Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha Milan Pol, Lenka Hloušková, Petr Novotný, Martin Sedláček Ústav pedagogických věd FF MU http://www.phil.muni.cz/wupv

Informace o výzkumném projektu Téma: Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha Výzkum je podporován: Grantová agentura České republiky (GAČR, 406/07/0845) Cílem projektu je přispět k poznání teorie a praxe práce ředitelů škol v kontextu rozvoje jejich životní a profesní dráhy.

Kontext výzkumu proměna role ředitele po roce 1989, autonomie škol, další (nová) očekávání (autoevaluace, ŠVP, správa škol, …), nedostatek empirických dat,

Kontext výzkumu Poznatky o roli ředitele školy v systémové rovině. (Pol, Hloušková, Novotný, Zounek, 2004; Pol, Novotný, 2005; Sedláček, 2007…) Individuální naplnění role ředitele – odraz dosavadní životní a profesní dráhy.

Výzkumné otázky Jaká očekávání na roli ředitele vyplývají ze současných konceptů řízení školy a vedení? Jak se tato očekávání proměňují v čase? Jaké jsou hlavní dilemata a výzvy, které ředitelé škol v těchto souvislostech musejí řešit? Co utváří životní a profesní dráhu ředitele české školy? Jak lze charakterizovat profesní identitu ředitele české školy? Jak lze charakterizovat individuální koncepty řízení a vedení u ředitelů českých škol? V jakém časovém horizontu budoucnosti uvažují ředitelé českých škol o výkonu své stávající funkce? Jaká klíčová témata se objevují v kariérovém plánování ředitelů českých škol?

Metodologické poznámky kvalitativní přístup biografický a narativní design – životní historie (life history) kombinace metod sběru dat: biografické rozhovory s respondenty (řediteli) hloubkové rozhovory se spolupracovníky ředitelů zúčastněná pozorování analýza dokumentů

Profesní a životní dráha Jak uvažujeme? Vertikální linie Profesní kariéra v čase. příprava na roli kariérní postup určující momenty do dnešních dnů Horizontální linie Sledování vývoje myšlení a jednání. hodnoty postoje chování ... Životní dráha Organizační socializace Profesní socializace

Výzkumný vzorek 2007 – 2009: 8 až 10 ředitelů ZŠ záměrný výběr: – pohlaví, – délka praxe, – velikost a místo školy, – image školy,

Vybrané výsledky iniciálních fází výzkumu

Kdo se stává ředitelem školy? identifikace ředitelů: poznávání charakteristik, kontextu a hlavních faktorů ovlivňujících přijmutí ředitelské role Vlastně náhoda Nebo ne?

Proč ředitelé výzvu přijali? Jaké motivy stály v pozadí? kariérní postup – patrně nejde o tak silný motiv, jak by se mohlo na první pohled zdát snaha něco změnit nebo ovlivnit – budovat školu podle svého – impulsem je špatná zkušenost (momentálně zažívaná nebo i dřívější) tlak očekávání – např. feminizovaného prostředí

Identifikované fáze „ředitelování“ Vstup do ředitelny, začínající ředitel bez formální přípravy „nepravý“ nováček zděděná kultura – stín předchozího ředitele pověst učitele optimistický přístup vlastní nejistota

Identifikované fáze „ředitelování“ Důležité osobní zkoušky, přechod k fungujícímu řediteli krizové situace vyžadující řešení – přikládán osobní význam (celková inspekce školy, oprava havárie v kuchyni, soudní spor o majetek školy, problémy s rodiči, ...) cílem – vlastní sebejistota nezáměrným efektem – posilování respektu okolí (sboru) V tomto období formování dvou typů: A: sebejistý typ (schopnost podstoupit riziko, odvaha k nepopulárním krokům,…) B: váhající typ (nejistota, alibistický přístup, …)

Identifikované fáze „ředitelování“ Výkonová fáze zdokonalování „řemesla“ – učení se převážně vlastní zkušeností „vystřízlivění“ z počátečního optimismu (naivních představ) „zaměření na vnitřní chod školy

Identifikované fáze „ředitelování“ Nové impulzy krize, únava, stereotyp… hledání cesty kam dál: – nové aktivity uvnitř školy (návrat k upraveným optimistickým ideálům, aktivní práce na grantech – zlepšení pedagogické práce) – aktivity i mimo školu (komunální politika, lektorování, PAU…)

Závěrem výzkum stále probíhá doplňování našeho vzorku – hledání paralel (specifik?) modely vývoje profesní dráhy ředitelů (zahraniční zdroje)

Děkujeme za pozornost