Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název DUM: Vlastnosti světla Číslo DUM: III/2/VT/2/3/41 Vzdělávací předmět: Pracovní výchova, Informatika Tematická oblast: Počítačová fotografie Autor: Radek Mareška Anotace: Žák se seznámí s vlastnostmi světla ve fotografii Klíčová slova: Fotografie, camera obscura, difuzní světlo Metodické pokyny: PC, DTP, metodické pokyny jsou součástí materiálu. Druh učebního materiálu: Prezentace doplněná fotografiemi a úkoly. Druh interaktivity: Kombinovaná Cílová skupina: Žák 6. – 8. ročníku Datum vzniku DUM:

Fotografie je proces získávání a uchování obrazu za pomocí specifických reakcí na světlo a také výsledek tohoto procesu. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odrážejí objekty, na světlocitlivé médium pomocí časově omezené expozice. Proces je uskutečněn mechanickými, chemickými nebo digitálními přístroji – fotoaparáty. Intenzita světla má vliv především na expozici. Barva světla a vyvážení bílé barvy, jsou důležitými faktory, jak bude světlo fotografovaný předmět modelovat. Víme, že fotografie zobrazuje třírozměrné předměty reálného světa pouze dvourozměrně. Jak tedy zachytíme třetí chybějící rozměr? Musíme ho na fotografii vytvořit formou optické iluze. Světlo a jeho kvalita nám pomohou určit charakter stínů i odlesků, a tak předmět domodelovat. Světlo je to, co nám pomůže vyjádřit objem na ploché fotografii. Světlo pro fotografa řadíme do několika kategorií. Ve studiích a ateliérech se používá směrové světlo (vytváří silný stín), rozptýlené (tzv. difuzní) světlo (beze stínu) a jejich kombinace. Na obrázku 1 je světlo přirozené a umělé na obrázku 2. Fotografie je proces získávání a uchování obrazu za pomocí specifických reakcí na světlo a také výsledek tohoto procesu. Zahrnuje získání záznamu světla tak, jak jej odrážejí objekty, na světlocitlivé médium pomocí časově omezené expozice. Proces je uskutečněn mechanickými, chemickými nebo digitálními přístroji – fotoaparáty. Intenzita světla má vliv především na expozici. Barva světla a vyvážení bílé barvy, jsou důležitými faktory, jak bude světlo fotografovaný předmět modelovat. Víme, že fotografie zobrazuje třírozměrné předměty reálného světa pouze dvourozměrně. Jak tedy zachytíme třetí chybějící rozměr? Musíme ho na fotografii vytvořit formou optické iluze. Světlo a jeho kvalita nám pomohou určit charakter stínů i odlesků, a tak předmět domodelovat. Světlo je to, co nám pomůže vyjádřit objem na ploché fotografii. Světlo pro fotografa řadíme do několika kategorií. Ve studiích a ateliérech se používá směrové světlo (vytváří silný stín), rozptýlené (tzv. difuzní) světlo (beze stínu) a jejich kombinace. Na obrázku 1 je světlo přirozené a umělé na obrázku

Z historie: V pátém století př. n. l. čínský filozof Mo Ti popsal princip jevu, při kterém světlo procházející malým otvorem do temné místnosti, vytvoří na protější stěně převrácený obraz předmětů před otvorem viz. obrázek 1. Řecký filosof Aristoteles tento jev roku 350 př. n. l. potvrdil ve svém díle. V roce 1485 Leonardo da Vinci popsal ve svém spisu Codex Atlanticus praktické pokusy s využitím tohoto jevu, který nazval camera obscura čili temná místnost, a na jejich základě odvodil vztah mezi funkcí oka a perspektivou. V roce 1550 Girolam Cardan zabudoval do vstupního otvoru camery obscury skleněnou čočku a tím výrazně zjasnil přenášený obraz. V roce 1620 Jan Kepler vyvinul přenosnou verzi camery obscury, která se stala vítanou pomůckou malířů krajin. Pricip: Camera obscura je v principu schránka s otvorem v jedné stěně. Světlo z vnější scény po průchodu otvorem a dopadne na konkrétní místo na protější stěně. Promítalo-li se na papír, mohl malíř obraz jednoduše obkreslit. Výhodou této techniky bylo zachování perspektivy a tím větší realističnost výsledného obrazu. S popsaným jednoduchým aparátem byl promítaný obraz vždy menší než ve skutečnosti a převrácený. V 18. století byla používána konstrukce se zrcadlem, která obraz promítala na průsvitný papír položený na skleněné desce na vrchu skříňky viz. obrázek 2. Nevýhodou camery obscury je převrácené zobrazení promítané scény. Z historie: V pátém století př. n. l. čínský filozof Mo Ti popsal princip jevu, při kterém světlo procházející malým otvorem do temné místnosti, vytvoří na protější stěně převrácený obraz předmětů před otvorem viz. obrázek 1. Řecký filosof Aristoteles tento jev roku 350 př. n. l. potvrdil ve svém díle. V roce 1485 Leonardo da Vinci popsal ve svém spisu Codex Atlanticus praktické pokusy s využitím tohoto jevu, který nazval camera obscura čili temná místnost, a na jejich základě odvodil vztah mezi funkcí oka a perspektivou. V roce 1550 Girolam Cardan zabudoval do vstupního otvoru camery obscury skleněnou čočku a tím výrazně zjasnil přenášený obraz. V roce 1620 Jan Kepler vyvinul přenosnou verzi camery obscury, která se stala vítanou pomůckou malířů krajin. Pricip: Camera obscura je v principu schránka s otvorem v jedné stěně. Světlo z vnější scény po průchodu otvorem a dopadne na konkrétní místo na protější stěně. Promítalo-li se na papír, mohl malíř obraz jednoduše obkreslit. Výhodou této techniky bylo zachování perspektivy a tím větší realističnost výsledného obrazu. S popsaným jednoduchým aparátem byl promítaný obraz vždy menší než ve skutečnosti a převrácený. V 18. století byla používána konstrukce se zrcadlem, která obraz promítala na průsvitný papír položený na skleněné desce na vrchu skříňky viz. obrázek 2. Nevýhodou camery obscury je převrácené zobrazení promítané scény. 1 ura.17.jh.jpg

1. Co je difuzní světlo? 2. Co je přirozené světlo? 3. Co je směrové světlo? 4.Co je umělé světlo? 5. Jakým způsobem zobrazíme prostor na fotografii? 6. Vysvětli princip camery obscury. 1. Co je difuzní světlo? 2. Co je přirozené světlo? 3. Co je směrové světlo? 4.Co je umělé světlo? 5. Jakým způsobem zobrazíme prostor na fotografii? 6. Vysvětli princip camery obscury. Závěrečný test Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radek Mareška. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).