiky: Důraz na učitelské povolání Nerovnosti mezi žáky Výzkum a vývoj Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Děkuji za pozornost
Diskuse Širší kontext úrovně vzdělanosti v 21. století Aspekty z Finska a Japonska, které by měly být aplikovány v ČR Další dotazy…